Psí život 2: Jesnění
Jaroslav Irovský
Tam, kde příběh předchozího dílu končí, ten nynější začíná – v malebné obci Loučná nad Desnou v srdci Jeseníků, kam se švýcarský ovčák Ari a jeho pán Jarda přestěhovali z Olomouce, aby zde začali novou životní etapu. Poznejte nejen vztah obou hlavních hrdinů k těmto místům a jednoho k druhému, ale i osudy psů z vyprávění Ariho nového kamaráda – moudrého bernského salašnického psa Bernyho, který svá štěněcí léta prožil v psím útulku a ví, co vše je psího života nedílnou součástí. Psí život 2: Jesnění je pokračováním autorova knižního bestselleru podporujícího organizaci Jezevčíci v nouzi manželů Petrošových, pečujících o ochrnuté, nemocné, týrané a staré psy přijímané z různých množíren, rodin, osad či útulků.... celý text
Přidat komentář
Pan Irovský zkrátka umí.
I přestože byla kniha napsána v rekordním čase, rozhodně jí to na kvalitě a čtivosti nic neubralo. Od první stránky mě to chytlo! Při čtení se často usmíváte i slzíte. Její obsah se Vám dostane pod kůži a následně, po dočtení, nad knihou ještě několik dní přemýšlíte. Všem ji jen a jen doporučuji! :)
Na dobrou věc přispěji ráda a v tomhle případě jsou to knihy pana Irovského. Část výtěžku z prodeje je určen pro organizaci Jezevčíci v nouzi.
Při hodnocení prvního dílu Psího života jsem byla mírně kritická. Druhý díl jsem si koupila se zvědavostí, kam se autor bude ubírat nyní. Psí snění mě pobavilo i dojalo. Tentokrát za mne plný počet hvězd. Plný počet hvězd bych udělila i za ilustrace.
Jak se dá za pouhých osm dnů a z "donucení" čtenářů prvního dílu napsat něco tak krásného? 5*. Za Ariho. Za Bernyho. Za téma pejsků z útulků a množíren. Za počet probrečených stránek. Za mé Jeseníky.
Na knihu jsem se moc těšila a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Kniha je trošku odlišného ladění než byl první díl. Autor se v této knize věnuje i tématu týraných zvířat, čehož si opravdu cením, je to těžké, ale zároveň důležité téma. Jedna taková, dříve týraná, psí slečna zrovna leží vedle mě. Včera bylo smutné výročí, kdy nás opustila předchozí psí slečna, která byla týraná původním majitelem, strašně nám chybí.
Líbilo se mi, že autor do příběhu zakomponoval organizaci Jezevčíci v nouzi a představil tak čtenářům jejich práci a zlatá srdce. Příběh je čtivý, laskavý, plný emocí. Během čtení jsem uronila pár slz. Velké plus shledávám i v přesunu děje z olomouckého sídliště do přírody.
(SPOILER)
Psí život 2: Jesnění je knihou, která se dá přečíst na jeden zátah - nejen proto, že jde o další Jaroslavovu jednohubku, ale i pro úžasnou čtivost, díky které se od čtení nechcete odtrhnout.
Co mě dost překvapilo, byla změna nálady i atmosféry - nekorektní satiru a mnoho humorných momentů z prvního dílu střídá ve dvojce téma smutných osudů psů, kteří jsou přímo jednou z vedlejších postav příběhu, popř. o nich (a sobě samém) povídá Ariho nový kamarád v podobě moudrého berňáka Bernyho (takový psí Hrobař Dušek ve spojení s Millmanovým Sokratem?).
Příběh se navíc přestěhoval z Olomouce do Loučné nad Desnou a z toho popisu těchto míst jde cítit, jak velkou lásku k Jeseníkům Jaroslav chová. Až má člověk chuť je sám navštívit.
Rád jsem podpořil projekt na Hithitu, na kterém se na vydání knihy vybíraly finance, i Jezevčíky v nouzi, se kterými je tahle kniha opět spojena. Dávám zasloužených 5*. U Jaroslava a jeho knih je to už taková klasika.
„Ahoj,“ ozval se najednou za mnou čísi hluboký hlas.
„Fuj, to jsem se lekl!“ vyjekl jsem a okamžitě vyskočil na všechny čtyři.
„Promiň, nechtěl jsem tě vyděsit.“
„Ale vždyť ty jsi ten černý huňáč z domu na začátku naší ulice!“ štěkl jsem překvapeně a vykročil zvídavě jeho směrem.
„Černý huňáč, to zní hezky,“ rozštěksmál se nečekaný host a poslušně zůstal stát v pozoru, abych si jej mohl celého očichat. „Jsem berňák. A říkají mi Berny,“ pravil nakonec.
„Berňák? Tedy, ty můj pán Jarda přímo nesnáší,“ zmínil jsem, když jsem odvrátil čumák od jeho zadku a následně se i představil.
„Opravdu?“ protáhl Berny zklamaně svou tvář. „Podle mých pozorovacích schopností jsem ho považoval za milovníka všech pejsků. A přitom je to takhle… Má nějaký konkrétní důvod, proč berňáky nemá rád?“
„To netuším, Berny. Jen vím, že zrovna nedávno telefonoval se svou paní účetní, díval se přitom do jakýchsi lejster a nadával, že být to na něm, nejradši by všechny berňáky smazal z povrchu zemského.“
Kniha je svým laděním uplne jiná, než první díl. Podle mě, mnohem víc chytne za srdce a člověk prožívá celý příběh společně s Arim od první do poslední strany. Je to kniha ke které se rozhodně ještě vrátím!
Autorovy další knížky
2018 | ... s duší beadníka |
2022 | Psí život |
2013 | Příběhy sráče |
2014 | O(byčejný) život |
2020 | Hrobař |
Jardo promiň, asi jsem ti tu zkazil čisté 100% skóre. Ale jako čtenář všech tvých knih tahle na mě zapůsobila tak nějak nejmíň. Četlo se to dobře, ale tak nějak mi tam chyběla nějaká zápletka a pointa. Ale já asi nebudu ta správná cílovka (nejsem pejskař, máme doma dva kocoury :)) a nejvíce se mi z tvé tvorby líbily tvé dřívější povídky ve stylu Bukowskeho. Je mi jasné, že už jsi někde jinde, ale tak třeba se někdy k podobnému žánru ještě vrátíš, určitě tě budu i nadále sledovat a těšit se na další knihy!