Rod země a krve

09.11.2022

S.J.Maas bude už asi napořád moje srdcovka. Dvory mi vrátily mojí vášeň ke čtení, což jsem nečekala, a tak jsem velmi těšila na autorčinu další sérii. Rod země a krve je naprosto strhující, přestože prvních několik kapitol působí poněkud složitě a děj plyne pomaleji. Příběhu to ale dle mého názoru na kvalitě neubírá, spíše naopak. Vše do sebe nakonec krásně zapadne, o nečekané zvraty rozhodně není nouze a zhruba od poloviny jsem knížku prakticky nemohla odložit. Moc se těším na další díl, který bych nejraději začala číst hned teď po dočtení:)

07.11.2022

Navzdory tomu, že má kniha téměř 800 stran, jsem si čtení vyloženě šetřila, až tak se mi totiž příběh Hunta a Bryce líbil :-) Prvních asi sto stran to sice bylo lehce matoucí se všemi těmi jmény a popisy prostředí, nemluvě o tom, že hlavní hrdinka Bryce byla tak trochu nána a troska, ale jakmile do hry víc vstoupil Hunt a Bryce působila dospěleji, hltala jsem stránku za stránkou. Líbí se mi, že je to de facto kombinace více žánrů – fantasy, detektivka, romance. Všechno je namíchané tak akorát, postavy mají vlastní pohnutou minulost, a i když jim vyšetřování trvá fakt pekelně dlouho, překvapivě mi to vůbec nevadilo a naopak jsem si ono "vzduchoprázdno", kdy se Hunt s Bryce vzájemně blíž poznávají, neskutečně užívala, obzvláště to jejich vtipné popichování nebo alotrie s chimérou Syrinxem :-) Konec byl dost akční (i když některé části zápletky mi přišly lehce nelogické) a chvílemi i vtipný (třeba Bryce s vysavačem). Každopádně jsem moc ráda, že jsem se do čtení téhle knihy pustila ve chvíli, kdy už mám po ruce i druhý díl, protože je to silně návykové :-)

Jsem asi jedna z mála, ale knihu prozatím odkládám (str 90).. Nezvládám číst o mýtických bytostech co si užívají na "pařbách" s telefonem v ruce.
Od autorky jsem zatím nic nečetla. Podle ohlasů jsem měla asi příliš velká očekávání.

03.11.2022

Sarah J. Maas a její knihy znám už hodně let, začalo to Trůny, pak byly Dvory a teď Rody… Zamilovala jsem si její styl psaní i vyprávění už tehdy, a moc ráda se k ní vracím.

Je pravda, že příběh měl pomalejší start, ale to mi vlastně vůbec nevadilo, autorka to vynahradila strhujícím dějem. V podstatě se mi opět stalo to, co vždy u jejich knížek… začetla jsem se tolik, že jsem v podstatě nedělala nic jiného. A i když jsem si nečetla tak jsem na to pořád musela myslet, a těšila se, až si k tomu zase v klidu sednu.

01.11.2022

Asi bych na úvod měla říct, že jsem před pár lety od fantasy žánru upustila. Myslela jsem si, že už jsem z podobných věcí asi vyrostla a vlastně ani nevím proč jsem v knihovně po těch asi pěti letech sáhla po této knize. Říkala jsem si: "Ty bláho, má to skoro 800 stran, to nevidím moc nadějně.." No a nakonec jsem samu sebe překvapila. Knihu jsem četla snad v každé možné volné chvíli, jak mě její děj vtáhnul a odmítal mě pustit. Tohle je má první kniha od Sarah J. Maas (samozřejmě jsem o ní dřív slyšela ale nějak jsem se k ní dřív nedostala) a musím říct, že tahle ženská má sakra talent. Upřímně jsem si v knize musela několikrát říct: "Jak mohla něco takového vymyslet? Jak na to přišla?"
Děj je dokonale promyšlený od začátku až do konce. Každá věta, každé slovo, každá postava mají v příběhu smysl a navádějí vás dál a dál. Možná si zpočátku řeknete, že některé scény jsou jen zbytečné prodlužování ale na konci pochopíte že každá scéna a věta vedla k tomuhle konci...všech těch skoro 800 stran vám pod rukama uteče a vy na konci knihy budete žádat víc.
Na postavy nemám absolutně žádnou výtku. Bryce není dokonalá, možná některé čtenáře naštve svým prvotním chováním...ale o to víc jí to dělá skutečnou a o to víc se do ní časem zamilujete. A chemie mezi ní a Huntem byla též perfektní stejně tak jako jejich pomalá romance, ve které jste jen s úsměvem sledovali, jak oba hrdinové rozpouští své ledy a pouští si toho druhého k sobě.
Ale asi můj největší obdiv má ten konec. Snad nikdy se mi nestalo, aby mě kniha rozbrečela...ale jsem měkkota a dovršení konce- ti co knihu četli, asi tuší jakou scénu mám na mysli- mě totálně rozbilo a přistihla jsem se, že čtu se slzami v očích.
Hned jak budu moct pouštím se do druhého dílu a modlím o co nejdřívější vydání toho třetího.
Dávám plný počet hvězd.

27.10.2022

Chvíli mi trvalo než jsem se zorientovala, začátek byl pomalejší...
Ale jinak zajímavé, taková moderní pohádka pro dospělé s detektivní zápletkou, určitě si kniha najde své oblíbence.
Nebudu víc psát vše je tady už řečeno

25.10.2022

Tahle knížka nepotřebuje moc slov, protože je pro mě dokonalá. Skvěle se čte a i když se může zdát, že jsou tam některé věci zbytečné nebo zdlouhavé nakonec každá věta, každé slovo má svůj význam. Jen musíte dávat pozor aby se jednotlivé dílky spojily a daly dohromady příběh, který vás určitě vtáhne a pohltí.

Bryce Quinlan není úplně klasická hrdinka. Je statečná, chytrá, obětavá ale má i svoje chyby, které jí dělají tak skutečnou, že si jí musíte oblíbit.Na začátku knížky je to pouze obyčejná míšenka, která nebere nic vážně. Její dosavadní život je plný drog, sexu a život si užívá naplno. Tohle vše se, ale v jednu osudnou noc změní a vše nabere jiné obrátky. Navenek vypadá že se Bryce nezměnila, pro okolí se pořád chová jako party girl,ale opak je pravdou. Noc která se stala před dvěma lety jí změnila a stále trpí a se svou ztrátou se nevyrovnala.

Ve městě se však začínají dít hrozné věci, které už Bryce v osudnou noc zažila a díky těmto okolnostem se Bryce shledává s Huntem,kdy mají přijít na kloub kdo za tim vším stojí.
Hunt je rebelský zotročený anděl, který se před 200lety snažil svrhnout režim a za svou vzpouru si odpykává trest.Toho rebelského anděla musíte mít rádi. Je osamělý a trpí ztrátou milovaného a i přesto všechno se nevzdává.
Pak tu máme Ruhna, který je nevlastní bratr Bryce. Je to rebelský princ, který neposlouchá svého královského otce na slovo, má svou hlavu a ač se to nemusí tak zdát je Bryce loajální a snaží se s ní navázat sourozenecký vztah, který se kvůli jedné hádce rozpadl. Tohodle vílího prince si zamilujete
Danika nejlepší kamarádka Bryce. Je lehkomyslná, divoká, věrná a je to alfa měničů vlků.Pouto Daniky a Bryce je neuvěřitelně krásné. Jejich vzájemná podpora, loajalita, kdy i přes všechny tajemství , které se postupně odkrývají je stále neotřesitelná.
Miluju celý svět,kdy nás S.J. Maas vzala do moderního světa víl, andělů, čarodějnic, měničů a mnoho dalších. Je to úžasné, když čtete jak kouzelné bytosti žijí v moderním světě. Mezi Bryc a Huntem to jiskří a jejich špičkování jsem milovala.

22.10.2022

Ty jo to byl mazec :) Prvních cca 300 stran jsem četla dlouho nemohla jsem se začíst a od cca strany 400 jsem to zhltla za pár dní.. Bryce a Hunter super linka.. posledních 100 stran jsem doslova hltala písmeno za písmenem fakt akcí nabité a jdu druhý díl i když to skončilo celkem uzavřeně. Btw. kdo četl trůny tak se v knize objevilo jméno jedné hlavní postavy ze série.. nebudu spoilerovat ale docela mě to překvapilo že jméno použila i v této sérii :D

19.10.2022

Byla to úžasná jízda, už dlouho se mi žádná kniha z fantazy žánru tak nelíbila, hned jsem si nachystala druhý díl.

18.10.2022

Naprosto úžasné. Díky reakcím všech sem věděla, že musím začátek přelouskat a nenechat si zavařit mozek velkou zpoustou infa co je na nás vychrlena. Narozdíl od někoho se mi to líbilo už od samého začátku a nemusela jsem se přemlouvat abych se do příběhu ponořila. Maas je moje nejoblíbenější autorka vůbec a každou její další knihou to dokazuje. Postavy, děj, zasazení do velkého komplexního světa, detektivní část příběhu a pro mě naprosto nečekané rozuzlení. Perfektní! S dalším dílem ale počkám až bude 3. díl v originále. Byla jsem varována ohledně brutálního clifhangeru na konci 2ky

16.10.2022

Jak již zde bylo zmíněno, číst začátek bylo lehce vyčerpávající.....Po prvních cca 200 stránkách jsem si říkala, že x těch dalších asi nedám......Ale jakmile autorka spojila ústřední dvojici, začalo to vše dávat větší smysl a najednou těch dalších skoro 600!!! stránek uběhlo jako nic. Maas tentokrát netlačila tolik na pilu a ta romantická linka se hezky pozvolna rozvíjela a byla pro mě mnohem víc uvěřitelná, než ve Dvorech. Jak mi Bryce lezla ze začátku na nervy, tak na konci to byla hrdinka dle mého gusta, o Huntovi nemluvě, ten byl super od začátku. Spisovatelka si ještě nechala ohledně hrdinů pár třešniček na dort pro sebe a mě zajímá, jak se bude vztah vyvíjet. Takže na druhý díl se těším, byť jsem na začátku měla opačný názor a hrozilo, že knihu odložím.

12.10.2022

V tomto případě půjdu proti davu, ale z tohoto příběhu opravdu nejsem odvázaná. První 100 stran je doslova utrpení a dalších 100 stran je lehká tyranie. Od strany 200 je však už příběh zajímavější, nicméně nejlepší spád získá příběh až tak od strany 400. Z mého pohledu obsahuje kniha spoustu zbytečných detailů a autorka příliš často odbíhá od zápletky. Mít kniha o 300 stran méně, určitě nás autorka o nic nepřipraví, právě naopak.

Máme zde předvídatelnou Hate to Love romantickou linku. K Bryce jsem si většinu knihy nedokázala vytvořit vztah kvůli jejímu povrchnímu přístupu ke všem a její oblibě v drogách. Veškeré mé sympatie si tak získal padlý archanděl Hunt, který alespoň vedl s Bryce zajímavé dialogy, které mi zpříjemnili první polovinu knihy. Bylo to to jediné, co mě na první polovině knihy bavilo.

Druhá polovina knihy se konečně více věnuje hlavní zápletce. Autorka se konečně zaměří na pátrání po vrahovi, hledání Rohu, atd...Byla jsem k celému příběhu hodně skeptická, protože mě první polovina opravdu nebavila, nicméně zápletka s Rohem a celkové pátrání mě opravdu zaujalo. Neskutečně propracovaná část knihy, která by se klidně obešla bez všech ostatních fantasy prvků, postav a detailů. Samo o sobě by to mohlo tvořit příjemný detektivní příběh, který by ode mě určitě získal 5/5.

Bohužel je tu však ten neskutečně táhlý začátek a všechny ty zbytečné detaily, které nám autorka potřebovala sdělit co nejdříve. Přehlcení na prvních stranách je až hmatatelné, dávám proto pouze 3,5/5 - ale po dočtení druhé části knihy už asi chápu, proč má tolik čtenářů k této autorce sympatie. Začátky jí nejdou, ale jinak píše opravdu skvěle.

02.10.2022

(SPOILER) V této knize lze najít úplně všechno, na co si jen člověk vzpomene. Je tu hromada různých bytostí, vraždy, politické intriky, otroctví, moderní technologie v kombinaci s magií, jiné dimenze a v neposlední řadě boj o moc.

Jsem vděčná za anotaci, která mi naznačila směr, jakým se bude příběh odvíjet, protože prvních sto stran bylo otřesných. Několikrát jsem uvažovala, že knihu odložím, čtení zoufale zmateného začátku plného urážek, zbytečné agresivity, opíjení se a fetování mi vůbec nesedlo.

Po spáchání zločinu začal být příběh konečně zajímavý. Samotná detektivní linka se mi líbila, byla svižná a bez hluchých míst. Bavilo mě sledovat, kam vyšetřování hlavní dvojici zavádí. Bohužel ta romantická část mě moc neoslovila, postava Bryce je dost nesympatická a nepřesvědčilo mě ani to, že její chování vůči ostatním je jen její obranný mechanismus.

Co se týče otroctví, tak mi moc není jasné, jak je možné, že po smrti místodržícího, je jeho zástupcem člen triary, který má na čele vytetovanou korunu. Systém otroctví tu byl sám o sobě dost zvláštně popsaný, ano otroci nemají plný přístup ke své moci, ale mohou se volně pohybovat a nikdo je moc nehlídá. Sami otroci jsou mimo jiné i strážci, což je dost nelogické.

Zvláštních věcí je tu víc, například baletní vystoupení faunky s jejími kopýtky musí být originální zážitek. Budu muset víc zapracovat na svojí fantazii.

Osobně by mi nevadilo, kdyby byla kniha o něco kratší, stačilo by tak pětset stránek. Detektivní linka je v tomto díle vyřešena, za což jsem opravdu ráda, trochu jsem se bála, že vrah bude odhalený až v dalším díle.

27.09.2022

Jestli Půlměsíční město milujete a jste velký fanoušek Maasové, pak vás varuji - můj komentář je na vlastní nebezpečí.

Přečetla jsem Skleněný trůn (který miluju) i Dvory a co se týče stylu psaní, pro mě je takhle kniha nejhorší. Vlastně ji z duše nenávidím, protože všechno co jsem na Maasové milovala, nenávratně zmizelo.
Co strana to buď sexuální narážka nebo sprosté slovo/gesto a dialogy ze začátku byly výsměch. Hrozně mě to ve čtení rušilo. Vypadalo to, že v celém městě každý jen fetuje, pije a souloží.
Prostě… odporný.
Navíc tu máme anděli s piercingem a zpola oholenou hlavou. Celý ten punkový styl světa mi vůbec nesedl. Celkově jsem se ztrácela v systému světa, hierarchii atd...

Bryce byla nesnesitelná. Jako by do ní autorka zkombinovala nejhorší vlastnosti Aelin a Feyre. Taková arogantní nána, která na všechny jen otráveně prská, (přestože k tomu nemá žádný důvod!) Hlavně k Huntovi se chovala jak ke kusu hadru úplně bez důvodně).
Samozřejmě je ale skvělá bojovnice… protože proč ne? Na perfektní hrdinky jsme od autorky zvyklí.
Snažím se zjistit, co na Bryce postavy vidí - vymetá párty, kde drogy míchá s alkoholem, spí s každým kdo ji přijde pod ruku, chodí oblečená jako děvka (a přitom je naštvaná že si jí všichni s děvkou pletou!) a na každého ukazuje prostředníček. Z nějakého důvodu se ale všichni chovají, že je to naprosto v pořádku a běžné.

Ale hej – v téhle knize nezáleží jestli je vám dvacet pět nebo pár stovek. Absolutně všichni se tam chovali jak puberťáci. To dětinské chování všech mě neskutečně vytáčelo.

Když máte přečtené ostatní série od Maasové, nic vás nemůže překvapit. Proč? Vzorec se zkrátka opakuje:

1. Hlavní hrdinka je víla, nebo napůl víla (Aelin, Feyre, Bryce), je speciální, vypadá jak bohyně a samozřejmě ji všichni později zbožňují a kroutí hlavou jak je odvážná a úúúžasná! Samozřejmě je také mučednice, která na sebe bere všechny bolesti světa.
2. Hlavní crush je dokonalý alfa samec, válečník s temnou minulostí (Rowan, Rhysand, Hunt) a samozřejmě je hrozně mocný a má vzácnou moc, kterou ale po celou knihu použije jen párkrát, protože... aby to bylo zajímavější.
3. Maasová je přímo posedlá dokonalými těly, pachy a hlasy, které… cituji Bryce: Dokázal by člověka udělat už jenom tím, že by mu do ucha šeptal sprosťárny. (Clap, clap!) Ještě mě dostalo, že Mical je cítit jako půlnoční bouřka, sex a smrt. Kdyby se ke mně někdo takový přiblížil, zvracím. A je mi jedno že vypadá jak socha řeckého boha.
4. Sexuální obtěžování, otroctví
5. Nelogické chování postav/nelogické věci všeobecně
6. Ženský šovinismus

A takhle bych mohla pokračovat dál. Tyhle motivy se opakují doslova v každé sérii! Nic nového, překvapujícího. Všechno jede na stejné vlně.

Děj jsem popravdě ani nevnímala, protože jsem většinu času jen protáčela oči v sloup. Bylo to zdlouhavé, nudné, věty se neustále opakovaly.
Všichni říkají, že člověk musí vydržet nějakých 400 stránek a pak to teprve bude něco. Ne. Na to fakt nemám nervy. Navíc je svět neskutečně překombinovaný a naprostý chaos. Stejně tak je prekombinovaný závěr. Všechno na poslední chvíli, nepravděpodobné se stane skutečností, pravidla jsou zase porušována jak se zrovna hodí.

Je to jako by Maasová dala dohromady všechny věci, které jsem u Dvorů nenáviděla a vsunula se do jedné knihy. Sprosťárny přece dneska frčí, no ne?

Ano mělo to i své světlé chvilky, ale těch bylo v porovnání s ostatními zatraceně málo. Jediná čas, která se mi zamlouvala, byl souboj s archandělem.

PS: Už jsem alergická na slovo „alfablbec“.
PPS: Nasmála jsem se nad větami jako „mužský záblesk v očích“. Nevěděla jsem, že záblesk v očích se rozlišuje na mužský a ženský! Nebo tam bylo popsané, že místnost naplnila vůně slz Bryce. Může mi někdo prosím říct, jak voní slzy?

21.09.2022

Popravdě jsem nejdřív chtěla strhnout jednu hvězdu, za to, jak byl začátek totálně nepřehledný a člověku trvalo, než se vůbec zorientoval. Ale nakonec mě kniha strhla a anotace knize dost ubližuje, ještě, že jsem si anotaci četla tak před rokem, kdy jsem knihu kupovala a pustila jsem se do ní až teď (už bez čtení oné anotace). A udělala jsem dobře, protože anotace vám napráská, co se stane na prvních cca 100 stránkách, což je naprd. Jinak další bonus, že jsem se do knihy pustila až teď je, že za měsíc vychází druhý díl, takže k tomu ještě nemusím čekat na pokračování tak dlouho. Před touto knihou jsem četla 4. díl Dvorů a ten byl jedno velké zklamání, takže jsem fakt ráda, že Rod země a dechu mi vrátil zpátky starou dobrou S. J. Maas. Kniha měla opravdu hloubku (která u Dvoru stříbrných plamenů chyběla), postavy se krásně rozvíjely a i vztah mezi nimi. Tato kniha byla snad ještě lepší než Dvory a to u mě doteď Dvory (vyjma novely a 4. dílu) byly top série.

20.09.2022

Je to typická Maasová. V knize je spoustu věcí, které mě štvaly - stejné typy postav a vzorce jejich (někdy nelogického) chování, rádoby překvapivá tajemství z minulosti, která po předchozích knížkách nejsou tak překvapivá, protože se v jejím stylu psaní často objevují a podobně. Ale ano, je to typická Maasová - takže se dočkáte neuvěřitelné jízdy od začátku do konce s plot twisty, které se o pár stránek dál opět "twistnou", s postavami, které si zamilujete a promyšleného světa, ze kterého nebudete chtít ven a díky tomu všechny nedostatky přehlédnete. Takže nemohu jinak než dát 5 hvězd a netrpělivě očekávat druhý díl.

19.09.2022

Tak je to tady, konečně jsem se i já pustila do všemi oblíbené #sarahjmaas a musím přiznat, že už chápu, co na ní všichni vidí.

V Rodu země a krve se seznamujeme s Bryce, napůl vílou, napůl smrtelnicí, která se snaží vypořádat se smrtí blízkého člověka a zamotává se do spletitého mocenského boje, snaží se přežít všechny nástrahy, odhalit vraha, nepřijít o práci a taky o život.

Anotace této knížce vesměs ubližuje, protože až na doporučení Renči @rada.ctu jsem knize dala šanci a ještě, že tak. Musím se přiznat, že takhle zajímavou a propracovanou fantasy jsou dlouho nečetla. Najdete zde opravdu vše - víly, vampýry, anděly, démony, čarodějnice, skřítky, černokněžnice, duchy, archanděly…no prostě všechno. V téměř 800 stránkách je vám představen svět, který dává smysl, příběh se neustále rozvíjí a složitě a zajímavě proplétá, nechybí tu přátelství, láska, ale a i zrada a utrpení a každý krok budete s Bryce poctivě prožívat. A že tam těch šoků je docela dost.

Knížce ten cihličkový počet stran neubírá na zajímavosti, zápletky jsou originální a zajímavé, jen je to holt bichle, která se úplně nedá hodit do kabelky a číst třebas v metru. I když, proti gustu…
Moc se těším, až za měsíc vyjde druhý díl, Rod nebes a dechu, protože mě fakt zajímá, jak se bude příběh vyvíjet dál a co si na nás Sarah vymyslí, očividně je to docela génius.

16.09.2022

Bezva, fakt bezva jízda.

13.09.2022

Bavilo mě všechno, až na pomalejší začátek (200 stran cca). Musela jsem si zvyknout, že se děj odehrává v moderním světě a ne uprostřed lesa, jak tomu bylo v předchozích sériích. Po počátečních 200 stránkách, mě příběh začal hodně bavit a až do konce jsem neměla tušení, kdo to mohl udělat. O to víc mě to překvapilo. Bryce a Hunta jsem si oblíbila a těším se na další díl.