Půlnoční knihovna
Matt Haig
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492784/bmid_pulnocni-knihovna-RXB-492784.png
4
3744
3744
Mezi životem a smrtí stojí knihovna. Když se Nora Seedová ocitne v Půlnoční knihovně, je přesvědčená o tom, že dosud byl její život jen přehlídkou zoufalství a výčitek. Připadá jí, že všechny včetně sebe zklamala. To se má ale co nevidět změnit. Každá kniha v Půlnoční knihovně představuje život, jaký by Nora žila, kdyby se v určitou chvíli rozhodla jinak. S pomocí knihovnice se může začíst do jednotlivých knih a zjistit, kam by ji jiná rozhodnutí dovedla. Nora cestuje mezi vlastními životy a snaží se najít jeden, ve kterém by opravdu žít chtěla a mohla v něm zůstat. Při honbě za absolutním ideálem v nekonečnu možností je pak postavena před zásadní otázku: jak takový dokonalý, šťastný život vlastně vypadá?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2022
,
Fobos
Originální název:
The Midnight Library, 2020
více info...
Přidat komentář
Kniha se četla úplně sama. Příběh originální ale zároveň k zamyšlení. Přečteno za dva dny.
(SPOILER)
Kniha se čte sama... Dá se skutečně přečíst jedním dechem... Konec jsem tak trochu očekávala.
A teď můj osobní dotaz: Jsem jediná, kdo vidí podobnost mezi Půlnoční knihovnou a knihou Veronika se rozhodla zemřít?
(SPOILER)
Velmi zajímavý nápad na příběh!
Děj příběhu: Velmi jsem se vcítila do Nory na začátku knihy, když byla plná zoufalství. Všechny ty pocity byly tak živě popsané, jako by se autor sám v tu chvíli prožíval. Půlnoční knihovna, do které se Nora dostala byla úžasná. Často si říkám, jak bych se v určitých situacích rozhodla jinak, jestli bych pak byla tam, kde jsem, jestli bych dosáhla aktuálních věcí i přes jiná, zdánlivě lepší rozhodnutí. Držela jsem Noře palce, aby objevil ten svůj vysněný život. Nicméně zakrátko bylo jasné, že to dopadne tak, že v každém životě bude něco, co nebude sluníčkové, co nebude ideální. V jednu chvíli, ke konci příběhu, když se Nora loučila s Molly a Ashem, mi bylo opravdu smutno, že ten daný život opouští. Soucítila jsem s ní. Ale také mi už dávno bylo jasné, že se v těch jiných životech nebude cítit jako doma, nejsou to její životy. Zastávám totiž stejný názor.
Reálné provedení jiných životů: I když myšlenka přesunutí se do jiné verze svého života je super nápad, mám k němu výtky. Jak si i Nora čím dál více uvědomovala, ty životy vlastně nebyly její. Na konci je to i zmíněno - ona ty životy nevybudovala. Byly to životy jiných Nor, jiných osob, kterými se nestala. Připadalo mi to jako z filmu "v kůži johna malkoviche". Prosté obsazení života jiné osoby. Také by se mi toto obsazení nelíbilo. Je to tak trochu cizí.
Nekonečně mnoho možností: Jedna myšlenka mne na knize ale zmátla. Když se Nora přesouvala do života po změně jednoho rozhodnutí, bylo to pro mne tak trochu nereálné. Když změní jedno rozhodnutí, tak se ale od toho okamžiku znovu větví život dál na další rozhodnutí a celé se to nekonečně mnohokrát tříští. Dle mého tedy není reálné, aby se tedy přenesla do jednoho určitého života změnou jednoho rozhodnutí před x lety. Já vím, moc se v tom šťourám .
Styl psaní: Kniha se mi četla sama. Lehký, přímočarý styl psaní. V příběhu nebylo přehršle bezvýznamných detailů ani se zde nevyskytují ploché nicneříkající konverzace. Vše je promyšlené a dává to smysl. Žádné složité zamotání děje, které člověk není schopen rozuzlovat. Všechno do sebe zapadalo, nikde mi nepřišlo, že jsou v příběhu mezery. Od autora si určitě přečtu i další tituly.
Kniha je, co se týče designu obálky, jednoduše krásná a něžná. A tohle jsou vlastně dvě slova, která ji definují i po obsahové stránce. Na romány osobně moc nejsem, ale tenhle mě bavil. Kniha je výborně napsaná, moc dobře a plynule se čte, já osobně ji měla přečtenou asi za dva dny, používáte u ní vlastní fantazii a díky ní se ocitáte v úplně jiném světě. Musím uznat, že když čtu, občas se podívám na jaké jsem straně, abych měla představu o postupu čtení. U téhle knihy se mi několikrát stalo, že jsem myslela, že jsem na straně 50 a byla jsem na straně 100. A takhle to bylo celé čtení, jako by se četla sama. Z anotace jsem čekala něco trochu maličko jiného, ale zklamaná nejsem. Ano, kniha je lehce předvídatelná a možná i lehce naivní, ale rozhodně bych ji neshazovala. Zkrátka taková příjemná a snová knížka, kterou si dokážu představit číst v posteli když jsou deštivé dny nebo třeba jako dárek kamarádce o které nevím, co přesně čte a jaké autory preferuje.
Za mě tedy moc fajn knížka s velmi zajímavým a neotřelým tématem.
(SPOILER)
Tak podobně asi jako na většinu ostatních tady na mě Půlnoční knihovna ze všech koutů internetu vyskakovala, až jsem teda podlehnul a koupil. Záměrně si u knih nečtu anotace, takže už samotná knihovna na mě udělala dojem a zanechala ve mně hřejivý pocit. To ostatně knížka dělá celou dobu. Je to taková ta knížka, která se hrozně dobře čte, zároveň není úplně primitivní a u toho vás celou dobu tak jakoby hladí. Jasně, že konec se dal dost brzo čekat, ale já osobně jsem se nechal unášet jednotlivými životy, takže mě to nějak neomezovalo.
Úplně nejvíc jsem si asi užíval ty momenty, kdy se člověk může zasnít, jako když Nora poprvé vešla do knihovny, nebo jí Hugo vysvětloval, jak se taky občas někdy zasekne vprostřed nějaké činnosti, protože zapomněla, co chtěla původně udělat. Osobně mě teorie multivesmírů dost fascinuje, takže jsem si užíval, když Nora prošla kolem míst, která znala, ale vždy se trochu lišila, potkala lidi, které znala, ale měla k nim jiný vztah. Perlička byla, když Nora řekla bratrovi jak se jmenuje jeho budoucí manžel :)
Od Matta Haiga první knížka, kterou jsem četl, po Půlnoční knihovně ale určitě zkusím i další.
" Když se dostanete příliš blízko k černé díře, vtáhne vás její gravitace do své ponuré, temné reality .... "
A to je případ hlavní postavy Nory - její život se sype jako hromádka z karet a ona v zoufalství sahá k poslední štaci ....
Jenže .... to ještě zdaleka netuší, že mezi životem a smrtí existuje přestupní stanice, a to je " půlnoční knihovna ", kde se Nora setkává s moudrou rádkyní ....
A plná výčitek si klade otázky, zda se na životních křižovatkách rozhodla jít správným směrem ....
Její strom života má spoustu větví - a na každé z nich se Nora setkává s odpovědí ....
A ocitá se na území ekvidistantním - nepatřícím ani k jednomu břehu ....
Věřila jsem v závěr, který tento autor použil .... a kniha zdaleka není povrchní ....
Odpovídá na spoustu otázek - a uvádí " důvody, proč zůstat naživu ...."
Ano - to stojí za přečtení ....
Přiznám se, že anotace této knihy mě zaujala. Jenže zároveň jsem měla dojem, že to prostě není příběh pro mě. Nakonec jsem se rozhodla, že se do něj pustím. A asi to byla správná volba, protože toho v sobě skrývá skutečně mnoho. Není třeba být dokonalý. Ale je nutné vážit si toho, co máme. Protože bychom mohli mít něco úplně jiného, ale už bychom to nebyli my... Poučné, skvěle napsané, promyšlené. Mnoho myšlenek ve mě nejspíš nějakou dobu ještě bude rezonovat.
Kdyby knížky byly filmy, tak je Půlnoční knihovna letní blockbuster. Takovej ten, na kterej může jít každý a všem se bude líbit. Takovej ten, kde je všeho akorát a co uteče jak voda, i když má tři hodiny. Ne. Asi to nebude knížka, kterou si prsknete mezi svých deset nejmilovanějších. A taky budete, stejně jako já, od dobrý třetiny natuty vědět, kam to Matt Haig na konci švihne. To jak ale balancuje na pomezí feel-good a not-so-feel-good románu je čistý autorský umění. A to cením.
Mohla to byt strasne super kniha a bozi pribeh. Pro me ale rozhodne ne. Tema deprese a sebevrazdy slibuje strasne moc a nakonec je z toho takovy naivni pribeh, ktery klouze po povrchu a uz od prvni stranky vlastne vite, jak to cele skonci.
Tak snad priste jinak a lepe.
Od téhle knihy určitě nečekejte žádné dynamické čtení. Spíš úplně naopak. Tahle kniha je totální oddychovka. Příběh je tak hezky plynoucí a kniha je napsána opravdu čtivě! I když musím přiznat, že ze začátku mi Nora přišla nesympatická, ovšem to se potom změnilo. Knížku určitě doporučuji, myslím, že i spoustě lidem může změnit pohled na věc.
Také jsem se nechala strhnout davem a přečetla ji skoro za den. Kniha je napsaná velice jednoduše, obsahuje krátké kapitoly a jak již bylo řečeno je kniha předvídatelná, ale to nemění nic na tom jak skvěle se čte a donutí člověka se zamyslet nad svým životem. Kniha se mi moc líbila a určitě si ji ještě znovu přečtu.
Jó, já se nechala strhnout! Jako ovečka jsem letěla po masírce z instagramu do knihkupectví a hrdě jsem si knihu nesla do nejbližší kavárny. A nemohla přestat číst. Mě tyhle alternativní životy a "cobykdyby" témata hodně baví. Tady to bylo podáno zdánlivě jednoduše, příběh byl vlastně dost předvídatelnej, ale všechny myšlenky a posuny, které Nora měla během navštěvování alternativ, byly prostě skvělý. Kdo chce, najde si jednoduchý příběh. Kdo chce, najde si jednoduchý příběh plný hlubokých myšlenek.
Za mě jedna z top knih.
Super oddychovka, kterou jsem zrovna potřebovala. A upřímně věřím, že každý si představil jaké by to bylo pro něj mít takovou možnost.
Přečteno jedním dechem, strávené jedním odpolednem. Toto odpoledne by mel knize věnovat každý. Stoji to za to a navíc co je jedno odpoledne s porovnáním celého života, který mu o kousek tato kniha zmeni.
Námět není originální, konec je předvídatelný, ale přesto knížka stojí za to.
V podstatě nenáročná, přitom poměrně chytrá a hlavně pozitivní, i když to tak zpočátku nevypadá. Samozřejmě se dá toto téma pojmout mnohem hlouběji, ale to určitě nebyl záměr autora. Takhle je totiž knížka stravitelná pro mnohem větší okruh čtenářů.
" Otázka není, na co se díváš, nýbrž co vidíš"
"Životu nemusíš rozumět, stačí ho žít."
Zajímavý,k zamyšlení pro nás pro všechny, ať už deprese máte nebo nemáte,protože tady to zdaleka není jen o tom.
Přečtený za 2 dny a to jen kvůli tomu,že člověk holt spát musí.Hrozně mě bavilo s Norou procházet všechny její paralelní životy a sledovat,kde teda vlastně bude nejvíc spokojená?
Konec možná spoustu lidí tuší,podle toho co jsem tady četla,ale v tomhle případě to na kvalitě příběhu a myšlenky vůbec neubírá.
Dávám ještě menší plus za Thoreaua :)
Když jsem knížku začínala číst, hned v prvních kapitolách mě napadl jeden možný konec, a tehdy jsem si řekla, že tak to určitě neskončí, protože to by bylo úplně stupidní a předvídatelný, když mě to napadlo v prvních pěti minutách čtení.
No a skončilo to tak... A máme tu knížku s předvídatelným a stupidním koncem s pěti hvězdičkami, protože ta knížka se stupidním a předvídatelným koncem je úplně skvělá a úžasně napsaná a naprosto báječná.
Některé životy Nory Seedové se mi líbily víc a jiné míň, ke konci se mi zdálo, že těch životů už bylo kapku moc a že se to začíná opakovat, každopádně obdivuju, že je každý z těch životů tak jiný a skvěle vymyšlený.
Na konci jsem brečela jak želva. Toto není spoiler, protože to nebylo proto, že by se tam děly nějaké smutné věci, ale protože mi ta knížka brnkala na emoce jako na harfu. Tohle si prostě musíte přečíst, pokud máte aspoň maličko podobný vkus jako já.
Po všech pozitivních ohlasech a lákačkách jsem byla na knihu nesmírně zvědavá a natěšená. A s radostí mohu napsat, že byla přesně tak skvělá, jak jsem doufala!
Byť mi hlavní hrdinka Nora úplně povahově nesedla, čtení jsem si užila.
Četlo se to výborně i díky krátkým kapitolám. Ano, chcilkama tam byly trošku nudnější pasáže, ale většina knihy, byla velká jízda. A určitě i poučná. :)
Byla jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne a myslím, že to autor vyřešil moc dobře. Dokonce mě i dojal.
Kniha se četla dobře a oceňuji originální myšlenku Půlnoční knihovny a paralelních životů, ale něco mi při čtení chybělo. Každopádně kniha stojí za přečtení i zamyšlení.
Štítky knihy
sebevražda naděje deprese psychoterapie zklamání knihovny alternativní vesmír fantasy britská literatura alternativní realita
Autorovy další knížky
| 2022 |  Půlnoční knihovna |
| 2018 | Vězeň času |
| 2011 |  Radleyovi – Upíři odvedle |
| 2016 | Důvody, proč zůstat naživu |
| 2022 | Kniha útěchy |
Vybočila jsem ze svých obvyklých žánrů detektivek a sci-fi, a vůbec nelituji.
Začátek může působit trošku smutně a bez výhledu, ale pak je zde, přes všechno tápání, naděje.
Držela jsem Noře palce, aby si našla tu svou pravou knihu. A neubránila jsem se zamyšlení nad svou knihou výčitek.
Něžný milý příběh, skvěle načtený Petrou Špalkovou.