Půlnoční knihovna
Matt Haig
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492784/bmid_pulnocni-knihovna-RXB-492784.png
4
3751
3751
Mezi životem a smrtí stojí knihovna. Když se Nora Seedová ocitne v Půlnoční knihovně, je přesvědčená o tom, že dosud byl její život jen přehlídkou zoufalství a výčitek. Připadá jí, že všechny včetně sebe zklamala. To se má ale co nevidět změnit. Každá kniha v Půlnoční knihovně představuje život, jaký by Nora žila, kdyby se v určitou chvíli rozhodla jinak. S pomocí knihovnice se může začíst do jednotlivých knih a zjistit, kam by ji jiná rozhodnutí dovedla. Nora cestuje mezi vlastními životy a snaží se najít jeden, ve kterém by opravdu žít chtěla a mohla v něm zůstat. Při honbě za absolutním ideálem v nekonečnu možností je pak postavena před zásadní otázku: jak takový dokonalý, šťastný život vlastně vypadá?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2022
,
Fobos
Originální název:
The Midnight Library, 2020
více info...
Přidat komentář
"Otázka není, na co se díváš, nýbrž co vidíš."
Tak to bylo něco. Kniha plná hlubokých myšlenek a zamyšlení, ale zároveň i motivace a takového nějakého "sebeuvědomění" vlastního života. Ačkoliv se neřadím mezi pravidelné čtenáře tohoto žánru knih, byla jsem nadšená a rozhodně knihu všem doporučuji (ale chápu, že se v ní nenajde každý, je potřeba být tak nějak správně otevřen a nastaven novému pohledu na mnoho věcí). Aneb všechno má svůj důvod a to, že jsme tam, kde jsme, je zásluhou nejrůznějších okolností. Díky, obrovské DÍKY za tuto knihu. Díky ní jsem zase o kapku více vděčná za to, co mám.
Na knihu jsem se tesila, precetla ji za par hodin. Diky ni jsem ziskala zajimavy pohled na zivot, ale neco mi tam chybelo.
Podlehla jsem šílenství této knížky a taky zakoupila. Krásná obálka, námět knihy mě také zaujal, i když běžně toto vůbec nečtu. Nemůžu ale říct, že bych z ní byla úplně nadšená, jako většina čtenářů zde. Možná mám ještě na tuto knihu čas, možná se ke mě ještě toto téma úplně nedostalo, nevím. Každopádně dobře napsané, o tom žádná, ale asi ne úplně kniha pro mě, možná se k ní zkusím vrátit za pár let.
Taková ta hezky nasládlá pohádka o uvědomění si toho, že každý, i sebezbytečnější život má hodnotu a že záleží hodně na tom, jak se k němu budeme stavět.
Matt si zde vzal docela hezkou metaforu pro umírající ženu, která má možnost podívat se na životy, které mohla prožít. Kromě jednoho překvapení se však jedná o zcela tuctový příběh, ve kterém je navíc dokola veleben Thoreau – což je pro anglosaské autory jeden z autorů, ke kterému se pořád vracejí. Navíc ne vše, co v knížce Matt zmiňoval nebyla tak docela pravda. :D
Závěr? Hezká knížka, dobře se čte, ale v zásadě nic originálního, ani překvapivého. Nejspíš v mé knihovničce zapadne. :) Nicméně doporučuju každému, kdo má chuť na nenáročný, milý příběh.
Kniha na mě udělala dojem ne velkou reklamou ale samotnou myšlenkou připomínající knihu "Veronika se rozhodla zemřít"
Kniha přináší mnoho životních pravd aneb co by kdyby, filozofické myšlenky i životním rozhodnutí a moci výčitek. Samotný příběh měl hodně co do sebe a ačkoliv mi Nora charakterem nesedla její život i změny a pohled na dané okamžiky byli inspirativní. Jsem si jistá že kniha může čtenáři přinést co hledá ať už pár dobrých myšlenek nebo uvědomění si směru svého života:)
(SPOILER)
Ne děkuji.
Za mě promrhaný potenciál pro něco hlubšího, zajímavějšího. Ale tohle byla jedna z dalších knih, co škrábe jen po povrchu.
Konec je jasný už téměř od začátku knihy a příběh je poměrně repetitivní. Jediné, co se postava učí je, že v jiné verzi života by to nebyla ona, ale její jiná verze.
To co kniha otvírá, je téma deprese a touhy nežít. A otvírá se tu dilema mezi depkou (cítit se krátkodobě smutný/nešťastný) a depresí. Asi tak na mě knížka působí. Jako by se dalo zbavit deprese tím, že zjistíte, že v jiné verzi vašeho života to není o moc lepší. Takže není čeho litovat, že jste se nakonec rozhodli tak, jak jste se rozhodli. A že proces touhy zemřít je spíše impulz.
Nora se rozhodla zemřít. Odpočet právě začal. Jde o motivační příběh a nejde o motivační příběh. To záleží na naší optice. Můžeme číst o Nořině životě obyčejným způsobem, nebo se do něj ponořit, podrobit ho hloubkovému průzkumu a vztáhnout spoutu věci na sebe. Taky jsem to tak udělala a začala věci kolem sebe vidět v jiném světle. Je tu plno citátů a hlubokých myšlenek. Některé jsem si podtrhla. Máme se skutečně ptát, co by se stalo kdyby? Skutečně to chceme? Utopit se v toku takových myšlenek? Něco si vyčítat a litovat se? Kdybych udělala něco jinak, byla bych šťastnější? Vyhovovalo by mi to? Opravdu? V danou chvíli děláme vždy všechno podle svého nejlepšího přesvědčení, vědomí a svědomí, i když možností je nekonečně mnoho. Žijeme život jaký máme. Nemusíme mu přece vůbec rozumět a pitvat ho. Stačí, že ho žijeme tady a teď. Asi se mi to velmi lehce říká, ale je to tak. Třeba kniha spoustě lidí pomůže. Někam je popostrčí a ukáže směr. S hlavní postavou se dá velmi dobře stotožnit. Samozřejmě záleží na tom v jakou chvíli knihu čteme a v jakém rozpoložení se nacházíme. Obálka knihy je opravdu výstižná. To se tedy povedlo a k příběhu sedne naprosto dokonale.
Po této knížce jsem vlastně šáhla hlavně kvůli překladatelce. A vidím, že jsem neudělala chybu. Zrovna jsem ji dočetla a stále jsem plná dojmů. Bylo to nádherné. Každý z nás si prošel tím, že litoval svých rozhodnutí, a nebo toho, že vlastně žádné velké rozhodnutí neudělal. Každý vidí sebe v jiných dimenzích stejně růžově, jako právě Nora Seedová. Kniha mě rozplakala, musela jsem ji i na chvíli odložit a přijít na jiné myšlenky, ale také mě i rozesmála. Knížka mi na konci ukázala, jak si znovu užívat všední věci, které už nám zešedivěli v repetitivním šumu života. Jen běžte ven a užívejte si zrovna vykvetlé kosatce a jejich výrazně fialovou barvu, nebo kávu, kterou jsme si právě uvařili.
Kniha je rozdělená do mnoha kratších kapitol a sloh je velmi plynulý a čte se jedna báseň. V knize jsem narazila snad jen na jeden překlep a to až ve dvou třetinách. (I když jsem dyslektik, takže jich tam může být víc, ale jak znám Terezku, tak si na to dávala velký pozor. :) ) Ani mi nevadilo to, že jsem předpokládala správně konec, protože tady není tolik důležité jak to skončí, ale jak se k tomu závěru hlavní hrdinka dostala.
I když jsem si to dlouho neuvědomovala, moje kniha výčitek se již začala vyprazdňovat. Zjistila jsem, že kdybych jsem neudělala tolik odboček ve svém životě, tak bych teď nebyla tam kde jsem šťastná. Svět se nemusí změnit, aby jste se na něj začali dívat jinak. I Nora Seedová mohla být hlavní postavou svého života, tak proč ne Vy?
Děkuji za krásnou knížku panu Haigovi, ale i překladatelce (ehm... tedy PřekladaTerce - IG @prekladaterka )
“Nora si přála žít ve světě, kde by nebyla žádná krutost, ale měla k dispozici jen světy, ve kterých žijí lidé”.
Když jsem se pro titul rozhodovala, váhala jsem, zda jsem v té správné čtenářské cílové skupině . Ale jsem ráda, že jsem se rozhodla pro přečtení. Vlastně jsme stále na nějakém rozcestí a před volbou další cesty a je to jen na nás, kudy dál.
Ach bože, to bylo tak bolestivě nádherný. Automaticky jsem se vcítila do situace hlavní hrdinky, přišlo mi, že jí naprosto rozumím. Její půlnoční životy jsem hltala, doufala jsem v nalezení toho "perfektního." Zároven jsem ale trochu doufala, že tenhle perfektní život neexistuje, že se autor nesníží ke sklouznutí ke snadnému konci. Já jsem od knihy dostala vše, co jsem chtěla a možná i něco víc.
Pokud existuje kniha, kterou budu na potkání vnucovat úplně každému, tou knihou je dozajista Půlnoční knihovna.
Nejdřív jsem si nadávala, že jsem koupila audioknihu a nepřečetla si pořádně anotaci. Jaktože si koupím fantasy, které jinak moc nemám ráda? Měla jsem knihu už dlouho na seznamu, čekala jsem, až vyjde, ale už si nepamatuju proč mi ji kdo doporučil.
Ze začátku jsem proto byla trochu rozpačitá. Ale postupně jsem se ponořila do textu a nechala se provést knihou a zamotat si do toho vlastní myšlenky, postupně si oblíbit Noru i paní knihovnici a nakonec i nechat doznít poselství déle, než jen do zaklapnutí knihy.
Za mě je to psychologické sci-fi, které donutí člověka přemýšlet o vlastních prioritách. Doporučuji.
Mám od autora v knihovničce ještě nedotčenou knihu Vězeň času, na toho se budu muset v nejbližší době taky podívat.
Kniha má zajímavý námět. Škoda jenom velké reklamy. Asi jsem očekávala více, s ohledem na to, jak byla všude promovaná. Nicméně četla se dobře, oceňuji krátké kapitoly. V druhé polovině knihy mi přišlo, že se trochu opakuje a zbytečně natahuje, ale závěr mě poté potěšil. Závěrem tedy kniha hezká, ale čekala jsem více.
Úžasný námět, miluju filosofovaní tohoto směru - různé cesty budoucnosti, život sám o sobě a jeho možnosti, rozhodnutí se a následky. Já bych trošku téma přirovnala k Tulákovi po hvězdách, ten byl ale o dost depresivnější a také hlubší. Tato kniha nakonec zas tak hluboká nebyla, možná byl lehce předvídatelný konec. Nenáročné čtení, krátké kapitoly a pozitivní poselství.
Kniha s filozofickými myšlenkami (přebranými od jistého filozofa) pro širší okruh čtenářů, nenáročná avšak s přidanou hodnotou. Možná mi chybí hlubší rozebírání témat sebevraždy a deprese, ale to by zas kniha byla příliš depresivní. Náročného čtenáře, který očekává nějaké velké filozofické dílo bohužel zklame, nicméně mě mile překvapila ačkoliv takové knihy nečtu (viz mé přečtené).
Příběh mi plynul jako film před očima, čtenost tedy zaručena a u knihy jsem se vůbec nenudil.
Takže mohu doporučit pro všechny čtenáře Mornštajnové, F. Backmana a další, kteří si chtějí přečíst něco nenáročného a přesto chytrého a vlastně i pozitivního. :)
Skvělý námět, od začátku knihy to gadovalo a wow efekt se objevil v podstatě tak na začátku knihy. Konec wow efekt sice neměl, ale vzhledem k celéu dění knihy si neumím představit jak by se tam vůbec dal zakomponovat. Nic mi nepřišlo přitažené za vlasy, vše dávalo smysl. Za mě skvělá kniha.
Kniha na první dojem působí jako něco úžasně zajímavého, ale je to takový hmm. Průměr. Začátek celkem drasticky realistický návod, proč by jsme všichni měli spáchat sebevraždu, když se nám něco nevede, vyhodí nás z práce a nebo prostě jsme jen průměrní lidé s průměrnými životy a pocitem méněcennosti. To je ta podle mě zajímavější část a vtáhne do děje. Pak to začíná mít fantazijní prvky.. což tomu přidává něco nového. Ale tím to tak končí. Kniha má hezkou myšlenku, jak je důležité si vážit svého života a že každý z nás může dokázat cokoliv a být čímkoliv. Ale nijak zvlášť mě to nezasáhlo. Celkem průměrné čtení.
Ježiši, proč? Proč jsem se zase nechala nalákat neodbytnou reklamou na světový bestseller, který si prostě musím přečíst, když jsem z nich většinou zklamaná? Bohužel i tentokrát zůstala má očekávání oslyšena. Poměrně dobrý, i když nikterak originální námět paralelních životů se rozpliznul v tolika variantách, že to v půlce začalo nudit, k tomu se přidala pseudofilozofie pro nenáročné, ani styl psaní knihu nepozvedl do zářných výšin. A já si to dokonce koupila. Inu, další kousek, který pošlu dál. Pro zaujaté dodávám, že téma paralelních životů mnohem lépe rozvinula Claire North v knize Prvních patnáct životů Harryho Augusta. Dejte si ji, je o parník lepší.
https://www.databazeknih.cz/knihy/prvnich-patnact-zivotu-harryho-augusta-229641
Život se skládá z maličkostí, které nás ovlivňují. Každé naše rozhodnutí, každý krok nás posouvá kupředu, ovšem vytváří i odchylku, možnou cestu, po které bychom se mohli vydat, kdybychom se rozhodli jinak. Autor Matt Haig nám zde předkládá otázku: Co kdybyste mohli změnit svá minulá rozhodnutí?
Dobrá otázka, ovšem odpověď je jiná, než byste čekali. Protože změnit svá rozhodnutí nejde a díky nim jsme tam, kde jsme. I když se nám to zrovna nelíbí. Každá maličkost vede k nějaké změně, která má pro nás smysl. Takže otázka nezní, co kdybychom mohli změnit svá rozhodnutí, ale co uděláme se životem, který nám byl dán.
Půlnoční knihovna nám dává nahlédnout do života mladé ženy, která se rozhodla zemřít, neboť byla přesvědčená, že její život nedává smysl a nikomu nebude chybět. Kolik lidí má takovéto pocity? Přiznám se, že já jsem si tímto stadiem rozhodování "žít či nežít" také prošla. A jsem opravdu ráda, že jsem se rozhodla žít. Stejně jako hlavní hrdinka.
Určitě stojí za to si tuto knihu přečíst. Poskytne vám ne jeden, ale mnoho pohledů na váš stávající život.
Kniha není fantasy, i když cestování napříč životy může k této myšlence svádět. Toto téma však není v knize stěžení. Stěžejním tématem knihy je smysl života. Autor se nás snaží vést k zamyšlení nad našimi životy a dodat nám optimismus, že prostě není vše jen černobílé. V jednu chvíli mi přišlo, že je to stále dokola a Nora je prostě stále nespokojená a nešťástná, ať je její život jakýkoliv. Postupně jí však dochází, že ne vždy dokáže vše ovlivnit.
Matt Haig vložil do knihy myšlenku, kterou se mu rozhodně podařilo předat. Přestože byl začátek knihy téměř depresivní, postupně jsem získávala na optimismu a docházelo mi, že můj život by možná byl jiný, kdybych v určitých fázích udělala jiná rozhodnutí, ovšem neznamená to, že by byl zákonitě lepší. ️
HODNOCENÍ: 90 %
Štítky knihy
sebevražda naděje deprese psychoterapie zklamání knihovny alternativní vesmír fantasy britská literatura alternativní realita
Autorovy další knížky
| 2022 |  Půlnoční knihovna |
| 2018 | Vězeň času |
| 2011 |  Radleyovi – Upíři odvedle |
| 2016 | Důvody, proč zůstat naživu |
| 2022 | Kniha útěchy |
Kniha se četla dobře a oceňuji originální myšlenku Půlnoční knihovny a paralelních životů, ale něco mi při čtení chybělo. Každopádně kniha stojí za přečtení i zamyšlení.