Půlnoční růže
Lucinda Riley
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/225164/bmid_pulnocni-ruze-225164.jpg
5
208
208
Román Půlnoční růže líčí osudy čtyř generací, jeho děj provádí čtenáře pohádkovými paláci indických mahárádžů i velkolepými panskými sídly anglické šlechty, od idylických časů starosvětských pořádků před první světovou válkou až po hektickou globální společnost moderní doby. Na pozadí dějin sleduje pozoruhodný život krásné a inteligentní Indky Anahity. Anahita pochází z urozené, ale zchudlé indické rodiny. V dobách, kdy Indie bývala britskou kolonií a všechno britské bylo předmětem toužebného obdivu, se Anahita spřátelí s bohatou princeznou Indirou, a jako její společnice ji krátce před vypuknutím první světové války provází do Anglie, kde obě dívky nastoupí na dívčí internátní školu. Tam se Anahita seznámí s mladičkým Donaldem Astburym, jediným dědicem panství… Osmdesát let poté přijíždí na panství Astbury točit historický film mladá americká herečka. Aby na chvíli unikla slídivým očím bulváru, ubytuje se na panském sídle uprostřed odlehlých vřesovišť Dartmooru. Tam se nečekaně objeví i Anahitin pravnuk, který pátrá po minulosti svých předků. Spolu začínají odhalovat temná tajemství rodu Astburyových, která dosud visí jako kletba nad životem jejich jediného žijícího potomka…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2014 , VíkendOriginální název:
The Midnight Rose, 2013
více info...
Přidat komentář
Tohle se mi moc libilo, porad jsem byla zvedava jak to dopadne a co se vlastne doopravdy stalo.
Wauuu..nemám slov! Nádherná kniha. Ani na minutu jsem se nenudila při čtení. Ale od Lucindy je to nepřekvapivé, miluju její knihy. Kéž by byly přeložené všechny její knihy do češtiny. Příběh jak minulosti, tak i přítomnosti mě zaujal a líbil.
Asi jedna z nejlepších knih od Lucindy. I když ona má všechny knihy krásné.
Opět se jeden příběh odehrává v minulosti a jeden v přítomnosti. A oba jsou moc hezké. Vyprávě ní o Anahitě je zajímavější o to, že se část odehrává v Indii, a také mě toto vyprávění zaujalo o trošičku více než příběh z přítomnosti. A přichystejte si kapesníčky. Jak už čtenářky Lucindy vědí, tak jeden z těch příběhů zpravidla končí smutně. A Půlnoční růže není vyjímkou.
Moc hezké čtení. Příběh několika generací mě moc bavil. Opět se ukázalo mistrovské vyprávění této spisovatelky. Po sérii Sedm sester je to další výborná kniha. Krásná pohádka pro dospělé, ve které nechybí nic, co má čtenář tohoto žánru rád. Láska i nenávist, radost i smutek, napětí i uvolnění, válka i mír.... a především dokonalé líčení místních lokalit a zvyků např. v Indi, v Angli...
Tak tahle kniha si to vysoké hodnocení určitě zaslouží.
Přesně takový příběh jsem teď potřebovala . Pohádkové paláce indických mahárádžů střídají pánská sídla anglické šlechty, období před první světovou válkou střídá dnešní hektická doba .
Svižně odsýpajicí příběh s velmi sympatickými postavami, až na nutné záporaky, mě neuvěřitelně bavil.
Určitě vyhledám další autorčiny knihy.
Tato autorka mě velmi baví, již několikátý román a nezklamal. Jednoduše příjemné čtení,plné lásky,ale žádná červená knihovna , strhující děj,do kterého vás vtáhne tak lehce čtivou formou.Každopádně určitě vyhledám další knihy od této spisovatelky a mohu jen vřele doporučit.
Autorka píše přesně tak, jak čtenář čeká, zajímavý příběh vracející se v čase, romantika, láska, oddych ... Jsem zvědav zda naleznu někdy pokus o změnu ....
Vynikající kniha,moje první od této autorky. Četla jsem na doporučení a na konci mi spadla brada a skoro jsem to obrečela ;-( tak krásně napsaný příběh a úžasně barvitě popsaná Indie. Bylo to moc smutné, ale jeden z nejlepších románů co jsem četla. Nepřišlo mi to extra romantické a už vůbec jako červená knihovna. Postava Alice mě hodně překvapila a přišla mi jako hodně povedená. Jinak bych poprosila hodnotici, aby uváděli, že píšou spoiler, vy co jste ještě nečetli nekoukejte na komentáře pode mnou. Nekteri proste musí vyžvanit důležité detaily :-@
Polnočná ruža je milé odpočinkové čítanie. Je to tak trochu rozprávka pre dospelých. Na začiatku čitateľa upútajú vône a farby exotickej Indie, na ktoré naviaže staré rodinné tajomstvo, romantická linka a intrigy. Tempo príbehu je príjemné, tak ako býva u autorkiných kníh zvykom a kniha sa dobre číta. Toto je desiata kniha, ktorú som od Lucindy Riley prečítal a musím povedať, že má asi najmenej dotiahnuté postavy. Okrem hlavnej hrdinky sú všetky ploché, čiernobiele a nie vždy konajú celkom logicky. Záver knihy je bezpochyby prekvapujúci a dojemný, nič-menej na mňa pôsobil neuveriteľne. Aby som to nejak zhrnul, Polnočná ruža nie je dokonalá a autorka napísala lepšie knihy ako je táto. Svoju rolu na mojich dojmoch možno hrá aj to, že som len pred nedávnom prečítal Atlasa, ktorý bol výborný. Ak však hľadáte na nejakú odpočinkovú knihu na leto, tak táto je určite skvelou voľbou.
Četla jsem celou sérii Sedmi sester a tak jsem začala číst i další romány. Musím říct, že Půlnoční růže je skvělá. Romantická, zaláskovaná, nežná a exotická, co si víc přát. Tohle je ta Lucinda, kterou obdivuji a která tolik chybí na tom knižním trhu. Škoda. Jen málo autorek je a bylo jako ona.
Anahita vás provede tajemnou Indií a zrádnou Anglií. Rebeka vám zase ukáže nemilosrdný svět světových hvězd. S ní se budete chtít podívat kamkoli. Tak na nic nečekejte, a šup, knížku si kupte. :-D
Pěkná kniha kde nechybí napětí, láska, zrada,zklamání.
Krásná pohádka pro dospělé
Hodně čtivý příběh, kde se, jak jsme u autorky zvyklí, prolíná příběh z minulosti s tím v současnosti. Osobně musím přiznat, že příběhy z minulosti mi u této autorky přijdou zajímavější, barvitější (zvláště zde ohledně Indie).
Mně se to docela líbilo, ale jak se blížil konec, už to bylo čím dál tím víc takové za vlasy přitažené.
Pohádka pro dospělé, ale nakonec, občas můžeme číst i pohádky.
Tahle knížka mě po poslední stránce zanechala s pusou dokořán. Jelikož jsem jako první četla Levandulovou zahradu, měla jsem ze začátku problém se začít, zvlášť proto, že mi prostředí Indie nic neříká. To se však velmi rychle změnilo. Příběh Anahity byl jedna velká emocionální jízda. Krásný, dojemný a smutný osud statečné ženy v nelehké době. Hodně jsem si oblíbila prolínání minulosti a přítomnosti - přestože Rebeka mě moc neoslovila, hlavně kvůli její dokonalosti a to, jak po ní doslova všichni muži slintali, rozuzlení panství Atsbury mě překvapilo. Při některých momentech jsem i brečela, což se mi u knih stává jen zřídka. Speciálně mě dostaly do kolen poslední stránky s Anahitiným synem.
Přestože mi něco připadalo jako hodně velké náhody, můžu autorce jen tleskat. Lucinda Riley píše ty nejemocionálnější knihy pro ženy, jaké jsem kdy četla. S chutí se vrhám na sérii Sedm sester.
"Našel jsem ho, Anahito," zašeptal a zvedl oči vzhůru.
Moc milý příběh o pravé lásce, hledání štěstí i lidské zlobě. Líbil se mi kontrast mezi životem v Anglii a Indii. Jen mi některé náhody připadaly nevěrohodné.
(SPOILER)
Knížka se mi moc líbila. Přečetla jsem ji jedním dechem. Krásný a zajímavý popis života Anahity v Indii a v Anglii. Setkání Anahity a Donalda (po jeho svatbě) mě uchvátil. Pohádkový konec Rebeky a Ariho byl předvídatelný.
Všem, kteří mají rádi romantické příběhy, knížku doporučuji.
Kniha se mně docela dobře četla, ale úplně spokojená jsem nebyla. Proto tentokrát jenom čtyři hvězdy.
Na doporučení jsem si tuto knihu vybrala. Uchvátila mne a nemohla jsem přestat. Příběh běžel a vtáhl mne. Mohu vřele doporučit jako příjemný příběh.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Sedm sester |
| 2015 | Levandulová zahrada |
| 2017 | Sestra bouře |
| 2014 | Půlnoční růže |
| 2012 | Tajemství černé orchideje |
Je to kniha z kategorie románů pro ženy a tak je potřeba ji hodnotit. Je to doják. Kdyby to zfilmovali, byl by z toho buď seriál se 150 díly, nebo film na Prima Love. Přebal odpovídá obsahu - prostě takový kýč.
I přesto mě ale kniha bavila. Příběh je krásný a dojemný. Ve mě vzbuzovaly emoce popisy některých míst v Indii v první části příběhu, protože například Džaipur jsem tento rok navštívila.
Osud Anahity je sladkobolný a děj nás vede od života v indických královských rodinách plného zlata a drahých kamenů do života zplstnatělých anglických šlechticů, aby nás - tedy Anahitu - vrhnul na nějakou dobu do chudinské čtvrti kdesi v Anglii. Celým příběhem se samozřejmě vine červená nit lásky mezi Anahitou a Donaldem. Jak jinak, než lásky komplikované.
Prostě romantika jako hrom. A nemyslím to v negativním slova smyslu. Pokud máte rádi (nebo spíš rády) tento typ literatury, pak po Půlnoční růži určitě sáhněte. Připravte si k ruce krabičku papírových kapesníků, protože asi budete ten typ, kterému slza ukápne nad dojemným lidským osudem, se kterým smýkají společenské konvence a krutá skorotchyně. Na mě byl ten konec už trochu za hranou. Jinak ale po něčem z pera Lucindy klidně sáhnu, až pojedu na dovolenou a budu chtít číst něco nekomplikovaného.