Půlstoletí s Cimrmanem
Zdeněk Svěrák
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/309730/bmid_pulstoleti-s-cimrmanem-1xc-309730.jpg
5
120
120
Legendární divadlo z odvrácené strany. Unikátní knížka, která vychází při příležitosti padesáti let Divadla Járy Cimrmana, přibližuje obrazem i textem neznámou tvář nejslavnějšího českého divadelního souboru. Zdeněk Svěrák bilancuje jeho historii formou soukromého dopisu Ladislavu Smoljakovi a každý člen divadla přidal svou nejživější vzpomínku. Čtenář se tak dozví, jak se přihodilo, že se Petr Brukner narodil ve dvou městech současně, čeho nejhoršího se dopustil Miloň Čepelka a jaký je největší herecký problém Miroslava Táborského. Pro fanoušky Járy Cimrmana bude překvapením, že souborem prošla řada známých osobností jako Jiří Menzel, Jiří Stivín nebo Jaroslav Uhlíř, a že v tomto zdánlivě ryze mužském divadle nechybějí ani ženy. Nepřeberné množství fotografií zachycuje herce v jejich výrazných rolích, ale většinou je objektiv namířen do zákulisí, a odkrývá tak dění, které zůstává publiku utajeno. Svazek obsahuje DVD se záznamy raritních vystoupení.... celý text
Přidat komentář
Pro obdivovatele DJC asi povinnost. Na úvod hodně smutku za pana Smoljaka, ale pak parádní várka vzpomínek a zajímavého vyprávění.
Další knížečka od Cimrmanů nejn pro Cimrmanology. Přidaná hodnota je pro milovníky cimrmanů spíše menší, ale je to takové nostalgické a užijete si to. :)
Pro fanoušky divadla Járy Cimrmana pěkný bonbonek. Dozvíte se pár zajímavostí, nějaký ten osobní příběh a nahlédnete za oponu, i když jen trošku. Fanouškům lze jen doporučit.
Miluji DJC a celou tuhle továrničku na endorfiny.Kniha je to krásná(od Svěráka,po Čepelku),jen mohla být v proporcích Musilové-Vébrové. 100%.
Už začátek knížky (dopis pana Svěráka zesnulému panu Smoljakovi) mě dostal. Úžasná knížka s krásnými fotografiemi a naprosto fenomenálních lidech. Doufám, že Divadlo Járy Cimrmana bude ještě dlouho žít.
Kniha která pobaví a zahřeje na srdci, ale nevyhne se ani smutku v podobě dopisu pro pana Smoljaka.
Drahokam v knihovně ! A těch fotografií ! Největší Čech se nám opět přiblížil. Češi již mají plno míst, kde JdC působil, třeba ona rozhledna, ze které není nic vidět (Březová nad Svitavou), či druhá pro ty, kteří trpí závratí (Semily-Nouzov). Bravo !
Vzpomínám na veřejnou nahrávku Dobytí severního pólu. Všichni v Divadle hudby seděli, pouze můj syn a já jsme měli "jediní" lístky k stání (skoro jsem je vynutil na paní pokladní násilím). A tak jsme byli "na ráně" a v semináři "O pojištění" si nás pan Svěrák vybral jako účinkující ! Já byl samozřejmě nesympatický pojištěnec, syn - sympatický. Ten zážitek ! Stáli jsme vedle idolů, tehdy náčelník - pan Penc, krajan Beran - pan Vondruška a pánové S+S. A druhý den v práci u oběda v závodní jídelně ČKD ? Nevěřící pohledy několika lidí, kteří v tom divadle byli (Hele vole, to je ten muskej, co hraje u Cimrmanů). Ha-ha-ha.
Měl jsem kliku, že v divadle ve Strašnicích jsem poznal jak to s prodejem lístků chodí a brzy nabízel paní Vokrojové vkládání fotografií do programů. To znamenalo, že jsem nemusel stát velkou frontu a mohl si vybrat z těch "lepších". A má nejoblíbenější hra ? Cimrman v říši hudby. Árie "Zlaté české ručičky" ing.Vaňka - tenor pan Čepelka. (Já jsem Vaněk z firmy Kolben&Daněk). I plukovník Colonel - pan Svěrák vzrušoval dámy v hledišti, když zpíval svou operní árii a vrtěl přitom zadkem.
Krásné chvíle.....
Rozesmála mě. Pobavila mě. Rozesmutnila mě. Vehnala mi slzy do očí. Ale jsem ráda, že ji mám ve své skromné knihovničce. Dopis od Pana Svěráka Ladislavu Smoljakovi řekl na několika stránkách víc, než by dokázala celá encyklopedie. Krásný jazyk. Humor. Nostalgie. I já díky tomuto divadlu jdu smíchy do předklonu a klaním se vitalitě a chuti, s jakou baví tolik generací. Určitě tato kniha nesmí chybět žádnému, třeba i amatérskému, cimrmanologovi.
Velice krásná kniha. Nejvíce mě oslovily slova Zdeňka Svěráka, která napsal Ladislavu Smoljakovi do nebe. Hluboce smekám nad jejich dílem. Celému divadlu děkuji za hodiny smíchu, jenž mi prodloužily život o pěknou řádku dní.
Cimrmany zbožňuji. Knížka je krásná a četla jsem ji s úctou. Pěkné fotografie i texty - zvláště ten "dopis". Jen mě mrzí, že jsem na ně nestihla zajít do divadla a teď už je pozdě...:(
Jako velká fanynka divadla Járy Cimrmana jsem si nemohla nechat ujít ani tuto publikaci. Místy vtipná, místy až mrazivě smutná (dopis od Svěráka Smoljakovi). Několik historek ze zákulisí mě dost rozesmálo. Skvělá knížka, která by nikomu z cimrmanovských obdivovatelů neměla uniknout.
Cimrmanovské hlášky se staly součástí našeho života. Na výletě si sdělujeme, že "když to srovnáme s tím výletem na Kokořín...", v práci si o kolegovi špitáme, že "je zádumčivý", před obědem bychom občas snědli i Kratochvíla. A když si děti stěžují, rodičovsky jim radíme: "Ještě slovo, bačkoro, a zapíšu tě do deníku." Myslím, že Cimrman je fenomén, který nebude hned tak překonán. Tato kniha je milou vzpomínkou na uplynulých 50 let působení divadla, na společné zážitky a také na Ladislava Smoljaka, bez kterého Frištenský už nikdy nebude Frištenským...
Tuto krásnou knížku jako vzpomínku na Divadlo Járy Cimrmana mám nyní
podepsanou od Zdeňka Svěráka, který měl u nás v knihkupectví autogramiádu.
Splnila jsem si svůj sen setkat se s tímto mimořádným člověkem a knížka je pro
mě nyní poklad :-)
Samotná knížka úplně nesplnila očekávání, protože jsem čekala více článků, vzpomínek atd. Mé výhrady k ní ale značně zmírnila energie a pocity, které z textů vanuly až ke čtenáři. Vždycky jsem věděla, že DJC je něčím své a originální, ale i tak mne velice mile překvapily vztahy a vazby, které tam panují a které dokáží herci přenést i na diváka/čtenáře. Asi nejvíce si na knize i na divadle vážím a obdivuji to, s jakou energií stále rozšiřují velice příjemný a inteligentní humor a pravou češtinu, která se v dnešní době moderních technologií pomalu, ale jistě vytrácí z běžné komunikace mezi lidmi. Sice bych ocenila více textových pasáží a podrobnosti, ale na druhou stranu i bez toho má kniha velké kouzlo, které by jinak asi neměla.
Vřele všem doporučuji!!!
Autorovy další knížky
| 2013 |  Po strništi bos |
| 2000 | Dobytí severního pólu |
| 2008 | Povídky |
| 2011 | Nové povídky |
| 2009 | České nebe |
Poměrně útlá knížka, na níž se podíleli všichni, kdo mají něco společného s Divadlem Járy Cimrmana. Důstojný úvod ke vzpomínkám svých kolegů sepsal formou dopisu již zesnulému Ladislavu Smoljakovi sám Zdeněk Svěrák. Tento dopis je plný zajímavostí, ale i vtipných pasáží. Jazykové vyjadřování Zdeňka Svěráka je barvité, čtivé a plně vystihující poetiku tohoto divadelního uskupení. Na úvodní dopis navazují vzpomínky ostatních kolegů, které jsou mnohdy vtipné. Za vzpomínkami psanými následují fotografie, které zachycují nejen dění na pódiu, ale hlavně se zaměřují na zákulisí a různé další aktivity, jež společně členové divadla podnikli. Za fotografickým koutkem následuje závěrečná tečka v podobě textu Miloně Čepelky. Myslím si, že se jedná o velmi povedenou publikaci, která udělá radost všem příznivcům tohoto divadelního souboru, ale může být i pomůckou ve studiu žákům středních škol či studentům škol vysokých.