Pustina
Stina Jackson
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445735/bmid_pustina-QiK-445735.jpg
4
516
516
Švédský venkov, to nejsou jen nekonečné lesy, jezera s křišťálovou vodou a malebné červené domy na smaragdových pasekách. Daleko od civilizace bují lidská závist a chudoba, dívky nabízejí sex na zapadlých parkovištích a na chátrajících samotách se daří drogám. Liv Björnlundová si svůj osud nevybrala, určila jí ho Pustina, vesnice na samém konci silnice. Dcera ze statku, který poznamenala rodinná tragédie, pracuje na benzinové pumpě, kam ji každý den vozí otřískaným volvem její despotický otec Vidar. Liv si připadá jako v kleci. Až do chvíle, kdy je v opuštěné studni v lesích nalezen Vidar mrtvý. Do smrti hněvivého starého muže se zaplete dvojice dealerů a zlodějíčků, kteří věděli o jeho skrývaném bohatství. Ale všechno může být složitější. Vždyť nešťastníků, jimž vražda nabízí vstupenku do lepšího života, je Pustina plná.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2020 , KalibrOriginální název:
Ödesmark, 2020
více info...
Přidat komentář
Nechápu, proč jsem četbu této knihy tak dlouho odkládala. Zaujala hned po několika stránkách.
Pustina je opravdu temné místo, kam ani slunce nesvítí. Autorka děj příběhu zasadila do ošklivého místa, které popsala tak brilantně, až jsem měla pocit, že tam žiji s hlavními postavami.
Závěr knihy byl pro mě překvapivý, když o tom tak zpětně přemýšlím, tak logiku to dává, že to dopadlo tak, jak to dopadlo.
Knihu jsem četla s velkými přestávkami. Líbilo se mi autorčino vykreslení ponuré severské vesnice i charakterů lidí, kteří zde žijí. Jedná se spíše o rodinné drama než-li thriller. A přiznám se, že mi nějak uniklo, kdo byl vlastně otcem Livina syna? Klidně mi to, prosím, napište, protože by mne to i zajímalo :)
Brr, tohle byla fakt pustina, kde bych nikdy nechtěl žít! A taky to osazenstvo, člověk by se takovým existencím určitě normálně vyhnul hodně velkým obloukem. Proto se asi není co divit, když tam dojde k vraždě. Kniha se mi nečetla zrovna dobře, byla až moc ponurá a depresivní. Čtyři stars musí stačit a tohle čtení snad ani nedoporučuji.
(SPOILER)
dala bych 3,5 hvězdičky
za mě je zde naprosto dokonale popsané prostředí. Z celé knihy cítíte takové pochmurno, ošklivé počasí, zimu...
ale musím říct, že mi docela brzy došlo, kdo je skutečný vrah. Bylo mi jasné, že Liam ani jeho bratr to nebudou, to by bylo moc okaté.
Hlavní postavy Liv asi máte litovat, ale já jsem ji moc na chuť nepřišla.
Děj je zajímavý, postavy v knize také, ale jak říkám, brzy jsem odhalila vraha.
Díky téhle knize chápu, proč je v severských zemích tolik psycho problémů a sebevražd, těžký osamocený jednostranný život člověka, obklopeného předsudky, moralizováním okolí a beznadějí, náročný poslech.
Prvni kniha autorky se mi zdala lepsi,
Pustina taky nebyla spatna, ale me nenadchla.
Hodně depresivní čtení. Spíše než thriller je to psychologické drama z velmi nevlídného prostředí.
Pěkně depresivní kniha. Hodně drsné prostředí k životu. Místo aby spolu lidi drželi pohromadě, tak se nenávidí. Vraha jsem si po dlouhé době netipnul správně, takže konec knihy překvapivý. Za sebe knihu mohu doporučit. Určitě se u ní nebudete nudit.
Chvílemi jsem měl pocit, že jsem na Šumavě a nechám Klevisovou vyprávět další smutný rodinný příběh. Thriller určitě ne, spíš psychologické rodinné drama z prostředí, kde ani lišky už dobrou noc nedávají. Oceňuji jednoduchou, ale dobře zpracovanou dějovou linku a dovedu si představit dovětek - napsáno podle skutečnosti, pouze jména a místo děje byly změněny.
Až tak úplně jsem nezjišťovala, o čem kniha bude.
Takže jsem čekala dost něco jiného a hlavně víc.
Je to smutné, melancholické, ponuré. Ne ale thriller.
Ale zase nijak moc extra mě kniha nenadchla.
Takové smutné ploužení se špinavou vodou.
Temným thrillerem bych knihu nenazvala. Příběh není ani strhující a ani napínavý. Bohužel. Ovšem já to očekávala. Stříbrná cesta, což je první autorčina kniha, na mě působila také tak. Přesto ale čtení Pustiny není špatné. Akorát v žánru thriller je konkurence veliká. I tak si ale ráda přečtu další autorčinu knihu.
Syrové, melancholické, ponuré a já nevím co ještě... V prvé řadě ovšem čtivé severské drama.
Těžko zařaditelná kniha, sama bych ho nejspíš zařadila jako psychologické rodinné drama . Četla jsem stříbrnou cestu, ale Pustina se mi líbila víc. V každém případě severská drsná atmosféra je úplně stejná. Příběh je stejně syrový, a bolestný. Autorka dokáže tak vystihnout prostředí a emoce, že se čtenář cítí být na místě a soucítí s hlavními postavami.
Určitě jsem ráda, že jsem knihu neminula.
Jedná se o dobře napsaný a přeložený. Postavy jsou tak dobře vykreslené, že jsem cítila Livino zoufalství a strach. Autorka vystihla pocit temné, chladné zimy. Liam a Liv jsou oba uvězněni a ovládáni panovačnými členy rodiny, toto a láska k jejich dětem jsou zde klíčovým bodem.
Rozhodně to není tak dobré jako Stříbrná cesta, ale stále si to drží tu surovou atmosféru severského prostředí. Příběh není špatný, ale nějak mi vůbec nesedly postavy. Na rozdíl od Stříbrné cesty jsem nějak nedokázal s postavami soucítit a spíš mi lezly na nervy...což bude nejspíš ten hlavní důvod, proč hodnotím jako průměr.
Vypočuté ako audiokniha, nie som si istá, či by sa mi ju podarilo prečítať, nie je to môj štýl, ale vypočuť sa to dalo .Taky ponury pribeh zo zapadakova, ale velmi pekne vykreslený charakter postav a krajina . Páchateľa som odhadla cca v polovici knihy.Ako vravim taký stred.
Tahle kniha mě moc nenadchla. Asi jsem měla velké očekávání po přečtení Stříbrné stezky. Navíc mi po dočtení příběhu zůstala nezodpovězena jedna otázka.
Štítky knihy
vraždy thrillery zneužívání rodinné vztahy severské krimi švédské detektivky thrillery pro ženyAutorovy další knížky
| 2019 |  Stříbrná cesta |
| 2020 | Pustina |
| 2024 | Večer zbořit svět |
Knihu jsem poslouchala v audioverzi, kterou skvěle načetli Jitka Ježková a Jan Vondráček. Oceňuji podrobně popsanou krajinu, ze které až mrazí. Také charakteristika postav je opravdu povedená. Z knihy je cítit pochmurno, melancholie, zima a zoufalost hlavních postav v tomto severském prostředí. Děj není nijak složitý, mohl být propracovanější, docela se táhne. Celkově je kniha zaměřena spíš na psychologii postav a prostředí, než nějakou překvapivou zápletku. Vraha jsem tudíž odhalila téměř hned, nicméně mi to neubralo na požitku, který skvělá interpretace pozvedla o stupeň výš. Pokud bych knihu četla sama, nejsem si úplně jistá, zda by mě tolik nadchla.