Pustina
Stina Jackson
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445735/bmid_pustina-QiK-445735.jpg
4
510
510
Švédský venkov, to nejsou jen nekonečné lesy, jezera s křišťálovou vodou a malebné červené domy na smaragdových pasekách. Daleko od civilizace bují lidská závist a chudoba, dívky nabízejí sex na zapadlých parkovištích a na chátrajících samotách se daří drogám. Liv Björnlundová si svůj osud nevybrala, určila jí ho Pustina, vesnice na samém konci silnice. Dcera ze statku, který poznamenala rodinná tragédie, pracuje na benzinové pumpě, kam ji každý den vozí otřískaným volvem její despotický otec Vidar. Liv si připadá jako v kleci. Až do chvíle, kdy je v opuštěné studni v lesích nalezen Vidar mrtvý. Do smrti hněvivého starého muže se zaplete dvojice dealerů a zlodějíčků, kteří věděli o jeho skrývaném bohatství. Ale všechno může být složitější. Vždyť nešťastníků, jimž vražda nabízí vstupenku do lepšího života, je Pustina plná.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2020 , KalibrOriginální název:
Ödesmark, 2020
více info...
Přidat komentář
Určitě velmi dobře napsaná kniha. Pod pojmem severská krimi si představím většinou neuvěřitelně brutální důmyslnou vraždu v ponurém prostředí zasněžených končin, v tomto příběhu naštěstí takováto neuvěřitelná konstrukce chyběla. Co nechybělo, byla ponurost. Ponurost postav, ponurost vztahů i celého místa. Děj nebyl sice strhující, zato ale uvěřitený a i když jsem netrnula napětím, rozuzlení mě překvapilo.
Tato kniha je především určena pro milovníky severské krimi, proto asi ne každému se zalíbí, mě ano, podobně jako Stříbrná cesta, i Pustina je psána v podobném duchu. Vše se točí kolem rodiny Björglundů, tři generace otec, dcera a vnuk. Kniha popisuje současnost, i minulost - dobu dospívání Liv Björglundové, která se pokoušela, dostat pryč od svého despotického otce Vidara, za pomocí prostituce unikala do svého světa a za získané peníze si plánovala útěk, nikdy jí to však nevyšlo, teď po 17 letech je stále pod otcovou kontrolou, který ji každý den vozí do práce na benzínové stanici, její středobodem je tak syn Simon a tajné milostné schůzky s jejich nájemníkem. Dalšími postavami jsou dva bratři dealeři drog, kteří jsou najatí, aby Vidarovi vykradli tajný sejf, vše se zvrtne, když je Vidar zastřelen v lese a následně jeho mrtvola objevena ve staré studni jeřábníkem. Jak se tam ocitla?a kdo je doopravdy Vidarův vrah?
Pěkně napsaná severská krimi. Popis krajiny a postav byl velmi dobře vykreslený a vrah byl až do úplného konce nejasný. Těším se na další autorčin knižní počin.
Autorčina prvotina mne bavila daleko víc...
U Pustiny jsem nějak pořád čekala, až přijde nějaký zlom, něco z čeho si "sednu na zadek", což bohužel nepřišlo.
Nemám potřebu nad knihou úplně lámat hůl. Bylo to pro mě celkem odpočinkové čtení na víkend. A velkou pochvalu si podle mne zaslouží obálka knihy.
Stříbrná cesta mě bavila, Pustina byla zklamáním, ztrácela jsem se v postavách, topila v pomalu ubíhajícím ději. Když jsem zjistila, že čtu, aniž bych věděla o čem, knihu jsem odložila. Věřím ale, že si své čtenáře najde.
Velmi ponuré, syrové, člověk cítí tu úzkost a chlad. Za mě zase trochu něco jiného, než každá druhá severská krimi. A přesně to jsem hledala, takže spokojenost.
Tohle byla taková ztráta času. Nulové napětí a mizerná zápletka. Po přečtení Stříbrné cesty jsem byla přesvědčená, že další knihu od Stiny Jackson číst nebudu. Pak jsem ale Pustinu v knihovně vychytala jako úplnou novinku a řekla jsem si, že tomu dám šanci. Upřímně, tohle bylo horší než Stříbrná cesta a přitom to bylo v mnoha ohledech tak stejné - stále dokola káva, cigarety, les, někdo jede někam autem, káva, les, popis počasí, káva, auto. A pořád dokola. Do toho se odehrává „zápletka”. Nebylo to ani ponuré a ani znepokojivé, jak kniha slibuje. Rozhodně to není hodno ocenění bestseller.
Ve zkratce - nuda, káva, špinaví a smradlaví lidé, les a cigáry.
Hodně temná a depresivní kniha, nicméně čekal sem od příběhu víc, takže za mě průměr.
Po Pustině jsem sáhla poté, co se mi nedařilo začíst se do knihy Před povodní. Do této jsem se ponořila raz dva a přečetla ji velmi rychle (dokonce jsem výjimečně i ponocovala :) Četlo se mi zkrátka velmi dobře všechno, popisy přírody, obě časová pásma, ale především vztahy - uvnitř rodin a mezi lidmi na řídce obydleném maloměstě. Bála jsem se a držela palce těm, co si zasloužili lepší život. Ta syrovost byla všudypřítomná. Připomínky a nějaké otazníky by se našly, ale nechám to tak.
Pustina mě pohltila stejně jako autorčina první kniha Stříbrná cesta. Svižně odvíjející se příběh, skvělá atmosféra, která mě vtáhla do děje. Myslím, že mám novou oblíbenou spisovatelku.
V Pustině bych tedy bydlet nechtěla. Je tam ponuro, smutno, temno, ve zchátralé barabizně s despotickým otcem se nežije snadno. Je to bezútěšné a smutné bytí.
Po Stříbrné cestě jsem se moc těšila na novou autorčinu knihu. I Pustina se mi líbila, i když také já si myslím, že se o thriller nejedná. Ale určitě se jedná o velmi dobrý román, který se mi dostal pod kůži. Z té atmosféry mě při čtení mrazilo, z té beznaděje a nicoty mi bylo teskno.
Příběh mě zasáhl a rozjitřil emoce - a tak to má být !!
Za mě naprosto geniální,famózní.Kniha dokonale nastíní atmosféru severu,úplně z ní dýchá syrovost.Postavy jsou vykreslené,každá si nese svůj úděl.Četla jsem i Stříbrnou cestu,tyto knihy bych nerada srovnávala,protože každá je lepší v něčem jiném.Ze začátku této knihy jsem si říkala,že Cesta byla lepší,ale po přečtení vidím větší potenciál v této knize.Za mě teda hodně dobrý.
Na spravení nálady tato kniha opravdu není. Autorka velmi sugestivně nahustila do děje tu temnou severskou atmosféru malé švédské vesničky, chudobu, beznaděj i promarněné životy zdejších obyvatel. Možná většina z nich vidí nějakou vizi lepšího života právě v násilné smrti jednoho z nich.
Thriller to není, síla tohoto příběhu není v nějaké gradaci děje či napětí, ale ve výborně zpracovaném ponurém příběhu s ani jednou sympatickou postavou.
A musím pochválit obálku knihy, ( stejně jako u Stříbrné cesty), která skvěle dokresluje i tento příběh.
Kniha je skvěle napsaná. Trochu pomaleji se rozjížděla a mě tak trvalo, než jsem se začetla, ale pak mě děj vtáhl a nepustil. Super!
Tak konečně sem se jí prokouslala. Po přečtení její první knížky, která mě uchvátila, sem se pustila do její druhé knížky a ta mě zklamala. Bylo to pro mě chaotické a občas sem byla ztracená.
Velmi dobrý příběh, hodně temný. Hlavní hrdinka mi ale nesedla, nějak mi nešlo s ní soucítit. Kdyby se vzchopila a prostě odešla od otce posedlého kontrolou, všechno by bylo jinak.
Štítky knihy
vraždy thrillery zneužívání rodinné vztahy severské krimi švédské detektivky thrillery pro ženyAutorovy další knížky
| 2019 |  Stříbrná cesta |
| 2020 | Pustina |
| 2024 |  Večer zbořit svět |
"Kdo vlastně jsi?"
"Prostě holka."
Pustina je ponurá. Mrazí, pohlcuje, znepokojuje, ale místy i uspává. Ono se v ní někdy totiž skoro nic neděje. Jen se tam přežívá. A to je na ní kouzelné i nudné zároveň.
První stránky mě lapily. Tetelila jsem se z toho ušpiněného světa lidské spodiny. Jak odporný ten svět byl, tak byl zároveň krásný. Nešlo tomu odolat, já obracela stránky, vychutnávala si všechna ta ranní kafe na zápraží, ten mrazivý vzduch severských lesů, tu ospalost. Navození atmosféry proběhlo na jedničku... ale ono se to nehýbalo dál.
Anotace této knihy v podstatě vyzrazuje děj až do její poloviny. Což je strašná škoda, protože čtenář není v napětí. Jen usrkává výborně popsaný svět severského thrilleru... Nic ho však nesvírá a neškrtí - nic ho nenutí zběsile obracet stránky. Což nemusí být nutně špatně...
Začátek skvostný, prostředek zdlouhavý, konec nečekaný (alespoň z mé strany)...
Zbyde pachuť hniloby... Věřím, že mě to celé bude v mozku svědit ještě dlouho.
Na pět hvězd to není. Na tři hvězdy také ne. Není to průměrná kniha. Autorka velmi dobře píše a její vesnice na konci světa byla vážně skvostná. Tak nezdravě útulná. Čtenář to v ní nemůže vydržet, ale nedokáže ji ani opustit. Asi jako Liv... ta, která vám na otázku KDO JSI? odpoví: "Prostě holka."