Pygmalión
George Bernard Shaw
Líza Doolittlová, která mluví velmi nevybíravým způsobem a ani nedbá o svůj vzhled, přijde za Henrym Higginsem, aby ji naučil vybranému chování a hovořit spisovnou angličtinou. U Henryho je v té době na návštěvě plukovník Pickering. Muži spolu uzavřou sázku, že Higgins udělá z Lízy vznešenou dámu. Nechá ji u sebe doma, vyučuje ji vytříbenému chování a správné řeči, ale on sám se k ní chová velmi ošklivě, zatímco plukovník Pickering se k ní chová jako k opravdové dámě, což se jí samozřejmě líbí. První zkouška, která Lízu čeká po výuce gramatiky a výslovnosti, je návštěva matky profesora Higginse. Líza bohužel umí zatím mluvit pouze o počasí a zdravotním stavu. Za půl roku ji profesor Higgins naučí mluvit spisovně a vystupovat ve společnosti. Vezme mladou dámu na ples, která se zde dokáže začlenit mezi londýnsku smetánku. Když se vrátí domů, profesor ani plukovník si Lízy nevšímají. Líza je velmi nešťastná a uteče od Higginse k jeho matce. Ta si jí váží pro její upřímnost. Květinářka si nakonec vezme chudého Freddyho, se kterým si otevře květinářství za peníze svého otce.... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2007 , Artur , Ex librisOriginální název:
Pygmalion, 1912
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Kdysi na střední škole jsem si Pygmalion přečetla poprvé a uchvátil mě. Samozřejmě mě neminul film My Fair Lady a ani několik divadelních zpracování. Věděla jsem, do čeho jdu a přesto jsem byla vždy překvapená, jak každý režisér uchopil látku trochu jinak. Shaw nezamýšlel Pygmalion jako love story. Naopak. Vůbec se mu nelíbilo, pokud to tak někdo inscenoval. A já s tím naprosto souhlasím. Emancipace Lízy je mnohem nosnější téma než to, že by si Líza s Higginsem v závěru padli do náruče. Z mého pohledu by tento konec celou hru degradoval. Není to hra jen o jazyku, ale o tom, jak je vnímáno postavení muže a ženy. A není to ani o tom, že Higgins je stroj bez emocí. Evidentně k Líze chová city a Líza k němu, ale ani jeden z nich nechce ustoupit ze svých představ o životě. Je to mistrovské dílo.
Máte-li rádi knihy, které vás dokážou rozesmát, určitě sáhněte po Pygmaliónu. Ale nenechte se zmást, Shawův humor tu není pouze pro pobavení, nýbrž jako nástroj pro poukázání na tehdejší společenské problémy. Například Higginsova arogance a jeho pokusy o „vylepšení“ Lízy jsou sice komické, zároveň však odhalují pokrytectví a povrchnost vyšší společnosti. Z našeho dnešního pohledu pak i nerovnost žen a mužů. Pokud jste tedy žena, pravděpodobně budete s každou stránkou držet Líze palce víc a víc. Ta nakonec projde procesem sebeuvědomění a emancipace, a tak vlastně překoná osobní i společenské překážky.
Poslední myšlenkou, kterou takhle kniha podle mě nabízí, je, jak povrchní a nespravedlivé je soudit někoho podle vzhledu nebo způsobu mluvy, což samozřejmě platí i v dnešní době.
Další kniha z maturitní seznamu na středních školách. Jelikož jsem viděla před xlety ve VČD v Pardubicích jako představení My Fair Lady, pár let jsem si to chtěla přečíst, ale pořád jsem to oddalovala. Hltala jsem každou stránku, ale občas mi vadilo že se dost věcí opakovalo, chování pana Higginse bylo místy až moc otravné. I tak je to jedna z těch lepších divadelních her z maturitní četby.
Dílo, které jsem nejprve viděla v divadelním podáním MDB, které si krásně přetvořili na "My fair lady ze Zelňáku".
Toto originální knižní podaní mě, ale dost zklamalo. Na to, že knížka byla malá, tak dost věcí se tam opakovalo, místy mi přišlo chování Higginse až zoufale otravné, což byl zřejmě i záměr autora, ale mě to dost štvalo. Také mi přišlo, jakoby Líza byla jen vedlejší postava, která tam vlastně je jen tak. Nic neumí, nic není.
Jedno ze zábavnějších děl, které se objevuje v seznamech maturitní četby, které je dokonce krátké a jednoduché na čtení.
Prostě My fair lady,krásně se to četlo....klasika,která zůstává vždy u mě na prvním místě
Světová literatura 20. a 21. století
Pygmalion – George Bernard Shaw
Aneb kniha, která splňuje požadavky k maturitě.
Když za mnou přišel syn a ukázal, co bych mu doporučila z knih, co mají mít a hlavně, ať to má málo stránek! Hned mi padla do oka.
Samozřejmě jsem si to přečetla i já...
My zvolili formu divadelní hry o 5 dějstvích, stran 75. Takže ideální.
Dle předlohy byl natočen i muzikál My Fair Lady a někde se i píše, že to připomíná Pretty Woman - mně tedy ne.
K maturitě určitě doporučuji a kdo se chce nejenom zasmát, ale zamyslet se nad životem, tak také....
Poučný úsměvný příběh o tzv. trdlu slečny Lízy, která je z nižší třídy a mluví spíše hrubým jazykem a hlavně používá různě skřeky. Prodává kytky na ulici a jejím snem je mít vlastní květinářství. Osud tomu napomohl a díky Henrymu Higginsemovi, který vyučuje fonetiku (věda o řeči) se naučí mravům a chování vévodkyně. Do cesty jí vstoupí jiný muž Freddy s nímž....
Další titul je z povinné četby, nyní připomenuto v aknize. Příběh mi místy dějově připomíná film Pretty Woman. Kniha se stala inspirací pro divadelní zpracování pod názvem My fair Lady.
Postava Lízy mi byla velmi sympatická, doporučuji.
Skvělá divadelní hra, kterou jsem měla možnost vidět již několikrát od ochotníků, přes Ypsilonku až po Stavovské divadlo. Vždy se jednalo o naprosto fenomenální zážitek. Jak by taky ne, když se jedná o tak skvostně napsané dílo, jehož příběh i po tolik desetiletích nevyčpěl.
8 bodů z 10
Pygmalión je brilantně napsaný příběh s hlubokými myšlenkami o jazyce, společnosti a identitě. Shawův smysl pro humor a jeho schopnost analyzovat mezilidské vztahy dodává knize nezaměnitelný charakter. Velkou roli ale jistě hraje v tomto díle překladatel. Překladatel si s jazykem pohrál a dal si práci, aby dílo znělo vtipně a skrze krkolomný jazyk přece jen srozumitelně. Určitě bych si v blízké době chtěl přečíst i originální text napsaný v angličtině přímo Shawem. I když bylo toto dílo jednou z mých povinných knih k přečtení, vůbec toho nelituji a jsem rád, že jsem si ji nakonec vybral.
Pokud máte rádi inteligentní literaturu, která vás pobaví a zároveň donutí přemýšlet, Pygmalión je pro vás ideální volba.
Tento geniální a nestárnoucí příběh mám ráda ve všech podobách. Pygmalion i My Fair Lady jsem viděla v divadle i v televizi několikrát. Nikdy jsem ho však nečetla. Takže teď napraveno. Samozřejmě příběh zůstává, ale já dám před případným dalším čtením přednost divadelnímu představení :-)
Tahle divadelní hra byla stejně dobrá, jako stejnojmenné představení v Divadle na Vinohradech. Ze začátku jsem se dost lekla té mluvy, protože to se fakt děsně četlo, i když chápu, že k příběhu to patří. Potom se ale styl zápisu změnil a já už si to mohla celé užít. Líza a hlavně to, jaký posun udělala jsem si zamilovala a bavilo mě celý průběh proměny sledovat. V knížce máme navíc na konci více prostoru k tomu vědět, co bylo potom, co se z Lízy stala urozená dáma. Za to jsem byla moc ráda, měla jsem díky tomu hezký, ucelený obrázek. Navíc oceňuji na úplném konci informace o autorovi, jeho tvorbě a takové shrnutí celé knihy. Tohle bylo sice trochu delší než jsem u dramat zvyklá, ale stejně to bylo moc fajn.
Jedna kniha z mého seznamu povinné četby na maturitu. Byla jsem velmi pozitivně překvapená, čtivá, jednoduchý děj a přitom dost k zamyšlení. Za pár hodin přečtená, takový milý nemilý příběh, doporučuji. :)
Po dlouhé době jsem konečně narazil na dílo, které se samo dobře čte. Poukazuje na různé vrstvy společnosti dané doby a na její fungování. Je zajímavé, jak jsou obsažené vlastnosti těchto vrstev vidět i dnes.To vše s dobrou dávkou komiky. Doporučuji všem, kteří hledají knihu s mnohými zápletkami a komediálními prvky využitelnou k maturitě.
Jedno z mých úplně nejoblíbenějších dramat mi tu prostě nesmělo chybět.
Pygmalion je výborným příkladem toho, že se dá spojit vážné téma s komedií. Protože z jedné strany opravdu dostanete podrobný náhled do sociálních problémů a z druhé se nepřestanete smát. Zní to trochu kostrbatě, ale opravdu to tak je.
Jak Higgins, tak Líza si i za tak poměrně krátkou dobu projdou viditelným vývoj, možná k horšímu, možná k lepšímu. To budete muset posoudit sami.
Za zmínku ještě rozhodně stojí muzikál My Fair Lady. Opět se jedná o výborné dílo, které z Pygmalionu vychází, a ještě ho vylepšuje.
Pokud chcete nádherný a humorný příběh, u kterého si můžete zapřemýšlet nad sociálními dilematy, ale pouze pokud budete chtít, na jeden večer, tak neváhejte. Určitě budete spokojení.
(SPOILER) Četla jsem to jako povinnou četbu a očekávala jsem hodně. Bohužel jsem byla ale zklamaná. Na začátku jsem se nemohla odtrhnout a konec jsem dočetla už jenom proto, že jsem musela. Děj se táhl, obsah bych přeříkala v pár větách, ale zase se mi moc líbí uvědomění, že ženy toho nechtějí moc, jenom uznání a pochvalu, když se něco povede.
Štítky knihy
láska zfilmováno divadelní hry chudoba, bída vývojová psychologie rozhlasové zpracování hláskování, fonetika
Autorovy další knížky
| 2007 |  Pygmalión |
| 1956 | Svatá Jana |
| 2012 |  Pygmalion / Pygmalion (dvojjazyčná kniha) |
| 1973 | Nebeský fotbal a jiné povídky |
| 1979 | Divadelní moudrost G.B. Shawa |
Přečteno ve formě divadelní hry za půl dne. Velice čtivé a vtipné pojednání o životě.