Pygmalion (sběratelská edice)
George Bernard Shaw
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/519261/bmid_pygmalion-sberatelska-edice-6DL-519261.jpeg
4
2025
2025
Profesor se vsadí s přítelem, že naučí mladou květinářku vybrané mluvě a chování, takže ji za pár měsíců nikdo nerozezná od rozené vévodkyně. Příběh Shawovy hry, v níž cítíme lehounkou ozvěnu pohádky o Popelce, je tedy velmi jednoduchý, a ona přitom oplývá mimořádně laskavými půvaby, vyniká nezaměnitelně britským, břitkým smyslem pro humor – při čtení máme pocit, jako by Shaw touto hrou z valné části britský vtip sám vynalezl. Jedna věta za druhou nás naplňuje radostně vzrušeným očekáváním příštího děje. A postavy jsou skuteční, živoucí Angličané. Jak komplikovaná je pavučina lidských vztahů a jak osvěžující je jejich podoba, když aktéři pocházejí z různých vrstev společnosti! Eliza má nadání a touhu pochopit víc – a navzdory mládí ví, že každou změnou nejen získáváme, ale i ztrácíme. Přespříliš se přizpůsobit tlaku okolí znamená ztratit svoji osobitost, ztratit to nejcennější – sám sebe. Takže není zas tolik překvapivé, že člověk s lepšími způsoby nakonec není profesor Higgins. Ten se však nejvíc dozví: Že nikdo nemá právo na život toho druhého, že nikoho nikdy nelze plně vlastnit. Jakoby navzdory této pravdě hra naznačuje šťastný konec... Shaw je jediný autor, který byl oceněn jak Nobelovou cenou, tak Oscarem – za film natočený právě podle jeho hry.... celý text
Přidat komentář
Velmi vtipná a zábavná kniha, u které jsem se několikrát zasmála. Líza mi sympatická moc nebyla, na můj vkus se chovala až moc protivně. Shaw ale píše hezky a umí čtenáře zaujmout.
Přestože Shaw nebyl zjevně prvním, který otevřel téma povznesení prostého (až sprostého) člověka díky výchově a učení do vyšších společenských vrstev, zaujal svou hrou mnoho lidí a je často uváděn jako autor tohoto tématu. Z mého pohledu ho mnozí překonali, ale klasika je klasika. Jak už tady bylo řečeno, téma tu více slušela prozaická podoba, protože je v ní více možností rozpracovat postup a vývoj, na mě bylo toto téma v dramatu příliš odbyté.
Kniha je dobrá, velice snadno se čte. Jako spousta ostatních jsem nejdříve viděla film, který je mimochodem výborný, přesto mě kniha nezklamala.
Ale musím si klást otázku, zda by nebylo vhodnější ji zpracovat jako román/povídku. Některé scénické poznámky jsou příliš dlouhé, možná spíše delší než je u dramat obvyklé. Scény se kompletně mění, hodně se střídají místa, kde se děj odehrává. Dokonce se v knize samotné píše (tuším že v nějaké poznámce na začátku), že je lepší pro filmové zpracování nebo pro divadla, kde je jeviště vybaveno výjimečně složitou technikou. Pro běžně vybavená divadla, je některé scény nutno vypustit. Jistě v době vzniklo se o filmu vůbec nedalo ani uvažovat, toho jsem si vědoma. Ale stále tu zůstává možnost "vybaveného" divadla. Myslím si, že by příběhu vůbec neškodilo, kdyby byl hlouběji rozpracovaných na stránkách nějakého obsáhlejšího prozaického díla.
Sice jsem napřed viděla divadelní představení, ale i tak mě kniha v žádném případě nezklamala :-) Mohu jen doporučit
Nejdříve jsem viděla film My Fair Lady a ten byl naprosto skvělý. Dnes jsem se pustila do knihy Pygmalión kvůli povinné četbě k maturitě a byla jsem nadšená z toho, že kniha je skoro stejná jako film My Fair Lady. Nevěděla jsem totiž o čem Pygmalión je. Film se mi líbil asi o trochu víc díky Audrey a jejímu ,,The rain in Spain stays mainly in the plain" . Audrey je prostě nezapomenutelná. :-)
Pro mě zajímavý nápad i děj. Postavy jsem si oblíbila. Doufám, že se k tomuto dílu někdy vrátím.
Dílo mě nijak zvlášť nezaujalo, ale ani neurazilo. Přečíst se dalo, jazyk nebyl nijak krkolomný, děj občas plynul pomalu, ale zase byl občas někdy i vtipný.
U téhle knihy jsem si vážně přála, abych ji měla už dočtenou a na konci jsem už odpočítávala stránky do konce. Bohužel to nebyl šálek mého čaje.
Jedna z mála knížek povinné četby, která mě opravdu hodně bavila. Příběh Elizy je prostě tak krásný a legrační, že vám brzy přiroste k srdci a vy čtete pořád dál a dál, abyste se dozvěděli, jestli Higgins sázku vyhraje, a nebo ne. Není tedy divu, že jsem knížku přečetla za necelé dva dny.
Pokud někdo uvažuje zda si tuto knížku vybrat za povinnou četbu, už neváhejte a račte si jí přečíst!
Jedna z mála knih povinné četby na SŠ, která mě zaujala a dobře se četla. Dokonce jsem ji měla i mezi maturitní četbou, jen jsem si ji nevytáhla... :) Knihu doporučuji.
Nemůžu si pomoci, ale mě kniha nic neříkala.. Dialogy nudné, popisy zbytečné, děj rozplizlý. Námět mě vůbec nezaujal, ale čekal jsem, že mě překvapí vzhledem k tomu, jaké má hodnocení a jak je všeobecně známá. Líza mě spíš štvala než abych s ní soucítil. Řekl bych, další z mnoha přeceňovaných knih. Mnohem lépe uděláte když si přečtete Kočku na rozpálené střeše od Williamse
Dílko vtipné, snadno pochopitelné, ale pro mě trochu moc protahované v místech, kde je to zbytečné.
Odpočinková kniha s jednoduchým dějem. Na povinnou četbu nebyla vůbec špatná :)
Velice poutavá kniha. Humorné drama, které skončí zajímavě. Čte se jedním dechem. Určitě doporučuji si přečíst.
Tato knížka mě velice zaujala. Z těch co jsem četla do povinné četby se mi líbila nejvíce jako Lakomec od Moliéra. Opravdu moc doporučuju :))
Nejdříve jsem chtěla zabít Lízu, nesnášela jsem jak mluví a celkově mi byla dost protivná. Potom jsem chtěla zabít pány profesory za jejich bezohlednost. :)
No, bylo to príma! Mně se líbil i film a knížka byla ještě lepší. Sice to dopadlo trošku jinak, ale snad ještě líp. Knížka se četla úplně sama, škoda, že originál je v angličtině, protože určitě mnoho fórků se prostě přeložit nedá.
Pygmalión je nepochybně skvělou divadelní hrou. My Fair Lady jsem viděla bohužel jen útržky a s politováním musím konstatovat, že i ty útržky na mě zapůsobily více. V audiovizuálním zpracování to má prostě tu správnou šťávu :)
Stydím se, ale tady preferuji zpracování My fair lady, ale kniha je to perfektní...
Štítky knihy
láska zfilmováno divadelní hry chudoba, bída vývojová psychologie rozhlasové zpracování dramata lidskost, lidství hláskování, fonetika klasická literaturaAutorovy další knížky
| 2007 |  Pygmalión |
| 1956 | Svatá Jana |
| 2012 |  Pygmalion / Pygmalion (dvojjazyčná kniha) |
| 1973 | Nebeský fotbal a jiné povídky |
| 1979 | Divadelní moudrost G.B. Shawa |
Až na předmluvu a "zbytek tohoto příběhu" v epilogu je 5 dějství plných svěžího humoru. Perfektně vykreslené prostředí, výborně charakterizované postavy.
MUŽ SE ZÁPISNÍKEM: Ženská, která vydává tak otravné a ohavné zvuky, nemá právo na nic - ani naživot. Pomněte, že jste lidská bytost, v níž sídlí duše a božský dar artikulované mluvy; že vaše mateřština je jazykem Shakespeara, Miltona a bible, a nebublejte tu jako holub na báni!
KVĚTINÁŘKA (zcela vyvedena z míry, vzhlíží k němu se směsicí úžasu a bázně, aniž se opováží zdvihnout hlavu): Áááoooúúú!
MUŹ SE ZÁPISNÍKEM (vytasí sešit): Pane na nebi! To je vokál! (Zapisuje, pak čte ze sešitu; reprodukuje hlásky přesně) Áááoooúúú!
KVĚTINÁŘKA (pobavena jeho reprodukcí, neudrží se smíchy): Páni!
MUŽ SE ZÁPISNÍKEM: Vezměte například tady toho tvora: mluví jako dlaždič a tak bude brodit blátem až do smrti. Věřte mi, drahý pane, že za pouhé tři měsíce bych ji mohl na diplomatickém koktejlu vydávat za vévodkyni. Dokonce bych jí moh dohodit místo komorné nebo prodavačky, a na to už musí nějak ovládat jazyk!
KVĚTINÁŘKA: Co to vykládáte?
MUŽ SE ZÁPISNÍKEM: Ano, vy kedlubnovitý chráste, ty skvrno na ušlechtilé architektuře těch sloupů zde, ty ztělesněná urážko anglického jazyka - moh bych tě vydávat za královnu ze Sáby! (Pánovi) Nevěříte?
(s. 23/24)
HIGGINS (vstane s přejde k Pickeringovi): Vzít si tak toho člověka na čtvrt roku do parády, Pickeringu, moh by si vybrat mezi ministerským křeslem a výnosnou kazatelnou ve Walesu.
PICKERING: Co vy na to, Doolittle?
DOOLITTLE: Depak já, šéfe, děkuju uctivě. Já slyšel kazatelů a ministerských předsedů - poněvadž jsem přemejšlivej čovek - takový náboženství, politika nebo sociální reformy jsou sranda jako každá jiná - a řeknu vám, že je to život pro kočku, ať to vemete jak vemete. Já zvostanu ve svým asociálním živlu. Dyž si tak ty společenskký štace srovnáte, je to - je to - zkrátka je to jediná, kerá má ňákej rajc, aspoň pro mě.
(s. 55/56)