R.U.R.: Rossumaj Universalaj Robotoj
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/178018/r-u-r-rossumaj-unive-178018.jpg
4
5861
5861
Esperantský překlad světoznámé hry Karla Čapka R.U.R., v níž autor poprvé použil termín „robot“ pro umělou inteligentní bytost podobnou člověku, který se následně rozšířil do téměř všech jazyků světa. Dílo se strhujícím dějem, ačkoliv napsané na počátku minulého století, je velmi nadčasové a i dnes velmi aktuální. Je doplněno o statě o Karlu Čapkovi, o vzniku slova „robot“ (Josef Čapek), překladateli a ilustrátorce. Dílo přeložili Moravští esperantští pionýři (ví se, že pod tímto názvem je ukryt překladatel Josef Řebíček), ilustrovala Miroslava Tomečková.... celý text
Přidat komentář
Kniizku jsem cetla po nekolikate a myslim ze stejne ne na posledy. Nadcasova kniha.
Když vše sečtu a podtrhnu - zklamání. O tomto dramatu jsem vždy slýchala nemalou chválu i mezi lidmi, kteří si v klasické četbě příliš nelibují a tak nějak automaticky jsem R.U.R. považovala za jakýsi poklad literatury, aniž bych ho vlastně vůbec četla. Dílo mi bylo nepříjemné ihned kvůli několika faktorům. Tím prvním byla přehnaná dramatičnost v dialozích. Tak nějak mi je proti srsti, když spolu lidé mluví přehnaně teatrálně, jak by v reálném životě nikdy nemluvily. Tenhle květnatý a přeumělkovaný jazyk mi naprosto kazí nádech jinak skvělého námětu. Ač je to pro divadelní hru nejspíše žádoucí, co je moc, to je moc.
Dále mi vadil nespočet naprosto zbytečných a vcelku charakterově nerozvedených postav. Snad ani nechci zmiňovat tu patlaninu vztahů mezi nimi, která byla naprosto přeromantizovaná a především nemístná, pro příběh neměla snad vůbec žádné opodstatnění.
Chyběl mi zde například důkladnější nástin výroby robotů a jejich uvažování, jejich vývoje a změny. Zrovna tahle dost podstatná část na mne byla až příliš zestručněná. Celkově na mě R.U.R. působí strašně nedovařeně a zbytečně stroze ve své hlavní myšlence, zbytečně most prostoru bylo naopak využito na bezhlavé plkání o hloupostech. Námět úžasný, to zpracování pro mě úděsné. K maturitě asi fajn, v knihovně to mít ale nepotřebuju.
Jakože PANEBOŽE? Jsem absolutně nadšená! Je to kniha, kterou jsem vážně musela dočíst a nešla ani čurat (i když jsem fakt potřebovala). Kniha mě neskutečně bavila.
Hodně mých kamarádů mi říkalo, že to je fakt super knížka a já jenom, jjjjj někdy to přečtu. Samozřejmě jsem ji dočetla teď a to jenom díky maturitě, ale byla to chyba!
Měla jsem ji přečíst už předtim a teď znova a ještě několikrát!
Pecka! Jedním slovem pecka!!!
Klasika, samozřejmě. Přesto se nemůžu tak docela srovnat s určitou zastaralostí. A teď nemyslím co se týče technologické předvídavosti nebo v rovině jazykové, ale spíš ideové. Mějte si mě za cynika, ale ta všespasitelnost lásky... takhle naivně se tragédie lidské civilizace rozklíčovat nedá. Ale beru v potaz dobový kontext, Čapkův jinak úctyhodný idealismus i možnost, že na divadle by byl dojem výrazně lepší. Takhle zůstává pocit, že jsem si doplnil důležitou mezeru ve vzdělání a nic víc. Na mém obdivu ke Karlu Čapkovi jako spisovateli i jako člověku to ale nic nemění.
Asi moje nejoblíbenější drama od Čapka. Naprosto nadčasové dílo a já jen zírám, jak pan Čapek dokázal něco takového napsat v minulosti. Je to poutavé, místy i deprimující (aspoň pro mě) a srozumitelně napsané. Za mě je to drama, které by si měl každý přečíst.
Divadelná hra, ktorá si zachováva pôvodnú aktuálnosť a myšlienkovú silu. Dielo je viacrozmerné a pri čítaní som mala pocit, že pán Čapek napísal hru nie o robotoch, ale o nás ľuďoch po tých 100 rokoch. Vplyvom rôzných autorít a technológií sa z nás stali len Roboti -
Bez vlastnej vôle.
Bez vášní.
Bez duše.
Bez lásky a vzdoru.
Záchraní nás láska ???
Dílo, které by nás mělo varovat, ale člověk je tvor nepoučitelný. Stojí za to vytvářet vynálezy, které nám mají pomáhat, ale nakonec nám víc škodí? Je neuvěřitelné, čeho člověk dosáhl, tolik neuvěřitelných objevů. Ale kam nás tyto objevy dovedou? Zdá se, že k lepšímu životu ne.
K R.U.R. jsem se dostala díky čtenářské výzvě a jsem za to ráda. Na povinnou četbu je to fajn čtení s jednoduchou češtinou. Kniha je jedním slovem nadčasová, Čapek zde poukazuje na nebezpečí přetechnizovaného světa, kde je skoro celé lidstvo vyhlazeno Roboty. Nakonec láska předčí technický pokrok.
Je neuvěřitelné, kolik toho stará sci-fi mohou říct i současnému člověku.
R.U.R. je knihou skutečně nadčasovou. Dala světu slovo robot, které se dnes užívá úplně běžně. Čtenáře z 21. staletí při četbě tohohle dramatu asi na samém začatku zarazí podoba samotných robotů, kteří zde kupodivu nejsou žádné ocelové stroje s hranatými hlavami a svítícíma očima, ale dokonalé kopie lidí. Přesto je představa, že před téměř sto lety někdo přemýšlel o umělé inteligenci, fascinující. Každopádně autor lidstvu představil, co se stane, pokud ta umělá inteligence bude v budoucnu přemýšlet sama o sobě a jednoho dne začne lidstvo vnímat jako nepřítele. Bude zle.
Skvělé čtení, k maturitě naprosto perfektní. Rozhodně něco na zamyšlení pro dnešní generaci.
Trochu mě mrzí, že je to podané a ploché jako divadelní hra. Opět se Čapek trefuje do černého z tak vzdálené minulosti kdy přemýšlel o tomto tématu. Od otázky ohledně využití robotů, varování před úpadkem lidstva díky technice, po duši a konče odkazem na biblického nového Adama a Evu.
Příjemné překvapení, hra mě moc bavila, je to velmi zajímavý a promyšlený příběh. Další skvělý výběr do četby k maturitě! Ráda si přečtu i další Čapkova díla.
Čapkovi roboti se mi líbí víc než ti Asimovi. Jejich vznik, princip i jejich motivace bojovat je bezvadně promyšlená. Ten konec i celková myšlenka jsou úchvatné.
Velice nadčasová a poučná.Vybrala jsem si ji do povinné četby a jsem velmi spokojena
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie roboti divadelní hry rozhlasové zpracování čeští spisovatelé Karel Čapek, 1890-1938 klasická literaturaAutorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Veledílo literatury pod českou oblohou a nejen tam. Bez skrupulí - i za nadčasovost - dávám 100%..