Rady zkušeného ďábla
C. S. Lewis (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/233825/bmid_rady-zkuseneho-dabla-233825.jpg
5
616
616
Lewisovu nejúspěšnější knihu není třeba obšírněji představovat: jde snad o nejvtipněji podané reálie „ze života pokušitelů“. Hlavní postavou příběhu je zkušený ďábelník, který formou dopisů a instrukcí radí elévovi v pokušitelském úřadu. Spojenými silami se pokouší zničit život konkrétního člověka. Lewis bravurně vystihl to, s čím se každý z nás ve svém životě denně setkává: pohrdání druhými, pokrytectví, zákonictví, pocit výjimečnosti, pocit mimořádné svatosti, propady do depresí, skepse a pochybnosti. Rady zkušeného ďábla jsou nejenom vtipným čtením, nýbrž nám umožní nahlédnout více do zákulisí duchovního světa...... celý text
Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 2014 , Návrat domůOriginální název:
The Screwtape Letters, 1942
více info...
Přidat komentář
Autorova předmluva je skvělá, nadčasová a až aregiliózní. Samotné dopisy mě nechytly - působily až příliš úřednicky, jejich byrokratický jazyk mě odpuzoval a po několika dopisech jsem knihu odložila. Byly až příliš cítit církevní zkostnatělostí a já se obávám, že ten opravdový „zkušený ďábel“ rozhodně není suchar, ale že je naopak daleko, daleko mazanější a přitažlivější. Jinak by neslavil takové úspěchy, že.
Pozoruhodný koncept. Zkušený ďábel radí pokušiteli a svádí se tu tak s nebem boj o lidskou duši. Autor prokázal velký vhled do lidského nitra. Ač jde o útlou knížku, tak je řádně nacpaná myšlenkami. Prakticky jedna za druhou.
Hodí se dodat, že ačkoli jsem antitheista, tak mi vůbec nevadilo, jakou pozici zde zastává křesťanství.
Přínosem této knihy jest, že čtenáře se něco naučí o sobě i lidech obecně.
Také už je to hodně dlouho, co jsem knihu četla. Nepamatuji si každý detail, ale to, jak mne zasáhla. Člověk si při čtení prostě uvědomí, že lecjaká maličkost, která se tak ani nezdá, může být cestou do pekel, i když je často dlážděná dobrými úmysly nebo vypadá naprosto nevinně.
Do přečtených jsem si knihu vložila teď, ale je to už opravdu dlouho co jsem jí četla, takže moje hodnocení nepůjde moc do hloubky. Četla jsem jako malá Narnii (a to hned několikrát) a později mě zajímalo její s křesťanstvím a samotný život autora, třeba to že se přátelil s Tolkienem. Až jsem se dostala k této útlé knížce. Je to zdařile napsané a v nejednom případě člověk poznává sám sebe. Ke knížce se určitě plánuji v budoucnu vrátit.
Je to vtipné, temné a poučné. Mnohé popsané je realita natolik banální, že ji člověk nevnímá jako zlo - a přitom jím je více než zdánlivě neodpustitelné hříchy...
(10. místo v žebříčku 100 nejlépe hodnocených knih z oblasti duchovní literatury)
Rozhodně to nebyla příjemná četba, ač jsou zde ďáblové podáni rádoby vtipně, člověk pod touto Lewisovou metaforou tuší hluboké zlo. A s hrůzou zjišťuje, v kolika věcech pozná sám sebe, aniž by do té doby tušil, že je na těch drobnostech něco špatného. Jak už někdo psal níže, nevěřím, že by se našel někdo, kdo by se v tom nepoznal. Ale každopádně, ačkoli jsem z knih měla hodně hnusný a nehezký pocit, jsem moc ráda, že jsem ji četla, snad díky ní dokážu ty myšlenky podstrkované nějakým zkušeným ďáblem rozeznávat o něco lépe. Určitě bych ji doporučila každému věřícímu (ale i nevěřícímu, třeba díky ní aspoň trochu lépe pochopí křesťanství a přestane si ho spojovat jen s pravidelným chozením do kostela a bezmyšlenkovitým drmolením otčenášů)
Je rozhodně dobré ji číst pomalu, aby vás ta temnota nesežrala.... Výborná kniha pro všechny, kteří chtějí znát ďáblovu strategii...
Kniha, kterou je možné číst opakovaně a pokaždé najít něco nového a pokaždé se v nějaké pasáži s hrůzou poznat...
Datace Zmarchrobových dopisů je ke světové válce, ale lidská povaha se nezměnila. Dopisy Tasemníkovi jsou alegorií světa lidí, hloubkovou analýzou podanou nikoli světsky, ale skrz strašně sympatické duchovno. Pokud by byla kniha psaná z druhé strany, ze strany božského principu, nedalo by se z ní vzít tolik. Lewis navíc použil specifický smysl pro humor a ďábel Zmarchrob je zde vykreslen jako hodný čertovský strejda (než se změní ve stonožku, hihi). Knihu jsem si vychutnávala, úplně jsem se v ní rochnila, a o to víc jsem se styděla, když u největších poklesků pacientů jsem viděla sebe a interpretovala své jednání přesně podle Zmarchroba. Ale kdo by se zde nenašel, ať hodí kamenem! Na druhou stranu sám Zmarchrob uznává, že uvnitř nás je dobro i zlo, je tedy jen na nás, jak se svými silnými a slabými stránkami naložíme. A ano, největší vynález ďábla je zbabělost a hloupost. Ale jak to asi dopadlo s Tasemníkem?
Další z knih, jež doplňuji a četl jsem již před více než 10 – ti lety. Postupně si budu vzpomínat na zbylé (taky již dávno přečtené) Lewise. Hezky napsaná „pokušitelská“ kniha, mnoho pravdy je v ní zachyceno, nebo spíše odhaleno.
Autor v predhovore píše, že: "Přestože se mi nic nepsalo snadněji, nikdy jsem nepsal s menším požitkem."
Úplne presne mu rozumiem. Rady zkušeného ďábla sú aj dnes trefným popisom toho, ako človek ľahko (pomaly, isto, malými hriechmi) nastúpi na cestu temna (tmy, zla, diabla... ako chcete) a často pokračuje až na jej koniec, pričom verí, že je na svetelnej strane (už to totiž nedokáže rozoznať).
Pri čítaní Zmarchrobových listov Tasemníkovi má človek mimovoľne ťaživý pocit, keďže je to, žiaľ, aj dnes častá realita vôkol.
Čiže verím, že opisovať ju je ľahké, no keďže je príliš presiaknutá diablom/tmou, píše sa s pramalým pôžitkom.
Jednu hviezdičku z hodnotenia uberám preto, že sa i číta obdobne neradostne..., hoci pokúšaný "pacient" napokon "prozře". A hoci je to napísané bravúrne, ako sme u Lewisa zvyknutí = s hlbokým Poznaním a "Věděním". Rovnako ako u Tolkiena, ktorému túto knihu Lewis venoval a s ktorým boli priateľmi (dve vyspelé duše, bytosti s obrovskou fantáziou a schopnosťou bravúrne ju vyjadriť písmom).
Zajímavý a detailní pohled na svět z pekla. Všímá si všech možných klopýtnutí člověka. Je k podivu, že zkušený ďábel klade důraz na hříchy, které člověk dělá např.ze své pýchy, ale neuvědomuje si to plně. Je dobré, být k sobě kritický a nebrat se vážně, jedno z doporučení, které si z dopisů můžeme vzít.
Lewis naráží jako obvykle na lenosti lidské duše, také naráží na psychologii obyčejného člověka a i přesto, že dílo se řadí do křesťanské literatury, lze nalézt mnohé motivy aplikovatelné na život obyčejného ateisty.
Ano, je to křesťanská kniha o křesťanské morálce. Podaná vtipně a s nadhledem, což už samo o sobě stojí za přečtení hlavně pro někoho, kdo o křesťanství nic netuší, chce se poučit a do teologie nebo bible se mu nechce (ano, má stránky o tloušťce cigaretového papíru a hlavní postava přijde až na konci, chápu to, začněte Lewisem). Ale také je to krásná studie do lidské psychologie, kniha o morálce jako takové. O tom, jak člověk umí přesvědčit sám sebe, že není vůbec špatný, i když si nad ním alegorické peklo mne ruce. O tom, jak ty nejlepší úmysly dláždí cestu do pekla mnohem spolehlivěji než zločin a nakonec i o tom, jak snadno těmi drobnými prohřešky a hříšky a nedostatkem sebereflexe zničit nenapravitelně vztah mezi dvěma lidmi. A ještě se u toho zasmějete. Prostě veledílo od veleautora, co říct víc.
P.S.: výtky o tom, že to je náboženská propaganda moc nechápu - je to jako byste knize básní vyčítali, že se rýmuje. Někdy je fajn vědět, jaký žánr jsem si z knihovny přinesla a tomu přizpůsobit očekávání.
Dá se k tomu ještě něco dodat? Vždyť se to tak skvěle strefuje do toho, jak žiju...
Knihu mám v povinné četbě a vrhla jsem se na ni hned.
Bylo to... Děsivé. Děsivé a spoustu věcí jsem si uvědomila.
Zvlášť konec mě zarazil - ďábel ale opravdu milovat nemůže.
Husársky kúsok od Kresťanského teologického autora ukázať kresťanský svet v podobe akej si ju vie len málo veriacich predstaviť. V podobe pekelníka.
Keď som to začal čítať čakal som oproti detskej Narnii omnoho zložitejšie vyjadrovanie a ak mám byť úprimný aj trochu neschopnosti vykresliť niečo pre oči neviditeľné. Ale pánu autorovi sa všetko podarilo na jednotku. Je to napísané jednoduchým a pútavým štýlom, ktorý mi veľmi rýchlo prirástol k srdcu a určite má čo povedať aj pre neveriacich (tým nechcem povedať, že som ateista). Kniha je napísaná štýlom jemnej satiry takže prosím vás, neberte túto knihu ako vzbudzovanie k satanizmu ani k niečomu takému (ani k prehnanému kresťanskému fanatizmu).
Existenčný význam tejto knihy je ľahký. Ukázať novému kresťanovi ako ľahko a akými prefíkanými metódami ho (ak ho tak môžem nazvať) Ten Zlý môže zničiť a nadobro zmárniť.
Osobne odporúčam všetkými piatimi aj pre ateistov, pretože kniha má väčší potenciálny význam než len pre obyčajných veriacich a teológov. Má obrovský filozofický podtón, nad ktorým budete ešte dlho rozmýšľať.
Viac neviem ako túto knihu opísať. Je to niečo tak unikátneho, že vlastne ani neviem k čomu by som to prirovnal. Díky Bohu za takýchto ľudí :)
Štítky knihy
náboženství anglická literatura démoni duchovní život křesťanský život duchovní literatura pokušení fiktivní korespondence křesťanská etikaAutorovy další knížky
| 1991 |  Lev, čarodějnice a skříň |
| 2008 | Rady zkušeného ďábla |
| 1993 |  Čarodějův synovec |
| 1992 | Princ Kaspian |
| 1993 | Poslední bitva |
Dlouho jsem ji měla na seznamu. Náhodou jsem zjistila, že se mi hodí do letošní výzvy, tak hurá na ni.
Forma psaní dopisů jen jedné strany se mi moc líbil, ale pak nadšení opadalo a opadalo. Až tak, že nebýt právě Čtenářské výzvy, nedočetla bych.
Spousta pravdy, spousta uvědomění, ale taky velké tlačení na pilu z pohledu křesťanství. Nevím, jestli je to pochopitelné - možná je prostě jen znát, že mi chybí průprava v nedělní škole - ?