Pokladnice kentaurů - Renata Štulcová | Databáze knih

Pokladnice kentaurů

Pokladnice kentaurů
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/459828/bmid_rafaelova-skola-pokladnice-kentauru.jpg 4 52 52

Rafaelova škola série

< 7. díl >

V Kentaurionu, sevřeném pradávným tabu, se Marina probírá po metamorfóze, právě když do hlavního města kentaurů vstupuje paní Hekaté. Mystérium přicházející z Pokladnice kentaurů probouzí dávné vzpomínky a odstartuje sérií loupeží. Marina přichází o dar, jehož hodnota se nedá penězi vyčíslit, a pronásledovaná fanatickým obráncem tabu, který je posedlý básnickým dílem jejího strýce, se s přáteli snaží, aby se svět kolem nich neproměnil v chaos. Jak pomůže Golem? A co obětuje Lev, aby se mohla zrodit princezna klenotů? Pokladnice kentaurů, sedmá kniha série Rafaelova škola, navazuje na předchozí díly: Vílí křídla, Tance nág, Rohy faunů, Vlnění nymf, Vlasy dryád a Písně sirén. Rafaelova škola je tajemný romantický příběh s prvky léčitelství, esoteriky a ekologie z poloviny zasazený do současného světa, kde v křivoklátských lesích najdeme přírodovědné gymnázium zvané Rafaelova škola. V ní už sedmým rokem studuje osmnáctiletá Marina Fialková, protože si to tak přála její nezvěstná maminka. Marina tady poznává druhou polovinu existence, neviditelný svět za oponou. Svou maminku již nalezla, nyní se musí naučit kráčet v jejích šlépějích a do světa plného tabu vnést harmonii princezny víl a elfů.... celý text

Přidat komentář

Sisssi
03.02.2025

Autorka nakousává spoustu zajímavých témat - Keltové (více viz Stefan Zimmer: Keltové - mýtus a realita), ley lines (více viz Pavel Horák: Návrat starých bohů), různá božstva, pověsti, ale bohužel vychází jen z jejich populárě naučného či spíše konspiračního a alterntivního obrazu, přitom zakomponovat do této opuletní série skutečné výsledky vědeckého bádání by knihám jen prospělo a v mnohém přidalo na kvalitě.

Výrok "pravda proti světu", který autorka zmiňuje, bývá připisován hned několika ostrovním hrdinům (např. Boudice), ale s největší pravděpodobností je až výplodem Iola Morganwga.

Maiden Castle není žádný hrad či hradiště nebo pevnost, viz MacKillop: Keltské bájesloví.

Co se týče krásné mapy v podobě růžového květu (Bohemiae Rosa), doporučuji si povšimnout, že její stonek vyrůstá z Vídně.

Proč Marině stále nedochází, že ony vzpomínky na minulý život jsou vzpomínky zemřelé sestry Mani?

Mimochodem, vyklidila nakonec Marina ten kumbál u učebny břišních tanců?

Sisssi
03.02.2025

Myslím, že Štulcová měla velký potenciál, tahle série mohla šlapat na paty Harry Potterovi - to by ji ovšem musela razantně zkrátit, odstranit nelogičnosti a lépe promyslet zápletky tak, aby byly skutečními zápletkami, ne jen chatrnými záminkami, které většinou vyšumí do ztracena.
Rowan je snad ještě nesympatičtější než v předchozích dílech. Sebestředný, arogantní, všechno ví, všechno zná, dává na odiv, že umí všechny jazyky, neustále všechno organizuje, často rozhoduje i o Marině o ní bez ní (neřekne jí např. o tréninku) je přesvědčený o své důležitosti a neomylnosti. Výrok "musíme spoléhat na moji genialitu" mi ho znechutil již zcela a úplně. Ve svém postavení a při tom, jak je vychováván přece musí počítat s tím, že ne vše půjde hladce, že nebude každý skákat, jak on pískne. Vrcholem všeho je Marinino přesvědčení, že Rowan o ni pečuje, kdežto Arthos... Nevím, co by chtěla, Arthos ji zachránil hned několikrát, ale Rowan poněkud nelogicky a napochopitelně slízne všechnu smetanu a jsou mu připisovány veškeré zásluhy. Proč? Ani jsem nepochopila, proč si připadá vyhozený z Kentaurionu, když mu vlastně nikdo nic špatného neřekl. Celkově mi z příběhu vychází jako pěkný křivák. Sám šlohne knihu od šabti, protože v ní pozná Manin deník, který ale stejně nic zásadního neobsahuje. Nejdřív se staví na zadní, že Kentauři nemají knihu po Marině co chtít, pak nechá celý Kentaurion úplně zbytečně skákat a pátrat, vyhlašovat výjimečný stav - a najednou se tváří, jak je ochotný pomáhat. Přitom mu muselo být jasné, že text stejně nemá pro nikoho na světě žádnou výpovědní hodnotu, pouze pro Marinu (a nakonec se ukáže, že ani pro ni ne, protože cestu k jednorožcům text deníku ani nepopisuje), navíc je mizivá šance, že by ho někdo jiný rozluštil. Podobně neurvalá je ke kentaurům Marina. Nechtěla nikoho nechat do knihy ani nahlédnout, zapírala ji, ale po ztrátě jí kentauři na hledání byli dobří. Celkově jsou naši hrdinové hned od počátku tohoto dílu proti kentaurům zaujatí, cítí se jimi ohrožovaní a omezovaní.

K čemu je celé to několikadílové zdůrazňování etikety, když potom nikomu nevadí, že se dědička vílí královny zahazuje se synem vojenského velitele? Není to náhodou mezaliance?

Věnujte pozornost vzhledu koleje královny Margarety. Je popisována jako stavba plná balkonů, věžiček, točitých schodišť, dokonce je nazvána "ženskou architekturou". Co je ale popisováno ve skutečnosti? Nikoli hrad středověkého rázu, ale novogotická romantická stavba, kterou si právě takto ornamentálně a načančaně představovalo 19. století. Jak nevzpomenout na takové stavby jako je třeba Lednice, Hluboká nad Vltavou, nebo Burgesův Coch či Cardiffský hrad. Opět se setkáváme s jakýmsi ideálním, ale neživým obrazem, jakých je tato knižní série plná.

Místy kniha působí dojmem, jako by se autorka chtěla blýsknout tím, co ví (k čemu jinému byla zmínka o Edmundu Campionovi?), kde byla a jak to tam vypadalo, např. popisy ubytování na výletě do Duropole/Winterborne, kde mimochodem skutečně nenajdeme žádnou pohřbenou kentaurku, ale velice zajímavé archeologické nálezy - části koster jsou zde poskládány do bizarních podob, např. kůň s kravským rohem na čele, kráva, které byly nohy vyměněny za koňské, lebka krávy s koňskou dolní čelistí,... Ona záhadná kentaurka nebyla tedy ničím víc než kostrou ženy, která byla pohřbena na jakémsi loži ze zvířecích pozůstatků - její hlava spočívala na zvířecích lebkách, končetiny byly uloženy na končetinách skotu, ovcí, koní a psů.

Marina má svou zoofilní úchylku na kočky zřejmě po otci, protože i ten se rozplývá nad tím, jak asi taková kočičí milenka pěkně hřeje. Fialka uvažuje nad tím, že by nabízel ony léčebné trasy, které s Marinou před časem procházeli - jak se to slučuje s ochranou přírody, tahat do jakž takž zachovalé přírody zase další lidi? Proč se opakuje další do ztracena šumící pokus s Fialkovým pátráním po elementálech? Místo záhadologa tu tentokrát máme někdejšího kolegu ze studií, Volfa, který opět musí před těmi strašnými, zabedněnými vědci ukrývat své skutečné názory.
Proč by právě ČR a Anglie měly být vílí země? Pěknou a magickou atmosféru si přece člověk může vytvořit kdekoli na světě...

Chápat lásku Romea a Julie jako nezákonný vztah dvou nezletilých je anachronismus, v Shakespearově době neplatila žádná pevně daná věková hranice, od kdy spolu lidé mohou spát či uzavírat sňatek, ti dva byli z hlediska tehdejší doby ve věku na vdávání/ženění.

Proč Médea i přes neustálé zdůrazňování znalostí psychologie vůbec neumí se svou psychikou pracovat a už dopředu pořád čeká, že ji Patrik opustí? Je dost sterotypní a nesympatické, jak se s rozchodem snaží vyrovnat pomocí nakupování hadříků, cetek a šminků. Neměla by jako elementálka mít nějaké bohulibější a ekologičtější techniky, jak se vyrovnat s ranou osudu?

Je škoda, že se někam vytratila veškerá výuka, která má elementály připravit na nějakou pomoc lidem a na působení mezi nimi. Postupem dílů se učí čím dál víc jen samé hloupůstky (údajně napomáhající k dosažení ženské harmonie), které člověku pomáhají tak akorát zabít čas, když neví, co s ním - tanec, výroba parfémů, tvoření horoskopů či lapačů, tedy nic praktického, užitečného, záslužného pro život a přírodu.

Ohledně návštěvy židovského hřbitova - ona šišinka na hrobě Rabiho Löwa není žádná šišinka, ale úplně obyčejný renesanční čuček, okrasná piniová šiška, kterých na renesančních stavbách najdete bezpočet a později i na stavbách ve stylu selského baroka.


Inugoya
15.07.2023 4 z 5

Tenhle díl považuju za ten z povedenějších, i když má taky svoje mouchy.

Možná to bylo tím, že Marina a Rowan nedostali tolik prostoru, případně tím, že se tam trochu víc probíraly ty souvislosti s jevy z jiného světa, zajímavosti a mild esoterika.

Spousta věcí tam byla naznačena, ale nedořečena: Owi tam byl k čemu vůbec? Jak to teda bylo s tím horoskopem Anety? Ví Rowan, co se píše v té knize?
Samé otázky.

Zuby mi trnuly u dvou momentů: u těch zoofilně-lesbických scén mezi Marinou a kočkama, které se objevily už v předchozí knize (nechápu to, paní autorko, a ano, fakt mi to vadí, i když nedokážu říct přesně proč. A už vůbec nechci vědět, kde jste k tomu vzala inspiraci).
A potom taky u každé zmínky toho, kdy Rowan a Marina na to chtějí vlítnout, ale zatím nemůžou, protože "až za rok" (fakt mladí takhle uvažují o své sexualitě? Já to teda měla jinak, ale je pravda, že já jsem v pubertě neměla nic jako velkou opětovanou lásku).

Palec nahoru letí za pár aha momentů a drobných návodů, které velmi rezonovaly s tím, s čím se momentálně sama potýkám.

Tenhle díl hodnotím výš než ty předchozí a jsem zvědavá na další.
Marinu už si asi neoblíbím, ale sérii rozhodně dočtu.

Bětužka
02.10.2022 3 z 5

Už mě to nebavilo číst, tak jsem po 13. kapitole přestala, a začala až u předposlední. (Myslím že jsem udělala dobře, protože jediné co jsem nevěděla bylo že má Marina kotě).

mrabla
04.09.2022 5 z 5

V půlce července jsem ze zvědavosti začala číst dceřinu knížku Vílí křídla... no a dnes 4. září jsem dočetla Pokladnice kentaurů... Už měsíc a půl "jedu" na Rafaelově škole a vůbec z toho nemůžu vystřízlivět :-)

JankaV80
11.07.2022 4 z 5

Sedmý díl ze série se mi líbil, jen sem tam občas mi u některých částí připadal děj zbytečně natažený zdlouhavým popisem některého místa. Nicméně, už teď se těším na poslední díl ze série a jako všichni doufám, že všechno smutné z tohoto dílu se nakonec v dobré obrátí.

karolina857
05.03.2022 5 z 5

Od Vílích křídel vždy v recenzích najdu tolik lidí, kteří jsou nespokojení s chováním Mariny, což mě velice mrzí. I já když mi bylo 11 a poprvé se do série dostala, nechápala jsem, proč je Marina taková dětinská. Ale postupně s časem je to zcela jasné. Vždyť dítě je. Vyrůstala v lidském světě a najednou byla vhozena do úplně nového cizího světa, ve kterém zpočátku neměla nikoho, kdo by ji podržel. Spolužáci byli na elementární svět od začátku zvyklí a byl pro ně přirozený. Pokud čtete Rafaelovu školu očima naší doby a ne z pohledu dítěte, čtěte ji, s prominutím, špatně. Naše doba nás nutí dospívat předčasně, a proto se nám zdá Marinino chování nepochopitelné. Vzpomeňte si kolik otázek a nových věcí jste objevovali jako děti. Také jste se všeho báli a nedokázali jste vše pochopit naráz.
Proto prosím, nečtěte Rafaelku pouze dospěláckýma očima.

Mauricie
10.11.2021 4 z 5

Tento díl rozhodně nepatří k těm nejlepším ze série. Ale na druhou stranu to nebylo zas tak hrozné jako dryády. Marina je tu hodně upozaděná, téměř všechno za ni řeší ostatní. Příliš mnoho otázek a jen minimum odpovědí. A stejně tak příliš mnoho nedořešených věcí.
Ještěže jsem knihu četla až teď, a doufám, že další díl vyjde co nevidět. Čekat rok... Tak si z toho téměř nic nepamatuju a budu tápat. Stejně jako jsem tápala i tady při zmínkách něčeho, co se odehrávalo v minulých dílech.

Espresso
28.08.2021 5 z 5

Konečně jsem měla na knihu čas. Co říct? Je napínavá, krásná a závěr smutný. Naštěstí nás čeká ještě poslední díl, takže doufám ve šťastný závěr. Nerada spoileruju.

Ossisa
09.05.2021 2 z 5

Sedmý díl jsem dostala jako dárek a z nostalgie teda přelouskala. Co k tomu říct - bylo to zbytečně dlouhé, nic se tam nedělo a konec mě taky nijak nedojal. Pátý díl mi přišel jako špatná fanfikce a sedmý v tom úspěšně pokračuje. To tajemno, zajímavosti z vyučování, sympatické postavy i příběh, co dával smysl, to všechno se někam vytratilo. Škoda, bývala to fajn série.

Knihomollla
24.03.2021 5 z 5

Konečně jsem se dočkala sedmého dílu a uvědomila si, že pak mi už zbývá jen poslední díl. Je smutné, že se už blíží konec. Co se týče knihy pro mě zase úplně skvělý příběh se skvělou romantickou linkou. A ten konec....

zirafinec
26.02.2021 5 z 5

Kniha je krásná, přečteno za tři dny. Konečně kniha vyšla i v e-verzi. TATO ČÁST MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY!!!! Zápletka se ztrácením věcí je skvělá, akorát nechápu, kdo to bral ze skříněk. Mrzí mě, že se Marina nemetamorfovala v kentaurku, mohlo by to být dobře využito, podle toho, jak kentauří metamofóza byla popsána. Jak už někdo psala přede mnou, nevím, jak bude muset být dlouhý další díl, přibyly další otázky. Myslím, že Rowanův dopis na konci knihy mohl být napsán celý, takhle naprosto nechápu, proč Rowan měl knihu od šabti u sebe. Pokud by kniha byla o ten dopis delší, vůbec by to nevadilo. To be honest, nechápu, jak se Marina mohla metamorfovat ve vílu půl roku napřed. Ano, vždy to s její metamorfózou bylo složité, ale o PŮL ROKU???!!! Ale i přes to si kniha rozhodně zaslouží pět hvězdiček.

Temně. Chystá.

Kikulka97
13.01.2021 4 z 5

Předposlední knížka této série, kde se ani tolik neřeší, co bude s chudákem Marinou, spíš, zda jste #týmArthos nebo #týmRowan (nebo možná řeší, ale nás stejně zajímá výše zmíněné :D)
Musím podotknout, že konečně od pátého dílu mě postava Rowana tolik neotravovala a nekazila každý odstavec knihy (protože jak v pátém, tak šestém díle musím kriticky podotknout, že ta kniha už nebyla o Marině, ale spíš tady o lordovi). Svým způsobem ho tady bylo tak akorát a byla jsem nadšená, že může Marina trávit čas taky s někým jiným.
Začátek knížky byl boží. Už jsem četla několik kritických poznatků, že prý mnoho lidí mělo problém se začíst. To u mě trvalo první dvě kapitoly. Pak se pohledy sice střídaly, ale krásně se doplňovaly. A kapitoly z pohledy Médey - paráda. Byla jsem ráda, že jsem si odpočinula od Marinina pohledu, za mě skvělé zpestření, moc mě to bavilo. Výcvik u Bastet (s výjimkou míchání lektvarů) mi zas tak zajímavý nepřišel, o to víc jsem si pak užívala části, kdy pátrali po knize a všichni byli ve škole. Zápletka se ztrácením věcí byla taky dobrý nápad, jen mě trošku mrzelo, že viník byl tak očividný (protože Marina je přece jen moc mladá na Alzheimera a pandemie Alzheimera ve škole je nepravděpodobná možnost).
A konec! Jsem ráda, že oba týmy mají stále naději ;) Na druhou stranu mě trošku mrzí, že mezi nadějným začátkem a otevřeným koncem moc děje neproběhlo. Nebo jinak - předchozí díly měly daleko ucelenější zápletku a dějovou linku, tady mi to trošku chybí. Snad mile překvapí osmý díl a co se započalo zde, se dokončí tam.

Nelly
12.01.2021 3 z 5

Váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami, ale protože je to již sedmá autorčina kniha z této série, musím být přísnější - pořád mi totiž připadá, že většinu knihy se vlastně nic neděje a konec je vždy hrozně uspěchaný. A navíc jí nemohu odpustit, že tento díl není oproti ostatním aspoň trochu uzavřený - a všichni víme, jak dlouho trvá, než vyjde další díl... Doufám, že v posledním díle bude vše dotaženo, logicky vysvětleno, protože v tomto díle je nakonec víc otázek než odpovědí (např. Golem a kniha o něm, růže galská a její přesné zapojení do celé série apod.). Musím také přiznat, že prodlevy mezi jednotlivými díly způsobené vydáváním celé sérii škodí (většina čtenářů některé věci zapomene a přitom se nakonec mohou vyjevit jako podstatné).

barbb8k
30.12.2020 4 z 5

Když jsem začala číst tuto knihu, bála jsem se, co v ní najdu, protože je to už přeci předposlední díl z této dlouhé a zároveň úžasné série.
Jakmile se mi kniha dostala do rukou, říkala jsem si, jak chce autorka vyřešit všechny ty problémy, které se nám nakupily v předchozích dílech, a byla jsem velmi překvapená, když se tu vyskytla nová zápletka s novým problémem. Vážně netuším, jak bude muset být dlouhý další díl, aby se celá tato série srozumitelně uzavřela.

S touto sérii jsem vyrůstala a vždy se mi moc líbila a ani tento díl není výjimkou. I když mi začátek úplně nesedl, protože se Marina na prvních dvaceti stranách metamorfuje a dalších sto se tam nevyskytuje a zároveň je ta část vyprávěna z pohledu někoho jiného, což mi celkem vaidlo. Ale jakmile se na scéně znovu objevila nese hlavní postava, začala jsem to milovat.

Marinu jsem vždy měla moc ráda, ale to se teď trochu změnilo. Je to pořád ta samá úžasná osoba, ale už jde v jejím chováním vidět, jak na ni všichni tlačí, aby se začala chovat jako princezna. To by mi zas tak nevadilo, ale její chování mi čas od času připadalo nepromyšlené...
Už od Dryád nechápu, kdo může mít Arthose rád a z tohoto dílu jsem byla obzvlášť nadšená, protože z našeho (ASI SPOI?) kentauřího krále udělala udělala autorka úplného blbce, za což moc děkuji, protože se konečně vyjevil ve své pravé podobě.
Rowan... Co si budem. On je prostě úžasný, milý, hodný a nápomocný zlatíčko.


Z konce jsem vážně hodně překvapená a rozčílená. Toto jsem v žádném případě nečekala a doufám, že se to nějak vyřeší, protože TO byl pro mě (a věřím, že i pro všechny ostatní) obrovský šok.

Jarka_rybář
14.12.2020 5 z 5

Výtečná kniha. Oproti předchozím Marininým příběhům je velmi vážná, přesto někdy pohádková, vtipná i zamilovaná. Fanatický obhájce kentauřího tabu se stará i o trochu detektivky a napětí.
Vážně je to krásná knížka, Marina je tu opravdu hodně vyzrálá a úžasně se vyrovnává s dramatickými událostmi. Jen ten konec mi vadí...
Na závěr se dočkáme jemného, na mne velmi jemného clifthangeru. Já osobně bych si přála, aby příběh skončil jinak...