Věk Vodnářky
Renata Štulcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/515458/vek-vodnarkyO6qcck-h4y-.jpg
4
20
20
Rafaelova škola série
< 9. díl
Jak se láme kletba? Jak se dá dojít k odpuštění? A jak se plní dávný atlantský slib? Po dlouhé sedmileté metamorfóze se z Mariny stala víla, skutečná nositelka modré krve elementálů. Se spolužáky vstupuje do maturitního ročníku v létě, kdy sucho souží Evropu a pražský orloj už půl roku stojí. Na tohle vše lidé již nestačí a nápravu mají v rukou elementálové. V těchto chvílích Marina netuší, že se blíží její setkání se zrádnou sokyní. Jakou cestu Marina zvolí, aby tváří v tvář bolestivé pravdě zůstala harmonickou vílou?... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Já pořád nemůžu uvěřit, že už je konec. První díl jsem četla asi ve 4 třídě, teď jsem v deváté a dál už nic. Je mi líto, že knížky nejsou známější, protože jestli nějaká série s devíti díly stojí za to, tak rozhodně tahle.
A k posledními dílu. Je skvělé, jak se s postavami postupně vyvíjel i svět, kdybych porovnala jak to bylo v prvním díle a v tomhle poslední, je jasné, jak se rozvinul. Za tu dobu jsem se se všemi postavami opravdu sblížila a jsem moc ráda, jak nakonec všechno skončilo. Sice jsem neodhadla, kdo na malou Marinu poslal orli (myslela jsem, že ve skutečnosti Marina není Mani, takže na ni Mani někde že Zasvětí posílá orli, protože žárlí), ale stejně mě to vzalo. Jen je mi líto, že Marina neskončila s Arthosem.
Ač jsem při skončení četby předchozího dílu byla značně skeptická, poslední díl Rafaelky příjemně překvapil.
Marina konečně (konečně!!!) prodělala alespoň nějaký malý vývoj kupředu a stala se zralejší a dospělejší.
Aine to bohužel nepotkalo, ale to už bych asi chtěla moc.
Poslední kniha se hodně blíží knize první: není tolik zmatená, je tam nějaký posun, pár životních mouder, a i když je to celé taky spíš letem-světem, tak už se vám to chce zase číst.
Líbí se mi i to, že si nakonec každý někoho vhodného našel, i ta sebeosamělejší a sebenešťastnější duše.
Líbí se mi i skryté poselství a přání pro budoucnost téhle planety.
A to dokonce natolik, že odpouštím i obvyklé nedotaženosti (ta vlaštovčí voda nás má zajímat proč? Ten Petr z Terezína je tam v rámci kontextu tohoto světa proč?), i fakt, že jsem ten poslední školní ročník jaksi vůbec nepochopila.
Kniha končí otevřeně, takže je dost dobře možné, že se autorka do svého světa ještě někdy v budoucnu vrátí (podobně jako to udělala Rowlingová).
Miluju pohádky. Miluju, když jsou s přesahem. První díl Rafaelovy školy vyšel když moje dcera chodila do třetí třídy. O tu knížku jsme se tenkrát přetahovaly, četly jsme ji večer v posteli společně, jedná druhé na střídačku. První kniha byla Vílí křídla, další postupně následovaly. V dospívání se dcera přiklonila k jiným tématům, mě láska k hrdinům této série zůstala ač jsem spíše ve věku rodičů hlavních hrdinů . A až mi bude zase ouvej, smutno, nebo se budu chtět válet dlouhá rána s krásnou knížkou, zas po některé z nich sáhnu. Kdo máte dcery 8-10 let zkuste se s nimi na tyto knížky kouknout.
A jsme na konci. Po 11 letech jsem se ocitla tady na konci? Nebo spíš na počátku?
Hezky jsem si poplakala... jedna věc z mnoha, co mám s Marinou společnou. Rafaelova škola pro mě znamená tolik, že se slovy nelze vyjádřit. Série tvarovala a tvořila mé dětství, adolescenci a nyní i dospělost. Jsem však přesvědčená, že se k ní budu vracet, a tak mě bude Rafaelka ovlivňovat dalších desítky let.
Mnohé jsem se naučila, dozvěděla, pochopila. Rafaelova škola mi toho dala nespočet a já jsem vděčná za dávnou kamarádku, která mi Marinin svět představila.
Rafaelova škola byla mým počátkem na cestě ke spiritualitě, astrologii, tarotu. A dále také harmonii, lásce, pochopení, respektu a naději. V 5. třídě, kdy jsem se před 11 lety dostala, jsem Vílí křídla chápala z dětského pohledu. Přesto jsem však cítila to kouzlo a štěstí. A nyní jsem v 21 schopna chápat každé moudré slovo série a vzít si ponaučení.
To tell the truth, jak by řekl Rowan, je to takové bittersweet, zakládat poslední díl na poličku ke zbytku série. Čekat téměř každý rok na nový díl, těšení se na datum vydání a tvoření teorií mi bude scházet. Zároveň jsem však nesmírně zvědavá, s čím novým paní Štulcová přijde, co si z pralátky vytáhne.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Vílí křídla |
| 2003 | Nemetonburk aneb Tajemství ve skále |
| 2012 | Tance nág |
| 2009 | Růže a krokvice |
| 2018 | Vlasy dryád |
Tak, série dočtena. Musím přiznat, že bohužel neměly díly stoupající tendenci, právě naopak - proto i tento poslední díl hodnotím jako nejslabší - neděje se zde nic převratného, zajímavého, jen všední dny ve škole + koncert (to mi přišlo naprosto mimo - koncert něco zachrání?). Připadá mi, že nejlepší byly tak první tři, čtyři díly, pak už autorce došly nápady a jen sem tam, něco převařila, přechutila a v posledním díle naprosto pokazila. Škoda, mohla to být skvělá série, kdyby nebyla tak protahovaná naprostými zbytečnostmi a splácaninami s rádoby esoterními prvky. Jak už jsem psala u některého z předchozích dílů - méně je někdy více. Tady to zamotávání všech různých duchovních cest, nauk a pod. byl naprostý úlet. Autorka měla ponechat čistě svět elementárů, případně slovanskou mytologii a nepřidávat nic dalšího.