Návrat do ráje
Harry Harrison
Jsou to ještěři. A ještěři nezapomínají… …a nejnebezpečnější z nich, vládkyně Yilané Vainté, podřídila svůj život pomstě. Nenávidí Kerricka, jenž byl kdysi jejím zajatcem, a chce zabít nejen jeho, ale vyhubit celou lidskou rasu. Kerrick ví, kdo proti němu stojí, a nasadí celou svou inteligenci, aby ochránil rodinu, kmen a v důsledku vybojoval klid všem lidem… Závěrečný díl trilogie Harry Harrisona o alternativní Zemi, na níž ještěři nevyhynuli, ale stali se dominantní rasou, je stejně strhujícím čtením jako předchozí díly „Na západ od ráje“ a „Zima v ráji“. I tento román znamená nevšední zážitek.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2000 , Straky na vrběOriginální název:
Return to Eden, 1988
více info...
Přidat komentář
Krásné čtení které mě moc bavilo. Příběh je strašně poutavý, že jsem za poslední díl utratil celkem větší peníz jelikož se kniha hůře shání. Ale jak jsem zjistil laser books nakonec postupně vsechno znovuvydají. Zamiloval jsem si tam spoustu postav které mě bavily a napinaly. Už teď vím že se za Kerrickem a do jeho světa znovu vrátím a celý příběh sním moc rád zase prožiju
Pěkné pokračování, kniha si drží stejnou úroveň. Musím dát klobouk dolů autorovi, vymyslet takhle komplexně a originálně celou civilizaci je pořádný výkon. Je škoda, že povědomí o téhle knize není nijak velké a při tom se vyrovná a někdy i předčí jiné profláklejší sci-fi a fantasy!!!
Moc dobré zakončení trilogie, kdy dochází k rozhodujícím událostem v životě Kerricka a především Vainté, která znamená poslední velkou hrozbu pro Tanu.
A jak už tu bylo řečeno, epilog to zakončí dokonale.
Dočetl jsem třetí díl a s odstupem času musím ocenit, jak rozhozené kostky příběhu Kerricka, Vainté i Enge nakonec do sebe zapadly a tím důstojně sérii zakončily. Pro mne se zdá asi nejhodnotnější částí paradoxně epilog. Snad proto, že vypravěč, v tomto případě sám Kerrick s odstupem, řekněme, třiceti let od posledních událostí, hodnotí milníky své cesty i cest svých souputníků a zároveň vyslovuje přání, co by si ještě přál stihnout. Prostě taková kompaktní rekapitulace včerejšků a jemný náznak zítřků, kterých už asi nebude mnoho...
Dávám plus
Třetí díl trilogie pana Harrisona se nese ve stejném duchu jako jeho předchůdce pouze s tím rozdílem, že všechny rozpletené nitky příběhu se začínají sbíhat do jednoho jediného místa a směřují do finále. O tajuplném světě Yilanè se proto už mnoho nového nedozvíme a nouze je i o vypjaté dramatické momenty. V Návratu do ráje se už vlastně, snad s výjimkou dvou, tří malých šarvátek, ani významně nebojuje a ani se neděje cokoli jiného převratného a zásadního. Děj si jen tak líně a klidně plyne k závěrečnému vyvrcholení, které je spíše emočního, než akčního rázu. V jednu chvíli mě dokonce napadá kacířská myšlenka, že bych si dokázal představit zkrácení druhé a třetí knihy této trilogie do dvou, byť i o něco delších, kapitol a jejich začlenění do skvělého prvního dílu. Možná by to pak byl gejzír nápadů a parádního čtení od začátku až do konce.
Poslední díl trilogie, kde je opět spousta zajímavých myšlenek, fantazii pana Harrisona opravdu obdivuji!
Štítky knihy
alternativní historieAutorovy další knížky
1995 | Na západ od ráje |
2001 | Kladivo a kříž |
1991 | Druhá planeta smrti |
1995 | Ocelová krysa |
1999 | Zima v ráji |
Zbývá mi dočíst ještě závěr 3. části, Historii světa v podání Yilané, ale mám obavu, že to už nedám... Podstatné je, že definitivně skončil příběh Kerricka a Vainté a tím zdánlivě zvítězilo dobro. V nastalém příměří Tanu žijí v míru, daří se jim a žádné války s dinosaury už nejsou.
Ale přesto tuším, že výsledkem nebude žádný dokonalý svět bez zabíjení z nenávisti!
V nostalgicky vyznívajícím závěru knihy se nad tím totiž zamýšlí Kerrick, starší o mnoho let. Je tady pouze naznačeno a můžeme se jen domýšlet, jak se zachovají další generace Tanu. Lov nikoliv jen kvůli živobytí, ale pro zábavu, při níž bude sem tam napadena a zabita některá Yilané... Jak tohle asi bude pokračovat?
Tharm autora této vynikající trilogie už přes deset let září na nebi mezi tharmy statečných lovců Tanu. Další informace už se nedozvíme. Vím ale, že bych si přála někdy v skrytu navštívit aspoň jedno z měst Yilané.
Eistaa tam vládne pevnou rukou. Samci prožívají své nudné dny v hanalé, než odejdou bez návratu na pláže zrození... Řadové fargi otročí... A všechno tam funguje díky geniální práci vědkyň, které neuznávají žádné hranice. Jo, to bych si přála vidět... a ještě kdyby to tak bylo možné využít i pro nás, Tanu... to by fakt byla paráda!
:-)