Zima v ráji
Harry Harrison
Na zemi, kde stále dominují potomci dinosaurů, mohou lidské bytosti proti strašlivé biotechnologické civilizaci Yilané postavit pouze svůj důvtip. Kerrich, který strávil mládí jako zotročené domácí zvíře těchto ještěrů, má nyní zachránit svůj lid – s pomocí mořeplavců Paramutan. Aby dosáhl úspěchu, musí vsadit do hry budoucnost celé lidské rasy… Zima v ráji je pokračování známého příběhu Harryho Harrisona Na západ od ráje o gigantickém střetu mezi dvěma zcela odlišnými kulturami – ještěřími Yilané a vynalézavými savci, jež se odvážili vyzvat na souboj neomezenou moc inteligentních plazů.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1999 , Straky na vrběOriginální název:
Winter in Eden, 1986
více info...
Přidat komentář
Po více než tříletém marném čekání na to, až Laser book vydá tento druhý díl (dávalo to logiku, když vydali i první) jsem to vzdal a knihu si půjčil v knihovně v předchozím, v běžné distribuci již neprodejném vydání od nakladatelství Straky na vrbě a s velkou zvědavostí se pustil do čtení. Bylo jasné, že v úvodní části trilogie Harry Harrison prozradil hodně. Seznámil čtenáře s myšlenkou alternativní historie, na které je celý příběh vystavěn, tj. historie, v níž nevyhynuli dinosauři, a naopak se stali inteligentnějšími než lidé, popsal způsob života Yilané (tak si ještěři říkají), a především jejich biologické vynálezy (to mě bavilo nejvíc), např. Uruketo, vyšlechtěného, ochočeného vodního ještěra využívaného k cestování jako ponorku. S čím tedy mohl zaujmout dále? Je to především nová tlupa. Vedle lidí a Yilané se v „Zimě v ráji“ objevuje třetí skupina – mořeplavci Paramutan. Mají blíže k lidem, nevládnou takovými sofistikovanými nástroji jako ještěři, ale mají natolik zajímavé vlastnosti, zvyky, povahu, že už jen toto samotné dokáže utáhnout značnou část děje. Tomu prospívá i posouvání prostřednictvím tří linek, jenž se postupně protnou. No, ale abych to tady všechno nevykecal: Pokud vás bavila jednička, sáhněte určitě i po dvojce :-)
Trochu jiný pohled, ale pořád hodně dobré.
Novou šťávu tomu dodali Paramutan, kteří jsou zase trochu jiní než Tanu, ale společnými silami dokáži vypálit ještěrkám rybník :)
A samci Yilane jsou taky suproví.
Pěkné pokračování, kniha si drží stejnou úroveň. Musím dát klobouk dolů autorovi, vymyslet takhle komplexně a originálně celou civilizaci je pořádný výkon. Je škoda, že povědomí o téhle knize není nijak velké a při tom se vyrovná a někdy i předčí jiné profláklejší sci-fi a fantasy!!!
Zde se Harrison rozepsal o životě kdysi dávném,kdy na zemi vládli potomci dinosaurů.Kerrich který strávil část života v otroctví jako domácí zvíře.Kerrich má zachránit svůj lid před úplným zotročení.
Druhý díl je kapičku jinší než první. Poněkud se změnil popisný jazyk Yilané (asi kvůli připojenému slovníku), aspoň z počátku se mi to zdálo. Kerrick je na antidepresiva a jeho sklíčenost je vyvažována obětavostí a láskou Armun. Jen ta mrcha ještěrka Vainté je furt ta samá, zatvrzelá potvora, toužící zničit Tanu do poslední jejich kůže.
Nejsympatičtější z celého příběhu jsou srdeční Paramutan, lovci velryb a lidé studeného severu, jsou bezprostřední, veselí a obětaví, hotovi pomoci navrčenému Kerrickovi resp. Armun kdykoliv je třeba…
Po famózním vstupu do světa Yilanè je tu druhá kniha série, a jak to už v podobných případech nezřídka bývá, ztratila Zima v ráji mnohé z kouzla úvodního dílu. Není to proto, že by příběh upustil páru nebo se vydal nečekaným směrem, spíš jakoby malinko zabloudil a zapletl se sám do sebe. Tam, kde jsme v první knize poznávali podivuhodnou ještěří biotechnologickou civilizaci a její fungování, nyní máme nemastné neslané filozofování Dcer života/smrti, které nemá daleko k náboženskému fanatismu se všemi jeho klasickými projevy. Ani mořeplavci Paramutan už nemají onu životnost lidí Sasku, jež tolik pozvedla vyprávění v předchozím díle a zavedla ho k novým a vzrušujícím okamžikům. Pořád je tu samozřejmě co nacházet a objevovat, čím se bavit… jen se mi zdá, že tentokrát se jede na nižší rychlostní stupeň.
Alternatívne prehistorické dobrodružstvo pokračuje a dej sa nám rozštepuje na viac postáv. Kerrick síce zostáva v jeho ťažisku, pribúdajú však noví hominidi a Yilania doplácajú na vnútorný rozkol. Harrison trochu poľavil z násilia, a tak nové medzidruhové stretnutia prebiehajú nepomerne optimistickejšie ako v prvej knihe. Znamená to aj o niečo menej napätia a trochu nečakane rýchly koniec - asi 50 strán pred koncom knihy samej, zostávajúce stránky prekvapivo vypĺňajú dodatky z histórie, vedy a jazyka Yilané a ďalších druhov. Od Zimy v raji som očakával silnejší konflikt, dostal som nadviazanie a prehĺbenie nových vzťahov - ktoré naskýtajú celkom nové možnosti pri Návrate do raja. Dôstojné pokračovanie, mohlo byť trochu obsiahlejšie, ale nesklame toho, komu sa zapáčila prvá časť. 3.5
Celá série super. Mimořádný námět, knihu doprovázejí super ilustrace. Moje oblíbená kniha i autor.
Druhý díl trilogie (Na západ od ráje, Zima v ráji, Návrat do ráje) s do detailu propracovaným světem, v němž vládnou studenokrevní inteligentní živočichové. Ve všech knihách jsou moc zajímavé ilustrace s podobou jednolivých popsaných živočichů a celá řada dalších informací o tomto světě, včetně způsobu života a jazyků používaných jednotlivými skupinami tvorů.
Štítky knihy
alternativní historieAutorovy další knížky
1995 | Na západ od ráje |
2001 | Kladivo a kříž |
1991 | Druhá planeta smrti |
1995 | Ocelová krysa |
1999 | Zima v ráji |
Jsou knihy, ke kterým se vracím, protože na mě zapůsobily, pobavily mě, líbily se mi. Často konstatuji, že moje paměť je krátká a mnohé kdysi přečtené odvál čas. Je příjemné si připomenout... a konstatovat, že Ráj opravdu stojí za věnovaný čas.
Takže mám opakovaně přečtenou druhou část série. Opět patřičně dramatické a se širokým záběrem. Boj pokračuje, objevují se četné nové věci a protože případné zájemce nechci připravit o potěšení z přečtení, už mlčím...
SPOILER
Tuto, podle mého humornou epizodu, která nemá mnoho souvislosti s hlavním proudem, si ale nenechám ujít a trochu ji přiblížím. Vo co gou?
Vyvrženkyně z komunity Yilané, řečené Dcery smrti, s pomocí vědkyně Ambalasi uprchnou na neobydlené území, aby tam žily ve svobodě a v pohodě. V takové pohodě, že místo aby se staraly o rozvoj svého nově vznikajícího města, spolupracovaly a zvelebovaly nový domov, tak donekonečna rozebírají filosofické otázky. Vyznávají nové náboženství a zajímá je jen toto, nic jiného... Dobrá výmluva pro jejich lenošení a nezájem. Marná je snaha Ambalasi donutit je k aktivitě.
Takto to nevyznívá moc směšně, ale mně to směšné tedy je. V třetí části příběh žvanivých lenošek (neboť všechno jsou to samice) pokračuje... :-). A pokračují i osudy ostatních postav.
Jsem si jistá, že ne každému milovníku sci-fi by se Ráj líbil. Pro mě je to ale geniální záležitost, skvěle vymyšlená a čtivě sestavená. Smekám pomyslný klobouk, autore!