Rákoska v dílně lidskosti
Pavla Vošahlíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/287490/bmid_rakoska-v-dilne-lidskosti-CCR-287490.jpg
5
7
7
Vyhlášení všeobecné školní povinnosti v čes- kých zemích v roce 1774 v rámci habsburské monarchie bylo prvním krokem na cestě školy k všeobecně respektované instituci. O charakteru a poslání školy rozhodoval stát i církev. Během 19. století nastolily české národně emancipační snahy témata jako otázka vyučovacího jazyka a interpretace národních dějin, literatury, umění, vědy, hospodářské prosperity apod. V oblasti socializace dětí a mládeže integrační roli škola plnila, její návštěva se stala v průběhu 19. a 20. století pro většinu obyvatel samo- zřejmostí. Postupně se objevilo mnoho po- kusů zdokonalovat ji. Vždy však platilo, že škola působila současně jako nástroj, zrcadlo i součást proměnlivého životního stylu, a toto různorodé poslání plní i nadále.... celý text
Přidat komentář
Obšírné, dobře zpracované téma. Autorka je opatrná v hodnocení, s odkazy na zveřejněné umožňuje bližší studium. S odstupem hodnotím, jako ta lepší volba, než podsouvat vlastní závěry. Kniha je navíc čtivá. Díky
„Hat eine Löwenmähne,
die Augen wie ein Tieger,
das ist der Tschechen König,
das ist Herr Doktor Rieger.“
(popěvek, jímž židovský spolužák provokoval českého nacionalistu a budoucího historika Adolfa Srba)
Knížku jsem četla v rámci pedagogického kurzu pro studenty nepedagogických oborů. Vybrala jsem si ji sama mezi množstvím jiné literatury a nelituji.
Přehledně a podrobně, ale ne únavně seznamuje se vztahem společnosti ke školství (počínaje tereziánskými reformami a konče I. sv. válkou), osvícenskými idejemi, které reformy podnítily, statutem učitele, vztahem mezi žáky a učiteli (včetně odměn/trestů na jedné straně a týráním učitele na druhé), účelem školství z hlediska státu (propaganda, osvěta, výchova k hygieně, zbožnosti a občanským ctnostem atd.), boj sekulárních a církevních vlivů na školství (zejména v otázce klasického vzdělání) nebo roli škol v národním obrození.
Celkový obrázek, který si čtenář může udělat, je skutečně barvitý díky četným citacím z pramenů (Jiráskovy traumatizující vzpomínky na tresty za to, že hoši mluvili česky). Zaujaly mě drobnosti jako třeba trest spočívající v tom, že se žákovi přišpendlila jeho špatná práce na záda a byl s ní voděn ze třídy do třídy - nebo všeobecný strach mládeže před souchotinami, za jejichž prevenci byl pokládán alkohol. Mimořádně mě bavilo všechno, co souviselo s národním obrozením (tenze mezi Němci, Čechy a Židy).
Hodnotím knížku jako příjemně čitelnou a přínosnou. 300 stran je rozsah tak akorát.
Velice obsažný a mnohostranný pohled na vývoj školství. Jen mě napadá, že by bylo škoda podobně nezpracovat i 20. století.
Štítky knihy
19. století 18.-19. století Marie Terezie, královna, 1717-1780 škola školství dějiny školství
Autorovy další knížky
| 1996 |  Jak se žilo za časů Františka Josefa I. |
| 2005 | Žena umělkyně na přelomu 19. a 20. století |
| 2016 | Rákoska v dílně lidskosti |
| 2010 | Cesty k samostatnosti: Portréty žen v éře modernizace |
| 2005 |  Biografický slovník českých zemí, 2.sešit (B-Bař) |
Pokud pominu část k dějinám školství, které je dobré si zopakovat vždy, když je příležitost, byla pro mě nejhodnotnější pasáž o vzdělání a životních podmínkách učitelů v průběhu doby. Ale v knize jsem pátrala spíš po záležitostech venkovských žáků, což bylo okrajové téma, chápu, městské prostředí poskytuje lepší pramennou základnu. Ještě zmíním, že mi úplně mi nesedl styl poznámek pod čarou, který komplikuje a zpomaluje badateli práci. Jako celek hodnotím knihu jako přínosnou, smysluplnou.