Řbitov zviřátek
Stephen King
Rodina Creedových se usadí ve starém domě v půvabném prostředí venkova státu Maine. Otec - lékař, krásná žena, rozkošné děti. Zdálo by se, že nic nemůže překazit jejich štěstí....Avšak objevuje se Cosi, co mrazí krev v žilách, Cosi strašnějšího než sama smrt. Cosi nesrovnatelně příšernějšího a silnějšího....
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2003 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Pet Sematary, 1983
více info...
Přidat komentář
Ze začátku jsem si myslela, že budu patřit k těm co se jim kniha moc nebo vůbec nelíbila. Přišlo mi to rozvláčné a nudné, pořád se z mého pohledu nic nedělo, jenže pak jakoby mávnutím kouzelného proutku jsem byla vtažena do děje a už mě to nepustilo.
Jedním slovem - výborné.
*****
Řbitov je svým způsobem jedna z nejsilnějších kingovek. Četla jsem ji už mockrát pořád dokola a pořád mi neuvěřitelně trne ve chvílích, kdy se Louis s Juddem vydávají do hlubin lesa, kde jsou divná místa a divné věci, a kde se ozývají divné zvuky... "JSOU TO JEN POTÁPLICE TAM DOLE U PROSPERU. TY ZVUKY SE NESOU..."
Jo, nese se to, a nejen zvuky. Něco tam je, chce to ven a pak tomu stačí málo, aby to roztočilo víry šílenství, v němž je člověk schopen udělat cokoli. Já osobně děti nemám, ale máma, kterou jsem jednu dobu kingovkami slušně zásobovala, Řbitov považuje za nejděsivější Kingovu knihu.
Protože brnká na ty nejcitlivější struny u velké části populace. Když vaše dítě poprvé zažije bolest a trápí se, uděláte hodně, abyste mu ulevili. Ale když o to dítě přijdete, udělali byste cokoli, co vám dá naději, že to vaši bolest vymaže. Cokoli. Ať už to je třeba pomsta... nebo pokus dostat zpět to, co jste ztratili. Všecko ostatní je vám jedno. A člověk, kterýmu je všecko jedno, může rozjet příšerný věci. Milující člověk, kterej ztratil, co miluje, je snad nejnebezpečnější tvor na světě. Zranitelnej, zneužitelnej, šílenej bolestí, brána k čemukoli.
A z tohohle pohledu King napsal neuvěřitelně pravdivou a strašlivou knížku. Doteď vlastně nevím, jestli mě na Řbitově víc děsí to tajemno a příšerno, nebo to, čeho jsou zoufalí lidé schopni. Vždycky mě u toho napadá citát z jiné Kingovy knihy, kterej považuju za jeden z nejgeniálnějších výroků vůbec: "A myslím, že tak skončí svět, spíš jako oběť lásky než nenávisti. Protože láska je mnohem ničivější zbraň, jistě."
King je prostě král hrůzy a vhledu do lidskejch duší, a tady to opět dokázal.
Zelená míle je za mě to nejlepší, co jsem kdy od Kinga četl. Od té doby už z jeho knih
moc nadšený nejsem. A tohle pro mě bylo další čtivo v řadě..
První zkušenost se S. Kingem a možná i poslední. Poprvé jsem u nejakej knížky preskakovala odstavce. Nudné vzpomínání stařík se někdy fakt nedalo. A není to žánrem... Jsem pravidelný divák hororů, u kterých se většinou směju, ale tohle... Já fakt nevím..
Tak vítejte, pane King - moje první setkání s Vámi ....
Kniha mi byla doporučena - a nebyl to špatný tip ....
Zprvu idylický obraz jedné rodiny se postupem čtení mění - napětí stoupá ....
A nejde jen o řbitov zvířátek, je tu děsivější tajemství, které Louis poznává - moment vzkříšení ....
Opravdu je půda mužského srdce kamenitější ?
A co srdce ženy - které 9 měsíců sdílí život se svým pokračováním - jak to se má vyrovnat se ztrátou ?
Pro mne to byl spíše strašidelný román - se zajímavými úvahami....
A P.S. můj čtyřnohý kamarád nespí na řbitově zvířátek .... odpočívá tam, kde to miloval a vrací se pouze v mých vzpomínkách ....
I já se k autorovi začas vrátím ....
Má první kniha od Kinga... V polovině jsem byla s pláčem rozhodnuta, že ji odložím... Že je to na mě silný kafe, hlavně proto, že mám děti přesně ve věku těch v příběhu. Zvědavost ovšem zvítězila a po lehkém vzpamatování, jsem ji druhý den dočetla. A nelituji. Určitě zase po nějaké Kingovce sáhnu, ale chce to pauzu ;)
Rok. Minimálně rok si teď dám od Kinga pauzu... byla to moje první kniha od tohoto autora, ale určitě ne poslední.
Zapůsobila na mě více, než jsem čekala. Něco tak morbidního jsem tedy ještě nečetla!
Líbilo se mi, že celý příběh byl protkán jakýmsi vláknem, které vás stále tlačilo kupředu.
Na závěr jedno malé doporučení; nedělejte stejnou chybu jako já a nedočítejte tuto knihu za bouřlivé noci plné blesků...atmosféra hororu je tím tak umocněna na druhou...
Moje druhé setkání s tímto spisovatelem a rozhodně o dost lepší než Tommyknockeři. Tento příběh si ode mě zaslouží plný počet!
Ne nebala jsem se....ja se totiz malem u cteni po.! Snad zadna knizka me nevydesila tolik jako tahle. Fuj fuj a znova fuj! King me po dlouhe dobe vazne k smrti vystrasil, uz jen proto, ze mam stejne stare dite jako byl Gage. Predstavivost jela na plne obratky a ta bezmoc a zoufalstvi byla zivejsi nez nejzivejsi sen, co se mi kdy zdal. Dilu po pravu nalezi cena E.A.Poea a pro slabe povahy vazne neni. Ale zpracovani a vypraveni Vas tak chytne, ze 5 z 5ti hvezd je tady zcela na miste.
Vrhla jsem se do ní kvůli výzvě a jsem ráda. Horor není můj žánr, asi bych se do něj jen tak nepustila, King je to také můj první.
Překvapilo mě, že to nebyl jen tak hororový příběh, ale že King má spoustu vážných myšlenek, které se linou příběhem jako by s ničím nesouvisely, ale přitom souvisí se vším.
U této knihy upřímně nechápu vysoké hodnocení. Na Kinga i v rámci žánru mi přišla spíše průměrná. Četla se dobře, ne že ne, ale z mého pohledu neměla vůbec nic navíc, co by mě nutilo ji číst znovu.
Já nevím ...
Nevím jakým způsobem tohle dílo hodnotit. Jako horor spíš ne, vzhledem k tomu, že autor má tendenci odhalit co se stane několik kapitol dopředu. Napětí z toho, co se stane se tak mění v očekávání, kdy už se to konečně stane.
Jako psychologický román s prvky mysticismu by to bylo nejspíš vhodnější. Celá kniha je vlastně o tom, co se hlavní postavě odehrává v hlavě a jak na něj působí příkoří a radosti, kterými si jeho rodina prochází. Z tohoto pohledu bych hodnotil knihu o jednu úroveň lépe, než z pohledu hororu.
Co se týče čtivosti tak je to taková horská dráha, pomalu vás to táhne nahoru, pak rychlý sešup a zase pomalu nahoru s konečnou zastávkou v epilogu, který mě upřímně řečeno ačkoliv je to jenom pár řádků naprosto nadchnul a dodává celému příběhu velmi ponurou záhadnou tečku.
První kniha od pana Kinga, kterou jsem četla. Byla jsem zvědavá a natěšená jaké to bude. Nějak jsem počítala s tím, že by mi styl autorova psaní nemusel úplně sednout, ale naopak. Četlo se mi to moc dobře, ALE ten děj mě trochu zklamal. Začátek pomalejší, střed o něco lepší a napínavější. Konec to trochu zachraňoval. Řekla bych, že cca od poloviny knihy se mi po začalo víc líbit a poslední část byla skvělá a akční. Možná trochu nereálná ale líbila se mi. Celkově bohužel musím knihu hodnotit jako průměr. Čekala jsem asi víc :/ Kingův styl psaní mě ale příjemně překvapil a potěšil (čekala jsem, že to bude složitější a ne tolik čtivé) a plánuju si od něho přečíst i další knihy. Dlouho přemýšlím nad Pod kopulí a také nad TO. V obou případech jde ale o pořádné bichle, takže jsem chtěla začíst s něčím kratším, abych věděla, jak mi King sedne.
Za mě doporučení, ale nemějte příliš velká očekávání.
(SPOILER)
Nechtěl jsem knihu hodnotit, ale sedmistý komentář? To si nemohu odpustit.
Osobně jsem měl trošičku problém s představivostí. Prostě mi malý Gage nepřipadal býti tím pravým zabijákem. To pro mě byl největší kámen úrazu.
Pan King si krásně hraje s myšlenkou ztráty dítěte (zajisté děsivou) a resurekcí, či reanimací, která se zde zvrhává v prachsprostou nekromancii, se kterou není radno si zahrávat. Zkrátka indiáni nebyli Kristus, aby nechávali mrtvé vstávat z hrobů, milé, zdravé a hodňoučké.
První dvě části byly skvělé a plné hutné, mrazivé atmosféry, ta poslední – naštěstí nejkratší – ve mně však zanechala nechuť. Nevím, ta zběsilost, agresivní děsivost a vůbec taková chaotičnost poslední části na mě neúčinkovala dobře. Zato poslední stránka, posledních několik vět… To bylo skvělé – ehm, samozřejmě děsivé a nechutné, ale skvělé.
Jako horor na mě kniha působila velice silně, to je pravda. U ostatních knih od pana Kinga se mi to nestává často, ale zase na druhou stranu je pravda, že jsem jich zatím mnoho nepřečetl. Po dočtení této knihy jsem každopádně měl chuť projít, když jsem přišel domu, celý dům s nožem v ruce.
Není to nejlepší kniha od pana Kinga, kterou jsem četl, ale je dobrá. Doporučuji.
P.s.: Film je naprosto nekoukatelný. Malé tvůrčí úpravy chápu, ale tady se mi to opravdu nelíbilo.
Jak to dopadne, když se rozhodnete vzít smrt do vlastních rukou a jít proti přírodním zákonům? Blbě! Doktor Louis Creed se stěhuje do nového domu společně se svojí ženou, dvěma dětmi a kocourem Churchem. Vše v novém domově vypadá v pořádku. Bohužel smůla na sebe nenechá dlouho čekat a dojde k neštěstí. Jejich kocoura srazí kamion a on umírá. Ale to, zdá se, není tak hrozné, jako to, co bude následovat.. Řbitov zviřátek je má první kniha od Kinga a já jsem spokojená! I když jsem čekala různé děsy a běsy už od první stránky, bála jsem se až ke konci. Děj plynul pomalu, ale to ve finále vůbec nevadilo. Protože jsem se bála tak akorát :) Jsem ráda, že už nejsem poslední na planetě, kdo nečetl nic od Kinga a už se moc těším na další jeho kousky :)
Tento příběh je pro mě hrozně důležitý. Nejen, že se řadí mezi mé oblíbené knihy od Stephena Kinga, ale také byla má první od něj.
I potřetí jsem stále měla mrazivý pocit v zádech. Zlo přímo čiší ze stránek a u konce se nedá odtrhnout.
King prostě umí nastolit hrozivou atmosféru, že při čtení večer mi tlouklo srdce tak, jakoby se mělo vydrat napovrch. Nejsem žádný strašpytel, ale má fantazie je bujná a tak si vše detailně vybavím. Při čtení i teď po ní mám při pohledu na našeho kocoura divný pocit. I takové následky na vás může kniha zanechat jako to, když vedle vás jde, ohlížíte se přes rameno.
V mnoha věcech jsem Louise fakt chápala. Když člověk přičichne k něčemu takovému, je těžké se od toho držet dál a neposunovat hranice. A k tomu ta bolest ze ztráty...
Dřív mi ten konec vadil. Teď už tolik ne. Asi je to jen tím, že vím, jak to skončí a není to pro mě takový šok.
I po letech patří mezi mé nej.
Podle knihy je samozřejmě natočen film, který mnozí znáte, aniž jste si toho vědomi. Já osobně velmi doporučuji provedení z roku 1989 (Hřbitov domácích zvířátek), protože to má děj nejvíce podobný knize, nejspíš i protože scénář psal sám autor a i si v něm zahrál. Naopak zpracování z roku 2019 (Řbitov zviřátek) je příšernost. A film z roku 2023 (Řbitov zviřátek: Pokrevní linie)? Neviděla jsem ho a podle traileru asi ani nechci.
Myslím, že přes první polovinu knihy mě dostala jen skutečnost, že jsem Řbitov zvířátek poslouchala jako audioknihu. Nakonec dávám tři hvězdičky za řemeslně dobře odvedenou práci s postavami (které mi ovšem byly úplně ukradené, takže jsem se musela trochu nutit do objektivity). Ale ta jednoduchá zápletka... Rodina se dvěma dětmi a koucourem, žena má dávné trauma ze smrti, muž je racionální doktor, mladší z dětí se akorát učí chodit. Nesmyslně rušná silnice. Starý indiánský hřbitova za humny. Sousedi naproti jsou staří starousedlíci, aby mohli vše kolem hřbitova nově přistěhovaným vysvětlit. A jmenuje se to Řbitov zvířátek. Ve chvíli, kdy člověk ví tohle, ví i co se bude dít a jak to dopadne, což teda značně snižuje napětí.
Štítky knihy
kočky zfilmováno americká literatura tajemství horory hřbitovy příšery, monstra vzkříšení nemrtví Stephen King, 1947-Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2016 | To |
Mně se líbila moc. Nejlepší kingovka, jakou jsem kdy četla. Luxusně vylíčená atmosféra, děj plynul rychle. Vlastně jsem díky ní překonala svou čtecí krizi, protože jsem se o ní nemohla odtrhnout, jak napínavá byla. Některé Kingovy knihy se táhnou, zdlouhavě popisuje atmosféru a okolí hlavního hrdiny. Tato kniha však plyne jedna báseň. Jen jsem pak byla zklamaná z filmových zpracování. Tuto knihu asi budu číst vícekrát a budu se k ní vracet.