Řbitov zviřátek
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29684/bmid_rbitov-zviratek.jpg
4
5496
5496
Rodina Creedových se usadí ve starém domě v půvabném prostředí venkova státu Maine. Otec - lékař, krásná žena, rozkošné děti. Zdálo by se, že nic nemůže překazit jejich štěstí....Avšak objevuje se Cosi, co mrazí krev v žilách, Cosi strašnějšího než sama smrt. Cosi nesrovnatelně příšernějšího a silnějšího....
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2003 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Pet Sematary, 1983
více info...
Přidat komentář
Typická Kingovina, vlastně ta nejtypičtější- na první pohled spořádaná americká rodinka, co ve svých skříních schovává nejednoho kostlivce. Tak jako tady Creedovi, jenž se přistěhují do nového domu, ale původní idylku naruší jedna návštěva ne tak úplně normálního hřbitova... King je mistr slova, takže i ve chvílích, kdy se děj nikam neposunuje, nemá šanci nudit, i když píše o banalitách. Navíc knížce krom děsu a hrůzy nechybí ani povedený černý humor ("Tohle je úžasný hřbitov, jsou lidé, kteří by umírali za šanci se na něj dostat"...). Jen jednu věc bych Štefanovi vytkl- podobně jako kolega Jo Nesbo neumí moc pracovat se svými ženskými hrdinkami, většinou mi z nich vychází nesympatické hysterické dámičky :-) Ale to je jen taková kapička v moři čtivého příběhu.
Od Kinga jsem byla schopna přečíst jen jednu jedinou knihu a to byl Řbitov zviřátek. Jiné knihy jsem musela po dvaceti stránkách odložit, jinak bych jistě až do konce života spala s rozsvíceným světlem, když už bych byla schopna usnout.
Je to delší doba od toho, kdy jsem knihu přečetla ale stále mě mrazí i jen ze vzpomínek.
Skvělý nápad velmi dobře zpracovaný.
Bravurně vykreslená atmosféra, prostředí i charaktery postav.
Myslím, že kniha je skvělým čtením pro čtenáře, kteří by si Kinga rádi přečetli ale na jiné jeho knihy nemají žaludek, nebo odolnou nervovou soustavu.
Skvěle gradující příběh od mistra hororu. I ty, milý čtenáři, se budeš bát, protože i ty chceš být nesmrtelný a obáváš se smrti a ztráty svých blízkých.
Tak tohle byla moje úplně první "Kingovka". Úmysleně jsem zvolila "Řbitov zvířátek", protože znám jeho zfilmovanou verzi z roku 2019, která je dost hustá :-) Byla jsem zvědavá na její knižní předlohu, jelikož psaná podoba je téměř vždy to nej. A tahle opravdu byla... Nutno ale říct, že film se s předlohou v dost podstatných věcech rozcházel....
Začátek knihy je možná trochu pomalý, a možná plný omáčky okolo, ale ve výsledku zjistíte, že to tam prostě patří. Uvede vás do děje. Seznámí s postavami, a nechá vás k nim pocítit sympatie. Aby to vámi pak otřáslo v samém základu vaší existence....
Autor skvěle buduje tu hutnou atmosféru děsu, hrůzy a marnosti. A ve finále zjistíte, že "To" co se nachází za bariérou porostu na hřbitově zvířátek, vlastně ani není tím, co vás ve skutečnosti k smrti děsí.
Dávám plný počet hvězdiček, i když autora si asi do "oblíbených" neuložím.
(SPOILER) Napsaný jako vždycky skvěle, tohle umí King výborně - ty popisy lidí, prostředí, atmosféry- ale: už nikdy nechci číst tak strašidelnou knížku!:-D Navíc nejsem přítel až takový duchařiny/nadpřirozena a ani hororů - za mě teda příběh ne, ale pro ty, kdo tyhle žánry vyhledávají, to je, myslím, hodně dobrý.
No
Byl to děs
Chtěl jsem zkusit tolik chváleneho autora, naštěstí jsem si vybral krátkou knihu, ale i tak jsem měl fakt problém to dočíst. Přitom nápad byl super.
Ale to asi vše. Poslední třetinu knihy už jsem přeskakovala a doufal jsem že konec to zachrání..no nezachránil.
Sice jsem se nebála, není totiž vůbec čeho, ale kniha se mi vážně líbila a je to horor jak má být…
Doporučuji…
Tahle knížka nutí čtenáře čekat, vkrádá postupně a nenápadně atmosféru. Mistrně popsané pocity, člověk si uvědomí, že se fakt tak cítí. Skvěle popsané něco, o čem se moc nemluví, ale je to tu s námi.
Moje první rande s Kingem na doporučení mého muže. Zpočátku jsem byla dost netrpělivá, furt jsem se muže ptala, kdy se tam konečně začne něco dít, ale nakonec jsem se dostala do bodu, kdy jsem si jednoduše užívala vyprávění, jazykovou vybavenost a usmívala se nad tím, jak King skvěle dovede popsat něco, co všichni občas cítíme - jako rodiče, jako partneři i jako přátelé, ale přesně vyjádřit to neumíme. To vytváří pocit opravdovosti a uvěřitelnosti postav, je lehké zapomenout, že jsou fiktivní a samotné toto Kingovo umění stavím nad samotný příběh.
Takže jsem si čtení samotné vážně užila a opravdu nedoporučuji číst současně s nějakou odpočinkovou romanťárnou, protože ta vás pak nedokáže uspokojit. (V mém případě jsem zkoušela číst Chatu ve Švýcarsku a ten rozdíl byl téměř nesnesitelný. Musela jsem po prvních pár stránkách vrátit do knihovny.)
Upřímně řečeno z této knihy příliš nadšený nejsem. Možná, že kvůli tomu, že mi ostatní říkali, že to je nejlepší Kingova knížka, jsem měl příliš velká očekávání. Nedokázal jsem přilnout k hlavním postavám a děj se upřímně docela vlekl a rozjel se cca až v poslední části. Závěr, ano, ten je skvělý, k tomu všemu King píše poutavě, takže se mi (i v jeho horších knihách), nestalo, že bych knihu chtěl odložit, ale tahle knížka mi připadala taková nijaká. Na to, že jde o horor, mi dokonce připadala občas velmi nudná.
Tip na tento titul jsem dostala od opravdu dobré kamarádky. Leni, díky ještě jednou!
Opět typické mrazení po celou dobu čtení. A ten konec...wow. Doporučuji.
Audiokniha
Výborná kniha. Mám z Kinga obrovský respekt a k jeho dílům přistupuji s obavami, že je nezvládnu. Jsem totiž trochu strašpytel. Ale tato kniha se mi líbila hodně.
Pomalý začátek a postupné rozvíjení děje mi sedí, stejně jako jen mimochodem vkládané indicie, které postupně tvoří atmosféru neznámého strachu a napětí. Obdivuji Kingovo vypravěčské mistrovství, jeho postavy jsou skvěle vykreslené a obzvlášť Jud jako vypravěč většiny příběhů je výborný, na jeho pasáže jsem se těšila. A i když člověk samozřejmě vytuší, jak kniha skončí, neubírá jí to na mistrovství. A tak se necháte postupně nést do toho nevyhnutelného závěru.
Skvělé, doporučuji.
Další povedený horor Stephena Kinga, celý děj je propracovaný a nabitý napětím, kdo má rád čte horory, moc doporučuji.
Nikdy jsem neměla v plánu Kinga číst, jsem prostě posera. Ale pár let zpátky jsem si tuto knihu vypůjčila, protože zrovna v tu dobu v kinech běžela zfilmovaná verze a tak to byl jediný titul, který jsem znala z toho, co od něj strýc měl. Pak jsem si přečetla, co o knize prohlásil sám autor a to mě trošku vylekalo, tak jsem knihu tak na rok a půl odložila na poličku. Když jsem se k ní teď vrátila a přečetla prvních 200 stran, zase jsem ji odložila, nějak jsem neměla chuť ani moc času. Druhá polovina knihy se mi četla hůře. Nebavilo mě to a přišlo mi, že pořád na něco čekám, děj se táhl a já čekala a čekala a čekala. Až jsem se dočkala? Čeho? Posledních 10 stránek, kdy čtenář už stejně dávno odhadne, jak kniha skončí. Takže pro mě velké zklamání… i když si říkám, že možná je dobře, že to nesplnilo mé očekávání. Pravděpodobně bych z toho pak několik nocí špatně spala. Buď jsem měla jen špatnou knihu, nebo jsem od Kinga čekala něco víc, když ho neustále všichni chválí. Ale už dávno jsem si zvykla, že téměř vždy jdu se svým vkusem proti proudu. Kinga tedy řadím k dalším známým autorům, které už vyhledávat nebudu.
Je to vlastně můj první horor od něj. Četla jsem akorát Ústav, ale to je spíš thriller než horor. Takže ano, první horor od Kinga je pro mě Řbitov zvířátek. A dojmy? Fascinuje mě, jak je king vypravny, hodně času věnuje postavám a jejich vcelku obyčejnému životu, vsednimu dni a jen občas podstrci náznak něčeho divného, podezřelého, něčeho u čeho si řeknete :jo, teď už to konečně začíná. Pro mě měla kniha pomalejší rozjezd, ale později jsem pochopila proč všechno to seznamování, chtěl, abysme měli postavy rádi než zasadí onu bolestnou ránu. A musím říct, že než jsem to vstrebala, tak pro mě bolestna byla. Mám děti! Takže jsem všechno viděla v mnohém zivejsich barvách. Bylo mi z toho krapet ouvej, ale zvládla jsem to a později už mi to tak neprislo. Kinguv román sebe zvracenejsi v sobě nese určité poselství o smrti a o jejím přijetí jako součásti života,o smíření se s ní. Knihu jsem četla jedním dechem. Opravdu jsem byla napnuta, co se bude dít dál. Není to zas tak morbidní, takže asi vhodné pro začátečníky, jako jsem já. Naopak ostrilenym čtenářům hororu připadá jako jedno z kingovych slabších děl. Mě se líbilo, i když otevřený konec ve mě vyvolal mraky otázek a nejradši bych šla s kingem na kafe, abych se dozvěděla, co bude s hlavními postavami dal.
Štítky knihy
kočky zfilmováno americká literatura tajemství horory hřbitovy příšery, monstra vzkříšení nemrtví Stephen King, 1947-Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Hned první stránky mě dostaly do děje. Nemusela jsem se v příběhu "rozkoukávat", ale některé pasáže byly přeci jen zdlouhavé. Na druhou stranu to bylo asi potřeba.
Ke konci už pro mě bylo čtení horší, protože mám skoro stejně starého syna jako byl Gage a bylo to prostě bolestivé.
Je správné truchlit, když odejde někdo, ke komu jsme měli vztah. A je i správné mít přání, aby se vrátil zpět. Ale pokud odejde a vrátí se zpět, tak dřív či později si budeme přát, aby se to nestalo...