Řbitov zviřátek
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29685/mid_rbitov-zviratek-sdu-29685.jpg
4
5471
5471
Rodina Creedových se usadí ve starém domě v půvabném prostředí venkova státu Maine. Otec - lékař, krásná žena, rozkošné děti. Zdálo by se, že nic nemůže překazit jejich štěstí....Avšak objevuje se Cosi, co mrazí krev v žilách, Cosi strašnějšího než sama smrt. Cosi nesrovnatelně příšernějšího a silnějšího....
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2008 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Pet Sematary, 1983
více info...
Přidat komentář
Nemám rada hororové veci, ale proste King :) Pred pár rokmi som čítala knihu a neviem prečo, ale nezaujala ma. Preto som tentokrát siahla po audioverzii a spokojne som si vrnela :D Je to strašidelné, zúfalé, miestami nechutné (hlavne keď sa mi trafí nejaká fajná scéna do jedla). Film ale vidieť netúžim.
"Je zřejmě scestné věřit, že neexistuje hranice hrůzy, jakou může lidská mysl zažít."
Moje druhá přečtená kingovka a oproti předchozímu To mi Řbitov zviřátek sedl mnohem více. King je skvělý vypravěč, příběh byl napsán naprosto přirozeně a uvěřitelně. I když jsem Luisovi v duchu mnohokrát říkal "Nedělej to!" a děsil se toho, co zákonitě musí přijít, kdesi hluboko uvnitř jsem ho chápal a jeho motivům rozuměl. Intenzivní čtenářský zážitek, jsem nadšen!
Kniha je napínavá, čtivá a i dnes, po letech, kdy jsem jí četla poprvé a nyní se k ní vrátila můžu jen říct, že King je prostě KING.
Knížka se mi hrozně líbila taky byla moje první od Kinga, jediný co bych ji vytkla je ten konec, asi jsem náročná ale přišel mi ten konec takový otevřený ohledně jeho ženy.
Audiokniha, po knize bych nesáhla.
Příběh jsou hrátky s osudem a místo s příznačným vlivem je okolí hřbitova, v tomto případě dětská zkomolenina trochu jiného, který má v indiánském území jistou moc. Dotek, pokus o využití síly moci, je jako vstoupit na tekuté písky, zachvátí představivost a pozitivum které vyvolává je role ve hře na Boha, Ježíše.
Mistr hororu má očitý záměr, pokus o řešení v citlivosti dětských neznalých pocitů dokázat bolest ze ztráty změnit, ale pokusy napravovat jsou na zcestí....
Citace :"Když si chceš zmapovat všechny katastrofy, zajdi k lékaři."
Vývoj přirozenosti jde cestami, které mozek fantasty přijímá jako výzvu. Skutečnosti dnešních časů jsou ukázkou hrátek mocné přírody. Boj s ní ji dává jen možnost další variability.
Nemám ráda filmové horory, tudíž tento žánr nevyhledávám ani v knižní podobě. Ale říkala jsem si, že King je vlastně již klasika a tak jsem zkusila alespoň audioknihu. Poslouchalo se to velice dobře, místy mi to sice přišlo poněkud zdlouhavé, a pokud bych četla, tak si nejsem jistá, jestli bych u knihy vydržela, ale možná si časem poslechnu i něco dalšího.
Tuto knihu si troufnu zařadit mezi top Kingova díla a dle mého názoru plným právem.
Dlouho ve mně žádné jiné dílo nevzbuzovalo takové pocity jako hřbitov zvířátek.
Nedivím se autorovi, že knihu nechtěl zprvu vůbec vydávat, protože, jak sám uvedl:
,, Nechtěl jsem věřit, že jsem dokázal napsat něco tolik bolestného a zoufalého, co by mohlo někdy spatřit světlo světa."
Kniha ve vás dokáže naplno vzbudit bolest, zmar i zoufalství, prostě veškeré emoce a nakonec i pochopení, proč je člověk ochoten udělat v zoufalé chvíli zoufalé věci. Děj vás natolik strhne, že se sami začnete ptát, proč neexistuje takové místo, kde by smrt vlastně nebyla žádným koncem a bolest by byla jen krátkým momentem, do určité chvíle, kdyby to však nemělo jeden malý háček...
Je to psychodrama s prvky hororu. Je to skvělé nastínění jednání člověka, který se rozhoduje zda přijmout ztrátu blízkého člověka, nebo se vydat cestou kdy jej získá zpět. volí druhou možnost. Jenže za jakou cenu? A přinese to vůbec očekávaný výsledek?
Začátek velmi pozvolný ale od smrti kocoura nabral děj obrátky a ke konci už bylo těžké se odtrhnout. Úplný závěr mi připadal dost hororově tuctový, jenže kniha byla vydána poprvé roku 1983. Což tehdy bylo jistě přijatelnější a ne tak okoukané.
První kniha, kterou jsem od S. Kinga četla. No co k tomu říct. Jako bavilo mě to, přečetla jsem během jednoho dne. Nápad celé knihy super, i když to tedy rozhodně nebylo moc oddychové a pohodové čtení. Líbil se mi styl psaní, i když je pravda, že někdy jsem odstavce tak nějak přeskakovala, protože to chvílemi bylo až moc zdlouhavé. Celá ta část o jeho synovi mi přišla hrozně smutná, ale asi to k tomu patřilo. Každopádně konec mě teda docela dost zklamal. Čekala jsem něco drsného, tajemného, ale tohle mi přišlo až moc přitažené za vlasy, ale dobrý!
To, co jsem očekávala od pana Kinga, se mi opět splnilo. Umění natahovat příběh jako strunu skoro až k prasknutí a nenechat čtenáře ani na okamžik polevit. Musím říct, že si dám zase na pár dní „oraz“ a přečtu si něco lehčího žánru. Miluju páně Kingovy knihy, ale asi jsem poslední dobou nějak moc přecitlivělá, protože některé pasáže této knihy na mě působily jako dávidlo. Ne z představy rozkládajících se mrtvol. Spíše z představy neznámého strachu, který se jako mlha dokáže připlížit klíčovou dírkou a něco tak iracionálního a nesmyslného jako je „pocit na temeni“ mi naruší celé ráno. Mezi námi - pohřeb dítěte už je sám o sobě dost nepříjemný a při představě, že vám ho podává mistr hororu...
Řbitov zviřátek je naprosto vyjimečné drama plné potemnělé atmosféry a specifické tenze, kterou jsem nikde jinde neviděl. King napsal naprosto perfektní postavy s uvěřitelnými charaktery, které dělají z knihy na poli mysteriózní literatury velice realistické dílo. Už jen proto se kniha čte velmi dobře. King pracuje s napětím, přísunem informací pro čtenáře a postavami natolik dobře, že jsem se kolikrát přistihl, jak přemýšlím během výuky nad dějem a jeho dalším vývojem. Zvláště během druhého dějství knihy, které mne dost šokovalo.
Knihu bych za horor neoznačil. King nechce ve čtenáři vyvolat hrůzu, strach či úzkost. Řbitov zviřátek je o truchlení a ztrátě blízkého či milovaného. Proto u mě kolikrát vyvolal pocit smutku nad ztrátou prarodičů, přesto, že se to stalo před lety. King je naprosto geniální a jsem rád, že jsem se dostal ke čtení této knihy, přesto že u mě kolikrát vyvolala menší depresi.
V detstvi jsem videla tento horor v tv a v dospelosti precetla knihu. Obe verze jsou proste skvele dilo.
Ze začátku velmi pomalé a rozvláčné, později napínavé a na konci vážně děsivé. Závěr dost šílený s absencí zadostiučinění. Celkově mě to příliš nenadchlo.
K názoru většiny zde uvedených komentářů se připojím, až ztratím rozum. Nezaujalo mě na tom zhola nic.
Sice napínavý hororový příběh, ale nějak mě nevtahl do děje. Příliš mnoho popisů smrti. Více se mi líbila např. Misery
Těsně před zkouškovým mě posedla zběsilá chuť na čtení a tak jsem si ("chytře") přinesla z knihovny pět knížek. Být to jiná kniha, tak ji nechci po čtení skript ani vidět. Se řbitovem to bylo jinak. Musela jsem každý den přečíst kus. I když mi to trvalo skoro čtrnáct dní, tak to stálo za to.
Příběh je velmi napínavý, člověk čeká, co se to bude dít. Začíná to dost nevinně. Jenom malá mýtinka v lese, kde děti pohřbívají své mazlíčky. Jen málokdo tuší, že to místo má zvláštní a nebezpečnou moc.
Vyprávění začíná pozvolna a je čím dál děsivější. V poslední části člověku tluče srdce v uších a nemůže se odtrhnout. Doporučuji pro milovníky hororů. A jsem ráda, že nemám kočku.
Mám předsudky vůči módním autorům, co sází jednu za druhou... To je důvodem, proč jsem Kinga objevila až teď...
To je jeho pravé příjmení? Příhodné.
Překvapil. Asi je patrné, že nemám slov. Ještě doznívá... Mistrovsky napsané.
Väčšina Kingových kníh patrí medzi moje srdcovky a ani táto nie je výnimkou. Kniha človeka chytí a nepustí, pri čítaní som často mala zimomriavky, King vie vážne skvelo vykresliť atmosféru. Páčili sa mi "výlety" do minulosti (rozhovory Louisa a Juda), kde sme sa dozvedeli, ako Zlo pôsobilo na mestečko aj predtým. Čo sa mi nepáčilo, je ten koniec. Kingove knihy zbožňujem, ale jeho otvorené, resp. nedotiahnuté konce fakt nemám rada! :D
Štítky knihy
kočky zfilmováno americká literatura tajemství horory hřbitovy příšery, monstra vzkříšení nemrtví Stephen King, 1947-
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Knihu jsem si koupila kvůli čtenářské výzvě.
Je to má druhá kniha od Kinga. První jsem jako vůbec jedinou knihu nedočetla a málem jsem nedočetla ani tuto.
Kingovo psaní mi zřejmě nevyhovuje.
Kniha plná úvah a myšlenkových pochodů, během nichž se pořád vracíme do minulosti. No, a jelikož je děj velice předvídatelný, nevzbuzuje ve mne ona rozvláčnost a spousta zbytečných stran napětí, ale neskutečnou nudu.
Z celé více než třísetstránkové knihy by stačilo udělat povídku, která by měla stejný efekt nebo by dokonce vyzněla strašidelněji.
Navíc jsem k žádné z postav necítila sympatie.
Chtěla jsem dát z úcty ke spisovateli lepší hodnocení, jenže pak jsem si řekla, že jakápak úcta, když jednu knihu jsem nedočetla a druhou s velkým přemáháním..?
A závěrem ještě jedna věc (pozor, malý spoiler), která mne při čtení iritovala, a to, že jsem ještě nezažila tak vyspělé pětileté dítě se slovníkem a myšlením dospělého.
Škoda no, zdá se, že nejsem cílová skupina pana Kinga.