Řbitov zviřátek
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29685/mid_rbitov-zviratek-sdu-29685.jpg
4
5553
5553
Rodina Creedových se usadí ve starém domě v půvabném prostředí venkova státu Maine. Otec - lékař, krásná žena, rozkošné děti. Zdálo by se, že nic nemůže překazit jejich štěstí....Avšak objevuje se Cosi, co mrazí krev v žilách, Cosi strašnějšího než sama smrt. Cosi nesrovnatelně příšernějšího a silnějšího....... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2008 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Pet Sematary, 1983
více info...
Přidat komentář
V detstvi jsem videla tento horor v tv a v dospelosti precetla knihu. Obe verze jsou proste skvele dilo.
Ze začátku velmi pomalé a rozvláčné, později napínavé a na konci vážně děsivé. Závěr dost šílený s absencí zadostiučinění. Celkově mě to příliš nenadchlo.
K názoru většiny zde uvedených komentářů se připojím, až ztratím rozum. Nezaujalo mě na tom zhola nic.
Sice napínavý hororový příběh, ale nějak mě nevtahl do děje. Příliš mnoho popisů smrti. Více se mi líbila např. Misery
Těsně před zkouškovým mě posedla zběsilá chuť na čtení a tak jsem si ("chytře") přinesla z knihovny pět knížek. Být to jiná kniha, tak ji nechci po čtení skript ani vidět. Se řbitovem to bylo jinak. Musela jsem každý den přečíst kus. I když mi to trvalo skoro čtrnáct dní, tak to stálo za to.
Příběh je velmi napínavý, člověk čeká, co se to bude dít. Začíná to dost nevinně. Jenom malá mýtinka v lese, kde děti pohřbívají své mazlíčky. Jen málokdo tuší, že to místo má zvláštní a nebezpečnou moc.
Vyprávění začíná pozvolna a je čím dál děsivější. V poslední části člověku tluče srdce v uších a nemůže se odtrhnout. Doporučuji pro milovníky hororů. A jsem ráda, že nemám kočku.
Mám předsudky vůči módním autorům, co sází jednu za druhou... To je důvodem, proč jsem Kinga objevila až teď...
To je jeho pravé příjmení? Příhodné.
Překvapil. Asi je patrné, že nemám slov. Ještě doznívá... Mistrovsky napsané.
Väčšina Kingových kníh patrí medzi moje srdcovky a ani táto nie je výnimkou. Kniha človeka chytí a nepustí, pri čítaní som často mala zimomriavky, King vie vážne skvelo vykresliť atmosféru. Páčili sa mi "výlety" do minulosti (rozhovory Louisa a Juda), kde sme sa dozvedeli, ako Zlo pôsobilo na mestečko aj predtým. Čo sa mi nepáčilo, je ten koniec. Kingove knihy zbožňujem, ale jeho otvorené, resp. nedotiahnuté konce fakt nemám rada! :D
Smrt a vzkříšení kingovským pohledem.
Co bylo dobré? To, co mě u Kinga vždy ohromí a v čem je jedinečný. Pomalé, postupné budování atmosféry, uvěřitelný pohled na hlavní postavy, které autor umí postupně přiblížit tak, jako by se s nimi čtenář dlouho znal. Pro mě – na rozdíl od mnohých - byla nejlepší první část, to dusno, něco nedefinovatelného a špatného, co se blíží a my ještě nevíme co, tam jsem se opravdu bála – tím způsobem, který mám ráda; mám stísněný pocit, ale přitom si říkám, je to výborné.
Bohužel druhá část už pro mě nebyla, mysterium smrti tímto děsivě nechutným způsobem už na mě bylo moc, za mlada bych možná byla nadšená, dnes už o smrti nechci číst takovýmto způsobem. I jako někdo, kdo už nějaké blízké ztratil, nebo možná i jako babička dvouleté vnučky, jsem to moc nevydýchala a dočetla se sebezapřením. Proto mému jinak oblíbenému autorovi (pro mě třeba skvělé Osvícení či Misery, ba i Dlouhý pochod) z čistě osobních důvodů body ubírám.
Jinak ale konec je typicky kingovský, co tam komu chybí?
Horory běžně nečtu. Udělal jsem zase po delší době výjimku. Dá se říct, že jsem se od toho nemoh odtrhnout, i když mi běhal mráz po zádech fakt hodně, přitom ten začátek byl takovej na pohodu. Každopádně už od tý noční můry a cesty za Řbitov, mě mrazení neopustilo a i když už jsem po kocourovo funuse čekal, co příde byl jsem napjatej jak struna až do konce. Tudíž za mě vynikající.
V bedně bych na to asi nekoukal, páč tam určitě bude miliarda lacinejch lekaček, což nesnášim. Naopak oceňuju na knížce, jak jsou napětí a strach dávkovaný postupně, aniž by člověku hrozil infarkt :)
Musim rict, ze tohle bylo napsano presne podle meho gusta. Dobry styl, velmi ctive, akorat dlouhe. I pasaze, ve kterych se vlastne nic nedelo, dobre odsypaly diky hlavnim postavam. A asi poprve v zivote jsem mel v posledni casti knihy opravdu husi kuzi po tele. Koneckoncu me prekvapil i dej. Sel jsem do toho jako tabula rasa a po notnou cast knihy jsem myslel, ze to bude probihat jinak.
Mrtvý kocour se vrátí domů. Na fouscích a srsti má krev, smrdí jako tchoř a chová se divně.
"Tatínku, nemyslíš, že Churchovi něco je?"
Taťka se zamyslí, protože ví, co mu je, ale dělá trubku. "Nemyslím," řekne klidně -:))).
Toho kocourka miluju :), stejně jako všechny hnilobné a smradlavé detaily, postavy v mlze, zvuky v lese a návštěvníky ve snech :).
A tohle je jedna z mála knih od Kinga, kterou jsem dočetla. Málo kdy se mi to totiž povedlo, ale zviřátka nemají chybu.
Doteď pamatuji scénu ze staršího filmu, jak se kočičák vrací a svítí mu očička. Ta mě pronásledovala dlouho. Obzvlášť když my měli svého času kolem baráku koček jak v útulku.
Starší film se knihy drží trochu víc, než ten novější.
Novější sice kopíruje některé situace, ale zdálo se mi včera, kdy jsem na něj koukala, že scénáristovi trochu hrabalo a nevěděl, jak střípky poskládat. Koukat se na to dá, když zrovna nemáte nic jiného na práci...
Ja se bála. Poslouchala jsem audioknihu a fakt jsem se bála... Pocity postav byly skoro hmatatelný. Kočku nechci potkat hodně dlouho a teď jsi jdu přečíst něco na uklidnění.
V době, kdy jsem knihu dostal jsem ještě neznal pořádně jméno Stephen King, až po přečtení jsem se o něj začal více a více zajímat protože za mě to byla úplně nejlepší kniha od něj a od té doby víceméně jiné autory nečtu.
1. Kingovka a úplný TOP !
Za mě nejlepší a nejemotivnější Kingovo dílo, v určité části jsem ji musela přestat číst a na chvíli odložit, protože na mě vrhala spoustu negativních myšlenek. Autora obdivuji, jak dokázal na papír přenést tolik emocí, smutku, úzkosti, strachu... a první kniha, ze které mě mrazilo v zádech.
King je prostě machr. Přesně ví co píše, o čem píše a jak to napsat aby se člověk bál ohlédnout. Tuto knihu jsem sice četla před několika lety, ale přesně si pamatuju své pocity když jsem ji četla. King se umí dostat lidem pod kůži. Těším se, až se k ní zase vrátím a přečtu si ji.
Pecka!! Opravdu topovka. Bala jsem se,ale i hltala stranku po strance. .. A ten kocour o tom se mi bude snad i zdat ve snu :D .. Za me doporucuji!
moje první od Kinga a musím přiznat, že jsem se bála. zvlášť teda znovu oživlého zapáchajícího kocoura....
Prostě jednoznačná Kingovina:-)
Není to klasický horor. Celou knihu budované napětí, aby na posledních cca 10 stranách konečně udeřil hřebíček na hlavičku. Nejvíc mě stejně děsil ale spíš Pascow a Zelda, brr.
Aneb “Půda mužskýho srdce je kamenitá, pěstuje na ní, co umí a stará se o to..”
Štítky knihy
kočky zfilmováno americká literatura tajemství horory hřbitovy příšery, monstra vzkříšení nemrtvíAutorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Řbitov zviřátek je naprosto vyjimečné drama plné potemnělé atmosféry a specifické tenze, kterou jsem nikde jinde neviděl. King napsal naprosto perfektní postavy s uvěřitelnými charaktery, které dělají z knihy na poli mysteriózní literatury velice realistické dílo. Už jen proto se kniha čte velmi dobře. King pracuje s napětím, přísunem informací pro čtenáře a postavami natolik dobře, že jsem se kolikrát přistihl, jak přemýšlím během výuky nad dějem a jeho dalším vývojem. Zvláště během druhého dějství knihy, které mne dost šokovalo.
Knihu bych za horor neoznačil. King nechce ve čtenáři vyvolat hrůzu, strach či úzkost. Řbitov zviřátek je o truchlení a ztrátě blízkého či milovaného. Proto u mě kolikrát vyvolal pocit smutku nad ztrátou prarodičů, přesto, že se to stalo před lety. King je naprosto geniální a jsem rád, že jsem se dostal ke čtení této knihy, přesto že u mě kolikrát vyvolala menší depresi.