Realita šílenství
Petr Měrka
Realita šílenství není jen román o šílenství reality psaný osobitým jazykem s notnou dávkou humoru, který hraje všemi barvami. Je to hra se světem, hra s postavami i se čtenářem. Autor bravurně komanduje své vyvrhele, zatracence i světapány ve světě nepříliš odlišném od toho našeho. Je to komedie o nekonečném počtu jednání, ale i tragédie plná drog, sexu a psychóz. Ani zkušený čtenář nezná zdaleka všechny drogy, sexuální deviace – a psychózy, o nichž se zde pojednává. V intencích této knihy bude nejspíš nutná nová taxonomie věd o duši. Je to bezohledná jízda autora obdařeného mimořádnou dávkou jízlivosti. Pokud máte hranici, kam až můžete ve svých fantaziích zajít, zjistíte, že cesta vede dál – a je to dobrá cesta, třebaže z ní není návratu. I když láska – neboť je to i příběh o lásce – možná spasí svět. Při četbě této knihy bude čtenář rudnout, blednout, modrat a zelenat, ale na konci ji celý růžolící odloží a pustí se do ní znovu, neboť má tolik faset, kolik je na světě blázinců.... celý text
Přidat komentář
Já mám Petra ráda, jeho knihy mě baví, ale v tomhle jsem se nějak párkrát ztratila...Možná na knížku nebyl ten pravý čas...zkusím jí někdy ještě jednou :)
Autorovy další knížky
2010 | 7edm 2010 |
2012 | Hitler se na vás usmívá |
2016 | Van Gogh 21. století |
2006 | Telekristus a mentál |
2018 | Puberta a emoce |
Rčení, že doma není nikdo prorokem, se potvrdilo. Do letoška jsem literární tvorbu svého málem-krajana neznala a knihu si vybrala v knihovním regálu novinek jen tak naslepo a to přesto, že anotace na záložce je - na Malvern - poněkud velkohubá.
Ale rozhodně nelituju. Ač akční žánry v podstatě leží mimo hranice mých čtenářských preferencí a kniha po jazykové a stylistické stránce je velmi přímočará, nečetla jsem nikdy více psycho příběh. Postavy se přelívají jedna v druhou stejně turbulentně a zákonitě jako se míchá svět tzv. normality a psychó,zy. Vážně si nemůžete být jisti, kdo a co vás zahltí v příští větě.
Úmyslně jsem si během čtení nehledala nic o knize, ani autorovi, takže teprve tady v ultrastručném životopisu (nepsal si jej nakonec pan spisovatel sám?) jsem se dozvěděla, že má osobní zkušenost s psychiatrickými pacienty, a je to na poměrně stručném textu znát. Protože něco tak intenzivního a -opět paradox - uvěřitelného napsat jen na základě nějakých rešerší a kazuistik, bylo by zázrakem.
Vysoká literatura to tedy rozhodně není, ale ani jen další jednosezónní bizarní kuriozita. Zasloužila by si druhé čtení, ale momentálně má na knihu podánu rezervaci nějaký jiný čtenář a já mu v tomto zážitku nemíním bránit.
Jsem sama zvědavá, zda si ji ještě někdy půjčím.
Hvězdička navíc za asi nejparadoxnějšího bojovníka za pravé, tradiční hodnoty - přírodu, lásku, odvahu a autentičnost.