Retro ČS 3
Michal Petrov
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/350237/bmid_retro-cs-3-Tqh-350237.jpg
5
34
34
V dalším pokračování knihy Retro ČS si čtenář konečně užije i trochu zaslouženého odpočinku, dokonce i neplánovaného. Expedice do časů socialismu startuje během uhelných prázdnin zkraje roku 1979, ale autor se jak textem, tak i již tradičně bohatým obrazovým doprovodem zaměřuje na trávení volného času a zejména cestování před tímto datem i po něm. Třetím dílem se uzavírá úspěšný knižní cyklus, kterým Michal Petrov navázal na svůj televizní a později i rozhlasový projekt. Jako pamětník závěrečné fáze československého socialismu nabízí čtenářům vedle obecné informační hodnoty, za něž s prvním i druhým dílem získal ocenění odborníků, i řadu osobních postřehů. Téma a jeho zpracování mu přinesly úspěch i u široké čtenářské obce – první dva díly trilogie Retro ČS se staly knižními bestsellery ve své kategorii. Probuďte i s tím třetím své zasuté vzpomínky. Vydejte se na CESTU.... celý text
Přidat komentář
Zasáhla mne nejvíc, ze všech tří knih Retro ČS. Kniha je jako album, kronika i deníček zároveň. Líbí se mi, že jízdenky, vstupenky a některé fotografie mají matnou, drsnější strukturu tisku a vypadají jako jen tak ledabyle přilepené mezi textem. Každá strana vyvolává vzpomínky hluboko uložené, ale mnohdy i zapomenuté.
Vzpomínky na jízdy vlakem na dovolené s rodiči, na letní turistické tábory s oddílem nebo autobusové zájezdy po celé republice jsou nezapomenutelné. Uhelné prázdniny, vyvolávání fotek doma v koupelně, skládací kolo, růžovoučký řidičák, nová Škoda 105 S – to byly takové malé svobody. Užili jsme si to, stejně jako autor. Moc ráda na to vzpomínám a jen lituji, že jsem více nefotila, třeba takové maličkosti jako je jízda na sedadle průvodce v autobuse Škoda 706 RTO LUX.
Autor v knize zmiňuje zotavovnu ROH Petrovka v Krkonoších, tak právě odtud je moje profilová fotka na DK. Navíc kapitola o fotografování mi mluví přímo z duše.
„Běžné dodací lhůty byly dva týdny, po sezoně i měsíc. Každý, kdo to absolvoval, si dobře vzpomene na to nesnesitelné čekání na hotové snímky z dovolené, na to rozechvění, se kterým otvíral obálku s vydanou zakázkou. V éře digitální fotografie, jejíž výsledek je vidět zlomek vteřiny po stisknutí spouště, je už obtížné si představit to napětí, s nímž člověk listoval paklíkem obrázků a modlil se, aby ten, na kterém mu obzvláště záleželo, vyšel dobře. Mezitím už se tak trochu smířil s tím, že některé zážitky z cesty zvěčněny prostě nebudou, protože pochopitelně právě v tom nejlepším došel film a široko daleko ho nebylo možné koupit. „Jen ty dobré, nebo všechny?“ ptali se ve Fotografii, když si přebírali kazety s kinofilmy k vyvolání a zaškrtávali políčka ve formuláři. Pochopitelně že raději všechny, klidně i ty rozmazané, i ty přesvětlené – jen nepřijít ani o závěr toho úžasného léta!“
A vyznání autora k cestovnímu pasu mluví za vše v této knize.
„Rád si listuju svým posledním socialistickým cestovním pasem, plným razítek z hraničních přechodů, která už člověk dnes v polovině Evropy ani nemá šanci získat. Nikde není společenská změna u nás patrná tolik jako ve svobodě pohybu. Jsem si jist, že je to rozhodně víc než plný regál v samoobsluze. Pas, který opravdu funguje pro cestování do všech zemí světa, umožňuje odjet za ty sloganové hranice všedních dnů. Jsou to malá křídla, která máme složená v zadní kapse kalhot nebo v kabelce. Vyšší cenu už má máloco.“
Trochu viac sa mi páčili prvé dva diely. Snáď preto, že som v nich našla omnoho viac vlastných spomienok než v tomto poslednom. Asi že si naši rodičia ako obyčajní robotníci nemohli dovoliť s nami jazdiť na Jadran, nemali sme chatu, auto, motorku, dokonca ani fotoaparát. A napriek tomu boli naše dovolenky a prázdniny krásne. Pochodili sme hory, lesy v okolí, čľapkali sme sa vo Váhu, čo nám tečie za dedinou, na výlety sme jazdili na bicykloch a vzácnosť pre nás deti bolo, keď nás mama vzala vlakom do 20 km vzdialeného mesta na nákup nového ošatenia a potom na zmrzlinu. A keď k nám do dediny prišli kolotoče či cirkus, čo viac sme si len mohli priať? Báječná a sladká detská nevedomosť :)
I třetí díl Retra se mi velmi líbil. Tentokráte se zaměřuje na trávení volného času, dovolených a cestování. Kniha je opět plná dobových obrázků a popisů, při nichž se mi vybavovaly vzpomínky na letní tábory ROH, podnikové zájezdy do Rumunska, dovolené pod stanem v NDR, nákupy benzinu za talony a nutná celní prohlášení při návratu domů. Když se rodičům podařilo vyjet za známými do západního Německa, jak sháněli výjezdní doložky, devizový příslib a nutný zvací dopis... Tenkrát jsme jako děti byly pyšné, že jedeme na dovolenou do ciziny a ne jen k českému rybníku. To už si dnes ani neumíme představit.
Vlastním 1. a 2. knížku Retra ČS, ale 3. díl už jsem měla pouze z knihovny. Trošku mně přišlo, že už ty vzpomínky byly dost vyčerpané v předchozích dílech. Ale i tak se mi knížka líbila.
Kniha začíná vzpomínkou na uhelné prázdniny v roce 1979, aby se pak věnovala dětským hrám na hřištích, kolům, kazeťákům, dětským táborům, rekreacím s ROH, kempování, zimním sportům, fenoménu chatařství, cestování autobusy, vlaky, letadly, dovoleným u moře v Jugošce, Bulharsku a Rumunsku, auťákům a foťákům. Nejvíc se mi líbil úvod a kapitoly věnované dětem.
Sice je to menší obrázková encyklopedie, ale já mám vzpomínky na staré časy moc moc moc ráda. Jen nesnáším slovíčko Retro.
Tento měsíc jsem završila několikaleté RETRO vzpomínání s těmito 3 úžasnými publikacemi. Byly to krásně strávené chvíle a tyto knihy všem vřele doporučuji třeba jako dárek pod stromeček
Kniha má ambici probudit ve čtenáři vzpomínky a nechat mu hlavou plynout útržky příběhů jeho vlastního života. Tuto ambici rozhodně plní do posledního puntíku.
Náramné čtení a prohlížení, nejvíc jsem se zasmála u úžasu svých dospělých dětí nad otázkami...a to už za vás bylo? Protože to přece bylo kdysi, dávno tomu, když byla jejich maminka malá- to byl pro ně skoro pravěk
Jestlipak budou mít i další generace svého Michala Petrova, nad jehož knihami si budou moci uvědomit (s úsměvem, nostalgií, či s povděkem), že se svět kolem nich sice nenápadně, ale neustále a poměrně rychle proměňuje?
Autorovy další knížky
| 2013 |  Retro ČS |
| 2015 | Retro ČS 2 |
| 2017 | Retro ČS 3 |
| 2019 | Jeans Story |
| 2015 |  Jak uhasit dračí tlamy |
Rok 2024 jsem zakončila druhým dílem Retro ČS, a nový rok 2025 jsem začala třetím dílem.
Myslela jsem si, že třetí díl série Retro ČS mi nebude tak bližší, jako (hlavně) první a druhý díl. Mýlila jsem se. I v této publikaci jsem si našla to své. A také jsem ji přečetla nejrychleji ze všech. Což ale bylo dáno tím, že jsem ten den v práci měla klid. Takže jsem ráno začala, večer skončila, a moc si to užila.
Sice jsem se narodila až po roce 1989, ale předchozí doba mě zajímá.
Ke knihám se vrátím, určitě jimi budu listovat, a znovu si prohlížet především fotografie a obrázky, které jsou v knize hojně zastoupeny.