Retro ČS 3 přehled

12.12.2024

Zasáhla mne nejvíc, ze všech tří knih Retro ČS. Kniha je jako album, kronika i deníček zároveň. Líbí se mi, že jízdenky, vstupenky a některé fotografie mají matnou, drsnější strukturu tisku a vypadají jako jen tak ledabyle přilepené mezi textem. Každá strana vyvolává vzpomínky hluboko uložené, ale mnohdy i zapomenuté.
Vzpomínky na jízdy vlakem na dovolené s rodiči, na letní turistické tábory s oddílem nebo autobusové zájezdy po celé republice jsou nezapomenutelné. Uhelné prázdniny, vyvolávání fotek doma v koupelně, skládací kolo, růžovoučký řidičák, nová Škoda 105 S – to byly takové malé svobody. Užili jsme si to, stejně jako autor. Moc ráda na to vzpomínám a jen lituji, že jsem více nefotila, třeba takové maličkosti jako je jízda na sedadle průvodce v autobuse Škoda 706 RTO LUX.
Autor v knize zmiňuje zotavovnu ROH Petrovka v Krkonoších, tak právě odtud je moje profilová fotka na DK. Navíc kapitola o fotografování mi mluví přímo z duše.

„Běžné dodací lhůty byly dva týdny, po sezoně i měsíc. Každý, kdo to absolvoval, si dobře vzpomene na to nesnesitelné čekání na hotové snímky z dovolené, na to rozechvění, se kterým otvíral obálku s vydanou zakázkou. V éře digitální fotografie, jejíž výsledek je vidět zlomek vteřiny po stisknutí spouště, je už obtížné si představit to napětí, s nímž člověk listoval paklíkem obrázků a modlil se, aby ten, na kterém mu obzvláště záleželo, vyšel dobře. Mezitím už se tak trochu smířil s tím, že některé zážitky z cesty zvěčněny prostě nebudou, protože pochopitelně právě v tom nejlepším došel film a široko daleko ho nebylo možné koupit. „Jen ty dobré, nebo všechny?“ ptali se ve Fotografii, když si přebírali kazety s kinofilmy k vyvolání a zaškrtávali políčka ve formuláři. Pochopitelně že raději všechny, klidně i ty rozmazané, i ty přesvětlené – jen nepřijít ani o závěr toho úžasného léta!“

A vyznání autora k cestovnímu pasu mluví za vše v této knize.
„Rád si listuju svým posledním socialistickým cestovním pasem, plným razítek z hraničních přechodů, která už člověk dnes v polovině Evropy ani nemá šanci získat. Nikde není společenská změna u nás patrná tolik jako ve svobodě pohybu. Jsem si jist, že je to rozhodně víc než plný regál v samoobsluze. Pas, který opravdu funguje pro cestování do všech zemí světa, umožňuje odjet za ty sloganové hranice všedních dnů. Jsou to malá křídla, která máme složená v zadní kapse kalhot nebo v kabelce. Vyšší cenu už má máloco.“

07.05.2023

Trochu viac sa mi páčili prvé dva diely. Snáď preto, že som v nich našla omnoho viac vlastných spomienok než v tomto poslednom. Asi že si naši rodičia ako obyčajní robotníci nemohli dovoliť s nami jazdiť na Jadran, nemali sme chatu, auto, motorku, dokonca ani fotoaparát. A napriek tomu boli naše dovolenky a prázdniny krásne. Pochodili sme hory, lesy v okolí, čľapkali sme sa vo Váhu, čo nám tečie za dedinou, na výlety sme jazdili na bicykloch a vzácnosť pre nás deti bolo, keď nás mama vzala vlakom do 20 km vzdialeného mesta na nákup nového ošatenia a potom na zmrzlinu. A keď k nám do dediny prišli kolotoče či cirkus, čo viac sme si len mohli priať? Báječná a sladká detská nevedomosť :)