Dlouhý pochod

01.09.2023

Kinga nemám moc rád, ale poté co jsem si přečetl běh o život jsem si řekl, že zkusím další knihu od Bachmana.
Rozhodně je to dobře napsané. Celá kniha je výhradně o pochodu, případně jednotlivé postavy vzpomínají na minulost, ale vždy to má přímý vztah k pochodu. Člověka to docela baví, i když se tam vlastně nic moc neděje.
S čím jsem měl problém, bylo absolutně nevysvětlené pozadí.
Nevíme proč vznikl pochod, jaký to má smysl, prakticky nic o současné společnosti, defakto ani nic o tom, proč se většina kluků přihlásilo.
Na mě to působilo, že si prostě řekli že se přihlásí, aby byla legrace... a šance 1 ku 100 na přežití je moc netrápila. Pochopil bych to u par jedinců, ale skoro u všech?
Tohle mě zklamalo, protože v běhu o život tam tohle všechno skvěle bylo vysvětleno.
Navíc kniha jde plynule, kluci plynule umírají, a umírají a umírají a pak je už konec...a nic s toho, žádné poselství, žádný odkaz. Prostě to skončilo, další přečtená kniha, která mě sice zaujala nápadem, ale to je vše.

19.08.2023

Kniha mě naprosto pohltila. Takové napětí jsem dlouho nezažila. Protože je celý děj jen o pochodu, nepřestává to bavit a čtenář netuší, jak to skončí. Závěr byl také překvapivý.

14.08.2023

Kniha je tak dobrá že máte kolikrát pocit že ten pohod šlapete také.

07.08.2023

Stephen King opět ukázal, v čem tkví jeho největší síla. Námět je prostý, skoro až bizarní. Přesto je autor schopen na jednom dlouhém pochodu vystavět celou knihu a ještě do toho napasovat spoustu rozjímání nad všemožnými morálními otázkami, ale především nad těmi, týkajícími se smrti a smyslu života. Kniha byla občas možná až příliš pomalá a přeci jen výstavba byla skutečně jednoduchá. To je i důvd, proč jsem ji ohodnotil 3 hvězdami. Zároveň má totiž spoustu kladů. Posledních 50 stran se naopak odvíjí nesmírně rychle a čtenář jen hltá slova, aby věděl, jak to nakonec celé dopadne. Celým dílem se navíc vine dle mého názoru záměrně nezodpovězená otázka, proč by se vůbec chlapci na takovouto hroznou tortutru vydávali. Asi nejvíce se mi líbili právě ty dialogy o smysle života a smrti a co to vůbec všechno představuje. Toto zvládá King do svých děl vždy propašovat bravurně. Konec je pak skutečně heroický a otevřený závěr dává celému dílu nádech jisté nezvratné osudovosti. Postavy byly sympatické, čtenář si na ně rychle zvykne a některé smrti účastníků jsou skutečně skoro antické tragédie. V těchto chvílích to člověk skoro prožívá společně s postavy. Obecně můžu říct, že i přes to, jaká past se na autora s takovouto volbou tématu může skrývat, se s tím King popasoval na výbornou a i když tam některá hlušší místa byla, Dlouhý pochod mě rozhodně bavil a definitivně jej doporučuji k přečtení.

06.07.2023

Kniha o pochodování a umírání, která mě přes svůj poměrně jednoduchý námět docela chytla. Zejména psychologie postav a jejich vnitřní pocity jsou popsány mistrovským způsobem. Nicméně poněkud uspěchaný konec mi poněkud zkazil jinak výtečný čtenářský zážitek. Celkově však mohu Dlouhý pochod doporučit zejména těm, kteří se Stephenem Kingem začínají.

01.07.2023

Jednoduchý, ale napínavý příběh. Spousty otázek, ale žádné odpovědi.

16.06.2023

Příběh je to děsivý, když si uvědomíme, že při pochodech smrti v roce 1945 probíhala selekce účastníků stejným způsobem. Remarque má podobné téma v Jiskře života, kde SS vybízejí vězně ke spěchu, protože brána tábora se zavírá. Smějí se a sázejí, kdo z vyčerpaných kostlivců to stihne a kdo zůstane venku navždy. Spisovatel se jenom inspiruje skutečností.

11.06.2023

Tahle se Kingovi povedla měla šmrnc

01.06.2023

(SPOILER) Kniha, o které jsem si myslela, že jí přečtu rychle. Nezvládala jsem, co se v knize děje. Stephen King umí dokonale popsat atmosféru. Těžko se mi kniha četla kvůli faktorům jako jsou hlad, křeče ve svalech a stresu, pocení, hladu, žízni. Typický "Bachman" - brutalita, surovost, nebo naturalismus. Jelikož jsem ale dřív četla Běh o život, tak kniha nebyla pro mě příběhem tolik překvapením, nicméně je zde výborně rozvinutá psychologie postav. Přijde mi to, že lidi jsou fascinování reality show už od antického Říma a je to děsivé.
Velice mě překvapily poslední kapitoly a konec.

20.05.2023

Kniha, která se mi dostala pod kůži.

01.04.2023

Knihu jsem četl před lety a od té chvíle, kde jsem chodil, tam jsem ji doporučoval jako perfektní a drsný příběh. Pointou by se dal trochu pojmout jako předchůdce Hunger games. Taky show pro diváky. Přišel čas, kdy jsem ji doporučil osobě blízké a abych si o ději mohl zasvěceně povykládat, přečetl jsem si ji znovu. A najednou nemohu pochopit, co se mně na téhle knize mohlo tak líbit, že moje nadšení neznalo mezí? Vidím zde většinu nadšených komentářů, přesně takových, jaké bych napsal kdysi dávno, když jsem knihu přečetl poprvé. Ale teď to pro mě byly mnohdy opravdu stupidní dialogy o ničem, takové to zachraňování soudruhů ve zbrani bez ohledu na vlastní život/smrt a odkrouhnutí účastníků zajímavé snad jen u první patnáctky dvacítky, pak už jen nudná a opakující se součást příběhu, monotónního příběhu. A konec byl vrcholem nicneříkajícnosti.
ALE!!! Jestliže tuto knihu, jak sám autor tvrdí, napsal v osmnácti letech, pak je to obrovský úspěch. Nu, a já jsem ji taktéž mohl číst poprvé jen o něco starší. Neměl jsem ji číst podruhé...
Snad, co jsem napoprvé tak moc nevnímal, byl jemný nástin, že se jedná o Ameriku v nějakém podobném stavu Orwellovy země z románu 1984.
P. S. Podobně jsem dopadl s Tommycnockery, i když tam přece jen bylo víc akce, a co mě při druhé četbě především drtilo, byl jen strašlivě natáhnutý Kingův styl, kdy dovede popsat pět metrů chůze z kuchyně na záchod na pěti stránkách a popisovat všechny kachličky pod nohama nebo fleky na stěnách. Některé knihy je nebezpečné číst podruhé třeba po dvaceti letech.

26.03.2023

Další Kingovka, kde je Bangor - město, které budu mít vždy spojeno se Stephenem Kingem. Dychtivě jsem si sepisovala jména a k nim čísla s očekáváním, že se něco bude dít, a že se mi budou hodit i pro případ, že by se příběh dále odvíjel už jen podle čísel, jež Chodci dostali. Je to Pochod na nebo o život a na smrt s pevnými pravidly. Za stejným cílem s nestejným úsilím a vyčerpáním se jeví Pochod jako nastavené zrcadlo vztahů a emocí, které se zintenzivňují tvrdými předsevzetími. Pochod uspíšil jejich životy; z mladíků starci, ze starců pochodující živoucí mrtvoly a kostry. Osoba hlavního hrdiny se mění; silná osobnost vítězí, ačkoli se vítězem nestává. Je to náročné čtení, které svojí monotónností naráží na trpělivost čtenáře. Nicméně čtení je to zajímavé už kvůli ucelenému pocitu a představě, jak Pochodující vypadají, když jsou na konci svých sil a jak Pochod dopadne.

24.03.2023

Páni, ještě teď mě bolí nohy. Jako teda napsat knihu o tom, že 100 účastníků vlastně jen jde a jde a nedovolit čtenáři, aby se uzíval nudou, to umí jen King. Nečetla jsem anotaci, takže když ze pochodu vypadl první, spadla mi brada. A nemohla jsem se dočkat, jak to dopadne. Možností moc nebylo. A přece se našla ještě jiná, než jsem myslela.

06.03.2023

Tři, dva, jedna start! A jde se. Pěkně v tempu, bez zastávky, v dešti, na slunci, ve dne, v noci. Pořád dál. Žádné zdržování, žádné pochybnosti. Tedy zatím. Vlastně by to mohla být i zábava, kdyby pravidla nesmrděla střelným prachem a na asfalt neodkapávala kromě potu i krev.
Na to, že děj je vlastně jednoduchý a svým způsobem monotónní, jde překvapivě o velmi napínavé čtení, které běží stejně rychlým tempem, jaké udržují účastníci Dlouhého pochodu. A zatímco oni pomalu začínají tušit, že tenhle nápad byl zřejmě tím nejblbějším (a možná i posledním) v jejich životě, čtenář začíná tušit, že tenhle závod nebude mít ve skutečnosti žádného skutečného vítěze.

"Rayi, znovu už bych do toho nešel, ani kdyby mi Major držel pistoli u prdele. Je to úplně jasná sebevražda, jen s tím rozdílem, že normální sebevražda je rychlejší."

04.03.2023

Zajímavá kniha u které přemýšlíte o smyslu celé akce.Bravůrně napsaný příběh od p. Kinga

25.02.2023

Typický King - perfektně propracované "myšlenkové pochody" účastníků pochodu, až z toho mrazí... během čtení jsem si říkala, že tahle kniha může mít jen dva konce - buď Garaty nedojde a v tom případě bude okamžitý konec a nebo dojde, ale .....

19.02.2023

Hop do příběhu rovnýma nohama. Žádná omáčka kolem, žádné informace o vzniku a historii Dlouhého pochodu, ale jde se přímo na věc.
Jednoduchá zápletka a přitom tolik emocí! 100 lidí šlape po silnici (často ani neví proč), kdo by z toho vymáčknul 280 stránkovou knižku? King jo! Skvěle navozená atmosféra tohoto na hlavu postaveného "závodu". Bezva dialogy Chodců. Účastníci si sáhají na dno sil a kolikrát u toho dna dochází na otázky o smyslu života.
Když kvůli povinnostem musela knížka stranou, připadalo mi, že kluci pochodují v mojí nepřítomnosti a jen jim prodlužuju to utrpení v podobě šílené únavy, bolavých nohou, puchýřů, úžehu,...
S blížícím se závěrem jsem si kladla otázky, jak tohle skončí, jak to autor asi vyřeší? No, poradil si... vlastně tak docela reálně...

“Takhle spolu můžeme tančit věčně, Garraty, a já se nikdy neunavím,” odpověděl McVries. “Proběhneme se spolu po hvězdách a pak se pověsíme za nohy z Měsíce.”

06.02.2023

Kruci, když pročítám a počítám ty míle co účastníci Pochodu našlapou, tak je to teda porce jak kdyby jim snad šlo o život nebo co :) Sice i reálně máme ultra pochody a některý lidi jsou fakt nezdolný, ale ta podmínka s neustálým tempem bez přestávek by byla dle mého smrtící mnohem mnohem dřív. Ale to je fuk, nejde o čísla, ale o pocity a to King prostě umí.
"Docela by mě zajímalo, jak hluboko až se člověk zahrabe."
"A jak hluboko už jsi?"
"Nevím."
"No, tak to je další věc, kterou budeš muset teprve zjistit. Probádat neprobádaný hlubiny Garratyho."

24.01.2023

Kniha by se měla jmenovat pochod smrti.Drastické,co vede účastníky k tomu,že chtějí postoupit něco takového, když ví,že většinu čeká smrt.