Dlouhý pochod
Richard Bachman (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136037/bmid_dlouhy-pochod-136037.jpg
4
2614
2614
Richard Bachman série
1. díl >
Dlouhý pochod - tak se jmenuje nová soutěž pro čím dál otrlejší a náročnější diváky i soutěžící. Sto mladých chlapců se dobrovolně rozhodlo postavit se na start a vydat se společně na Dlouhý pochod. Soutěž má prostá pravidla: nikdo se nesmí odchýlit z vytyčené trasy a nikdo se nesmí zastavit ani zpomalit chůzi pod určitou rychlost, jinak dostane napomenutí: tři napomenutí znamenají definitivní konec v soutěži. Nezáleží na tom, kdo jde nejrychleji nebo dojde nejdál, Dlouhý pochod přežije jen jeden z nich...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2012 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Long Walk, 1979
více info...
Přidat komentář
Kniha mě pohltila. Přečetla jsem ji během dvou dnů, přestože jsem neměla moc času. Na to, že jde o naprosto ranou tvorbu Kinga, nepřijde mi o nic horší, než jeho novější knihy. Možná bych uvítala více bizarnější přístup a absurditu. Protagonista je takový nemastný a neslaný, zajímavější jsou ostatní postavy. Tak či tak jsem se nenudila a ani při notné únavě u knihy neusnula. :) Dobré čtení na cestu. ;))
Na Kingovi se mi líbí, že vezme nějaký šílený nápad a nebojí se jej rozvést do románu. Dlouhý pochod je přesně ten druh šíleného nápadu. A vy si tak můžete počíst o tom, jaké myšlenkové pochody by měli mladí kluci, kteří se dobrovolně rozhodnou zúčastnit se vražedné soutěže. Kniha je naštěstí krátká, takže nestihne nudit a většině postav fandíte, nebo je aspoň litujete.
Hlavní výtku mám k tomu, že jsem po celou dobu očekával, že se dozvíme, proč se začal Dlouhý pochod pořádat, a proč se proti nečemu tak barbarskému nezvedla silná vlna odporu. Pokud v zodpovězení těchto otázek doufáte, nechte si rovnou zajít chuť. To mě překvapilo, protože jsem u Kinga zvyklý, že odkrývá všechna tajemství. To občas bývá na škodu, protože někdy je lepší se v hororech nedozvědět celou pravdu (viz původ To, ale hlavně odhalení, kdo uzavřel město Pod kupolí), ale tady mi větší odhalení původu Dlouhého pochodu naopak chybělo.
Také jsem se bavil tím, že jsem si vzal do ruky mapu a sledoval, kudy Dlouhý pochod vede. A přemýšlel jsem, jak daleko by ve skutečnosti mohli hrdinové románu dojít.
Asi nikdy nepochopím lidi, kteří takovouto knihu oglosují slovy "plytké, bez literární hodnoty". Jiní tu zase hovoří o "nudě".
Tvl četli jste tu stejnou knihu co já??!
Bylo to boží. I když celkem hardcore. Boží hardcore.
Ufff... Úplně jsem zalapala po dechu, když jsem zjistila, jak vlastně účastníci pochodu vypadávají ze hry. Nečekala jsem to, i když jsem to vlastně očekávat měla.
Opět skvělé. Nic moc se neděje, ale děje se toho strašně moc. Velmi čtivé, velmi šílené. Úplně jsem se bála dočíst. A ten závěr...???!!! Dočetla jsem a rekla jsem si - cože? To je konec?!!
Stephen King je nepřekonaný fenomén. Myslela jsem si, že už jej znám. Ale pochopila jsem, že ještě třeba více poznat Richarda Bachmana. Matoucí je již titul. Měl by se možná jmenovat Dlouhý, vražedný pochod. Zfilmovaný bych tento román viděla opravdu nerada. Jako dobytek na porážku. Dobrovolně a přesně podle daných pravidel. Někde v půli knihy jsem ztratila přehled, je-li den či noc a kolikátý den vlastně pochodující jdou.... nebo už nejdou. Americký západ je na kulisu tohoto nekonečného příběhu kladení nohy před nohu a cestu krátící si klábosení ideální. Jenom nesmíš polevit, natož zastavit. Malou či velkou, pěkně fofrem nebo za chůze do kalhot. Jak dlouho vlastně člověk může šlapat bez jediné přestávky...? Zajímavá úvaha, takřka z oblasti ufo. Bývala bych si myslela do doby, než se mi Bachman dostal do ruky. A je vítězem vítěz? Nebo je vítěz ten poslední poražený? Za kolik člověku stojí život a zdravý rozum?
Opět kniha, která ve mě zanechala silné emoce. Je svou myšlenkou podobná Běhu o život, ale je (jak už název napovídá) trochu pomalejší a sází na trochu jiné podoby extrémů a lidského strachu. A ten konec!
Tohle byla moje první kniha od Kinga. Dlouho jsem přemýšlela, kterou knihu si od něj přečíst a nakonec jsem sáhla po Dlouhém pochodu, a nelituju toho! Ze začátku jsem měla strach, že mě celá kniha trochu nudná, ale neštěstí tomu tak nebylo. Spíše naopak.
Skupinka kluků, která mi přirostla k srdci, Mušketýři. To, jak jsme odhalovali postupně jejich životní příběhy, jejich největší strach, to bylo úžasný. Také to napětí z toho, kdo vypadne další. A to ani nemluvím o psychické stránce, která se u Chodců po čas pochodu měnila. Za mě naprosto skvělá kniha, u které jsem se popravdě i zasmála a díky své silné empatii i trochu pobrečela...Opravdu doporučuju.
Naprostá pecka, která mi pak dlouho šrotovala v hlavě. Super absurdita, jenom jsem nepochopila, jak to teda s hlavním hrdinou nakonec dopadlo.
Tak tohle bylo super... syrový, zvrácený, Bachmanovsky uvěřitelný! Hodně mě to bavilo, 5 z 5.
"Dlouhý pochod" by mohl být obecně krycí název pro mé čtení Kinga (a Bachmana). Jdu, jdu celkem rychle, většinou hodně dlouho, často se začnu nudit a říkám si, jestli to má smysl a čas od času mě napadne fakt skvělá myšlenka. Nevím, možná něco dělám špatně, ale skončila jsem opět neuspokojená a to se nedělá, pánové. Neříkám, že musí být vždycky všechno vysvětleno, ale tady mě to drželo na živu. Potřebovala jsem dávkovat informace o motivacích a světě venku, a toho se mi nedostalo. Premisa je skvělá a budu si pamatovat i několik momentů a celkovou atmosféru, to ne, že ne. Ale nestačilo mi to.
P.S.: Neskutečně mě baví, že vydavatel v úvodu knihy vytiskne Kingův traktát o tom, jak byl naštvaný, když jeho pseudonym praskl, a rozhodne se na obálku stejně vytisknout fontem velikosti 72 KING a fontem 14 BACHMAN.
(SPOILER)
Snad moje nejoblíbenější Kingovka, kterou jsem teď přečetla už po páté - někdo čte každý rok Harryho, já se pravidelně vracím k dlouhému pochodu. Člověk si musí uvědomit, že tato kniha vznikla v roce 1975 - a proto tak moc miluju předmluvu, kde King vysvětluje proč vydal několik knih pod pseudonymem a proč ho zklamalo, když to bylo odhaleno. Krásně zde vysvětluje kdo je vlastně Richard Bachman, jak uvažuje a v čem je oproti Kingovi jiný.
Samotná kniha je vlastně takové Hunger games jinak.
Na začátku je jich 100, je před nimi cesta, která má více než 200 min... není dovoleno odpočívat, zastavovat se, spát. Vše, včetně vylučovacích potřeb musí probíhat za pochodu. Zastavíte se, dostanete napomenutí. Když máte 3, jste zastřeleni. Na vítěze nečeká nějaká konkrétní cena, ale to, že mu bude pořízeno vše, co do konce života bude chtít.
Ale tenhle pochod není o ceně, je o uvědomění si sebe sama, o přátelství, o tom, co je v našich životech důležité.
Jo, a nekončí to dobře.
Miluju dlouhý pochod, má v mém srdci čestné místo.
Dalši skvěla kniha od Kinga, ač byla asi nejkratši co jsem od něj zatim četl, a přiběh mě bavil..Mistama mě boleli nohy a prožival jsem to co hrdinové knížky...tohle by v naši realitě byla asi ta nejzvrácenějši soutež..diky Mistře ;)
"Nikdo z nás nemá ve skutečnosti co ztratit. O to je snažší se toho vzdát."
O co jde? Jde o závod na život a na smrt, taková reality-show pro veřejnost s tučnou výhrou pro vítěze. Na začátku jich vyjde sto a ten, kdo ztratí tempo schytá kulku. Děsivá a ne moc nerealistická představa. Není to přece tak dávno, kdy naši předci sledovali běžně popravy na náměstí nebo upalování čarodějnic.
Celá kniha je ve znamení pozvolného ale přitom vražedného tempa. Doslova.
Dlouho už mě tak nepoháněla dopředu touha vědět, jak to všechno dopadne.
Najdeš si favority a zároveň adepty na podkopnutí nohou a když už jsem sama propadla ději na 100% a jásala nad dalšími odpadlíky, tak jsem jen zachytila Kingovo pomrkávání mezi řádky a zprávu, jak je to všechno absurdní, ale zároveň lehce přetavitelné na realitu a dopadla jsem zase nohama zpátky na zem.
Takže, tady čekej jen dlouhý výšlap, hovory o smrti a smyslu celého tohoto podniku a realistický popis propadu na konec svých sil.
"Dav bylo třeba bavit. Dav bylo potřeba uctívat a bát se ho. A konečně Davu bylo třeba se obětovat."
Kniha nemá moc stran, ale přesto zde bylo spoustu zdlouhavých pasáží a konec nic moc neočekávaného. Vyobrazení postav a jejich postupné změny jsou, ale věc k zamyšlení a byla to asi jediná věc, kvůli které jsem chtěla knihu dokončit.
Knize by myslím víc seděla kratší "stopáž", protože místy to byla opravdu trochu nuda a už už jsem chtěl znát konec. A pravda, některé věci mohli být dovysvětleny. Ale jinak výborná "Kingovka".
S přihlédnutím k roku vzniku zde "Král" tímto námětem (prostřednictvím svého pseudonymu) předběhl dobu! Charaktery postav jsou vykreslené zajímavě. Hned jsem si mezi Chodci našel svého favorita, který mě nezklamal. Co mě ovšem zklamalo, tak je velké množství otázek, na které jsem nedostal adekvátní odpovědi a možná bych si představoval trochu jiný závěr. Každopádně jsem byl rád, že se nemusím vydat na DLOUHÝ POCHOD a číst za chůze!
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie smrt boj o přežití americká literatura thrillery reality show pochodyAutorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Kingovi (nebo Bachmanovi?) se podařilo vytvořit knihu, která čtenáře unaví. Ne délkou, ne stylem psaní, ale obsahem. Během čtení jsem měl totiž pocit, že jsem na pochodu taky a že musím pokračovat v chůzi, ačkoliv jsem unavený, protože na tom závisí život. Ke čtivosti dopomohla i soutěživost spojená s touto velice bizarní reality-show. Bavila mě každá stránka knížky i přesto, že konec je poměrně předvídatelný. Nejvíce se mi líbila psychologie postav a to, jak se čtenáři měnili před očima. Velice kladně hodnotím i to, že, byť je v knize postav požehnaně, neztrácíte se v nich. Před četbou jsem přemýšlel o tom, že bych se nějakého dlouhého pochodu účastnil sám, ale... no, radši na to zapomenu.