Zhubni
Richard Bachman (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/121134/bmid_zhubni-wN2-121134.jpg
4
1519
1519
Richard Bachman série
< 4. díl >
Billy Haleck má všechno, co si může přát - drahý dům, hezkou rodinu a výnosné zaměstnání v advokátní kanceláři. Má však také silnou nadváhu a jeho doktor ho varuje před infarktem. Ve chvíli nepozornosti za volantem přejede cikánku, jejíž starý otec nad ním vysloví podivnou kletbu: "Zhubni," řekne mu a pohladí ho po tváři. Jedno jediné slovo, ale za šest týdnů je Billy o třiadevadesát liber lehčí a naprosto zoufalý a vyděšený. Vsadí všechno na jednu kartu a dostává se do souboje se silami zla, které způsobují, že dál nedobrovolně hubne...... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2012 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Thinner, 1984
více info...
Přidat komentář
King opět nezklamal. Knížka se pomalu rozjíždí a popisuje život úspěšného advokata Billa a jeho malé zaškobrtnutí v podobě přejetí staré cikánky. Charaktery a emoce hlavních postav jsou opět skvěle vykreslené. Příběh se rozjíždí v třetině, kdy se k zhoubnému hubnutí Billa přidávají další dva lidé s kletbou. A tak se Bill vydá za partou cikánů, v čele se starým maďarským čarodějem, aby z něj sejmul kletbu... Dobré to bylo a co teprv ten konec!!!!
Název knihy brutálně spoileruje dvě třetiny celého příběhu. Hlavní hrdina je proklet starým cikánem a začne hubnout. A vlastně tohle je všechno. Mimo pár zbytečných keců mimo mísu a tuny vycpávkové vaty se tu vůbec nic neděje a všechno plyne lineárním, kily ubývajícím způsobem bez špetky vzruchu, zvratů, napětí, či nedejbože narušení stereotypu tentokráte dost nenápaditého vyprávění. Brutálně nevyužitý potenciál geniálního námětu.
Dva body dávám za poslední třetinu knihy, kde hrdinovi KONEČNĚ dojde, že má jít hledat cikána, co ho proklel a za pomoci svého mafiánského přítele ho donutit kletbu sejmout. Tady to konečně začne být zajímavé a na poslední chvíli dokonce zavane typické Kingovo mystično narvané zneklidňujícím napětím, na které po většinu románu marně čekáte. I když je i poslední třetina knihy totálně předvídatelná a to včetně závěru (což je u Kinga docela neobvyklé), tak tyhle drobnosti pro mě celý tenhle počin zachránili.
Fajn: prostředí, Ginelli, nakonec i příběh byl fajn, ten mráz co mi jednou přeběhl po zádech
Né tak fajn: hlavní postava, opakování úkonů a slov všeho druhu, víc přirozeného vyjadřování prosím
Asi už jsem na Kinga příliš stará. Všechny horory, které mě děsily v patnácti, mi ve třiceti přijdou tak nějak nicneříkající. Sbohem jedna etapo mého života. Bylo mi ctí!
Kniha má skvělý rozjezd a v jednu chvíli aspiruje na pozici mezi těmi nejlepšími Kingovkami. Ale konec vyzní tak nějak do ztracena. Proč tu věc prostě nehodil nějakému psovi či bezdomovci a tahal si ji domů?
Poslouchal jsem jako audioknihu. Jako vždy u Kinga je vše na výbornou. Perfektně vygradovaný, ze začátku nudný příběh se změní v boj o život, rodinu a zdravý rozum. Příběh mi přišel až nezvykle pozitivní a skoro do poslední chvíle jsem očekával happyend.
Opět úžasný popis prostředí a skvělá charakteristika postav, kdy z nich jejich nejednoznačnost dělá skutečné lidi z masa a kostí. Zaujme i originální zápletka. Nicméně i přes to všechno byl problém se do textu plně ponořit a děj poněkud postrádal spád. Průměrný hodnocení dávám v kontextu Kingových děl, které jsem doposud četl. Celkově jde ale i přes zmíněnou výtku o velmi dobrou knihu.
Zo zaciatku som sa nevedela chytit, no nakoniec to slo a od polky ma to paradoxne bavilo viac, mafian bol moja najoblubenejsia postava. Zaver v style Kinga, dostal ma.
Toto ma celkom bavilo (ani film nie je zlý) a to je čo povedať, keďže Bachmanov štýl vo všeobecnosti tak nejak nemám rád, nie je mi príjemný. Ale tu mi sadol, toto skôr ako keby písal King, ehm. Zápletka o rómskej kliatbe je fakt originálna, je to svižne a zručne napísané a veľmi ma bavila postava mafiána, ktorý ústrednému (anti?)hrdinovi pomáha v jeho neľahkých chvíľach, pretože pred časom pomohol on jemu. F. Paul Wilson o pár rokov neskôr napísal poviedku Pocity, ktorá sa podozrivo podobá na túto knihu. Sám King (ehm, Bachman) v tomto ale zrejme nemá čisté svedomie, keďže to pripomína čosi na spôsob novely Zmenšujúci sa muž od jeho obľúbeného Richarda Mathesona (neskôr pre zmenu ešte obšľahol, už aj rovno v spolupráci s vlastným synom, Mathesonov Duel poviedkou Jízda zo zbierky Na plný plyn).
Přečteno v rámci Výzvy 2019! (kniha s názvem v rozkazovacim způsobu)
Moje první kniha od Kinga a... No, čekala jsem rozhodně víc.
Byla to moje první kniha od Kinga a musím říct, že jsem byla celkem příjemně překvapená. Bylo to napínavé od začátku až do konce, i když ten mě trošku zaskočil.
Má první kniha od Kinga a docela mě překvapila. Čekal jsem nějaký šílený horor, ale to se nekonalo. Ale i tak mě kniha bavila. Čte se rychle, zápletka výborná. Jen ten konec jsem nečekal.
Stephen King kdesi napsal: To, co je za dveřmi nebo co číhá na vrcholu schodiště, nikdy není tak děsivé jako samotné dveře nebo schody.
Ve Zhubni, bohužel, kráčíme po schodech (s lehce zatajeným dechem) jen zhruba první polovinu knihy. Potom najednou stojíme nahoře na podestě, dveře se otevřou a příběh rázem ztrácí své kouzlo. Přestane být zajímavý – a naopak se stane natolik předvídatelným, že velice rychle odhadneme, jak to všechno skončí. Upřímně, celá ta linka Ginelliho je tak nenápaditá, prvoplánová, "nekingovská" a prosta jakékoli invence, že bych nejraději ještě jednu hvězdičku Mistrovi ubral. Ale neuberu, první půlka románu si to nezaslouží!
Pro mě trochu zklamání. Od Kinga jsem nepřečetla moc, ale to, co jsem četla, se mi líbilo. Tady mi ale byli všichni nesympatičtí. Navíc jsem pořád čekala na nějaký zvrat, ale ten se nedostavil a mně se dařilo předvídat.
Štítky knihy
New York zfilmováno USA (Spojené státy americké) rodinné vztahy Romové, cikáni kletba prokletí
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Tak tohle mě hodně bavilo. Od Kinga jsem dlouho nic nečetla a ačkoli Zhubni není typickým hororem, má v sobě cosi znepokojujícího. No a ten závěr? Paráda!