Řím
Émile Zola
Cesta mladého kněze, zachváceného hlubokou krizí víry tváří v tvář světské bídě, pokračuje po deziluzi ze zázračných Lourd přímo do Svatého města. Ani tady se mu však nevede lépe, zbytky jeho snů o křesťanské myšlence, která by měla vést lidstvo ke štěstí, znovu narážejí na obrazy děsivé ubohosti a nutí Pierra k chmurným úvahám o směřování lidského plemene. Znění tohoto textu vychází z díla Řím tak, jak bylo vydáno v Praze nakladatelstvím Jos. R. Vilímek v roce 1923. Pro potřeby vydání Městské knihovny v Praze byl text redakčně zpracován.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2017
,
Městská knihovna (Praha)
Originální název:
Rome, 1896
více info...
Přidat komentář
Pro mne hodně těžkopádná kniha. Ačkoliv jsem to čekala, popisů tam bylo tak moc, že jsem některé pasáže přeskakovala. Příběh, který se zde odehrával, byl opět, jako u většiny Zolových knih, tragický, smutný. Vůbec se nedivím, že církev Zolu neměla ráda, byl opravdu její silný odpůrce. Už v knize Lourdy (která se mi líbila více) církev napadal a i touto knihou dal opět silně najevo, jak mu vadí bohatá církev a chudoba obyčejných lidí.
Původně mě uchvátilo vydání , které se mi dostalo do ruky- neprobádaná knihovna na půdě zas tento víkend vydala svá tajemstvi. Vydáno roku 1896, zahnědlé stránky, trochu rozdrbaný obal , ale už jen to, že to před sto lety drželi moji předci v ruce ve mě vzbudilo touhu knihu přečíst. O obsahu- je zamířen trochu proti tehdejší církvi, trochu proti již tehdy známým rozvodům manželství, prostě ode všeho tak trochu . Ale byla tam uvedena něco, co si dovolím citovat:
"Je příliš mnoho knih! Příliš mnoho!
- Ne, nikoli!, přerušil ho stařec náruživě, nikdy není knih příliš mnoho! Máme knih zapotřebí. Nikoli mečem, ale knihou přemůže lidstvo lež a bezpráví a dobude konečně bratrský mír mezi národy. "
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zabiják |
| 1965 |  Nana |
| 2004 | Člověk bestie |
| 1923 | Břicho Paříže |
| 1969 | U štěstí dam |
První kniha od Zoly, která mě nebavila. Nedočteno.