Říše
Roman Bureš
Druhá světová válka skončila vítězstvím nacistického Německa. Ihned v roce 1945 začala stavba Hitlerova valu, známého pod prostým názvem Zeď, který přetnul euroasijský kontinent od severu k jihu. Území na východní straně využívala Luftwaffe jako střelnici. Koktejl jaderných, biologických a chemických zbraní vrátil bývalé Rusko do středověku, zároveň však způsobil nové mutace. A to nejen fyzické, ale také mentální… Podaří se vojákům SEALs unést jednoho výjimečně nadaného jedince? Dokážou jeho telekinetické schopnosti zabránit vypuknutí třetí světové války mezi USA a Velkoněmeckou říší? A jak se žije ve stále se zmenšujícím protektorátu Čechy a Morava? Nový vůdce Reinhard Heydrich pokračuje v odsunu zbývajících Slovanů na východ, ale co odsun vlastně znamená – vyhnání za Zeď, nebo rovnou smrt?... celý text
Přidat komentář
k týhle knížce mě nalákala hlavně obálka a samotná knížka pak nezklamala. Naopak. Je to naprostá PECKA, kterou byste neměli nechat knihkupcům v regálech. Říše je v sobě ukrývá dva příběh z alternativní historie, kde byste nechtěli žít ani omylem. Zachycuje svět, kde náckové vládu vyhráli, stali se pány světa a svoje pařáty dál nemilosrdně zatínali do lidí, kteří se jim nelíbily. Něco by o tom mohli vyprávět Alexandr, Martin a Klára. Jedna rodina, která je kolektivním hrdinou týhle knížky. A samozřejmě to nemá úplně lehký. Na tý knížce je vidět, že Bureš je asi fandou Star Wars - napřed sledujeme osudy syna a jeho mámy v příběh nazvaným Říše - což na mě působilo jako takový X-Meni ze středověku. Svět za Zdí, kde se tenhle příběh odehrává, je zdecimovanej, o fénu a vysavači ani deskách tu nikdy neslyšeli a vrcholem technologie je klika a vědro na vodu. A tím vším se prohání Alexandr, kluk, kterej se zajímá o holky, což ho dostane do tak velký šlamastiky, že se o něj brzy přetahuje gestapo a Navy Seals...má totiž docela speciální schopnosti. To co během týhle novely proběhne je naprostá paráda, protože z obyčejnýho nadeníka se na konci stává totální bad guy, kterýho fakt nechcete vytočit. Druhá novela nazvaná Zeď je žánrově zase někde jinde - příběhem o tom jak chce muž ochránit svoji rodinu a udělá proto úplně všechno. Ale naprosto. A čím víc se o to snažím tím víc se smyčka kolem něj utahuje. A všechno je do hajzlu. Naprostýho. Žánrově bych to zařadil někam k noiru s hodně drsnou a hořkou příchutí. Místy to sice drhlo, ale konec to naprosto vynahradil.
Jak už jsem ale předeslal, Říše je naprostá pecka. Bureš se s tím nemaže, jeho příběhy mají drsnou a surovou atmosféru, náckové jsou náckové - zlý hnusný bestie, která se s váma nechtějí kamarádit. Hrdinové jsou správně sympatický a fikční svět dost zajímavý. Roman Bureš se pro mě tímhle stává autorem, který ho budu sledovat a na jehož každou knížku se budu s nadšením těšit.
První část je akčnější a dost to v ní skřípe. Jisté drobnosti mne iritovali. Hlavně proč pank v smyslu odpůrce režimu musí nosit potrhané triko se zicherajskami, obojek, martensky... tenhle archetyp je dávno prošlý. Druhá část je výborná, bez akce, s dokonalou atmosférou zmaru. Zvykneme kritizovat dobu ve které žijeme, někdy stačí příběh o tom, jak by to mohlo vypadat. A hned je veseleji.
Řekla bych, že se to v rámci daného formátu povedlo. O chlup více se mi líbila druhá dějová linka - časově starší. Evropa ztvárněná v tomto příběhu, tvořená z větší části Velkoněmeckou říší a jejími protektoráty, mi přišla děsivá. Byla jsem opravdu ráda, že je to jen fikce. Kniha se četla dobře, děj odsýpal svižně. Ale bylo to moc krátké. Myslím si, že by si příběh i jeho postavy zasloužily více prostoru, detailnější zpracování. I za cenu objemnějšího svazku :-)
To tedy byla jízda ! Mnohem drsnější než Inferium, protože mnohem více uvěřitelnější. Rozhodně žádný oddych. Autor překonává sám sebe, doufám, že píše už něco dalšího.
Alternativní historii obvykle nečtu, tady jsem však udělal vyjímku , protože mám rád knihy pana Bureše, a rozhodně nelituji. Tento, místy hodně depresívní příběh hodnotím 90%.
Dvoudenní jednohubka. Čekal jsem, že to bude podobný úlet, jako bylo Inferium. Nebylo. Ale i tak příjemně strávených pár hodin. Druhá část se mi líbila víc, v první mě zamrzel ten sprint v posledních částech.
Roman Bureš má obrovský dar psát tak, že vás to chytne a nepustí. Má také neotřelé a skvělé náměty. Líbí se mi, že si dává obrovskou práci v dohledávání zdrojů. Plány, které nacisté měli s Protektorátem přesně odpovídají tomu, co je v knize (např. lidé rozdělení na kategorie A, B, C, D, přesídlení a sterilizace...) Rozhodně doporučuji k přečtení. Stojí to za to. Už jen proto, aby si člověk uvědomil, jaké jsme měli štěstí, že Německo válku nevyhrálo a nemohlo tudíž realizovat všechny své šílené plány.