Říše bouří
Sarah J. Maas
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 5. díl >
Dlouhá cesta k trůnu teprve začala, ale už nyní je jasné, že bude plná zrady, nepřátelství a nevraživosti. Pokud si chce Aelin udržet korunu a ochránit své království, musí se spojit s lidmi, kteří až do teď byli nepřáteli, a musí bojovat proti zlu, které se chystá pohltit celý svět. Zkáza se na ni řítí ze všech stran a jediná zoufalá možnost, jak přežít, je obětovat to, co miluje nejvíce na světě.... celý text
Přidat komentář
Myslím, že Sarah J. Maas nás zase jednou přesvědčila, že její svět nemá konce. Děj (jako vždy) dokonalost sama.
Spoiler alert!!!
Na konci mě málem chytil infarkt, když se Jeřáb s jeho "tlupou" rozhodli dojít si k Maeve pro Aelin. Paráda. Čekání na další díl bude nekonečné.
Pokud jde o pravopis a překlepy, málem jsem zvracela. Byla jsem v pokušení vzít si červenou a opravit všechny chyby. Docela by mě zajímalo, kdo dělal korekturu.
Moc se těším na Tower of Dawn :D.
Btw. moje celá reference tady: http://facelessgirl1.blogspot.cz/
Sarah J. Maas mě snad jednou zabije...
Opět úžasná knížka, napínavý a komplikovaný děj, autorčin nezaměnitelný styl psaní, charisma všech postav, dokonale emoční scény - a ten konec??? Jedno velké WTF a WOW najednou :D
Ale musím přiznat, že i přes velký obdiv, který k autorce chovám, mi trochu začíná vadit směr, kterým se děj ubírá. Občas se v tom celém komplikovaném světě ztrácím a najednou se tam objeví postavy, které tam zřejmě dříve byly zmíněny a já nemám páru, co jsou zač. Někdy je mi docela líto, že se nám nájemná vražedkyně, tajemné sklepy a mocný a krutý, ale přesto lidský král změnily v krvelačné vílí válečníky a královnu Terrasenu, kterou doslova nic nedokáže porazit. Ale přesto to miluju.
Jinak co se týče těch postav, s průběhem tohohle dílu jsem poměrně zásadně změnila svoje názory na většinu hlavního osazenstva. Především - všem se vážně omlouvám, ale Jeřáb je pro mě od teď ta nejnudnější a nejvíc klišé postava. Vždyť doslova jediný, kvůli čemu žije, je Aelin, která ani pomoc nepotřebuje.
Dorian - dřív jsem ho nesnášela, teď ho totálně miluju a vím, že se k sobě s Manon dokonale hodí. Nejvášnivější sexy badass duo v celé sérii!
Již výše zmíněná Manon - nejspíš to nejlepší na celé knize. Pokaždé, když tam dlouho nebyla, jsem si z deprese kousala nehty, což normálně nedělám :D
Aelin - upřímně? Už mě fakt začíná nudit, jak je mocná, všechno jí vždycky vyjde a prostě... už to není Celaena, ani ta stará Aelin. Neskonale jsem si užila tu kapitolu, kdy jsme měli možnost se znovu "setkat" s Celaenou, jestli víte, co tím myslím.
Elide, ta mě... překvapila. Vážně. Vždycky mi připadala nedůležitá a divná, teď mám její kapitoly radši než Aelininy. A s Lorcanem tvoří dokonalou dvojku - na tom konci mi ho bylo vážně líto.
Lysandra a Aedion - ZBOOOŽŇUUJUUU ty dva. Vážně, dokonalá dvojka. Aedionovo chování mi v minulém díle trochu vadilo, ale teď si to hezky vyžehlil. A ta část, kdy se Lysandra pere s mořskýma wyverníma potvorama je jedna z mých nejoblíbenějších částí v knize...
No a nakonec pro mě nejsrdceryvnější část: ŽÁDNÝ CHAOL?! Nemůžu se dočkat jeho speciální knihy, protože až na Manon je to má nejoblíbenější postava...
Každopádně - doporučuju přečíst, povinnost pro všechny fanoušky Sarah J. Maas, a dopředu prosím autorku o více Celaeny v příštím díle... :D
Naprosto úžasná kniha a ten konec? u toho jsem řvala, brečela, nadávala a nejspíše i zešílela.
Každý další díl je lepší než ten předchozí a už se nemůžu dočkat dalšího. Trochu mě štvaly překlepy, hrubky a dokonce záměna postavy, která se v knize objevila.
Děj byl nepředvídatelný a komplikovaný, ale byl úžasně propracovaný a ten konec mi naprosto vyrazil dech. Chudák Jeřáb, to co mu ta mrcha udělala a pak Aelin... prostě nemám slov.
Doufám že další díl bude co nejdříve :D
Co to sakra...?! Dobře, přiznávám se. Asi měsíc před vydáním jsem začala šílet. Moje hlava byla plná znamení sudby, Eleniných nesrozumitelných hádanek a konspiračních teorií. Ale tohle? Upřímně, kdo z vás to čekal? Já každých zhruba sto stránek (autorka si ty wau momenty dost rovnoměrně rozložila) slintala na podlahu, nebo jsem ječela přes celí barák něco o královně, jež byla přislíbena a polonahých vílích válečnících. A ten konec? Jako fakt?! Kvůli těm posledním asi padesáti stránkám, jsem upadla do hluboké deprese. Vážně nevím jak přežiju čekání na další díl. Nejspíš si vytrhám všechny vlasy, nebo tak něco...
Tak toto byl třemi slovy... MASAKR OBŘÍCH ROZMĚRŮ. :O :O :O
Něco mě sice zklamalo (více v recenzi), ale tento díl byl zkrátka masakr...
Sice jsem si skoro všechno vyspoilerovala ještě předtím, než jsem se do knihy pustila, ale i tak mě to dostalo do kolen a téměř na pokraj sil a čtenářské příčetnosti.
Nehledě na všechno, co se stalo, tak mě nejvíc zasáhl Rowan v závěru. To všechno, s čím se na konci musel vyrovnat, na co všechno přišel, co se mu odkrylo atd. A poslední odstaveček v knize byl vážně... NO CO NA TO ŘÍCT???!!! Snad jen to, že následující měsíce (snáď né roky!!!) budou opravdu... tvrdé...
Mrzelo mě, že Elide NĚKOMU na konci nedala facku!!! No, komu by to uškodilo, řekněte?
Lorcan a jeho "box of shame" :D :D :D Prstíčkem bude muset hrabat opravdu HOOODNĚ dlouho!
No a Aedion a plány, které mu Lysandra s Aelin připravily... OH MY DEAR! :D To člověk neví, jestli se smát anebo šokem ječet :D
Už aby tady byl Chaol se svou "novelou" a pak už honem 6. díl!!!
Parádní jízda a mně je po ní ještě stále špatně. Možná ještě bude, dokud nevyjde další díl. Je srdcervoucí, že si příběh Aelin přečteme až za rok a to navíc jen v originále. Na takový ten překládek si tedy ještě počkáme doost dlouhou dobu. Ještě, že můžu nevinně pokukovat po ACOTAR, která mě na chvíli dostane z Sarah J. Maas absťáku. Připadám si jako drogově závislý jedinec, který potřebuje místo pár gramů pár stovek stránek nové knížky od Sarah. Protože tahle věc je tak návyková, že by se na obaly knih mělo nalepit upozornění: BUDETE PLAKAT JAKO MALÁ DĚCKA A HROZÍ PSYCHICKÉ ZHROUCENÍ.
WOW. Prostě WOW!
Víte co mě štve nejvíc? Že se Sarah J. Maas je jen jedna. Měla by přemýšlet o sebenaklonování, protože to co opět předvedla... No nemám slov.
Na jejich knihách se mi líbí, že nemůžete počítat s ničím. Jasně můžete mít nějakou představu o tom, jak to dopadne, ale sakra, vždycky Vás něco překvapí. A to se mi líbí!
Celá tato kniha byla skvělá. Nepatřila k nejlepším dílům, ale za přečtení rozhodně stojí. Už aby tu byl další díl, nemůžu se dočkat!
A moje favoritka? jednoznačně Manon Černozobá.
Pokud někdo váhá, jednoznačně doporučuju knihu přečíst!
Nesmím opomenout hrubky a jednou dokonce ZAMĚNIT postavu je neodpustitelné.
!!!OBSAHUJE SPOJLERY!!!
Wow! Wow! a do třetice: Wow! Už mě jaksi nebaví psát, že každý další díl je lepší a lepší. Myslím, že to tak budu mít i u ostatních knížek od SJM. A "pravou lásku", že najdeme v Dvůr mlhy a hněvu? Pardon, ale tohle je podle mě ještě víc zaláskovanější kniha.
Pokud vezmeme všechny ty páry (a hlavně Jeřába s Aelin ), tak každý se chová jinak. Máme Elide a Lorcana. Lorcan "bad boy" a Elide "good girl". Tohle byl jeden příklad. Pak třeba Dorian a Manon. Manon "rebel" a Dorian.... Prostě Dorian.
A Jeřáb s Aelin? Jeřáb je rozhodně chlap- teda muž jako ze snu. Přiznávám, že nejraději bych ho Aelin ukradla.
A myslím, že Sarah už vyčerpala snad všechny postavy z Krvavého ostří, které šli.
Tak dál tu máme, co řekla Maeve. Takže... TO JAKO FAKT?!?!? Vážně?! Od samotného začátku jsem ji měla za odpornou mrchu, ale... Asi bych lhala kdybych řekla, že jsem si myslela, že by se mohla změnit, ale... za takto sadistickou mrchu jsem ji teda neměla. A to jako jak by chtěla ovládat Aelin?! To ji přinutí složit krevní přísahu?! Teoreticky by to dokázala, kdyby chtěla zabít někoho z jejího dvora, ale vážně?! Když jsem knihu včera večer dočetla zahleděla jsem se na strop a ptala se sama sebe: ,,Jaký to mám život?" ,,Proč nemůžu žít v té knize?" apod.
A ten její závěrečný plán? To jako ten den na té lodi jí došlo, že nebude moct jen tak mít dítě a tak se rozhodla, že to přenechá na Lysandře a Aedionovi? Asi jo, ale...
Ale to, že odešla do Eylwe a věděla, že už znovu nespatří Terrasen a ani se nepodívala do Orynthu a... Přísahám, že jsem u konce brečela. (Skoro jako u každé knihy od SJM)
No a ostatní postavy? Lysanra: úžasná osobnot, dokáže se proměnit v cokoliv a její vztah s Aeidonem je krásný. Aeidon: taky dokonalej chlap, ale přesto mám radši Jeřába, ale dokáže skvěle bojovat a krom toho, co řekl Lysandře v Zátoce lebky jsem se nedokázala nesmát. Jeřáb: ...Prostě úžasnej muž! Pro mě nejlepší. Manon: prostě rebel! Dorian: ten se nedá popsat jinak, než Dorian. Zlatíčko, které umí vytasit drápy. Elide: Hodná holka, která když se naštve, tak to může způsobit "zkázu světa". Lorcan: ten mě zklamal. Přivolal Maeve a... Mohla bych tak pokračovat do nekonečna, ale myslím, že si všichni dokážete představit, co pro mě ostatní postavy znamenají to, že mi skoro všechny přirostli k srdci.
Upřímně řečeno, nevím, co pořádně napsat... a to se mi nestává často. Tahle kniha vás zkrátka hned na začátku spolkne a na konci vás vyplivne jako totálně rozložené, vyšťavené, frustrované, zmatené a emočně labilní nic. Moje hodnocení asi není úplně nejobjektivnější, protože mám pro tuto sérii celkově velkou slabost. Ale tohle prostě... bylo čtenářské peklo (myšleno v dobrém slova smyslu, když nepočítám šílenou korekturu a stylistické chyby překladu). Maas v psaní dospěla. Rozvinula takové množství příběhů a dějových linek, z nichž jedna je lepší než druhá. Pletichy, intriky, láska, zrada, překvapení, boje, smrt, porážky, vítězství, sex, politika, magie, přátelství... v pátém díle najdete snad opravdu všechno. Jsem nadšená, i zklamaná zároveň. Nadšená z tak dobré knihy, zklamaná z toho, co se v ní děje a jak skončila a zničená z toho, jak dlouhé bude čekání do dalšího dílu.
Miluji sérii Skleněný trůn a pátý díl se mi moc líbil, ale některé věci mi přišly až přehnaně rozepsané.
(Ti kdo knihu četli asi ví o čem mluvím)
Ale jinak doporučuji přečíst
Dlouho jsem přemýšlela, které slovo by tuto knihu vystihovalo nejlépe. Nakonec jsem takové slovo našla DECHBEROUCÍ. Tento díl je naprosto úžasný! Rozmanitý tím, že je vyprávěn z několika úhlů pohledů. Ostatní postavy dostaly mnohem více prostoru. Je zde několik dějových linií. O překvapení a záhadná rozluštění tu opět není nouze. Fascinovalo mě z kolika situací se autorka dokázala vylhat, že nakonec dopadly dobře. Je úžasné jak Aelininy, neboli spíše Celaeniny, činy mají nyní důsledek. Je zde spousta lidí, kteří Aelin dluží svůj život a tím Aelin získává nové velice důležité spojence. Závěr knihy se mi vůči Aelin vůbec nelíbí, avšak doufám, že se z toho autorka opět vylže a vše dobře dopadne. Také jsem velice zvědavá, zda-li autorka přeci jen dokáže změnit Aelinin předurčený osud.
Četla jsem spoustu skvělých knih, které mě dostaly, ale tahle série je pro mě bezkonkurenční! :-)
Ach, bohové! To zase jednou jsem měla co dělat, abych nedostala infarkt! Vážně Sarah, tohle mi nedělej, ale když tvé knihy budou i nadále takto skvostné, nabyté akcí, nečekaných zvratů a spojenectví, vše bude odpuštěno.
I když kniha zrovna není tenká, přečtenou jsem ji měla za chvíli. Bylo to dravé, energické, dynamické a nepopiratelně magicky nebezpečné, omamující čtení.
Aelin, Elide, Lysandra a Manon (která je zatraceně od každého dílu lepší a lepší postava) ukázaly, že to jsou silné osobnosti, ženy, které vládnou svému životu a nenechají si do něj mluvit. Jdou si za tím co chtějí, co považují za správné i s těmi riziky, nástrahami osudu, kterým musí čelit a nikdo je přitom nezastaví.
Musím se ale přiklonit k některým zdejším názorům, že Dorian tady neměl moc prostoru, jakoby autorka nevěděla, co s jeho postavou. Uvidíme jestli v následujícím dílu mu dá více svobody, ukázat, co v něm je. Jinak co mě tak kazilo příjemný zážitek ze čtení, byly nepřehlédnutelné chyby v textu, to je prostě neodpustitelné!
Nad koncem se mi svíralo srdce, ale věřím v dobrý konec. To čekání na další díl bude zatraceně úmorné!
Už teď se ale těším na díl, jež bude o Chaolovi a Nesryn.
Přečteno za dva dny.
Dočítala jsem knihu ve škole a měla jsem co dělat, abych se nerozbrečela, i když jsem měla na krajíčku.
Maas to prostě s citama čtenáře zatraceně umí. Kniha se četla sama. A bože! Jsem strašně ráda, že jsem před tímto dílem četla Krvavé ostří, protože jsem pak mohla pořádně fangirlingovat. A ten konec?! TA POSLEDNÍ VĚTA?! PANEBOŽEEEE
co mám do dalšího dílu dělat?!
Opět to byl totální masakr. Užívala jsem si snad všechny vypravěčské linky, ale zase vedla samořezjmě Manon. Tentokrát mi ale přišlo, že autorce vyloženě utekl Dorian. Jeho postava mi v tomto díle přišla vyloženě špatně zpracovaná. V jedné chvíli ho autorka vykreslila nějak a v druhé mi to přišlo jako obrat o 180 stupňů... a prostě mi to nějak nesedlo. A opět nedostal skoro žádný prostor... proč?! Aelin je sice občas na pěst, ale vlastně mám tu oheň dštící mrchu ráda a s Rowanem už jsem se taky smířila. Každopádně na konci jsem málem dostala infarkt. Sarah, proč mi to děláš? A teď ještě k tomu budu čekat na díl s Chaolem, který už mě nějak přestal zajímat... doufám, že Sarah už skončila s přidáváním dalších dílů a opravdu se konečně dozvíme, jak tahle strhující a úžasná jízda skončí.
Menší problém vidím v tom, že pokračování se mi vždy dostane do ruky až po nějaké době. S přibývajícími díly je těch postav celkem dost a informací o nich přibývá a pak člověk prvních 100 stran doluje z paměti, jak že to v těch předcházejících dílech vlastně všechno bylo. Ale to je spíš takový postřeh.
O dost větší problém vidím v českém překladu. Ti co dělali korektury, by měli jít klečet na hrách. Bohužel to dost kazí požitek ze čtení.
Před autorkou smekám klobouk a ukláním se až k zemi - od prvního dílu neskutečný pokrok kupředu, skvěle propracovaný děj, postavy, světy, magie, nádhera. Ani nevím, kdy tato série dosáhne svých výšin, protože pro mne už v nebi je poslední tři díly. Ale těším se na grandiózní závěrečný díl, kterému předchází akční vyvrcholení na posledních stranách tohoto dílu.
Odpouštím možná zbytečně podrobné popisy lechtivých scén (přeci jen jsem si zpočátku myslela, že kniha je určena pro mladší čtenářky a tento díl by jim možná řekl víc, než by snesly), ale co mě neskutečně štvalo, byl český překlad - tolik chyb - záměna jmen hlavních postav, špatné použití zájmen ap. - člověk někdy musel číst větu znovu, aby pochopil, co tím chtěl autor říci, no prostě katastrofa...
Jako že COŽE?? Ten konec? Jako vážně?? Prostě opět skvěle napsané a tedy doufám, že na další díl nebudeme moc dlouho čekat :)
Štítky knihy
elfové láska magie pro dívky romantika pro dospívající mládež (young adult) fantasy královstvíAutorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
Tvrdila jsem, že nebudu u knih brecet. Ale bohužel i tahle rozbrečela. Brečela jsem už u čtení v angličtiné a rozhodně budu zoufalá dokud nebude další díl, sice bude čtení v angličtině zdlouhavé, ale nejde nevědět, jak to pokračuje.