Říše bouří
Sarah J. Maas
Skleněný trůn série
< 5. díl >
Pátý díl bestsellerové série Skleněný trůn s novou obálkou a ořízkou. Dlouhá cesta k trůnu teprve začala, ale už nyní je jasné, že bude plná zrady, nepřátelství a nevraživosti. Pokud si chce Aelin udržet korunu a ochránit své království, musí se spojit s lidmi, kteří až do teď byli nepřáteli, a musí bojovat proti zlu, které se chystá pohltit celý svět. Zkáza se na ni řítí ze všech stran a jediná zoufalá možnost, jak přežít, je obětovat to, co miluje nejvíce na světě.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , CooBooOriginální název:
Empire of Storms, 2016
více info...
Přidat komentář


Sarah J. Maas znovu dokazuje, že umí psát tak poutavě, že nemáte problém přečíst 200+ stránek za den. Bohužel kvůli velké pauze mezi čtvrtým a pátým dílem jsem se vzdálila od Eriley a jejích obyvatel. Ani po přečtení krátkých shrnutí jsem se moc neorientovala, ale to tolik nevadilo. Vadila mi spíše Aelin, která se vždy ocitla v koncích, jen aby byla zachráněna svým plánem, který samozřejmě uvedla do chodu už před týdny, aniž by se o tom někomu zmínila. A vzhledem k tomu, že mi ani Jeřáb není sympatický, tak jsem se celou knihu soustředila spíše na ostatní postavy... Hlavně na Doriana a Manon, které jsem měla ráda již od začátku.
Abych to shrnula, tak bych si nejradši vzala Feyre a Rhysanda ze Dvorů a strčila bych je do této série místo Aelin a Jeřába.

Tak teď nevím, kdo je větší liška podšitá, jestli Aelin nebo autorka? Já chci další díly, z těch sérií mě jednou klepne.
Jednotlivé malé dílky z předešlých knih zas ukazují svoji důležitost a začínají správně zapadat.
Pár věcí už bych i vytkla, ale jako celek mě to stále baví ;)

Říkám si, proč to ještě čtu,když hlavní hrdinka je nesympatická nymfomanka se sklony k zoofilii. Ale pak se vždycky přesvědčím, že už to je třeba poslední díl a jdu si to přečíst. Konce knih jsou pro mě psychicky čím dál náročnější...


I když bych nejraději napsala nějakou dlouhou slohovku (což by nebylo vůbec těžké), řeknu to jednoduše. Maasová mě jednou přivede do hrobu. Knížka přečtená za dva dny - válka se zdá být v plném proudu - teď se taky jedná o spojence - láska mezi Aelin a jeřábem. Naprosto úžasný.
A konec knížky? Promiňte mi za spoiler. Ale vážně? Už se zdá že se Aelin dostává do vedení a najednou to její zajetí. A příchod spojenců. Takže ta válka teprve teď začíná. A já mám vydržet čekání na pokračování..
Nic jiného než 5* nikdy nedám a Maasovou opravdu obdivuji.
PS. kdo taky na konci nezadržel slzy? :)


Kniha se čte dobře a dějově hlavně k závěru nechce vůbec pustit od knihy. Co mě naštvalo, asi tak v půlce knihy, když jsem si uvědomil, že ani přes to, že je to takhle tlustá bichle tak se v ní děj nedořeší a bude další kniha (pak jsem se dočetl, že ještě dvě) ... no dobře to bych ještě zkousl. Ale jak je na hodně stran rozepsaný děj každé bitvy, tak je bohužel nesmyslně dlouze rozepsaný sex, který svým popisem silně atakuje parodii. Jasně, chápu že od posledních dílů, kde se jako náctiletá autorka sotva pustila dál než na letmé polibky, se tady najednou sex není tabu, ale proč u toho musí s každým vyvrcholením hořet palmy, padat nebe, vybuchovat sopky, třást se země a likvidovat vše okolo nespoutanou magií? Otrava to číst, když to je tak dlouhé a bál jsem se to přeskočit, aby tam náhodou nebylo v ději něco podstatného. Zápletka je sice hezky poskládaná do sebe, ale taky dovedená až ad absurdum a postavená na jedné větě, kdy autorka ještě ani netušila, že ji někdy znovu použije.
Další co mě otravovalo, jak když už tam autorka musí všude psát toužebné doteky a snažit se vyžívat v sexuálních scénách, proč jsou postavy tak neskutečně sexuálně ploché. Je tam víla, čarodějnice, měnička ... ale přes všechny náznaky, popis pout a podobně to stejně končí tím, jak se něžně řve nějaké jméno, prosí se toho druhého, žádná rychlá vášeň a bouře, chlap vždy počká, dává si na čas, vždycky jí sáhne na zadek, chytně ho do ruky a laská nějakou prohlubeň na krku a prostě pořád naprosto stejně jen s jinými postavami a asi jinak "ohořelými palmami". Jasně, všichni chápeme že autorka to takhle má ráda, ok nic proti tomu, ale u svých postav by mohla nabídnout trochu větší rozmanitost, když už tam tex sex musí cpát za každou cenu.
Bojově nedává smysl, jak nejdřív popíše, že Ilkenové jsou prakticky nezničitelní, magii obrnění, vilím bojovníkům dají sakra zabrat, když mají i jen přesilu 3 na 1, ale pak najednou v pohodě pobijí celé vojsko a zbytek dostřílejí šípy a dorazí ručně ... ale tahle nevyváženost se táhne celou knižní sérií, kdy vždy je pár nepřátel prakticky nepřemožitelných ale o kousek později padají jak domečky z karet. V napínavém ději to až tak nepostřehnete, jen nad tím zpětně nesmíte moc přemýšlet.


Šok. To je asi slovo, které je pro mě osobně pro tento díl nejvýstižnější. Je až neuvěřitelné, jak do sebe zapadly střípky obří skládačky z minulých knih, o kterých jsem ani netušila, že jsou součástí většího celku. Je sice pravda, že prvních cca 300 stran bylo trochu nudných, ale zbytek knihy to bohatě vynahradil. Posledních asi 60 stran jsem skoro nedýchala a doslova je hltala. Na jednu stranu jsem strašlivě chtěla vědět, jak to dopadne, i když jsem tušila, že si autorka (jako vždy) vychutná otevřený konec - a taky že ano.
Na stranu druhou se mi přesně proto nechtělo knihu dočíst, nechtěla jsem, aby skončila. Pokud totiž Sarah dodrží dosavadní pořadí sérií Trůn vs. Dvůr, tak se pokračování příběhu Aelin, Jeřába, Lysandry, Aediona, Elide, Lorcana, Manon, Doriena a dalších dočkáme nejdřív za rok, spíš za dobu o nemálo delší. Teď na jaře má vyjít třetí díl Dvora, pak sice Trůn, ale pokud mám správné informace, bude to kniha odehrávající se ve stejné době jako Říše bouří pojednávající o Chaolovi. Pak by mohl přijít na řadu další díl Dvora a teprve POTÉ pokračování tohoto příběhu. Ach jo...
Při dočítání jsem nevěřila vlastním očím. To, co se přede mnou odehrávalo, považuji za spisovatelské mistrovské dílo. Nebyla jsem si jistá, jestli budu brečet, řvát, rozervu knihu na malé kousky a vyhodím z okna nebo se jí začnu zbožně klanět. Už dlouho se mi nestalo, abych knihu hlasitě komentovala. Tentokrát jsem se tomu ovšem neubránila.
Je mi jasné, že přinejmenším týden, spíš dva nebudu moci sáhnout po jiném dílku a že se mi o světě zachyceném v knize a jeho hrdinech bude zdát. Tahle kniha, ač byla ze začátku možná zbytečně natahovaná, ve mně zanechala hluboký dojem. Jako ostatně skoro každá z pera Sarah. Pořád je sice mým nejoblíbenějším dílem Trůnu Dědička ohně, autorka si však stále drží vysokou úroveň a z neuzavřených konců jejích knih mi běhá mráz po zádech.
P.S.: A co říkám na často kritizovanou erotiku, která je v knize nejednou zachycena a "rozmáznuta"? Já s ní problém nemám, ostatně vztahy a sex k životu patří. Je jen logické, že čím spolu hrdinové tráví více času, tím se prohlubují také vzájemné sympatie. A že pokud spolu někteří tvoří pár, dříve či později na to pradávné spojení dojít musí. Kdyby ne, byla bych zklamaná.


Z touto sérií to jde pomalu ale jistě s kopce. Dějově se to na dlouhých stránkách nikam výrazně neposouvá, spíš to tak přešlapuje z jednoho místa na druhé. Když autorka potřebuje něco vyřešit, udělá to takovým Deus Ex Machina, jen se tváří, že to bylo předem promyšlené a naplánované, a že ta jedna náhodná věta o dvě knížky dopředu na to přeci jasně odkazovala.
No a sex v této knížce, to je kapitolka sama pro sebe. U dřívějších dílů byl sex tak trochu tabu a odkazovalo se na něj jako v knížkách z předminulého století. Asi na to autorku upozornili, tak teď dostáváme přesný opak - dlouhé popisy extrémně romantického sexu téměř útočí na Padesát odstínů šedi, ale většinou to připomíná spíše nepovedenou komedii.
Jestli to takhle dolů půjde i nadále, další díl bude asi poslední, který otevřu.


Tuto knihu jsem dočetla včera a celkově jí četla dva dny. Nejsem si jistá, jestli jsem vůbec někdy zhltla takhle rychle nějakou knihu. Tento díl mě totálně rozsekal. Byl plný zvratů, a více zamyšlení a prohloubení "vedlejších postav" a stále miluji to postupní rozuzlení minulosti postav a neustálé překvapení od Aelin. Nevím co jiného napsat, jsme stále z toho v transu, a nejradši bych popadla další díl. DOKONALOST!
SPOILERY!! Totálně žeru Lorcana s Elide :D Lorcan nikdy nepatřil mezi mé oblíbence, už jen z toho, že neustále Jeřábovi a Aelin přidělával starosti, kvůli klíčům Sudby, ale v tomto díle si mě prostě dostal. A ten vztah k Elide je prostě nečekaný a dokonalý. Jinak se nám to tam hezky páruje. Aedion s Lysandrou, Manon s Dorianem...
Konec mě bolel, jelikož mi přijde zdrcující, že všechno ohledně spojenectví bude zařizovat Lysandra jako Aelin. Nikdo nemůže být Aelin, tudíž si myslím, že to stejnak někdo prokoukne, ať už Ilias, Rolfe nebo kdokoli jiný. Pokud jim se tedy neřekne pravda o tom, kde Aelin je, a že možná se domů už nikdy nevrátí..
Mrzí mě, že se musí Aelin obětovat, aby zachránila svět. Doufám, že to ještě nějak vykoumají, a vrátí se domů (Pravá Aelin) a ukáže se ve své podobě, aby všichni koukali, že povídačky o ní byly pravdivé!! A vytřela všem, kdo jí nevěřili zrak!!
Poslední věc, Maeve je pěkná mrcha, ale jsem doopravdy jediná,která k ní cítí určitý respekt? A už doopravdy poslední věc :D Taky jste se někdo trošičku zabouchl do Fenryse? :D Podle mě je to prostě frajer, který si zaslouží víc.
Sarah Janet Maasová znova nezklamala!!


Přečteno v angličtině již v červnu a musím říct že je to vrchol této série - so far! Opravdu 5. Díl překonal veškerá má očekávání a naprosto uspokojil moji čtenářskou dušičku. Přečteno jedním dechem. Propracovanost a promyšlenost příběhu je neuvěřitelná - autorka se vyvíjí stejně jako její příběh.


Čekala jsme prakticky cokoliv, co se ale opravdu stalo mě skutečně ani nenapadlo. Kniha byla opravdu dlouhá a upřímně, až tolik se toho ve 3/4 knihy nedělo, Maasová má ale dar docela nezáživný děj vyšperkovat zajímavými postavami a jejich vztahy, že mi to ani nevadilo. A posledních 100 stran mi dalo tedy emocionálně zabrat. Nebudu teď schopná nic číst - chci další díl! (Přeskočila bych Chaolovu novelu a šla bych rovnou na závěrečný díl, ale co už, předpokládám, že mě Maasová nezklame ani tentokrát.) Jedním slovem dokonalost!


Co dodat. Pokračování, ve kterém se neustále něco děje a autorka nás nenechá vydechnout.


První čtyři díly mi přišli lepší, čtivější...občas jsem se ztrácela, měla jsem chuť i některé pasáže přeskakovat...na konci to však dostalo spád, těším se na další díl .


Asi budu kapkou v moři, ale musím říct, že tenhle díl mé nadšení lehce zchladil. Ano, kniha byla celkem čtivá (ale nedělalo mi ji problém odložit, kromě závěru) a pokračovala v autorčině zažitém tempu. Přinesla pár překvapivých okamžiků, některé pasáže byly zábavné a zajímavé. Na to, že měla přes 600 stránek... Nu, prostě mám výtky. Například k romancím a vztahům, kolem kterých se točí úplně všechno, někdy zrychleně, někdy jak ve zpomaleném tempu...Postav přibývá, všechny se nám hezky párují. Nevím, jestli to bylo překladem (ve kterém jsem našla docela dost překlepů), ale slova se opakovala, jak v bojových scénách, tak v milostných, to samé jenom trochu jinak. Plus je ale určitě za rozplétání věcí z minulosti a vysvětlování. Do dalšího dílu toho bylo hodně naznačeno, hádám, že objem svazku poroste. Snad nenastanou zmatky. Rozhodně přečtu, kupovat už ho nejspíš ale nebudu.


Bože... úžasný. Od prvního dílu zadržuji dech jak Aelin dokáže myslet tak dopředu. Neuvěřitelné!! Nemůžu se dočkat dalšího dílu. Doporučuji!!

❤ Skoro nemám slov. Tenhle díl je ten nejbáječnější ze všech i když skončil smutně. Na tom konci jsem se málem zbláznila, dokonce jsem u toho uronila slzičku. Ale věřím že jí Jeřáb najde. Byla jsem unešená z těch velkých zvratů a překvápek. Vždycky mě to dostane. Bylo to prostě úplně nejsuprovější. Lepší knížky jsem v životě nečetla.
Štítky knihy
elfové magie, kouzla láska pro dívky romantika pro dospívající mládež (young adult) fantasy království romantasyAutorovy další knížky
2015 | ![]() |
2016 | ![]() |
2017 | ![]() |
2016 | ![]() |
2020 | ![]() |
Pořádně se to rozjelo až tak po 200. straně, ale jinak opět skvělé počtení!