Inferno - Peklo
Dan Brown
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/169710/mid_robert-langdon-inferno-peklo-qaB-169710.jpg
4
4462
4462
Robert Langdon série
< 4. díl >
Vzrušujúci život Roberta Langdona pokračuje! Známy a uznávaný symbolista sa tentoraz ocitá v srdci Talianska, kde sa rozpúta napínavé dobrodružstvo okolo jedného z najtajomnejších literárnych diel v histórii. Langdon sa musí postaviť tvárou v tvár súperovi, ktorý ho zavedie do sveta klasického umenia, tajných chodieb a futuristických zbraní. Kľúč na nezodpovedané otázky je skrytý medzi riadkami Danteho Pekla a symbolista sa opäť vrhá do boja s časom, aby odvrátil skazu sveta...... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2013 , Ikar (SK)Originální název:
Inferno, 2013
více info...
Přidat komentář
Další z Brownových klasik - napínavý děj, různé propletence, promyšlený příběh s nečekanými zvraty. Celkový dojem prima, ale narozdíl od jiných jeho knih mě tato tolik nechytla.
Tahle kniha má dva nečekané a zajímavé zvraty, ve kterých se všechno zamotá úplně neskutečným způsobem. A díky tomu dostane smysl spousta věcí, které mi přišly v průběhu děje jen nakousnuté, nedokončené, nebo špatně pochopitelné. Je vidět, že Brown není žádný amatér ani pitomec a umí spoustu nitek hodně dobře provázat. Další fajn věcí byl přesah do vod otázek morálního dilematu, kdy zemi hrozí přelidnění a vlastně takový menší holocaustík by mohl být pro dobro lidstva. Škoda že s touhle otázkou se v knize dále už více nepracovalo - nabízí přehršel možností pro zpestření charakterů postav, jejich vzájemné chemie a dalších milion vychytávek. Tohle byl trochu promarněný potenciál. Ale každopádně to, co popisuji v tomhle odstavci spolu s tím, že mě celou dobu opravdu zajímalo, co obsahuje Zobristovo video a na konci knihy jsem byl i zvědavý, jak to tedy dopadne, si ode mne vysloužilo ony dvě hvězdičky.
No a dál už není vůbec co chválit - Vím, že Brown má v oblibě zasazovat své knihy do prostředí šifer, katedrál, architektury a umění, ale tady to bylo do děje tak příšerně debilně a násilně naroubováno, až se mi z toho chce brečet. Sice se tady řeší globální terorismus, ale Brown to za každou cenu zaonačil tak, aby se takto akční, špionážní a vrcholně kriminální námět mohl odehrávat tím způsobem, že hlavní hrdinové budou pobíhat od galerie k muzeu, od muzea k sochám, uměleckým dílům a obrazům a ještě se u toho stihnou kochat architekturou a obdivovat sloh, styl a koncepci. No ty krávo. A jako pěst na oko tady působí to, že při pátrání po... ( po čem sakra ?? to vám v té záplavě nekonečného a k smrti úmorného popisování a okecávání malířů, sochařských stylů a architektonických slohů totálně vypadne z hlavy...) ..no, prostě při pátrání po artefaktu hlavním hrdinům nabízí indicie šifry skryté v obrazech, oblouky nad kostely přesmyčky v sochařských básničkách a podobné totálně ujeté kokotiny. Takovéhle směřování děje by ještě možná prošlo v televizní soutěži "Pevnost Boyard" a nebo "O poklad Anežky České". Ale tady ?
A to, že hlavní hrdina. který ztratil paměť a je nutné, aby si vzpomněl na určité události z minulých dnů, ze spaní mumlá hádanky zašifrované v v názvech uměleckých děl a nebo absolutně nesouvislé části jména nějakého malíře, místo toho, aby ze spaní "jasně a zřetelně" mumlal k věci, to už jsem šel fakt do kolen. Nehledě na to, že při závěrečné pointě vám dojde, že všichni - ať už hlavní padouch, hrdina, nebo lidi, co šli jeden druhému po krku, chtěli vlastně jednu a tu samou věc, tak se neubráníte slzám smíchu nad tím, co je tohle za pitomost. Připomnělo mi to konec filmu Limonádový Joe aneb Koňská opera.
Nechápejte mne špatně - jsem čtenář, který se naprosto vyžívá ve stupidních béčkách a brakové literatuře. Ale jako taková si musí tato literatura uvědomit to, čím je, a těžit ze svých silných stránek. Kdežto "Inferno" se tváří jako hluboký román s velkou morální myšlenkou a artovým přesahem do uměleckého světa a jako takový ho také hodnotím. A jako takový je v mých očích směšnou břečkou, která měla pár světlých momentů.
záver mi prišiel akýsi nedotiahnutý do konca, čo u Browna nebýva zvykom, celkovo sa jedná o typické Brownove dielo plné napätia, histórie a zvratov
Dan Brown dal v Infernu Robertu Langdonovi křídla. Předtím, než zachrání lidstvo, jej nechá málem umřít, žene ho z jedné napínavé akční scény do druhé, nešetří dramatickými zvraty a samozřejmě ani symboly a odkazy na slavná umělecká díla a památky, tentokrát umístěné do krásné Florencie, plovoucích Benátek či pestrobarevného, hlučného Istanbulu s jeho rozlehlými podzemními vodojemy. Skvělá volba, všechna města a jejich památky stojí rozhodně za víc, než jednu návštěvu. A ta jeho krásná, superinteligentní partnerka :-). Brown rozehrál vysokou hru plnou tajemství a napětí. Ano, možná trochu (víc) přehání, a to snad ve všech ohledech. Takže kritikům rozumím. Mě to ale nijak neuráží. Výborná, poučná a současně napínavá oddechovka. Prostě brownovka, a to dost dobrá. Mám ráda Brownovu schopnost budit zájem o historii, památky a umělecká díla a ani v nejmenším přitom nenudit. Tento Brown, a jeho/Alighieriho Peklo, mě hodně bavil.
Mě Brown baví. I když je to pořád dokolečka jedno a to samé akorát v jiném městě a s jinou slečnou. Ale je to čtivé, popis reálií mi vyhovuje, už několikrát mě donutil si vygooglit určitou památku nebo umělecké dílo. Dozvím se nějakou zajímavost, která mi uvízne v paměti. Pro mě ideální oddechovka, když přijdu po náročném dni z práce. A opět mám chuť navštívit město, ve kterém se děj odehrává.
Skvělé. Oproti Ztracenému symbolu, který mě nebavil a nedočetla jsem ho, tak Inferno bylo skvělé. Mám ráda italskou renesanci, proto jsem někdy neváhala a některá místa, která Brown popisoval jsem si vygooglila. Asi bych si měla udělat cestu do Florencie :)
Kniha se četla krásně a rychle. Kapitoly plynuly jedna za druhou. Děj měl spád. Možná ten konec mi přišel nic moc.
Tentokrát už mě to nebavilo tolik jako předchozí díly, i když hlavní myšlenka byla určitě obzvláště v dnešní době velmi aktuální a zajímavá...připadá mi, že se opakuje neustále stejný scénář, jen v jiném prostředí a v jiném obsazení a už to je takové "vyčichlé"...
Inferno nebyla první Brownova kniha, kterou jsem četla, a rozhodně nebude poslední. Věděla, že mám čekat neuvěřitelný děj se spoustou historických i technických poznámek a nečekané převraty, přesto mě román v mnohém překvapil. Mám díky němu dokonce chuť běžet do nejbližšího knihkupectví a pořídit si vlastní výtisk Dantovy Božské komedie, přestože poezii příliš v lásce nemám. A navíc jsem během čtení pocítila neodolatelnou touhu navštívit Benátky.
Román se mi moc líbil, především proto, že problém, kterým se zabýval, je velmi skutečný a více než aktuální. Řešení, se kterým Brown přišel, je sice děsivé, ale přesto humánní a realistické. Co když to tak vlády plánují? Tohoto sémě pochybnosti se již asi nezbavím… Brown mě tedy přinutil velmi přemýšlet.
Ovšem nějaké části mi přišly hodně přitažené za vlasy. Příběh byl někdy krapet překombinovaný, zvraty příliš převracely. A celý nápad s iluzí… Nápad skvělý, ale podle mě nereálný. Navíc se mi nezdá, že by někdo, kdo by vytvořil virus na redukci zemské populace a byl na něj tolik hrdý, že by se chtěl pochlubit, zatěžoval přípravou šifer a nápověd, upravováním obrazů, psaním do masek, zvláště, když měl zařízené zveřejnění videa, které vše vysvětlovalo. Jako by šlo Brownovi jen o to, aby symbolog Langdon měl co dělat…
Když ale upustím od tohoto, byla kniha naprosto úžasná. Skvělé a napínavé oddechové čtení, které zároveň poslouží jako exkurze po největších florentských, benátských a istanbulských památkách, navíc s lekcí z genetiky a renesanční literatury. Kritikům se dílo sice moc nelíbí, ale já jsem byla nadšená anemohu než nedoporučit. Inferno je sice trochu slabší, než jiné Brownovy romány, ale stále nejde o žádnou ztrátu času a jeho četba rozhodně stojí za to.
Zábavná literatura, ovšem "brownovský styl" - tedy intelektuál a krasavice, už trochu nudí. S filmem nesrovnávat.
Pořád ta samá polívka uvařená Danem Brownem s osvědčenými ingrediencemi. A pořád to svým způsobem funguje. Ale už ne, tak jako dřív prostě. Kniha nezklame, ale zase úplně neuhrane. Je pravda, že téma je hodně chytlavé a zajímavé.
Obvyklé schéma – Robert v nesnázích, po boku Žena (tentokrát hned dvě), tajemství, lidstvo v ohrožení, mnohá poučení a rychlý spád děje, odehrávajícího se ve velmi krátkém časovém úseku a atraktivní průvodce zajímavými destinacemi. I po přečtení Počátku, mám za to, že toto je nejlepší příběh dílny Dana Browna. Nejzajímavější téma, největší dilema, Padouch je také poněkud zvláštní, minimum krve, přesto o život jde každou vteřinu.
Inferno pro mě bylo tak trochu zklamání. K Danu Brownovi jsem se vrátila po delší době a těšila jsem se na knihu nabitou uměním a symbolikou. Ze začátku se moje očekávání naplňovala, ale poslední třetina knihy už mě nebavila, ani mi to nepřišlo napínavé, vadilo mi, že se skoro vytratilo to umění a bylo nahrazeno víceméně jen vědou a informacemi z genetiky a vývoje lidstva. Spoustu lidí Inferno určitě bude bavit, ale já subjektivně bohužel nemůžu dát víc než tři hvězdičky.
Opět skvěle napsané, napínavé, pro čtenáře, který má rád napětí a šifry ideální volba. A že je to trochu tlustá kniha, vůbec nevadí, je tak poutavá, že se nechce přestat číst:-) Moc se mi líbil příběh, nádherné popisy Florencie a Benátek, zároveň oceňuji i historický pohled na jednotlivé pamětihodnosti. Kniha brala dech. První polovinu jsem poslouchala jako audioknihu se skvělým přednesem Miroslava Táborského, pak jsem si ji půjčila a dočetla sama. Chtěla jsem zážitek dovršit filmovým zpracováním, ale to byla katastrofa. Kdyby měl někdo podobný nápad, že se podívá i na film, tak to opravdu nezkoušejte, byli byste zklamaní a možná překvapení, jak se dá všechno zkazit:-)
Po velkém zklamání ze Ztraceného symbolu, mě tohle zase nakoplo. Langdon, světová zkáza, Dante a překvapivý závěr. (I když jsem padoucha odhalil vcelku záhy, tak takovýhle konec jsem nečekal.)
Stále jsem se Brownovi vyhýbala, už několik let, kolem jeho knížek kroužím a nečtu. Brala jsem ho jako takovou jistotu, že se k jeho knížkám propracuju, až "nebude z čeho vybírat." Takže teprve teď jsem přečetla první jeho knihu a to Inferno. Z jeho tvorby mě zajímalo nejvíc a nezklamalo. Tím, že jsem četla zatím pouze tuto jedinou, nemohu srovnávat, co tady někteří píšěte, že se opakuje styl jeho psaní a průběh děje. Příběh byl možná chvílemi přitažený za vlasy, všichni tak geniální... :-) Ale což, budiž jim, to přáno. Kupodivu mě ani tak moc nevadilo a nebrzdilo popisování památek, tušila jsem, že toho tam bude vícero a počítala jsem s tím předem. Nevím proč, ale nezařadila bych Inferno mezi thrillery, prostě mi to tam nepasuje. Chystám se na Andělé a Démoni a jsem zvědavá jaká bude.
Pokud mohu posoudit jeho knihy, tak Inferno a Andělé a Démoni nejlepší. Takže já byla z Inferna nadšená a zhltla jsem jí hodně rychle. Některá ta místa jsem sama navštívila, takže jsem ten příběh úplně viděla. Určitě doporučuji.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Počátek |
| 2013 |  Inferno |
| 2010 | Ztracený symbol |
| 2008 | Anatomie lži |
| 2005 | Digitální pevnost |
Sice jsou některé situace přitažené za vlasy a není ani reálně možná taková souhra náhod, ale i tak se jedná o napínavou nepředvídatelnou strhující záležitost s překvapivým neočekávaným koncem. A mimochodem - kniha je rozhodně milionkrát lepší, než film. Pokud někdo viděl film bez knihy, pak ho zmatenost celého filmu určitě od přečtení knihy odradí.