Inferno - Peklo
Dan Brown
Robert Langdon série
< 4. díl >
Vzrušujúci život Roberta Langdona pokračuje! Známy a uznávaný symbolista sa tentoraz ocitá v srdci Talianska, kde sa rozpúta napínavé dobrodružstvo okolo jedného z najtajomnejších literárnych diel v histórii. Langdon sa musí postaviť tvárou v tvár súperovi, ktorý ho zavedie do sveta klasického umenia, tajných chodieb a futuristických zbraní. Kľúč na nezodpovedané otázky je skrytý medzi riadkami Danteho Pekla a symbolista sa opäť vrhá do boja s časom, aby odvrátil skazu sveta...... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2013 , Ikar (SK)Originální název:
Inferno, 2013
více info...
Přidat komentář
Pro mě totální bomba, kterou jsem přečetl jedním dechem po jejím otevření. Zápletka velmi chytlavá, ovšem hlavní lákadlo je podle mě zapojení tématu otázky přelidnění planety, o které se bohužel příliš nemluví. Doufám tedy, že kniha podněcuje k přemýšlení o tomto problému a hledání řešení, které bude ještě lepší než to Zobristovo.
Andělé a démoni a Šifra mistra Leonarda byly úžasné knihy, ale Inferno je předčilo! Příběh sice trochu připomíná původní dva romány, ale bavilo mě to. Byl jsem napnutý až do poslední tečky. Tentokrát se to všechno točí okolo Alighieriho takže se dozvídáme různé zajímavé informace o něm a o jeho Peklu. Kniha řeší také globální problém lidstva přelidnění a pokládá dost zajímavou otázku: "Pokud byste musely zabít půlku lidstva aby lidstvo mohlo přežit budoucí generace, udělali by jste to?"
No, tato kniha ve mě způsobila opravdové mrazení v zádech. Problém, který řešila, je totiž mnohem konkrétnější a mnohem palčivější než většina spíše nábožensko-filozofických úvah v předchozích dílech (antihmota a její dopad na náboženství, oficiální verze historie vs skutečnost, či samotná úvaha o Bohu) přelidnění je velice palčivým tématem a představa kolapsu lidské rady z důvodu přelidnění je ve spojení s vizemi Dantova Inferna velice znepokojující. Ačkoliv samotné Langdonovo tentokrát ne tak úplně úspěšné tažení za záchranou světa (kupodivu opět v doprovodu inteligentní,krásné a okouzlující ženy se slabostí pro našeho oblíbeného symbologa) bylo dle mého názoru hooodně přitažené za vlasy (záporáci jsou hrdinové, totožné vzpomínky dvou lidí na tutéž konkrétní osobu, celá Langdonova uměle způsobená amnézie), děj vtáhne a pokud se od těch nesrovnalostí umíte oprostit a prostě na Brownovu hru přistoupíte bez zpochybňování, četbu si užijete.
Je to o třídu lepší, než autorův Ztracený symbol a nebylo zase tolik míst, kde bych se tolikrát zastavoval nad neuvěřitelností, nebo doslova absurdností některých scén - děj mě více vtáhl a tak jsem neměl čas tolik přemýšlet, nechal jsem se unášet vpřed a tak říkajíc vypnul. Jako oddechovka to šlo, ale že by to bylo něco top a ještě bych se k tomu chtěl v budoucnu vrátit, to ne - skalní fandové pana Browna snad prominou.
Moc hezky mě autor tahal za fusekli. :D Mám ráda příběhy s Robertem Langdonem a tenhle opět nezklamal. Kniha mě vtáhla do děje a okamžitě jsem pocítila nutkavou potřebu navštívit Florencii a prohlédnout si její krásy.
Příběh mě vtáhl do sebe a nenechal mě ani na okamžik vydechnout. Autor nám vykresluje určitý děj, který pak obrátí úplně jinam a člověk, nebo aspoň já, zůstane chvilku s otevřenými ústy, protože to nečekal. Vskutku velice zajímavá teorie, kterou autor v tomto díle rozvinul, dost možná řešení onoho palčivého problému. Kdo ví, třeba už se to i stalo a nikdo o tom neví. ;)
Těším se na další díl, který má vyjít.
Z počátku jsem ke knize byla velmi skeptická, přesto jsem se do čtení pustila a nebyla jsem ani překvapena ani unuděná. Děj měl spád, ano i když chvílemi se to táhlo, námět pojal Brown ovšem více filosoficky, narážím především na úvahu přelidnění. Lehké odbočení od napětí a mystiky, ve kterých si Brown doslova liboval a tím si také získal tolik obdivovatelů, více popisů v příběhu. Přesto se v ději opět objeví putování evropskými městy, zůstává i oblíbenec Robert Langdon, bez kterého by svět už dávno zanikl.:) Příběh byl dost propletený, nechybělo dobrodružství, záhady, symboly a tajemné hádanky až vše působilo přetažené za vlasy. Knihu asi opět číst nebudu, od toho jsou jiné romány od Browna, ke kterým se můžu vracet.
Inferno byla první knížka, kterou jsem od Browna četla. Téma je velmi zajímavé, ale sáhodlouhé popisy architektury mě úplně drtily. Jinak by se četlo, jedna radost:-)
Kniha se vcelku zajímavým dějem, který se poněkud liší od tradiční Brownovy tvorby - nehledá se nějaký tajemný artefakt z minulosti, nýbrž výtvor na hraně sci-fi ukrytý člověkem s velkou zálibou v symbolice. Další odlišností od ostatních Brownových děl je fakt, že jsem se do knihy prostě nedokázal začíst, neboť zdejší historicko-architektonické vsuvky děj spíše brzdí než rozvíjí, a že padouch tentokrát budí větší sympatie než hlavní hrdinové.
Věc, která tentokrát naopak dostoupila vrcholu, je překombinovanost děje. Pokud vám podobně jako mně přišla už Pavučina lží příliš kostrbatá, tady se vám budou protáčet panenky. Naopak dávám plus za závěr, který jsem tak úplně nečekal.
Po knize ztracený symbol jsem k Infernu přistupovala značně skepticky. Kniha mě však nadchla jako první dvě knihy s profesorem Langdonem. Inferno se zabývá největším problémem dnešního světa. Danu Brownovi se zde podařil skvělý závěr, kdy kniha z jednoho pohledu končí špatně, ale z druhého vlastně dobře. Ačkoli konečné řešení problému může být pro mnoho lidí velmi kontroverzní.
Závěr je značně šokující, v pozitivním slova smyslu. Fascinuje mě také dokonalost obojetné scény/ stránky. Ta nemá chybu.
Kniha mě motivovala k návštěvě Florencie i Benátek, což rozhodně po přečtení doporučuji.
Skvělé, napínavé s překvapivými zvraty. Jediná kniha (zatím), která mě donutila sednout k počítači a najít si ty památky a podívat se kudy se Langdon ubíral. Nejde jinak než za 5.
Ze začátku jsem měla pocit, že je to zase další typická běžná "rádoby záhadně zajímavá" kniha. Nemohla jsem se více plést!
Brown mě totálně vyvedl z míry a vytřel mi zrak neuvěřitelným závěrem.
Kniha byla čtivá, napínavá, ale bála jsem se že je příliš prvoplánovitá. Hloupost!
Opravdu báječné čtení a jedna z nejlepších knih, které od Browna znám.
Nemůžu si pomoct, Brown je jednička. Je mi jedno, že se některá schémata opakují, prostě se mi líbí to propojení prostředí, literatury, architektury, umění a záhady. Vždy si při čtení dohledávám místa, kde jsem nebyla, a propojuji vzpomínky na místa, která jsem navštívila, s příběhem a to mě moc baví :D
Ani další ze série s panem Robertem Langdonem nezklamala. Tuto mám v obrázkové edici, takže zážitek ještě umocněn vizuálně. A křivka růstu počtu populace mě straší ze sna ještě dnes. Brown umí.
Přečteno kdysi hned po vydání jedním dechem a teď znovu pomaleji :). Otázka položená autorem je k zamyšlení, mně se líbilo i zpracování a kniha mi přišla čtivá. Navíc, až po cca 300 stranách zjistíte, že to, co bylo bílé je černé a naopak.
Knihy Dana Browna dle mého mínění mají sestupnou tendenci. A toto je právě jedna z nich. Co se námětu týče, ten je výborný a dá se na něm skvěle stavět. Nicméně toho Brown nevyužil, opakoval stokrát opakované a omleté, vykrádal sám sebe, recykloval a kniha se v polovině změnila v cosi rozbředlého. Ne a ne a ne, uměl to lépe.
Autorovy další knížky
2018 | Počátek |
2013 | Inferno |
2010 | Ztracený symbol |
2008 | Anatomie lži |
2005 | Digitální pevnost |
Toto bola najslabšia kniha od Dana Browna. Vôbec som sa nevedela začítať (aj napriek tomu, že som bola práve vtedy v Benátkach, atmosféra z knihy ma nevtiahla). Knihu som však prečítala, ale neužila si ju, sklamala ma.