Inferno - Peklo

25.03.2017

Tolik jsem se těšil, a reklama mi přizvukovala... Milovaná Florencie, kde jsem už dvakrát byl, Dantovo Peklo, kde možná za nějaký čas budu... A takové zklamání. Fakt nesnáším, když v závěru knihy místo nadšení z vyvrcholení děje zcela ztrácím sílu ty neuvěřitelné pitomosti, které si Brown vycucává z prstu, když už mu sličné múzy nedávají ze svých prsů inspiraci sát (však vidíte, jak dlouho už nic nenapsal, aktualizováno 2020), dál číst. V Brownových dílkách bylo vždycky daleko víc řemesla než umění, ale všechno je to na jedno brdo, a pomalu se vytrácí i to řemeslo. Tuhle knížku prostě neměl zkazit, a totálně to podělal! Tiše závidím těm, kteří si ji dokáží užít. To se to pak čte...

20.03.2017

Opět jsem to četla jedním dechem, je to čtvrtá kniha od tohoto autora a líbila se mi.

19.03.2017

K Infernu jsem přistupovala po zkušenosti se Ztraceným symbolem opatrně. Navíc mám pocit, že se s tímto autorem trochu moc nadělá. Takže jsem byla zvědavá, zda znovu objevím jeho kouzlo.
První dojem byl pozitivní. Brown umí příběh gradovat, je to čtivé a ubíhá ve skoro filmovém tempu. To ostatně platí i pro ostatní Brownovy knihy. Jsou psány skoro jako filmové scénáře. Jasně oddělené scény, střihy na správných místech, dialogy jsou vždy doplněny popisem scén, který vás umístí do děje a umožňuje ztotožnění.
Některé staré autorovy bolesti ovšem nezmizely ani v Infernu. Brown je poměrně schematický, dopředu víte, co od něj jako od autora můžete čekat. Ale tam, kde se mu typické langdonovské téma hledání pokladu ve Ztraceném symbolu vymstilo, tam v Infernu funguje díky obratné hře se čtenářem. Brown zde není pouhým mistrem, ale přímo velmistrem zvratů. Pohrává si s námi v kouzelné hře s předpoklady a bezezbytku nás dostává do kolen ve chvíli, kdy jeho hru konečně pochopíme.
Další typickou vadou je určitá strojenost, neživotnost hlavního hrdiny, kterého sice Brown vybavil fóbií a legračními hodinkami, ale stejně dál šustí papírem. Postavy jsou ostatně nejslabším článkem Brownových románů. Tak jako uvěříme ději a tajíme dech nad různými zvraty, tak jeho hrdiny mu moc věřit nemůžeme. Jsou příliš filmovými, i proto může mít Langdon přednášky z dějin umění ve chvíli, kdy mu někdo málem ustřelí zadek.
Ale upřímně, tentokrát to nevadí. Inferno je natolik strhující, že na podobné nedostatky zapomeneme. Za velké plus považuji Dantovskou tematiku, do které se Brown poctivě opřel.
Po přečtení Inferna beru Browna na milost a těším se, že nás další příběh s profesorem Langdonem zavede do Prahy, kterou autor také navštívil.

18.03.2017

Četl jsem všechny díly a od této knihy jsem se nemohl odtrhnout. Každý část byla překvapením. :)

14.03.2017

Zatím ji ještě stále čtu. Je zajímavá, to ano, ovšem kvůli stále opakující se šabloně už tolik nenapíná jako první dva díly. Přesto chválím pokrok oproti pohádkovému Ztracenému symbolu. Jsou tu zajímavé postavy, zápletky, tajemství a přiznám se, že toulky historickou i současnou Florencií a Benátkami mě docela baví. Zatím beru vše s rezervou a knihu si užívám jen tak po večerech, po kapitolách …
…. konečně dočteno. Musím dodat, že nápaditý i napínavý závěr docela překvapil, nikoli však vyrazil dech. Také další obšírné vysvětlování na samotném konci knihy nijak nenadchlo. Knihu snad nejlépe vystihuje jeden z komentřů na přebalu knihy: „Brown nabízí čtenářům spoustu postřehů o historii a umění, ale na první místo klade vždy příběh. Inferno je ideální oddechové čtení (The Boston Globe).

09.03.2017

Já jsem byla naprosto nadšená, od Browna jsem ještě nic nečetla (což se rozhodně změní) a tahle kniha mě uchvátila. Nemohla jsem se od ní odtrhnout, děj byl napínavý, popis historie a památek mě nerušil, spíš naopak a rozhodně se někdy chystám podívat do Florencie a nemít strach, tak i do Istanbulu (pokud to byl záměr, tak u mě zafungoval). Trochu mě zklamala ta obří konspirace proti Langdonovi, to už mi připadalo přehnané, ale nečekané rozuzlení mi nadšení z knihy zase vrátilo.

Padouch není padouchem, původce všeho zla je osvícený zachránce planety, hlavní zabiják je beránek, pronásledovatel se téměř ve všem shodne s pronásledovaným - čili není důvod někoho zavírat, natož zabíjet. Po dočtení (pokud jste se prokousali až na konec) máte chuť praštit s knihou o zeď a pak si s ní zatopit. Inferno byl mohlo hořet docela dobře. Komedie. Božská. (Ano, přiznávám, že mě to inspirovalo k přečtení informací o Alighierim a Božské komedii, pedagogický přínos Browna je nesporný, a za to ta jedna hvězda.)

05.03.2017

Toto bola moja prvá kniha od Browna a čítala sa mi dobre. Pre mňa mala napätie po celý čas čítania. Určite si ešte niečo prečítam od tohto autora.....

22.02.2017

První polovina až dvě třetiny knížky mi přišly takové trošku nemastné neslané. Postavy stále někam běží a popisují okolí a památky, ale později se děj naštěstí rozjede a jedno překvapení střídá druhé, tak poslechu audioknihy nakonec nelituji. Namluvené je to opět pěkně a příjemně. Ale číst by mě tenhle díl asi moc nebavilo... Tak teď si ještě našetřit na zájezd do Florencie :-D

10.02.2017

Konečně jsem se něco dověděla o Dantově Božské komedii. A také mě zaujaly informace o podzemní vodárně v Istanbulu. Jinak Brownova běžná rutina. Ale jo, čtivá, to musím přiznat.

jeden z mých oblíbených autorů, se všemi knihami jsem zatím byla moc spokojená, supr, napínavé, čtivé

28.01.2017

Pán Brown krúti dejom, ako vietor veterníkom na veži. To by nevadilo, keby som pri čítaní nemal pocit, že ma ktosi vodí za nos. Tempo deja z ubiehajúcimi stránkami klesá, ale je to celkom dobré. Zvláštne, že som si užil hlavne opisy, ktoré patria viac do histórie, alebo do turistického sprievodcu. A mám pocit blížiaci sa presvedčeniu, že kniha bola písaná podľa objednávky mesta, kde sa dej má odohrávať. Spontánny turizmus vzniknutý po publikovaní DaVinciho kódu sa tu stáva zámerom...

21.01.2017

Mám ráda Roberta Langdona a všechny předchozí knihy jsem přečetla jedním dechem a to ne jen jednou. Bohužel u této se to nestalo. Začínala jsem ji číst snad 4x, pokaždé jsem se dostala o kousek dál, ale ani napočtvrté jsem to nedočetla. Je to první knížka, kterou jsem prostě vzdala a nedočetla. A to si myslím, že čtu celkem hojně. Zkráceně: přišlo mi to jako turistický průvodce ozvláštněný příběhem. Velmi se to vleče a ani zápletka není nějak zvlášť zajímavá. Prolistovala jsem až na konec, takže vím, jak to dopadlo, ale víc mě to neláká. Za mě 2 hvězdy, ale spíše z nostalgie...

21.01.2017

Bohužel mám u knih Dana Browna neodbytný pocit, že je seká pořád podle stejné šablony, postavy se nijak nevyvíjí a dokonce si ani neberou jakékoli ponaučení z již prožitých předchozích dobrodružství :-( Zkrátka si stačí přečíst jednu knihu s Robertem Langdonem a znáte vlastně všechny :-( Škoda, jinak se to čte moc dobře, děj pěkně odsýpá a tak, ale po další knize od tohoto autora už asi nesáhnu.

19.01.2017

Je to někde mezi dvě a tři...
Inferno není mizerné závěrečným poselstvím a pointou, ale celkově jde o nejslabšího Browna. Proč? Za prvé proto, že znatelně kopíruje mnohé mechanismy z Andělů a démonů, což se týká hlavně rozestavení postav a jejich rolí. Pokud je tohle první Brown ve vašich rukách, budete asi nadšeni. Pokud jste četli předchozí věci, je zoufale průhledný.
Jakmile si je člověk zařadí (hlavní padouch, miliardář, člověk s kontakty, průvodce, policejní či vojenský velitel apod.), je velmi jednoduché odhadnout vývoj, který Brown používá téměř vždycky. Je sice potěšující odvodit ne zcela očekávatelnou závěrečnou pointu asi dvě stránky předtím, než je vyslovena, ale jasně odvodit budoucího zrádce asi 120 stran předtím, než se skutečně projeví, to už je nuda. Několik twistů mi přišlo naprosto zbytečných a kniha by IMO fungovala i bez nich a možná i lépe.
Krom toho i popisy uměleckých děl, budov a dalších prvků málokdy slouží příběhu a nesou přínosné informace, ale vytváří často jen vatu typu "teď jsme dorazili k hustý budově, tak si ji děti celou popíšeme, ano?", aby nám autor předvedl, jak to má zmáknutý. Tuto vatu je možné s klidem jen projet, protože potřebné informace jsou v dialozích a kurzívě, která popisuje myšlenky hrdinů či cizojazyčné pasáže. Stejně tak pasáže z Danta jsou jasně oddělené od okolnho textu.
Osobně mi ještě chyběl jakýsi časový most spojující dávnověk a současnost. V Šifře a Andělech pracoval Langdon s poselstvím neseným nějakou organizací a předávaným po dlouhá staletí, které mělo být vyjeveno nebo provedeno v rámci pevné události (konkláve, vstup lidstva do věku Vodnáře), tedy nevycházelo jen z rozmaru člověka, že za určitý čas něco provede. Tenhle kontakt s něčím, co se táhne od dávnověku a nyní jen vrcholí, ať chceme nebo ne, jsem v Infernu postrádal. Ano, pracuje s myšlenkou, která lidstvo pronásleduje, ale rozhodně mi nepřišla tak nosná jako u předchozích knih a svazek mohl mít klidně dvoutřetinový rozsah (hmm...lehká paralela s obsahem...)

14.01.2017

Znám většinu knih pana Browna, ale tato knížka mě držela při čtení i díky tomu, že to byl taky tak trochu turistický průvodce po mé oblíbené Florencii a částečně i po Benátkách a Istambulu. Proto se mi při čtení oživili vzpomínky na oblíbená místa v těchto městech.
Jinak zápletka okolo neudržitelného růstu lidské populace se Brownovi moc nepovedla. Dějové zvraty jsou tak časté, až jsou malinko kontraproduktivní.
Sekundující Sienna mě byla sympatická, ale jinak mě Robert tentokrát nenadchnul. I vyvrcholení bylo malinko zmatečné. Takže za slušný místopis a zejména kouzelné Florencie, maximálně dobře.

14.01.2017

Poprvé jsem se dostala k tvorbě Dana Browna díky filmům, které mě neuvěřitelně vzali, vím že inferno vyšel také jako film, ale chtěla jsem trochu změnit styl a přečíst si knihy, bohužel jsem si neuvědomila že to beru od konce, takže inferno je moje první kniha, kterou od Browna čtu. Kniha se mi tedy neuvěřitelně líbila do historie jsem prostě blázen, zápletka byla velice zajímavá a kniha mě neuvěřitelným způsobem vzala, určitě nezůstanu jen u jedné knihy z Brownovi tvorby, do života jsem si udělala další tři cíle, navštívit Florencie, Benátky a Istanbul ( i když v podání pana Browna by se dalo říct že už jsem na těch 3 úžasných místech byla).

11.01.2017

Zápletka by velmi dobře vymyšlená, jediné, co mi na knize vadilo, byly zdlouhavé popisy budov a obrazů, které s příběhem ani moc nesouvisely.

09.01.2017

Neznám tvorbu pana Browna, neznám ani démony, šifry, anděly ....nic .....ani filmy jsem neviděla ....... knihu mi půjčil přítel na dlouhé zimní večery se slovy "zkus to" a uvidíš.
Přečetla jsem ji za vánoční svátky a to jen proto, že mně chytla jako detektivka.
Trošku dost se patlám v historii, takže jsem si z popisů a faktů moc nezapamatovala. Podstatné ano, ale kdybych byla v Benátkách nebo ve Florencii a v neposledním řadě v Istambulu osobně, tak by moje fantazie jela na 200% a souvislosti bych chápala rychleji :)
Zápletka byla zajímavá, vyústění trošku překvapivé, hlavní postavy mi byly sympatické. Jelikož nejsem filmovým fandou, film mne nechává chladnou a určitě se na něj nepodívám...... snad jen kvůli tomu Istambulu, ale ten radši osobně, naživo :o)