Rod nebes a dechu
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/550435/bmid_rod-nebes-a-dechu.jpg
4
840
840
Půlměsíční město / Mesto Luny série
< 2. díl >
Spojeni vášní, rozděleni temnotou. Třetí díl bestsellerové fantasy série. Bryce a Hunt se snaží vrátit do normálu. Povedlo se jim zachránit Crescent City, ale protože v poslední době zažili tolik otřesů, chtějí si hlavně odpočinout. Zpomalit. Zjistit, co je čeká v budoucnosti. Asteriové je zatím nechávají na pokoji, ale s rostoucí aktivitou rebelů se svět opět začíná otřásat. Bryce s Huntem tak čeká volba: mlčet, zatímco jsou ostatní utlačováni, nebo bojovat za správnou věc. A zrovna jim dvěma mlčení nikdy moc nešlo.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , CooBooOriginální název:
House of Sky and Breath, 2022
více info...
Přidat komentář
Rod nebes a dechu
Na tento díl jsem se neskutečně těšila, protože první mě mile překvapil a byla jsem zvědavá, co přinese pokračování.
Opět tu máme Hunta a Brice, ale prostor tu dostávají i vedlejší postavy, které se v prvním díle jen mihly, nebo neměly žádnou extra dějovou linku. Víc tu poznáváme Ruhna, kterého mám už od prvního dílu ráda, a dostává tu nejen svou vlastní romantickou linku, která je lehce jiná, ale velice zajímavá. Plus tu máme spoustu nových postav, které budou mít v dalších dílech jistě vlastní úlohy a víc je poznáme.
Odkrýváme další tajemství a zákoutí fantasy světa, které byly překvapivé a nejednou mě zaskočily. Dozvíme se hodně i o Danice, kterou známe z prvního dílu.
Skoro v každé postavě jsem viděla charakter nebo chování jiné postavy z jejich dalších sérii. Brice byla jak Aelin, Hunt jako Rhysand, Ruhn mi připomínal Lorcana atd. Teď mě třeba napadají i další postavy, ale to už bych spoilerovala. Vztah Brice a Hunta mi hodně připomínal Rhyse s Feyre, a to byl ten důvod, proč mě ke konci vytáčeli Dvory mám od autorky totiž nejmíň ráda hlavně kvůli tomuhle páru.
Co oceňuji, je čtivost. U prvního dílu jsem měla hrozný problém se začíst, ale tady stačilo pár stránek. Neříkám, že jsem v dějí občas neměla totální guláš, ale pokud jste se soustředili, vždycky jste ty důležité části pochytili.
Poslední 3 kapitoly jsou emocionální peklo a doporučuju je nečíst na noc, protože já z nich měla trauma a nemohla spát. Jako CO TO TAM VYMYSLELA? Asi se shodneme, že čekat na další díl bude peklo. Ale prý už ho Sarah píše.
5 a co na knihu říkáte vy?
Mám tendenci hodnotit 5 hvězdami už jen proto, že je to SJM, ale tady to na to úplně není.
Je to skvělý, ale ne tak skvělý. Necelých 800 stran je dost. A tady prostě chyběla akce. Trošku se to táhne. A pak přijde jako vždy konec a člověk se nestačí divit. (ale sociální sítě jsou zlo, takže velký wow se u mě nekonalo bohužel.)
Každopádně obálka je úžasná, postavy jsou skvělé, je to dokonale čtivé, jen té akce bylo trochu málo. Ale celé fungování světa a pak velké odhalení je moc fajn.
Natěšeně budu vyčkávat na další díl, protože si myslím a doufám, že se to teď naplno rozjede.
Škoda toho šíleného množství překlepů. (vYděl jsem horko těžko rozdýchávala)
Druhý díl ze série Půlměsíční město byl pro mne knihou, která mne neskutečně rozbila. Neplakala jsem, ale neustále jsem se dozvídala nové a nové věci, které jsem ani trochu nečekala a které mne vždy na pár minut donutily sledovat neurčitý bod před sebou (šokovaně).
Pokud jste od Sarah J. Maas četli aspoň jednu knihu, víte, jak autorka "funguje". Když to zasadím do téhle knihy.. cca 500 stran vás autorka nechá v klidu proplouvat příběhem, občas vás něčím trochu kopne a posledních 280 stran je to nekončící jízda faktů, šoků a všeho možného.. až se dostane na konec a .. COŽE?!
Každou další knihou, které od této autorky čtu, se víc a víc zamilovávám.. protože ona je neuvěřitelná. Nechápu, jak jí něco takového může vznikat v hlavě, jak to dokáže tak do puntíku cele zasadit.. prostě je bohyně!
Hromada skvělých postav, bohatý svět, Hunt Athalar, Bryce Quinlan a Ruhn Danaan.. ale samozřejmě Tharion, Cormac, Ithan a všichni ostatní!
Avšak vidím jeden problém.. třetí díl stále nevyšel. Takže po tom konci, co tato kniha skrývala, můžu jen tiše trpět!
DOPORUČUJU!
Pamatuju si, když jsem asi před třemi lety četla první díl a byla jsem z něj nadšená. Tady moje nadšení dost opadlo. A to hned z několika důvodu:
- Nikdy jsem nečetla knihu, kde by se tak moc používala sprostá slova. Ne, není to cool, je to otravné a zbytečné a ničí to celkový dojem z knihy.
- Hlavní hrdinka je sice statečná, ale taky extrémně drzá a neschopná respektovat autority, dělá hloupé a unáhlené věci, kvůli kterým své blízké akorát vystavuje nebezpečí.
- Každý je tu nadržený a myslí jenom na jedno. Proč? Číst o každé postavě, s kým by chtěla spát je dost otravné a brzo to omrzí. Sexuální scény všechny na jedno brdo. A co mi přišlo fakt nechutné, byla scéna v té posilovně, nebo kde to byli. Lije z nich pot ale stejně dělají, co dělají - fuj.
- Není tu jediná postava, která by byla aspoň průměrná. Všichni jsou tu nádherní, dechberoucí, s vypracovanými pevnými svaly, krásnými kulatými zadky a dokonalým poprsím.
- Postavy od Sarah jsou všechny stejné (např.Hunt-Rhys-Rowan). Dokonalí alfasamci s obřím nádobíčkem naprosto posedlí svým ženským protějškem.
- Trochu mi vadila zmatenost světa, to množství různých druhů bytostí. Ale s tím jsem měla problém i v jedničce. Nicméně po přečtení konce mi to aspoň začalo dávat smysl.
- A v neposlední řadě klišé s druhem a družkou. To taky nesmí chybět v žádné knize.
- Kniha byla místy zdlouhavá a nudná. Klidně bych ji snesla o 300 stran kratší.
Poslední část knihy mě ale naprosto dostala a trochu mě přesvědčila, že by si kniha ty čtyři hvězdičky možná i zasloužila (nakonec bych hodnotila tak 3,5*). Dočítala jsem s pusou dokořán. Konec se Sarah moc povedl, byl naprosto nečekaný. Další díl si určitě přečtu, jsem zvědavá, jak se autorka popere s tím vším, co v tomto díle načala.
Tohle je jedna z těch nebezpečných knih, které nedovolí spát, jíst, pracovat. Tím pádem opět skvělý čtenářský zažitek a vážně mě štve, že zatím není další díl. Jediné, co bych vytkla, je skoňování ženských jmen končících na "ie".
(SPOILER) Skloňování, respektive neskloňování Sofie dost obtěžovalo. Za ty chybky bych dala hvězdu dolů a ještě jednu za děj, nebylo to špatné, ale na plný počet taky ne. Ale ten konec..! Nemůžu jinak a skutečně jen za ten konec dávám plný počet, protože Rhysand...! Už bude další díl?!
Dlouho jsem se odhodlávala... Pokračování příběhu se mi líbilo, ale podle mě zbytečně natažené na skoro 800 stran. Klidně bych to o část zkrátila, některé pasáže mi přišly zbytečně natažené. Ale jinak super :)
Kniha byla skvělá. Sice gramatických chyb bylo tentokrát požehnaně ale to nic nemění na tom, že to bylo BOŽÍ!! Hlavně ten konec... nejlepší a zároveň nejhorší konec jsem u knihy ještě nečetla. Ještě nějakou dobu se z toho budu dostávat.
...
Rozhodně se nemohu dočkat pokračování
Na druhý díl série jsem se tak těšila a tolik mě zklamal. Rozsah knihy je naprosto zbytečný. Na to, kolik podstatných věcí se v knize stane, by bohatě stačila polovina stran. Tak nějak mě i rozladilo, že když se po všem tom tlachání, sexu a vylejvání srdcí stane nějaká akce, tak je taková nijaká... Odbyde se v pár stránkách, aby mohla začít opět část o ničem. Navíc gramatických chyb bylo tentokrát tolik, že se to už nedalo ignorovat, ale dost mi to drnkalo na nervy. A z nevyskloňované Sofie mám osypky ještě teď.
Taková škoda, vážně. Ale pořád je to Sarah a za konec jsem přidala hvězdičku navíc, protože si samozřejmě budu muset koupit další díl, abych zjistila, jak tam zakomponuje ty dvory!
Takové meh.
Od Maasové jsem četla všechno (začala jsem, když vycházel Skleněný trůn), a čím jsme dál, tím nezajímavější jsou knížky. Nebo možná ne méně zajímavé, ale ani jeden díl Půlměsíčního města nemusel být takhle dlouhý. V prvním díle to bylo ještě jakž takž ok, protože jsme vedli vyšetřování a sledovali jsme vývoj Hunta a Bryce, a to mě bavilo, ale tady? Absolutní nezájem. Zdá se mi, že poslední tři knihy, které vydala, už nepíše jako příběh, ale jako něco, co obsahuje momenty, o kterých ví, že je lidi chtějí, a právě pro ně si je přečtou.
A ten konec? Ok, zajímavé, ale jsem zvědavá, kam to Sarah dotáhne, a jestli to udělá uspokojivě.
Se čtením budu dál pokračovat, ale už to není něco, o čm bych chtěla blábolit svým kamarádům.
(SPOILER)
Spíše zklamání. Po prvním strhujícím dílu jsem byla natěšená na pokračování. Začetla jsem se až před půlkou.
Trvalo dlouho než se kolem Bryce posbíralo dost obdivovatelů, kteří by pro ní skočili pod vlak. Nejvíc mi vadilo absurdní chování postav. Zejména v situacích kdy by v reálu člověk čekal pokoru a držel hubu a krok.
Vše je zde možné, tak jsem jen zdvihala obočí nad nelogickým impulzivním a sebezničujícím chování postav.
A vůbec, autorce asi dochází nápady. Po přečtení trůnů mi u konce prvního dílu Rodu nebes bylo jasné, kam se zřejmě zápletka bude ubírat. A ejhle, ano, skutečně, nečekané. Bryce je úchvatná (navzdory jejímu počátečnímu charakteru), všichni ji zbožňují a přerodí se v princeznu, která je schopná svými nově objevenými schopnostmi zachránit celou planetu, galaxii, svět(!), od hrozivé nadvlády bohů.
Tím, že se autorka přesunula do sci-fi se opět vrhá do fantasmagorie a stejně jako v závěru série Skleněného trůnu mě po cestě ztratila. Konec mě neudivil, vzhledem k podobnému vyústění trůnů se dalo něco podobného čekat. Intergalaktický mišmaš.
Škoda. Další díl mě ale stejně zajímá a těším se na shledání Bryce a Hunta. Stejně jak ov trůnech to bude jistě epické :*.
Tentokrát jsem se rozhodla jít na recenzi od konce, protože nejvíc mě pálí to množství chyb. A to nemluvím jen o překlepech, chybějících nebo naopak přebývajících slovech, ale i divné slovosledy, které dost často udělali absolutně nesmyslné odstavce. Ale nejvíc mě štve, že někdo očividně zapomněl, že v českém jazyce existuje něco jako pády pro podstatná jména a většinu jmen (koukám na tebe, Sofie) nechal v prvním pádě. Pak vznikly věty, co odporovaly předchozím tvrzením a nebo to působilo, jako by těch jmenovkyň bylo víc, než jedna. Jak tohle mohlo projít přes redakci opravdu nechápu.
Teď k příběhu. Za mě určitě nejslabší kniha od Maas. Hlavní hrdinka začíná jít ve stopách Aelin z GOT, takže si spoustu věcí udělá sama na tajňačku a ostatní se s tím musí smířit. Kdy to všechno stíhá je ve hvězdách. Stejně jako její údajně nejlepší kamarádka měla v jednom dni asi 3x víc hodin než všichni ostatní.
Dále se mi od autorky začínají zajídat její sexuální scény, protože jsou jak přes kopírák a je jich zbytečně moc. Očividně je strašně sexy se milovat, když jsme zpocení. Dále se ženy umějí udělat na povel, ideálně několikrát a vlhké jsou ještě dřív, než se jejich partner objeví ve dveřích. A o velkých lilcích, který se nemaj šanci nikam vejít, není třeba psát, ty jsou očividně nutnost.
Děj zachraňují ostatní postavy. Ať záporné, nebo kladné. Autorka vyhrabala všechny možné charaktery a pěkně je rozházela do knihy. Závěr byl opravdu jízda se spoustou luxusních zvratů. Další díl si přečtu, momentálně mě hodně zajímá linka s vlky. I přes vcelku negativní recenzi se kniha fakt dobře a rychle čte a více či méně si udržela mou pozornost po celou dobu. Ze spojení dvou sérií nemám radost, ale i tak jsem zvědavá, jak to dopadne.
Děj se mi občas táhl, ale jinak se mi to četlo moc dobře. Jsem velmi zvědavá co si autorka pro nás přichystá v dalším díle, protože ten konec je na jednu stranu dokonalost sama, no na druhou mám chuť si vyrvat vlasy nad tím co se stalo. Doufám že doba do dalšího dílu uteče velmi rychle jinak nevím co si počnu.
(SPOILER) Mohlo to být trochu svižnější, ale šlo to. Každopádně, ta 'mrcha' Maasová nás chce donutit přečíst všechno, co napsala. To je manipulace! (Ale stejeně si přečtu i ty zatracený dvory, co jsem ještě nečetla, že jo :D) Ten konec, jakože: Čau jsem Rhysand. Aaaaaaaggggggg!!!!!
Druhý díl Půlměsíčního města jsem četla tak strašně dlouho, že si vůbec nic nepamatuju a nemám tucha, co se tam vlastně dělo. Celkově mě tahle série úplně moc nebaví a čtu ji čistě z toho důvodu, že mě Maasová přesvědčila o tom, že umí vytvořit parádní svět. Tento díl byl ale za mě osobně strááááášlivě zdlouhavý, neustále se něco a přitom nic nedělo. Nicméně konec (tím myslím poslední kapitolu, nikoliv epilog) byl fakt wow a byla to asi nejzajímavější část celé knihy.
Za mě tak 2,5 až 3 hvězdy, první díl byl za mě o trošku lepší.
Neuvěřitelné pokračování detektivní urban fantasy z moderního světa. Propojení magie, strojů, mobilů, špionáže - to byla pecka. Kniha je opět psaná v er formě a soustředí se víc na děj, než na vývoj postav a navíc je tam popsáno více dějových linek různých osob. Fascinovalo mne, jak se kolem hlavní hrdinky vytváří kruh přátel a co prožívají. Měla jsem většinu knihy strach, že jim na jejich intriky někdo přijde, a mrzí mě smrt dvou postav. Romantická linka a erotické scény jsou tady, no, zvláštní, nějak mne to neoslovovalo, ale dalo se to přeskočit a opět se ponořit do děje a těch postupných vztahů a netradičních přátelství. Konec mne dostal, za celou dobu by mne nenapadlo tak promyšlené propojení s jinou autorčinou sérií knih a jsem nesmírně natěšená, co se v dalším díle dozvím a jak do sebe některé věci zapadnou jako skládačky puzzle.
Druhý díl se mi četl trochu hůř, než první. Asi to bylo množstvím času nepřetržitého čtení
Hodně jsem potřebovala vědět, jak to bude pokračovat s Bryce a Huntem, takže mě ,,obtěžovali hlavně Tharionovy pasáže, Rhun mě bavil a i jeho banda. Ariadna (Jo, až teď při psaní mi to došlo)
A ten konec? Fakt? Nečekala jsem to, ani mě to nenapadlo, ale jako sakra, proč ne? Maasová mě zase překvapila. A teď jen čekat na další díly.
(SPOILER)
Na to, jak obrovský fanoušek Maasové jsem, tak tady pořád nevím, jak se s touto sérií vypořádat. Na to, že ten díl mám doma už od okamžiku, kdy vyšel a to i v anglickém originále, dohrabala jsem se k tomu až teprve teď. A že mě to stálo teda velké úsilí. Myslela jsem si, že si předtím přečtu jedničku, ale když jsem to vzala do ruky, tak mě to tak ukrutně nebavilo, že jsem nebyla schopná se někam dostat. Takže jsem druhý díl začala číst a doufala, že se nějak chytím. A ze začátku jsem se fakt nechytala. Prolog mě teda ukrutně nebavil, protože jsem z toho byla zmatená jak lesní včela a četla jsem ho asi na třikrát. Když se pak děj přesunul ke známým postavám, tak mi zase trvalo než jsem si zvykla na "Hell" a tu vulgární mluvu. Úplně se mi to moc nelíbí. A musím se přiznat, že s Bryce jako hlavní hrdinkou mám asi nějaký osobní problém. Taková dobrá duše a zároveň dost povrchní a volnomyšlenkářská? Vážně je to taková kombinace? Úplně se mi to k sobě nehodí. Ale co mě nebaví na Bryce a Huntovi, mi docela dobře vynahrazují ostatní postavy. Hlavně mám teda moc ráda Ruhna, Deca, Flynna a Ithana. Tihle pánové mě neskutečně bavili. A musím říct, že pak když se příběh trochu rozjel, tak mě to i začalo bavit a byla to ta skvělá Maasová, co to má tak brilantně vymyšlené.
Ke konci jsem to hltala jedním dechem a rozčilovala, že nejsem schopná číst rychleji. Šílela jsem, že vlastně moc nevím, co se děje a kdo je na čí straně. Samozřejmě jsem měla nějaké tipy, ale Maasová mě klasicky doháněla k šílenství. Agentku Den jsem odhadla až na potřetí. Shame on me.
A ten konec? Olaláá.. Napadlo mě to, když se dozvěděla pravdu o Asteri. Úplně se nabízelo, propojit tuto knihu se světem, který už dávno vytvořila. Jednou jsem při psaní povídky udělala něco podobného. Spojila jsem dvě linky k sobě. Jako proč ne, ale uvrhlo mě to do velkých obav. Série Dvorů je pro mě srdeční záležitostí. Žádnou knižní sérii jsem nečetla tolikrát a žádnou z nich nemám tak poničenou od neustálého čtení. A v žádných jiných knihách nenajdu vždycky něco nového. Dvory nejsou tolik zaměřené na to všechno, co se tam děje, ale hlavně na nějaký vývoj postav a je to vyloženě srdeční záležitost. CC je spíše dějová série a já se upřímně řečeno bojím, co nás dál čeká, jestli náhodou to nezpatlá do jednoho hrozného bordelu. To by mě dost mrzelo. Takže za mě knížka a série pro lidi, kteří mají rádi nové světy a příběhy. Na mě to je stále docela chaos nebo byl minimálně ze začátku. Rozhodně teď ale nepřestanu číst, i když se za to časem asi budu dost nesnášet, protože mě, jak znám Maasovou, čeká hooodně slz.
Štítky knihy
drogy sex erotika násilí městská (urban) fantasy pro dospívající mládež (young adult) vulgarismy, nadávky
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
(SPOILER) Druhý díl Půlměsíčního města byl.....dobrý. Očekávala jsem od toho víc, jelikož je to od Sarah J.M. Děj má zajímavou zápletku nemluvě o románku mezi Bryce a Huntem ovšem v této knize je vše zdlouhavé, ano je to napínavé a konec je zdrcující ovšem čekala jsem víc.