Rod země a krve
Sarah J. Maas
Půlměsíční město / Mesto Luny série
1. díl >
Bryce měla perfektní život, skvělou práci a na programu jeden legendární večírek za druhým, jenže pak démon zavraždil její přátele a ona zůstala sama a zlomená. Když údajný zabiják skončí za mřížemi, ale zločiny pokračují, Bryce se sama pustí do vyšetřování. A hodlá se pomstít. Spolu s Huntem, padlým andělem obdařeným brutální silou, sestoupí do podsvětí města, které rozežírá temnota. Dokážou se zlu postavit dřív, než pohltí vše, na čem jim kdy záleželo?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2020 , CooBooOriginální název:
House of Earth and Blood, 2020
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Do knihy jsem se pustila po přečtení Trůnů, ze kterých jsem byla nadšená. Výsledný pocit ze začátku nejnovější série Maasové? No úplně nevím, co přesně si myslet.
Přes 500 stran mi přišlo skvělých, než přišel ten konec.
V knize si lze všimnout několika podobností s jejími dalšími knihami, což mi nevadilo. Kvůli tomu tu autorku čtu ne? Protože se mi líbí to, jak píše. Takže mě neovlivnily podobné vzorce postav a jejich vývoje, ani podobné prvky, které se zde vyskytovaly.
Nevadilo mi ani prvotní hození do vody, spoustu různých bytostí. Vcelku rychle jsem se zorientovala, a musím říct, že osobně mám počáteční zmatek spíš ráda, než že by mi vadil.
Celou knihou převládala čtivost, stránky ubíhaly neskutečným tempem, a celou tu dobu se pořád něco dělo. Akci prokládaly momenty, které přibližovaly Bryce s Huntem, vztah mezi nimi a hlavně jeho vývoj. Ale pořád to bylo dobře vyvážený. Už si člověk začne myslet, že ho to za chvíli nebude bavit - bum a přijde zlom, zvrat a akce. Bavilo mě sledovat, jak probíhá vyšetřování, a to jak se mezi sebou oba dva handrkují a stírají se. Události na sebe tak nějak navazovali, a když se něco otočilo či vysvětlilo, tak to mělo hlavu a patu.
No a pak přišel zvrat v podobě události, kterou udělal Hunt, která mě rozladila, nepochopila jsem proč to vlastně udělal a co to jako sakra je. Ale dobře, mělo mě to šokovat, což se stalo. Mělo to ve mně vyvolat emoce, což se taky stalo. Pořád se to tak nějak dalo zachránit. Jenže...
Na to přišla scéna "zoufalky" Bryce, která byla fakt jako děsně trapná. Zase jsem si říkala proč sakra? Co čekala, že tím zvrátí? To by si furt člověk řekl, že jako ještě dobrý.
A pak přišla totální slátanina, spatlanina přitažená za vlasy. To bylo tak neskutečný sci-fi, co se odehrálo v posledních 100-200 stranách. Doteď nechápu, co to jako bylo. Situace se tam několikrát převrátila na jinou stranu, totálně se to stalo překombinovaným gulášem, do kterého šoupnete všechno, co jste našli doma po ruce. Asi jako když pejsek s kočičkou vařili dort, po jehož snědení je akorát tak bolelo břicho.
Z Bryce se stala zachránkyně světa a nejvíc powerfull osoba v celém světě a celá situace dopadla tak, že vlastně to, co Hunt udělal bylo úplně v pohodě, protože ti ostatní jsou zlí. COME ON! Celou dobu tam je hrozné otroctví, proti kterému stovky ne-li tisíce let nejde jen tak nic udělat, a pak najednou šup, šup a během pár okamžiků je problém solved.
No jsem z toho akorát tak jelen. Protože ono to ve výsledku pořád na sebe navazovalo, ty události se vysvětlily, ale ten způsob byl přehnanej.
Začátek mi dal opravdu zabrat... Ale poté se příběh neuvěřitelně rozeběhl a já nemohla knihu odložit. Super kniha, krásné čtení :)
Tleskám..
Jedna z nejlepších knih, co jsem dosud četla.
Musím říct, že prvních 150 stran jsem si zvykala na propojení fantasy světa se světem moderním, na psaní ve třetí osobě a také Bryce mi nebyla příliš sympatická svým stylem života sex, drogy a rockenroll, ale...
Pak se příběh neuvěřitelně rozjel, zamilovala jsem si hlavní postavy. Neuvěřitelně se mi líbilo, jak do sebe jednotlivé části příběhu zapadaly. A ta poslední část knihy, která byla nabitá akcí, mě naprosto dostala.
Tvl to je docela jízda. :D
Jako uznávám ze mně to nejdřív nechytlo nemohla jsem se na začátku nějak chytit.
Knihu jsem vlastnila hned od jejiho vydani, ale přečetla jsem ji až teď během pár dnů.
Hele za mně fakt hezky, libi se mi jak už do tohodle románu přidávají moderní styl, módu atd.
Příběhe nechci rozvíjet za mně super. Slovník se někdy dost opakoval jako hodně moc. Ale tak jako pokud to není kniha o 350 str dá se to pochopit.
Jako ty sexuální sceny byly jako trošku nedokončené. Chapu to že to neni kniha jistých mravů, ale bylo tak strašně poznat že se vždy něco posere.
Ja děkuji ať už je únor budu bedlivě čekat.
Sarah Maasová je jedna z mála autorů dnešní doby, kvůli nimž jsem ochotná nevylézt celý víkend z postele a doslova celou knihu zhltnou v maratonu. A že to stálo za to! Při prvním čtení jsou první dvě kapitoly trochu zamotanější, ovšem jakmile čtete knihu třeba po šesté v kuse (co jiného taky můžete dělat? Po takovémhle díle se alespoň u mě vždy projeví čtecí krize, tj. neschopnost číst cokoliv jiného) začnete si všímat všech těch malých náznaků, v nichž autorka tolik vyniká. Opět nám jednou potvrdila, že ve světě nemá konkurenci, protože - ruku na srdce - ten naprosto epický konec nikdo z nás nečekal. Nemůžu se dočkat dalších dílů!
(SPOILER)
Sakra… brečela jsem u toho. Toho bych se v půlce, kde to začalo být moc ňuňuňu, nenadála. Nejdřív, jak umřela Lehabah (krásné jméno) a potom s tou Danikou na konci… no, nemohla jsem si pomoc. Tomu se říká přátelství.
Z toho konce jsem nečekala nic, vůbec:P. Nic o Athiem, Micahovi, Danice a už vůbec mě nenapadlo to s tou hvězdou. Že Bryce bude něčím zvláštní, mi bylo jasné hned, ale takhle fakt ne. Za ten konec dávám 5. Protože mě ROZBREČEL!
Doufám, že Jesiba bude fajná, oblíbila jsem si jí. I Ruhna a Isaiaha. Snad tam budou nějaké tisícileté záhady apod.
Zajímavý svět, i to s těmi Asteri – koneckonců, musíte mít dobrého záporaka, abyste měli dobrý příběh. Bylo by hezké, kdyby měli nějaké lepší pohnutky, než jen jednoduchou tyranii. Něco nečekaného. Micaha jsem taky neodhadla. Chvilkami to bylo hodně zamotaný, hlavně s tím syntem (haha), čarodějce jsem ze začátku vůbec nevěřila, byla mi nějaká podezřelá, tak už vím proč:).
Určitě bude něco s Huntovým otcem, když se to tak hezky na konci nakouslo. Aidas bude taky ještě zajímavý. Budou hvězdné války?:)
Ti dva mě někdy štvali – raději bych, kdyby to bylo víc o fantasy a světě okolo a vícero lidí. Vím, že autorka psát umí (už z předešlých knih), to jejich hašteření bylo úsměvné, a ok, proč ne nějakou romantiku, na mě to bylo moc okaté. Ale je to jen můj vkus. Hunt si prošel peklem, ale člověk mu to tolik nevěří (jako některým jiným... ehm... mým velým oblíbencům... že Bouří požehnaný:)). A to, co se stalo Justiánovi a Vik, to bylo hnusný, to mě mrzelo. Doufám, že se o nich autorka ještě zmíní.
Tohle mě neskutečně bavilo!!! Sarah potvrzuje, že vládne na poli "ženského fantasy".. není jediná věc, kterou bych knize mohla vytknout, snad jen to, že zatím nemá další díly.. knihu jsem měla doma přes půl roku a odkládala ji, protože jsem tušila, že po dočtení mi způsobí čtecí krizi, jakou mám po každé autorčině knize - neboť, co se dá číst po zavření takovéto knihy?
Jako fakt? Tohle se prostě nedalo číst. Na konci věty jsem zapomněla co bylo na začátku. K uzoufání nudné.
To, že jsem v poslední době propadla fantasy knihám, už asi víte. S. J. Maas na mě křičela z každé police v knihovně a knihkupectví – doslova! Ale každá kniha 700 – 900 stran? Jako fakt? Nikdy bych si nemyslela, že mě takové bichle dokážou zabavit a udržet pozornost až do samého finále příběhu. Ale stalo se. Příběh se točí kolem poloviční víly Bryce, které neznámý démon zabije prakticky všechny přátelé, které má. Událost ji zdrtí natolik, že během následujících 2 let v sobě zcela zadusila život. Kromě toho je také ukraden vílí artefakt Lunin roh a Bryce postupně zjišťuje, že tyto dvě události spolu souvisí. K pátrání po rohu dostane sexy ochránce Hunta Athalara a hra začíná. Rod země a krve obsahuje fantasy svět doslova na každém rohu. Jsou tu vlci, víly, čarodějnice, chiméry, upíři…možná trochu moc, ale když uhasíte plamen panického záchvatu z toho, že si ty všechny postavy a zápletky nepamatujete, tak se to dá zvládnout. Hemží se to tu sexy tvory. Doslova. Kluci s břišáky a holky v upnutých kostýmech bůh ví z čeho. Žádný normální člověk, což mě trochu mrzí, ale budiž. Musím říct, že každá kapitola v sobě skrývala překvapení. Bavilo mě to a celé se to četlo tak nějak samo. Maas má talent donutit čtenáře číst dál a dál. Vytvořila svět plný magie, kouzelných tvorů a relikvií. K tomu přidala charismatické hlavní postavy s pěknou vyřídilkou, u které jste se prostě museli smát, a přisypala trochu chemie, která fungovala až zatraceně dobře.
Dle mého názoru má kniha uzavřený konec. Všechno do sebe zapadlo jako puzzle. Každopádně stránka a půl na konci této rozsáhlé knihy značí, že se přeci jen dočkáme nějakého dalšího pokračování. Druhý díl série by měl vyjít v únoru 2022. Tak uvidíme, kam to bude dál směřovat.
(SPOILER)
Jako vždy, to co vyjde z pera PANÍ autorky je jednoduše skvost. Nová a úplně jiná série než všechny předchozí a stejně dokonalá. Miluju všechny knihy S. J. Maas a to stejné musím říct o knize Rod země a krve. Zprvu jsem si říkala, že Bryce bude nafoukaná pařmenka, která žije ve své malé bublině, ovšem s ubývajícími stránkami jsem uviděla její skutečnou osobnost. Bryce se mi dostala pod kůži svou oddaností k přátelům, ochotou riskovat vše pro ty, které miluje, ostrovtipem a odstřelovačskými schopnostmi. Bavila mě slovními přestřelkami s Huntem celých 800 stran. Další postavy jako Rhun, Synrix a Lele byly také výborné.
S. J. Maas mě opět několikrát velmi šokovala tím, jak měla vše dokonale promyšlené jako například úkrytí Lunina rohu, naprosto skvělý boj Bryce s Micahem, strhující Bryceno Podroužení a v neposlední řadě odhalení, kdo skutečně Bryce je.
Během čtení jsem několikrát brečela, pousmívala se a zadržovala dech.
Nemůžu se dočkat dalšího dílu, doufám, že to bude co nejdříve.
Maasová trochu změnila styl a stejně jí to vyšlo. Kniha je napínavá, promyšlená, vtipná - zkrátka jí nic nechybí. Moc doporučuji.
Skvělá knížka! Potom, co SJM vydala ACOFAS, tak jsme se trochu všichni báli, že to s jejími knihami půjde z kopce, ovšem touhle zcela novou sérií to zachránila. ACOSF, který vyšel tento rok, laťku také drží. V téhle knížce se setkáváme s poměrně originálním nápadem zkombinování fantasy, jak ho od SJM známe, s dnešní moderní dobou a žánrem detektivky a přestože má kniha téměř 800 stran, nikde jsem neměla pocit, že to autorka pouze natahuje. Četla jsem již dvakrát a vřele doporučuji každému
Tohle bylo fakt skvělý! Půlměsíční město bylo přesně tak úžasné, jak jsem od nové Maasové očekávala. Dopodrobna propracovaný fantasy svět, skvělá zápletka, super chemie mezi dvěma hlavními hrdiny a hlavně to bylo hrozně čtivý. Jako jo, pokud máte Maasovou už hodně načtenou, tak zde najdete nějaké podobnosti s jejími dalšími knihami, ale to mi vůbec nevadilo, a troufám si říct, že tohle je jedna z jejích nejpovedenějších knih. Co musím pochválit je ten opravdu dokonale promyšlený fantasy svět, ve kterém najdete všemožné nadpřirozené bytosti, a který je zároveň částečně propojený i s tím "naším" světem, což mi přišlo jako skvělý nápad. Postavy mi taky hrozně moc sedly, Bryce s Huntem byli skvělá dvojka a u těch jejich dialogů jsem se nasmála jako dlouho u ničeho. Hodně jsem si oblíbila i Ruhna, u kterého doufám, že mu dá autorka v dalších dílech více prostoru. Taky se mi líbilo, že ačkoliv je převážná část příběhu založena na romantické lince, tak je kniha žánrem spíše detektivka, což je něco, co není u Sarah J. Maas úplně zvykem, ale doufám, že v tomto žánru bude pokračovat, protože jí hrozně moc sedl. Jediné, co bych vytkla, je to, že ze začátku jsem byla hodně zmatená v tom jejich světě, protože tam bylo hrozně moc informací najednou a myslím si, že by se to dalo podat i nějak srozumitelněji, a pak mi taky vadilo, že občas se to hodně táhlo a podle mě by vůbec nevadilo, kdyby se to trochu zkrátilo a proškrtalo.
4,5⭐/5⭐Pokud chcete nějakou pořádnou propracovanou fantasy, tak vám Půlměsíční město moc doporučuji.
Za knihu děkuji Albatros Media
Překvapilo mě, jak jsem na tuto knihu v průběhu čtení měnila názor.
Nebyla dokonalá, ale přece v sobě měla něco, co mě teď po dočtení donutilo dát plný počet.
Rozhodně souhlasím s tím, že tam byli všichni až moc dokonalí, svalnatí, krásní,... Taky se postavy na to, že mají už blíž ke třiceti než ke dvaceti, chovaly moc pubertálně. Taky se tam mluvilo sprostě víc než dost, i ve chvílích, kdy to podle mě do děje nesedělo a bylo to spíš rušivé. Kniha mohla být o dost kratší, přišlo mi, že se uprostřed pořádně nic nedělo.
Ale přesto, detektivní dějová linka byla dost zajímavá a podle mě i originální a překvapivá. Strašně moc se mi líbilo, že zde bylo vyzdviženo přátelství a ne láska, jak to obvykle bývá. A ke konci to bylo vážně dojemné. Došlo k mnoha zvratům - v jedné kapitole se něco stalo a za pár dalších se to vyvrátilo. Byla jsem nakonec i překvapená. Také se mi líbily různé bytosti, i když to zřejmě bylo trochu překombinované, bylo to zas trochu něco jiného a bylo to hezké.
O knihu jsem původně ani moc zájem neměla, přišlo mi, že je zbytečně přechválená. Teď ale chápu, proč se to tolika lidem tak moc líbilo.
A tak nakonec i já v tuto chvíli dávám plný počet, i přes ty chyby, na základě celkového konečného dojmu, který je více než pozitivní. Jsem zvědavá na pokračování - ta u této autorky prý bývají i lepší než jednička, tak se je určitě na co těšit.
První info: NEčtěte anotaci! Fakt, budete víc zírat, budete v šoku, ale náramně si to užijete.
Kniha se hemží spoustou sexy borců s pekáčem buchet. A to tak moc, že člověk přemýšlí, jak vůbec můžou poznat, kdo je sexy, když tam neexistuje nikdo průměrného vzhledu, natož pak nějaký kyprý člověk.
Docela dlouho mi trvalo si zvyknout na svět. Představa půl víly, která si dělá selfie s andělem, který čístí záchod je divná a zároveň skvělá. Protože proč by nemohli fantasy bytosti žít v našem světě a mít normální povinnosti a zábavu jako obyčejní smrtelníci?
Když už jsme u bytostí. Je to fantasy, to ano, ale tolik různých ras je možná až příliš a nejspíš by stálo za to některé vynechat. Stejně mají všichni pekáč buchet a jsou jak přes kopírák :D.
Děj obsahuje několik dech vyrážejících zvratů (znova připomínám, nečtěte anotaci!), stejně tak i několik běžných scénářů známých už z tolika knih vydaných před touto.
SPOILER
Proč prostě obyčejná holka bez moci nemůže zůstat obyčejná a musí z ní být super nadupaná hrdinka, která svou mocí předčí i samotného krále víl? - Kdo by to čekal, že?
KONEC SPOILERU
Co považuji za top strop z knihy jsou emoce, vztahy a celkově vývoj postav. Postupné odhalování, jak moc různých cest vede k vyrovnání se se smrtí blízké osoby, jak krátká cesta vede k emočnímu zhroucení, možná až k depresím. Co žene lidi k pomstě a nenávisti. Jaký vliv má na člověka moc a jak ji bude využívat ve společnosti. Jak silné může být pouto přátelství a jakou moc mají tajemství. Tohle všechno dokáže autorka podat tak bravurně - ne nijak složitě, ale ani ne plytce.
Celkově i přes několikrát nadzvednuté obočí (Další sexy borec?, Jak teda sakra funguje magie?...) se mi kniha četla skoro sama. Příběh jsem si naprosto užila a celkově to prostě nějaký smysl dává a úplně nelogické skoky zde nejsou. K rychlému čtení napomáhají i krátké kapitoly. A epilog je vyloženě za trest, když není po ruce další díl, protože tolik vyvolaných otázek na poslední stránce a půl?
I když je tomu asi těžké uvěřit, tohle byla moje první kniha od Maasové, kterou jsem četla. Která mě vůbec zaujala. Už delší dobu se chci pustit do Skleněného trůnu (v září vychází box všech dílů, tak to bude jednoduché) pustit. Chci pochopit, co na tom všichni vidíte.
Ale zpátky k Půlměsíčnímu městu. Kniha byla úžasná a zabavila mě i při plnění samotky z Třech orlích per (skautská výzva, v podstatě 24h mlčení, 24h hladu a 24h samotka). Měla jsem ji půjčenou z knihovny, ale určitě si ji chci koupit. Bryce byla skvělá, Hunt také a všechny postavy byly propracované. Jen některé by potřebovaly větší vysvětlení, ale to asi druhý díl napraví.
SPOILER:
Každopádně už od asi sta stránek nebo prostě těsně po smrti Daniky jsem předvídala, že B bude ovládat světlo. Já nevím, asi to mám z Griši zafixované, ale přísahám, že jsem to věděla. Přesto mě konec překvapil.
KONEC SPOILERU
Upřímně mi to nepřišlo nějak moc víc než ya. Jak říkám, od SJM jsem nic nečetla, ale třeba v Kdybych tě našla (to mě napadlo teď, bude jich víc) jsou „erotické“ scény psané cca stejně do podrobna. Ale tady to asi čekáte, takže vám to přijde míň. Dám vám spoiler. Nemusíte se bát, za celou knihu spolu hlavní hrdinka a její love interest ani jednou nespali. ️️️️️/ ️️️️️
Přemýšlela jsem, jak mé pocity a dojmy z této knihy popsat. Autorka nám tu představuje zajímavou směs fantasy zasazené do relativně moderní doby. Najdeme tu v podstatě všechno od magie, nejrůznějších starých artefaktů a všech tvorů a ras, které z fantasy knih známe (andělé, víly, chiméry, vlkodlaky a upíry - v tomto díle tzv. měniči atd.), až po auta, vrtulníky, bojové tanky a situace typu: anděl si vytáhne z ledničky vajíčka, usmaží si je na pánvičce ke snídani a udělá si u toho selfíčko. Takhle to zní trochu jako bizár a ano, chvíli trvá, než se čtenář začte a pochopí, jak tento svět typu 2v1 vlastně funguje. Nejdřív sem byla zmatená a pak postupně čím dál víc nadšená z toho světa, který tu autorka vymyslela. Za mě lepší svět než Dvory. Půlměsíční město mě po této stránce - i přes ten bizár - fakt sedlo o dost víc. Během čtení některých scén mi hlavou současně létaly tyto dvě absolutně odlišné myšlenky, které nejspíš i dost vystihují moje rozporuplné pocity po dočtení: "To bylo tak boží a úplně jak psaný mě na míru ta scéna, to tam přesně pasovalo toto!" a hned současně s tím: "WTF? To si u toho psaní házela kostkou a solila tam jednu věc za druhou podle toho, co jí zrovna padlo?". Jak říkám, prostě trochu bizár, ale člověk k tomu asi musí tak přistupovat, když tuto knihu otevře a pustí se do ní. Je to pohádka pro dospělé. Tentokrát se autorka zaměřila víc na akčnost a napětí a odpustila si ten přehršel sexuálních scén jako bylo třeba ve Dvorech. Tady se sice nějaká také objevila, ale v těch skoro 800 stranách je to doslova zanedbatelné množství. Když se ještě vrátím k ději, líbila se mi ta thrillerovo-detektivní linka o pátrání po vrahovi a v kombinaci s tím zbytkem se mi to moc líbilo. Ale bohužel, konec, ten to trochu zabil. Rychlé a vyřešené v podstatě lusknutím prstu a to už jsem autorce bohužel nežrala. Velké plus ale vidím v tom, že ač jde o první díl série, končí to uzavřeně a nepotřebujete vlastně číst pokračování, aby jste se dozvěděli víc.
PS: Syrinx byl nejúžasnější a hned bych si ho vzala domů. A věřte tomu, že vy taky!
Chvilku mi trvalo než jsem se řádně začetla, ale po 200 stránkách to byla bomba! Bryce mi byla velmi sympatická. Laškování mezi ní a Huntem mě bavilo a vždy mi vykouzlilo úsměv na tváři. Zápletka byla dobře zamotaná, jak to má Maas ve zvyku, sice některé části rozuzlení byly průhledné, ale i tak se mi to líbilo. Opravdu jsem měla chuť knihu na začátku odložit, jsem ale ráda, že jsem to neudělala. Plus ta obálka je skvostná
Štítky knihy
drogy sex pro dívky romantika městská (urban) fantasy víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult) fantasy vulgarismy, nadávky americké romány
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
Řekla jsem si, že počkám, až vyjde celá série, že to vydržím. Haha, pěkně naivní, jakmile jsem v knihovně spatřila hřbet téhle krásky, už jsem s ní utíkala domů. Rozjezd knížky byl, jak už mnohé recenze naznačují, poměrně pomalý a docela náročný. Hrozně moc informací a vysvětlení, ve kterých se čtenář docela ztrácel. Pak se ale děj rozjede takovým tempem, že bichli nejde odložit! Tentokrát Maasová vykouzlila svět, který je podobný tomu našemu, ale všechny ty mobily, motorky a počítače vložila do rukou tak roztodivným stvořením, až se vaše fantazie divoce roztočí na plné obrátky. Měniči, archandělé, vlci, démoni, čarodějnice a mnoho dalších jsou do příběhu tak dobře zasazeni, až máte pocit, že je zítra ráno potkáte na ulici. Příběh je šmrnclý lehce detektivní zápletkou, což mě ohromně bavilo. No a romantiše linka? Tohle hate love podání prostě musíš číst! Drsnej, namachrovanej anděl a proti němu polovíla, která si rozhodně nenechá nic líbit. Ty vtipné scénky, později okořeněné super flirtem, jednoduše chceš! Příběh vás donutí se smát, áchat, vztekat a plakat v takových salvách, že ke konci jste doslova emočně vycucaní. Těším se na další pokračování jak malá holka!!