Rod zeme a krvi

12.10.2022

V tomto případě půjdu proti davu, ale z tohoto příběhu opravdu nejsem odvázaná. První 100 stran je doslova utrpení a dalších 100 stran je lehká tyranie. Od strany 200 je však už příběh zajímavější, nicméně nejlepší spád získá příběh až tak od strany 400. Z mého pohledu obsahuje kniha spoustu zbytečných detailů a autorka příliš často odbíhá od zápletky. Mít kniha o 300 stran méně, určitě nás autorka o nic nepřipraví, právě naopak.

Máme zde předvídatelnou Hate to Love romantickou linku. K Bryce jsem si většinu knihy nedokázala vytvořit vztah kvůli jejímu povrchnímu přístupu ke všem a její oblibě v drogách. Veškeré mé sympatie si tak získal padlý archanděl Hunt, který alespoň vedl s Bryce zajímavé dialogy, které mi zpříjemnili první polovinu knihy. Bylo to to jediné, co mě na první polovině knihy bavilo.

Druhá polovina knihy se konečně více věnuje hlavní zápletce. Autorka se konečně zaměří na pátrání po vrahovi, hledání Rohu, atd...Byla jsem k celému příběhu hodně skeptická, protože mě první polovina opravdu nebavila, nicméně zápletka s Rohem a celkové pátrání mě opravdu zaujalo. Neskutečně propracovaná část knihy, která by se klidně obešla bez všech ostatních fantasy prvků, postav a detailů. Samo o sobě by to mohlo tvořit příjemný detektivní příběh, který by ode mě určitě získal 5/5.

Bohužel je tu však ten neskutečně táhlý začátek a všechny ty zbytečné detaily, které nám autorka potřebovala sdělit co nejdříve. Přehlcení na prvních stranách je až hmatatelné, dávám proto pouze 3,5/5 - ale po dočtení druhé části knihy už asi chápu, proč má tolik čtenářů k této autorce sympatie. Začátky jí nejdou, ale jinak píše opravdu skvěle.

02.10.2022

(SPOILER) V této knize lze najít úplně všechno, na co si jen člověk vzpomene. Je tu hromada různých bytostí, vraždy, politické intriky, otroctví, moderní technologie v kombinaci s magií, jiné dimenze a v neposlední řadě boj o moc.

Jsem vděčná za anotaci, která mi naznačila směr, jakým se bude příběh odvíjet, protože prvních sto stran bylo otřesných. Několikrát jsem uvažovala, že knihu odložím, čtení zoufale zmateného začátku plného urážek, zbytečné agresivity, opíjení se a fetování mi vůbec nesedlo.

Po spáchání zločinu začal být příběh konečně zajímavý. Samotná detektivní linka se mi líbila, byla svižná a bez hluchých míst. Bavilo mě sledovat, kam vyšetřování hlavní dvojici zavádí. Bohužel ta romantická část mě moc neoslovila, postava Bryce je dost nesympatická a nepřesvědčilo mě ani to, že její chování vůči ostatním je jen její obranný mechanismus.

Co se týče otroctví, tak mi moc není jasné, jak je možné, že po smrti místodržícího, je jeho zástupcem člen triary, který má na čele vytetovanou korunu. Systém otroctví tu byl sám o sobě dost zvláštně popsaný, ano otroci nemají plný přístup ke své moci, ale mohou se volně pohybovat a nikdo je moc nehlídá. Sami otroci jsou mimo jiné i strážci, což je dost nelogické.

Zvláštních věcí je tu víc, například baletní vystoupení faunky s jejími kopýtky musí být originální zážitek. Budu muset víc zapracovat na svojí fantazii.

Osobně by mi nevadilo, kdyby byla kniha o něco kratší, stačilo by tak pětset stránek. Detektivní linka je v tomto díle vyřešena, za což jsem opravdu ráda, trochu jsem se bála, že vrah bude odhalený až v dalším díle.

27.09.2022

Jestli Půlměsíční město milujete a jste velký fanoušek Maasové, pak vás varuji - můj komentář je na vlastní nebezpečí.

Přečetla jsem Skleněný trůn (který miluju) i Dvory a co se týče stylu psaní, pro mě je takhle kniha nejhorší. Vlastně ji z duše nenávidím, protože všechno co jsem na Maasové milovala, nenávratně zmizelo.
Co strana to buď sexuální narážka nebo sprosté slovo/gesto a dialogy ze začátku byly výsměch. Hrozně mě to ve čtení rušilo. Vypadalo to, že v celém městě každý jen fetuje, pije a souloží.
Prostě… odporný.
Navíc tu máme anděli s piercingem a zpola oholenou hlavou. Celý ten punkový styl světa mi vůbec nesedl. Celkově jsem se ztrácela v systému světa, hierarchii atd...

Bryce byla nesnesitelná. Jako by do ní autorka zkombinovala nejhorší vlastnosti Aelin a Feyre. Taková arogantní nána, která na všechny jen otráveně prská, (přestože k tomu nemá žádný důvod!) Hlavně k Huntovi se chovala jak ke kusu hadru úplně bez důvodně).
Samozřejmě je ale skvělá bojovnice… protože proč ne? Na perfektní hrdinky jsme od autorky zvyklí.
Snažím se zjistit, co na Bryce postavy vidí - vymetá párty, kde drogy míchá s alkoholem, spí s každým kdo ji přijde pod ruku, chodí oblečená jako děvka (a přitom je naštvaná že si jí všichni s děvkou pletou!) a na každého ukazuje prostředníček. Z nějakého důvodu se ale všichni chovají, že je to naprosto v pořádku a běžné.

Ale hej – v téhle knize nezáleží jestli je vám dvacet pět nebo pár stovek. Absolutně všichni se tam chovali jak puberťáci. To dětinské chování všech mě neskutečně vytáčelo.

Když máte přečtené ostatní série od Maasové, nic vás nemůže překvapit. Proč? Vzorec se zkrátka opakuje:

1. Hlavní hrdinka je víla, nebo napůl víla (Aelin, Feyre, Bryce), je speciální, vypadá jak bohyně a samozřejmě ji všichni později zbožňují a kroutí hlavou jak je odvážná a úúúžasná! Samozřejmě je také mučednice, která na sebe bere všechny bolesti světa.
2. Hlavní crush je dokonalý alfa samec, válečník s temnou minulostí (Rowan, Rhysand, Hunt) a samozřejmě je hrozně mocný a má vzácnou moc, kterou ale po celou knihu použije jen párkrát, protože... aby to bylo zajímavější.
3. Maasová je přímo posedlá dokonalými těly, pachy a hlasy, které… cituji Bryce: Dokázal by člověka udělat už jenom tím, že by mu do ucha šeptal sprosťárny. (Clap, clap!) Ještě mě dostalo, že Mical je cítit jako půlnoční bouřka, sex a smrt. Kdyby se ke mně někdo takový přiblížil, zvracím. A je mi jedno že vypadá jak socha řeckého boha.
4. Sexuální obtěžování, otroctví
5. Nelogické chování postav/nelogické věci všeobecně
6. Ženský šovinismus

A takhle bych mohla pokračovat dál. Tyhle motivy se opakují doslova v každé sérii! Nic nového, překvapujícího. Všechno jede na stejné vlně.

Děj jsem popravdě ani nevnímala, protože jsem většinu času jen protáčela oči v sloup. Bylo to zdlouhavé, nudné, věty se neustále opakovaly.
Všichni říkají, že člověk musí vydržet nějakých 400 stránek a pak to teprve bude něco. Ne. Na to fakt nemám nervy. Navíc je svět neskutečně překombinovaný a naprostý chaos. Stejně tak je prekombinovaný závěr. Všechno na poslední chvíli, nepravděpodobné se stane skutečností, pravidla jsou zase porušována jak se zrovna hodí.

Je to jako by Maasová dala dohromady všechny věci, které jsem u Dvorů nenáviděla a vsunula se do jedné knihy. Sprosťárny přece dneska frčí, no ne?

Ano mělo to i své světlé chvilky, ale těch bylo v porovnání s ostatními zatraceně málo. Jediná čas, která se mi zamlouvala, byl souboj s archandělem.

PS: Už jsem alergická na slovo „alfablbec“.
PPS: Nasmála jsem se nad větami jako „mužský záblesk v očích“. Nevěděla jsem, že záblesk v očích se rozlišuje na mužský a ženský! Nebo tam bylo popsané, že místnost naplnila vůně slz Bryce. Může mi někdo prosím říct, jak voní slzy?

21.09.2022

Popravdě jsem nejdřív chtěla strhnout jednu hvězdu, za to, jak byl začátek totálně nepřehledný a člověku trvalo, než se vůbec zorientoval. Ale nakonec mě kniha strhla a anotace knize dost ubližuje, ještě, že jsem si anotaci četla tak před rokem, kdy jsem knihu kupovala a pustila jsem se do ní až teď (už bez čtení oné anotace). A udělala jsem dobře, protože anotace vám napráská, co se stane na prvních cca 100 stránkách, což je naprd. Jinak další bonus, že jsem se do knihy pustila až teď je, že za měsíc vychází druhý díl, takže k tomu ještě nemusím čekat na pokračování tak dlouho. Před touto knihou jsem četla 4. díl Dvorů a ten byl jedno velké zklamání, takže jsem fakt ráda, že Rod země a dechu mi vrátil zpátky starou dobrou S. J. Maas. Kniha měla opravdu hloubku (která u Dvoru stříbrných plamenů chyběla), postavy se krásně rozvíjely a i vztah mezi nimi. Tato kniha byla snad ještě lepší než Dvory a to u mě doteď Dvory (vyjma novely a 4. dílu) byly top série.

20.09.2022

Je to typická Maasová. V knize je spoustu věcí, které mě štvaly - stejné typy postav a vzorce jejich (někdy nelogického) chování, rádoby překvapivá tajemství z minulosti, která po předchozích knížkách nejsou tak překvapivá, protože se v jejím stylu psaní často objevují a podobně. Ale ano, je to typická Maasová - takže se dočkáte neuvěřitelné jízdy od začátku do konce s plot twisty, které se o pár stránek dál opět "twistnou", s postavami, které si zamilujete a promyšleného světa, ze kterého nebudete chtít ven a díky tomu všechny nedostatky přehlédnete. Takže nemohu jinak než dát 5 hvězd a netrpělivě očekávat druhý díl.

19.09.2022

Tak je to tady, konečně jsem se i já pustila do všemi oblíbené #sarahjmaas a musím přiznat, že už chápu, co na ní všichni vidí.

V Rodu země a krve se seznamujeme s Bryce, napůl vílou, napůl smrtelnicí, která se snaží vypořádat se smrtí blízkého člověka a zamotává se do spletitého mocenského boje, snaží se přežít všechny nástrahy, odhalit vraha, nepřijít o práci a taky o život.

Anotace této knížce vesměs ubližuje, protože až na doporučení Renči @rada.ctu jsem knize dala šanci a ještě, že tak. Musím se přiznat, že takhle zajímavou a propracovanou fantasy jsou dlouho nečetla. Najdete zde opravdu vše - víly, vampýry, anděly, démony, čarodějnice, skřítky, černokněžnice, duchy, archanděly…no prostě všechno. V téměř 800 stránkách je vám představen svět, který dává smysl, příběh se neustále rozvíjí a složitě a zajímavě proplétá, nechybí tu přátelství, láska, ale a i zrada a utrpení a každý krok budete s Bryce poctivě prožívat. A že tam těch šoků je docela dost.

Knížce ten cihličkový počet stran neubírá na zajímavosti, zápletky jsou originální a zajímavé, jen je to holt bichle, která se úplně nedá hodit do kabelky a číst třebas v metru. I když, proti gustu…
Moc se těším, až za měsíc vyjde druhý díl, Rod nebes a dechu, protože mě fakt zajímá, jak se bude příběh vyvíjet dál a co si na nás Sarah vymyslí, očividně je to docela génius.

16.09.2022

Bezva, fakt bezva jízda.

13.09.2022

Bavilo mě všechno, až na pomalejší začátek (200 stran cca). Musela jsem si zvyknout, že se děj odehrává v moderním světě a ne uprostřed lesa, jak tomu bylo v předchozích sériích. Po počátečních 200 stránkách, mě příběh začal hodně bavit a až do konce jsem neměla tušení, kdo to mohl udělat. O to víc mě to překvapilo. Bryce a Hunta jsem si oblíbila a těším se na další díl.

10.09.2022

Cekala jsme trosku vic, ale i tak prijemne,, lehke'' cteni. Dalsi dil urcite poridim.

07.09.2022

Za mě top. Asi ani nemám co vytknout. Děj se rozjíždí poměrně pomalu, ale právě díky tomu máme možnost seznámit se s celým tímhle světem. Akce ale taky nechybí a závěr je jí doslova prošpikovaný. Bryce jsem občas nechápala, ale jako postavu jsem si ji oblíbila. Stejně tak Hunta, který je prostě zlatíčko - hlavně když si hraje s chimérou. A Lehabah - taky oblíbená. Těším se na další díl, věřím, že to bude pecka. A palec nahoru za mapu!

04.09.2022

Tak tato kniha pro mě byla opravdu dlouhá, dlouhá jízda. Téměř 800 stran je opravdu nálož čtení a ze začátku bylo poměrně těžké se i začíst a zorientovat se (popis světa, hierarchie a ras), protože oproti Dvorům se zde nesetkáváme pouze s vílami, ale také s mnoha dalšími druhy. Ale to by nebyla Sarah J. Maasová, aby to i přes to, že to bylo složité a dlouhé nebylo vše perfektně vymyšlené do posledního detailu a mistrovsky napsané. První třetina je sice úmorná, ale jakmile se začtete, tak nebudete litovat! Postupně mě pohltil nejen samotný příběh, ale i hlavní postavy. Moc mě bavil ostřejší ráz, ve kterém je kniha oproti Dvorům psaná a také to, že jde o modernu - pomezí současnosti/budoucnosti. Hlavní hrdinka Bryce mě ze začátku pěkně nakrkla svým chováním v klubu, později jsem si k ní ale velice rychle našla svou cestu a podmanila si mě jak svou neochvějnou oddaností, tak svým ostrovtipem a sarkasmem a nebojácností. Hunt Athalar je za mě další z luxusně napsaných mužských postav touto autorkou a co dodat, jednoduše jsem si tu jeho andělskou prdelku prostě zamilovala :D. Poslední třetina knihy mě pak doslova rozebrala - pobavila jsem se, ale ukáply několikrát i slzy. Celým příběh byl protknutý spoustou zvratů, překvapení a drsných momentů a čtenář nikdy s jistotou nevěděl, kde je pravda a byl neustále v napětí. Sice tu nenajdete žádnou erotickou divočinu, věřím ale, že v následujících dílech se nám ji dostane naopak bohatě a i přes hezký konec knihy jsem zvědavá, co pokračování, které nás brzy čeká přinese!

,,Bryce byla dlouho duch, Hunte. Předstírala, že ne, ale byla" Vrtulník se konečně vznesl do vzduchu. ,,Ty jsi ji přivedl zpátky k životu." - Sarah J. Maas (Půlměsíční město: Rod země a krve)

03.09.2022

Moje první setkání s autorkou..A do Helu nemohla jsem sáhnout po lepší knize, snad žádná mě tolik nerozbrečela. Svět a příběh byli výborně vymyšlené, 800 stránek, ale to uběhlo tak rychle, nevěřícně jsem koukala na každý zvrat a že jich teda bylo.. Jsem zvědavá na druhý díl a nemůžu se dočkat.

10.08.2022

Je to dlouho, co jsem se u nějaké knížky rozbrečela. Fuuha.
Téměř 800 stran skvostu. Jako upřímně. Začátek, asi první dvě tři kapitoly náročné a složité čtení. Nespočet nadpřirozených bytostí v takřka moderním světě. Ale pak kniha dostane spád. A to je, dámy a pánové, jízda.
To, že mi zemřely postavy, které jsem si oblíbila, jsem obrečela. Sarah to odpouštím, protože její styl psaní já zbožňuju a klidně bych si od ní přečetla i nákupní seznam a bavilo by mě to.
Hunta jsem se zatraceně oblíbila a to samé platí i pro Bryce. Můžu říct, že všechny postavy byly skvělé a sympatické.
Chvíli jsem si myslela, že vím, jak to skončí, ale mýlila jsem se. Kniha mě neustále překvapovala!
I přesto, že to skončilo relativně dobře a konec byl jedna velká jízda, kdy jsem si i hodně pobrečela, jsem byla totálně fyzicky i psychicky vyřízená. Možná to bylo tím pláčem a truchlením, protože tohle se mi dlouho nestalo.
Do Helu, jsem vděčná, že druhý díl vychází za chvíli, protože jsem hodně netrpělivá!

DOPORUČUJI. DOPORUČUJI. DOPORUČUJI.
Fakt. Začátek je fakt složitý a možná bude těžký se začíst, ale pak to bude BOMBA, přísahám!

05.08.2022

Fantastické a naprosto vynikající! Sarah je jednička ve vymýšlení úžasných příběhů, událostí a postav. Jednička s hvězdičkou!
Replika autora, na jehož jméno si teď nevzpomenu: "Když se na začátku knihy objeví puška nad krbem, musí se z ní během děje aspoň jednou vystřelit."
Šestkrát, že...

P.S. Pevně doufám, že Bryce nakonec dostane možnost nakopat Rigela do jeho božského zadku!

30.07.2022

Moje prvotina od autorky a ve své podstatě i jedna z prvních fantasy knížek, které jsem četla. Nejdříve mě trošku odrazovala tloušťka knížky, přeci jenom skoro 800 stránek, to přece nemůže mít celou dobu spád. Musím říct, že opak byl pravdou, sice mně chvilku trvalo než jsem se začetla, ale pak jsem nemohla přestat. Jedna z mála knížek, kde mně byly sympatické všechny hlavní postavy. Už se nemůžu dočkat na druhý díl série, a mezitím se aspoň vrhnu na další knížky od autorky.

16.07.2022

Aaaa, to bylo taaaak boží!!!! Zpočátku jsem se v ději ztrácela, ale čím dál jsem se dostávala, tím to bylo jasnější. A do Helu, nechápu jak autorka dokáže vymyslet takhle skvělý a propracovaný příběh. Zamotaný od začátku do konce. A ten konec? Balíček kapesníků mi nestačil... Za mě osobně je kniha lepší než série Skleněný trůn a že ta byla pecková :)

10.07.2022

Četla jsem jí na dvakrát. Poprvé jsem knihu odložila po první nebo druhé kapitole, že tohle nepůjde. Nakonec jsem to zkusila znova a byla to pecka. Příběh ubíhal, nabíral zajímavé směry a nakonec překvapil.

09.07.2022

Maasová prostě nikdy nezklame. Bomba!

Škoda že ještě není druhý díl... Ze začátku jsem byla trochu zmatena, než se mi podařilo v hlavě uspořádat jak to vlastně je, zhruba od druhé třetiny mne kniha opravdu zaujala a u konce jsem měla problém knihu vůbec odložit. Za mne to byla pecka a už teď se těším na pokračování. Pro mne to byla první kniha od této autorky a ráda si od ní přečtu ještě něco dalšího.