Rodinné povídky
* antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/420941/bmid_rodinne-povidky-OYv-420941.jpg
3
245
245
Antologie povídek – tentokrát na téma „rodina“. Na krátké ploše povídek rozkreslí osm českých zkušených spisovatelů několik lidských životních etap a postojů k životu. Životní příběhy hrdinů a jejich názory jsou rozličné a odhalují vztahy k rodičovství, partnerství, k ostatním lidem i kořeny jejich postojů. Jiřina soudí, že muži jsou ubožáci a bylo by nejlepší obejít se úplně bez nich. Jenomže aby dosáhla toho, po čem nejvíce touží, muže potřebuje. Ani v rodině malé Emy tatínky nenajdeme – jak ten její, tak maminčin bydlí totiž stejně jako Ježíšek v nebi. U Svačinových je tomu přesně naopak, tam hraje prim pánské pohlaví. A rybaření. Tři muži jsou hlavními postavami také následující povídky a i oni berou své ratolesti na dovolenou. Dopadne to ovšem… všelijak. Editor Boris Dočekal.... celý text
Přidat komentář
Celkově velmi smutná sbírka, od začátku do konce. Takhle přece rodiny nemusí vypadat, alespoň ne všechny. Polovina povídek je přesto zajímavá a ne špatně promyšlená. Druhá polovina je bohužel tak nějak o ničem. Celkově chybí povídkám silnější pointa. Vlastně skoro každé.
Povídky moc nečtu, ale potřebovala jsem něco malého, skladného a nenáročného ke čtení, na výlet do autobusu. Tak mi byly v knihovně doporučeny Rodinné povídky. Příjemné čtení a svůj účel splnily. Nejvíc se mi líbila povídka Aleny Morštajnové Dům na úbočí
Soubor osmi kratších povídek na téma rodina. Řekla bych, že všechny na stejné úrovni, já u nich strávila příjemné odpoledne.
Výborné, velmi čtivé, nutí k přemýšlení. Nečekejte prudkou dějovost, ale mnohé povídky jsou sakra napínavé a utkví v paměti. Dokonce dokážou přimět k sebereflexi...
Koukám tu na ostatní komentáře a budu jasně vystupovat z davu... Já na povídky nejsem a jakmile je čtu fyzicky, tak je mám problém dočíst, ať jsou sebelepší... Proč mi ale nikdo dřív neřekl, že poslouchat je jako audioknihu je hrozně super?! Tohle je už druhá povídková sbírka, kterou jsem poslouchala ve formě audioknihy a bavila mě... Díky několika interpretům jsem se do povídky vždy zaposlouchala a ve výsledku byla opravdu spokojená... Nečekejte samozřejmě něco světoborného, ale jako audiokniha ke stereotypním činnostem je to prostě moc fajn volba...
Přečteno za jeden den. Ale za mě ne, povídky mě nesedli, vůbec mě nebavili, asi dvě, který byly za mě nejlepší byly povídky Morče a Prut ale i tak nic moc. Nedoporučuji. Čekala jsem málo, ale až tak málo ne.
Rodiny pod drobnohledem českých autorů a autorek. Čtení nikterak veselé, ostatně jako často život sám. Někde trocha víc nostalgie, jinde zamrazí, z dalšího příběhu kouká smutek a bezmoc, ale jinde naštěstí i dávka černého humoru. Osobně mám velmi ráda úsporný styl Petry Soukupové, bavily mě nostalgické prázdniny Miloše Urbana, mrazilo mě z dokonalé matky Anny Geislerové a vyloženě jsem se bavila u pánské jízdy ve stylu S tebou mě baví svět v podání Marka Epsteina. Příjemné čtení na jedno odpoledne, zvlášť, když si pak člověk může oddechnout, že u něj to zatím není tak zlý.
Povídky se mi líbily, dobře se četly. Čekala jsem texty vtipné, odlehčené, humorné, ale většinou to byly povídky vážné, k zamyšlení, o složitých vztazích. Překvapilo mě to u Ani Geislerové při porovnání s její knihou P.S. . Ráda jsem objevila další české autory.
Povídky jsou čtivé, každá z nich je něčím zajímavá a musím říct, že mě téměř všechny bavily.
Nakladatelství LISTEN se ve své edici Česká povídka rozhodlo prezentovat dílka českých autorů, kteří vymyslí povídku o nejodpudivějších vztazích v rodině. Velice se jim to podařilo. Pevně věřím, že vztahy, které jsou názorně vypsány v povídkách, v ČR, či spíše po celém světě, nepřevládají. Také mě zaráží nespisovný jazyk a používání četných vulgarismů (zvláště u ženských autorů). Další odraz současné společnosti?
Možná bychom mohli jako "laici" napsat k těmto povídkám PROTIKLADY, ve kterých budou příběhy, kde vztahy fungují.
Tři hvězdičky jsou za to, že mě znechutil obsah. Jinak jsou povídky čtivé a vskutku mistrné, dá se říci.
Už podle autorek jednotlivých povídek jsem nečekala nic veselého. Tušení mě nezklamalo. Líbila se mi nejvíc první povídka. Celkově hodnotím jako slabší průměr.
Musím říct, že pod názvem Rodinné povídky jsem si představila odpočinkové pohodové příběhy, ideální do tohoto stresujícího období...ale zrada, většina povídek má poměrné silná témata.
Celkem v knížce najdete 8 povídek (mezi autory jsou moje oblíbené autorky jako Petra Soukupová nebo Alena Morštajnová), ale +- se mi líbila tak polovina, proto 3*.
Velmi mě svým stylem psaní mile překvapila Aňa Geislerová.
Povídky si čas od času přečtu docela ráda, takže jsem se na ty Rodinné těšila a nebyla jsem zklamaná. Nejvíce se mi líbily první tři povídky, těm bych dala plné hodnocení. Poslední tři povídky také nebyly vůbec špatné, u mě za 4*. No a prostřední dvě mě zaujaly tak nějak průměrně. Celkový dojem příjemný, i když za pár dní si už asi nic moc nevybavím, ale to už tak s povídkami většinou bývá.
Ani nevím, co jsem od tak krátkých povídek čekala. Navzdory tomu, že mám povídky obecně ráda, a líbí se mi ten element nedokončenosti a krátkosti, musím říct, že tohle asi nebyl můj šálek čaje. Nechci říct, že by se mi žádná z povídek nelíbila - Dvořáková se Soukupovou i Mornštajnovou jako vždy bodují, ale nenašla jsem v souboru nic, co by mi po dočtení rezonovalo hlavou a co bych si ještě za pár dní pamatovala. Bohužel.
Chlapi tady dostavájí na prdel. Jako autoři jsou zastoupeni pouze dva a jejich texty jsou slabé, pod jejich úroveň. Chlapi jako postavy v povídkách ženských autorek jsou zbabělci, sráči a slaboši, případně tam vůbec nejsou. Jedinou výjimkou je otec a manžel Michal v Morčeti od Ireny Hejdové. Normální chlap. Jinak dobré, Dvořáková, Soukupová, Myšková a Mornštajnová jsou opravdu současné prvotřídní autorky a Hejdová a Geislerová s nimi drží krok. Jen vyznění je často až příliš podobné a bolestínské.
Část díla
Dům na úbočí
2019
Ema má babičku
2019
Morče
2019
Princezna domova
2019
Prut
2019
Autorovy další knížky
| 2009 | Thriller |
| 2008 |  Tichá hrůza |
| 2020 | Nejkrásnější dárek |
| 2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
| 2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
Šest žen a dva muži, osm známých jmen, osm povídek k zamyšlení. Čekala jsem aspoň trochu legrace, humoru, životního moudra a nadsázky. Dostalo se mi pravého opaku, což tak trochu nechápu. Vždyť rodinný život nemusí být jen tragédie, zklamání a bolest. Chápu, to dobré se v dnešní době bere jako samozřejmost, a to těžké už společně nikdo nést nechce.
Asi jsem měla štěstí. Já kolem sebe viděla nádherné příklady vzájemné lásky a pochopení, kousky rodinného, manželského štěstí i u lidí, kteří opravdu na růžích ustláno neměli.
Kniha je útlá, osm povídek vám příliš času nezabere, ale také nepovzbudí. I přes velký počet oblíbených autorů v jedné knize se k této vracet nebudu.
Hodnotím 3*, ženy zachránily muže. V mých očích byly jejich povídky o stupínek lepší. Jinak by mé hodnocení bylo ještě slabší.