Rohy
Joe Hill (p)
Před rokem přišel Iggy Perrish o jediného člověka, kterého skutečně miloval. Ráno po prvním výročí té strašné události se probouzí s kocovinou – a s rohy na čele. Stal se z něj konečně děsivý ďábel, za kterého už ho stejně mnozí mají? Iggy záhy zjišťuje, že k rohům dostal nádavkem i schopnosti, s jejichž pomocí dokáže odhalit zlo, jež ho připravilo o jeho lásku. Hranice mezi andělem a ďáblem je však nebezpečně tenká a nejkrutější pravda se skrývá tam, kde by ji nikdo nehledal. Joe Hill po úspěšném debutu Černá krabice opět napsal knihu, která se čte jedním dechem. Příběh o lásce, pomstě a temných stránkách lidské duše se vine jako cesta krajinou plnou překvapení a nečekaných zvratů, z nichž největší čeká na konci. Abychom pochopili přítomnost, musíme se někdy vrátit hluboko do minulosti…... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno: 2010 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Horns, 2010
více info...
Přidat komentář
Nuda. Přiznám, že mě trochu tlačil čas a já posledních dvacet stran vzdala. Bylo to ale i tím, že mě Ig nebavil. Snad nějaké světlé stránky, pár jich bylo, ale jinak nuda a nuda. Škoda!
hned po dočtení jsem si to chtěl přečíst znovu.. ;-) prostě super. týdle knížce totiž nechybí vůbec nic, nemá jediný hluchý místo , echtovní zápletka, geniální propracování postav, jedna z mých TOP ! ďábelská, ďábelská knížka! můj nový oblíbený autor. DOPORUČUJI
a teď jsem se dozvěděl, že to bude zfilmovaný - hl. role Daniel "Harry Potter" Radcliffe. boží ;-)
Kniha s výbornou zápletkou, zajímavými postavami a silným příběhem. Jen jsem byla poměrně zklamaná v druhé polovině knihy, když celá patálie s rohy začala nabírat na poměrně šílených obrátkách, šílených přes hranici snesitelnosti.. ale to by se vzhledem ke kvalitě celého příběhu dalo odpustit.. Jak už bylo řečeno - jablko nepadá daleko od stromu a já se těším, až si od Hilla přečtu něco dalšího.
Celkem dost dobrá knížka, ale čekal jsem od toho jaksi víc, když to tak všichni chválili, ale i tak se mi tato knížka líbila.
Čtivé dílko, ačkoliv delší než bylo nutné. Normálně bych řekl, že by mu slušel spíš povídkový kabát, ale to bychom zase zůstali ochuzeni o spoustu zajímavého dění. Co mě poměrně nemile překvapilo, byla tentokrát česká verze s podivnými chybami. Nemyslím na shodu podmětu s přísudkem (jednoho i/y jsem si všiml), ale spíš na to, že po čtvrté kapitole v knize následuje čtvrtá kapitola, a že se v části, kdy Lee vzpomíná na kocoura, najednou do věty místo "Lee" vloudí "Ig" a člověk je z toho pěkně zmatený.
Nevím, do poloviny mi připadala kniha čtivá, byť značně depresivní, ale pak se to nějak zásadně zvrtlo (hadi apod.) a konec byl totálně ujetý...Nic mě vlastně neoslovilo, nic jsem si z knihy neodnesla (i když samotný námět by si jistojistě zasloužil lepší využití - témata pojetí Satana, pokušení, hříšných lidských nádob, nebo třeba i duše byla natolik okrajově a letmo zmíněna, že to nestojí ani za řeč). Nerozuměla jsem ani konci, čekala jsem nějaký jednoznačnější, přízemnější a - popravdě řečeno - lepší konec pro hlavního hrdinu.
Na Černou krabici podle mě tahle knížka prostě nemá. Je moc dobrá, Hill dokazuje, že umí psát, má svůj vlastní styl, kterým čtenáře buď dostane nebo úplně odradí, ale pokud už si v něm najdete zálibu, nebudete knihou za žádnou cenu zklamaní.
Trochu tomu sice trvá, než se to rozjede, začátek je celkem zdlouhavý, ale jinak k tomu nemám vůbec nic.
Hill si našel svůj styl a nemíní čtenáře unavovat dlouhými úvody do zápletky. Psychologický rozbor postav je výborný. Nejspíš by mi přeskočilo, kdybych musela poslouchat od svých blízkých ty nejhorší myšlenky. Iggy není tak zajímavá postava jako Jude z Černé krabice, ale za to je jeho příběh dobře propojen s kriminální zápletkou.
Závěr už byl na mě moc ujetý, víc by se mi líbilo, kdyby to zůstalo na psychologické rovině.
Nemůžu si pomoct, ale i přes veškerou chválu, kterou jsem na knihu slyšela, mě osobně tak uplně nesedla. I když musím uznat, že konec byl impozantní a motiv domku z myšlenek na stromě se mi velmi líbil.
To nejlepší, co ze sebe Hill vypotil, představuje premisa, která kromě nepopiratelného půvabu v sobě nese i jasný potenciál k nečekanému vyústění zápletky a podvratnému a nejednoznačnému pojetí postav. A určitou krátkou chvilku se i zdá, že to tak bude. Bohužel autor evidentně v sobě nedokázal nalézt odvahu vykročit za hranice klasických schémat a postavy se opět rychle vrátí k obvyklé typologii. (SPOILER) Milující dívka miluje z celého srdce, padouch je padouchem padouchovitým ve všech ohledech a sourozenecká láska trvá navěky. ( Konec SPOILERu) Neinovativní standardnost druhé poloviny knihy mě vzhledem k nabízejícím se možnostem vyloženě otrávila a vyvolala dojem, že buď autor podlehl tlaku vydavatele na podřízení se očekáváním mainstreamového publika, nebo prostě a jednoduše je průměrný škrabal s o něco lepší imaginací. To si ovšem netroufám na základě jedné knihy soudit.
Ig Perrish se opil a druhého dne ráno zjistil, že má rohy. Ale to je jen vizuální změna a na to se váží různé schopnosti, které nebudu samozřejmě prozrazovat. Jeho přítelkyně byla před rokem zavražděna a Ig byl hlavní podezřelý. I když nebyl obviněn a vězněn tak jen málokdo věří v jeho nevinu.
Musím říct, že kniha mě překvapovala už během prvních padesáti stran. Příběh a odhaluje nejtemnější touhy spousty lidí. Ig zkoumá svoje nově nabité schopnosti, zjišťuje mantinely a hlavně touží po pomstě. Není zde nouze o akční momenty, ale i ty smutné a šokující.
Joe Hill se potatil. Krásně čtivá horrorová fantasy říznutá vzpomínkami na dětství.
Knížka se mi moc líbila a je napsaná opravdu dobře. Je napsaná mnohem lépe než Černá krabice a také námět je daleko zajímavější. Velmi mě zaujal nápad s rohy, jaké by to asi bylo, kdyby mi všichni museli říkat své skryté, temné myšlenky. A jak by asi bylo mě. Napadá mě spousta věcí, jak by se to dalo využít.
I když je to samozřejmě drsná kniha, tak se v ní skrývá i milostný a romantický příběh.Mám pocit, že až už táta nebude moci psát, tak tu má svého velice obstojného nástupce.Tahle kniha má prostě neskutečnou sílu!!
Ačkoliv se mi kniha ve líbila, rozhodně jí nechyběl nápad a promyšlený, chvílemi napínavý příběh, musím podotknout, že jsem se do čtení opravdu musela nutit a určitě se nejednalo o knihu, kterou bych přečetla během několika hodin. Vadilo mi příliš mnoho popisů situací a prostředí, pocitů. Přidala bych spíš akci. Hodně to zachránil konec, líbilo se mi, jak se najednou všechno propojilo a dalo to smysl. Jen mě trošku zamrzelo, že vlastně od poloviny knihy víte, kdo je vrah. Uvítala bych trošku napětí, ráda hledám vraha sama na základě indicií. Tady žádné nebyly, vlastně šlo jen o to, jak vraha usvědčit. A taky mě trošku zamrzelo, že téměř do konce je Merrin prezentována jako ta, která si o znásilnění a vraždu vlastně sama řekla, i když že šlo opravdu o znásilnění se také dozvídáme až ke konci, protože dlouho všechno nasvědčuje tomu, že to bylo dobrovolné, aby zkusila sex také s někým jiným. A Igyho smrt a spojení s Merrin, to byl přímo pohádkový konec. Ale ano, ve výsledku byla kniha zajímavá a jsem ráda, že jsem se k ní dostala.
Skvělé napínavé dílo a opět spojení reality s fikcí.Není překvapení že Hill je výborný psycholog s opravdu dokonalou a temnou fantazii,Také si jistě všimnete že se jeho díla neustále zlepšují.
Hill má rozhodně pozoruhodnou představivost a talent na přirozené spojení reality a fikce. To první dokázal vskutku zdařilou synopsí, která sice v jednotlivostech není vrchol originality, ale jako celek se jedná o novum. Svůj um prokázal funkčním propojením fantastického s realistickým, i když v této knize si to dost usnadnil vlastními pravidly. A právě přílišné usnadňování, zbytečná doslovnost a až urážející vysvětlování jsou spolu s neschopností dostat z nápadu maximum největší kameny úrazu této knihy.
Líbí se mi, jak Joe Hill dokáže popsat stinné stránky lidí, špatné myšlenky a plány, které občas napadají každého z nás. Temnota příběhu je stejná jako v knize Černá krabice, ale tady vás konec příběhu donutí si položit pár otázek k zamyšlení.
Veliká spokojenost a pro mě překvapení jako hrom. Výborný psychologický thriller s hororovým oparem. Spletitá struktura příběhu prolínající minulost ( příběh z dětství je bezchybný) s přítomností mohla způsobit hrozný guláš, ale Hill to vše ukočíroval parádně až do samotného konce. Nápad s rohy byl využit na maximum. Díky nim odhaluje hlavní hrdina v lidech ty nejtemnější a nejzvrhlejší potlačované myšlenky. U některých čternářů může kniha posílit "víru" v ateismus. Joe mě teda na svůj další román doslova pekelně nažhavil. Už nebudu jako v případě Rohů tak dlouho váhat.
4/5
Autorovy další knížky
| 2013 |  Vánoční říše |
| 2010 | Rohy |
| 2011 | Vítejte v Lovecraftu |
| 2016 | Ohnivý muž |
| 2007 |  Černá krabice |
Ne, tuhle knihu bych nedoporučila. První půlka mě docela bavila, ale ale zřejmě to bylo jenom tou skvěle vymyšlenou situací, kdy Ig zjišťuje, co vlastně rohy "umí". Knihu jsem potom odložila několikrát jsem se k ní pokusila vrátit, ale nešlo to. Autorovi se nějak nepodařilo nastínit atmosféru tajemna a napětí, nepomohli k tomu ani hadi ani nadpřirozené schopnosti, ani ďábelský hajzl. Vsuvka z minulosti (kromě jízdy na vozíku) vyloženě nudila. Řekla bych, že můj tip, jak se to všechno stalo bude správný a bohužel ten nejkýčovitější, co lze vymyslet. Druhou hvězdu dávám víceméně za nápad. Dám Hillovi ještě šanci, je přece jenom možné, že toho po tátovi podědil víc.
Mrkněte raději na film.