Rohy
Joe Hill (p)
Před rokem přišel Iggy Perrish o jediného člověka, kterého skutečně miloval. Ráno po prvním výročí té strašné události se probouzí s kocovinou – a s rohy na čele. Stal se z něj konečně děsivý ďábel, za kterého už ho stejně mnozí mají? Iggy záhy zjišťuje, že k rohům dostal nádavkem i schopnosti, s jejichž pomocí dokáže odhalit zlo, jež ho připravilo o jeho lásku. Hranice mezi andělem a ďáblem je však nebezpečně tenká a nejkrutější pravda se skrývá tam, kde by ji nikdo nehledal. Joe Hill po úspěšném debutu Černá krabice opět napsal knihu, která se čte jedním dechem. Příběh o lásce, pomstě a temných stránkách lidské duše se vine jako cesta krajinou plnou překvapení a nečekaných zvratů, z nichž největší čeká na konci. Abychom pochopili přítomnost, musíme se někdy vrátit hluboko do minulosti…... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Přidat komentář
Stejně jako u Černé krabice i u Rohů jsem byla nadšená. Hill píše trochu jinak než jeho otec, ale nedá se říct, že hůř, smysl pro tajemnou atmosféru po něm určitě podědil. Scény ke konci knížky odehrávající se v prostředí staré slévarny byly podle mě naprosto úžasné a konec, přesto že nebyl nikterak zvlášť šokující, mě dostal. Jsem opravdu zvědavá, co nám Hill předvede do budoucna, protože jeho první dvě díla jsou opravdu skvělé.
spíš než horor je to thriller s menšími hororovými prvky, ale to nevadí, protože mi to líbilo a plným právem si to zaslouží pět hvězdiček. Je to hlavně kvůli tomu, že Hill neustrnul ve svém literárním vývoji a v porovnání s Rohy je Černá krabice jen vydařeným cvičením z workshopu pro mladé autory. Rohy dokazují, že Hill na to má a že je jedna z největších star mladé autorské generace, a že je rozhodně synem svého otce. I přes fakt, že od začátku víme, kdo je tu hlavní parchant a že nás nečekají nikterak šokující odhalení, se mi to líbilo. A to hlavně z toho důvodu, že postavy jsou tu tak živoucí a propracované, že mě až chvílemi přecházel zrak. Překvapivě mě pak nejvíc zaujal záporák, který se mi zdál nejvíc propracovaný a byl skutečná literární svině, i přes to si myslím, že by příště mohl Hill stvořit ještě lepšího. Každopádně tenhle mě uspokojil hodně a byl pro hlavního hrdinu důstojným protivníkem; sečteno podtrženo: Joe Hill se vrací s novým románem na pomezí thrilleru a hororu v němž neustrnul ve svém vývoji a dál nám dokazuje, že s ním musím na poli literatury počítat
Autorovy další knížky
| 2013 |  Vánoční říše |
| 2010 | Rohy |
| 2011 | Vítejte v Lovecraftu |
| 2016 | Ohnivý muž |
| 2007 |  Černá krabice |
Je to parádní thriller s hodně nápaditou zápletkou. Přesto tomu něco chybí. Klady a zápory jsem shrnul níže.
+
Zápletka - Pro mne hodně originální a zábavná.
Pasáže kdy Ig ovládá pomocí rohů své příbuzné - Je to emotivní a jakýmsi způsobem vzrušující.
Kapitoly z dětských let - Ač je to možná zarážející, je to to, co se mi na knize nejvíce líbí.
Proplétání osudů a dějů minulých do jedné dějové linie - To se Hillovi povedlo parádně. Má poklona.
Emoce - Hodně dobře popsané. Možná by ale autor měl zauvažovat nad emocemi hlavního hrdiny. Ke konci to bral moc vlažně.
-
Přirovnání - Některá jsem Joeymu nevěřil. Byla až moc vyumělkovaná a viditelně namáhavě ,,vypocená" z autorovy mysli.
Hodně zmatený začátek - Vlastně nevíte co se děje. Než pochopíte souvislosti (funkci Rohů) trvá to několik stran.