Rok kohouta

Rok kohouta
https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/576/rok-kohouta.jpg 4 773 773
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Spisovatelka, která nemůže psát. Tíseň úplně strašlivá. Nikomu to neříkám. Stejně to nepomůže. Já mám tíseň a já s tím musím něco dělat. Nikomu to neříkám a přitom mám čím dál větší potřebu s někým se objímat (a být objímaná), někoho hladit (a být pohlazená), s někým se milovat (a být milovaná), k někomu se schoulit... Je devět. Patrik má mít první výslech na policii (z úterka přeloženo na středu, nevím proč). Když jsme mu nestáli ani za telefonát, z účasti jsem se omluvila. Nezajímá mě to. Jak to asi probíhá? Policie už Patrika dávno neznervózňuje ani nestresuje, po všech útěcích z výchovného ústavu, po šťárách v pražských nočních klubech, kde se převážně zdržuje, po tom, co ho několikrát sebrali a drželi na vyšetřovně, dokud si pro něj z ústavu nepřijeli... Je v pohodě. Tíseň.... celý text

Romány Literatura česká
Vydáno: , Odeon
více info...

Komentáře 142

Recenze 2

Hvězdičky 773

Tempo & emoce

Přidat komentář
misssicccka
30.11.-0001 4 z 5
misssicccka

V této knize jdou pocity ven...bezmoc z nevyvedených dětí, bezmoc ze ztráty iluzí, ze selhání člověka jako rodiče, vlastní obhajoby (udělali jsme přece, co jsme mohli, snažili jsme se), vztek na manžela, vztek na sebe.
Čtivá výpověď o životě adoptivního rodiče, který nese odpovědnost za činy dětí, které k zodpovědnosti zřejmě nikdy nedojdou a ani štipec vděku v nich nenajdete.
Tohle ať nečte někdo, kdo uvažuje o adopci dítěte :(.

smiku
30.11.-0001 5 z 5
smiku

Téma jakkoliv prvoplánovitě nezajímavé jako je adopce dětí a popis (ne až tak) běžných denních starostí je v knize popsáno struhujícím a čtenářsky zajímavým stylem. S velkou osobní odvahou je zde vyřčeno mnoho pravd souvisejících jak s adopcí dětí genově nepřizpůsobivších etnik, tak i pocitů osobní a tvůrčí nejistoty.