Romeo a Julie
William Shakespeare
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383006/romeo-a-julie-ZMm-383006.jpg
4
5560
5560
Kniha vydaná k představení ve Stavovském divadle (divadelní program). činohra 2003 Textové a hudební úpravy: Hudba: Daniel Fikejz Překlad: Josef Topol Inscenátoři: Dramaturgie: Daria Ullrichová Kostýmy: Zuzana Krejzková Režie: Vladimír Morávek Scéna: Jan M. Chocholoušek Role: Kníže Eskalus: František Němec (vlastní) Paris: Ondřej Pavelka (vlastní) Montek: Jiří Štrébl (host) Kapulet: Miroslav Donutil (vlastní) Romeo: Pavel Liška (host) Merkucio: Richard Krajčo (vlastní) Benvolio: Filip Rajmont (host) Tybalt: Vilém Udatný (vlastní) Bratr Lorenzo: Vladimír Javorský (vlastní) Bratr Jan: Michal Gulyáš (host) Baltazar: Jiří Král (host) Samson: Tomáš Karger (host) Řehoř: Radim Kalvoda (host) Petr: Milan Stehlík (vlastní) Lékárník: Jan Kačer (vlastní) Parisův panoš: Karel Pospíšil (vlastní) Paní Monteková: Zuzana Šavrdová (vlastní) Paní Kapuletová: Eva Salzmannová (vlastní) Julie: Kateřina Holánová (host) Chůva: Iva Janžurová (vlastní) Chorus: Kateřina Burianová (vlastní), Jitka Smutná (vlastní), Marika Skopalová (vlastní) Muzikant: Zdeněk Hrášek (externí spolupráce), Jiří Wehle (externí spolupráce) Spolupracovali: Asistent režiséra: Marika Skopalová Fonetická spolupráce: Zdena Palková Hudební příprava: Jana Vychodilová Inspicient: Václav Bláha Nápověda: Zuzana Němečková, Alena Kubečková Šerm : Václav Luks... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2003 , Národní divadlo (Praha)Originální název:
Romeo and Juliet, 1595
více info...
Přidat komentář
Legendární a dramatická divadelní hra. Celosvětově uznávaná a právem. Božský příběh zakázané lásky s tragickým koncem. Kdo nečetl, neprohloupí. Kdo četl, souhlasí. Alespoň z větší části.
Stačí jedno vyslovení názvu a všichni se už vidíme pod balkonem, kde Julie šeptá tak krásně sladká slova, že by člověk uvěřil, že láska je ten nejmocnější lék proti životní trudomyslnosti. William Shakespeare zde servíruje příběh, který je prostý i geniální: dva mladí, krásní a lehce pošetilí zamilovaní proti celému světu. A není to jen další love story – tohle je legenda, která se zaryje pod kůži a zůstane tam jako nejsilnější tetování lásky, touhy a tragédie.
Shakespeare v této hře rozehrává drama s bravurou, která vám nedá vydechnout. Jazyk je košatý a barvitý jak podzimní les. To nejsou jen slova, to jsou hotové ohňostroje emocí, které vás buď rozesmějí, nebo vám vženou slzy do očí. Verše jsou tak ladné, že je skoro hřích číst je potichu – máte chuť je rovnou recitovat a nechat své vlastní srdce stát se tou krvácivou rekvizitou, kterou autor tak mistrovsky přeladil do literární hudby.
Romeo a Julie jako postavy jsou tak neskonale půvabní a zároveň tak pošetilí, že se jim prostě nedá nefandit. Romeo, mistrný básník vlastního utrpení, lásky a zápalu, by klidně zapálil celý svět, jen aby Julii jednou viděl pod hvězdami. A Julie, sladká Julie! Silná, odvážná a do svého citu ponořená tak, že i měsíc v její přítomnosti bledne závistí. Když se tihle dva potkají, je to jako srážka dvou meteorů – exploze lásky, která se neohlíží napravo ani nalevo, a o to více působí opravdově a nezapomenutelně.
A pak jsou tu vedlejší postavy! Představte si jejich kouzlo: Mercutio, který sype vtipy a poezii z rukávu, je ztělesněním té divoké životní energie, kterou si chcete připomínat, kdykoliv vás pohltí šedé dny. Nebo Tybalt, ostrý a vášnivý, který jako oheň vnáší napětí do každé scény. Shakespeare tu vykresluje každou postavu s takovou pozorností, že máte pocit, že je všechny znáte – že by klidně mohli sedět s vámi u stolu, v poháru vína jim plápolá zloba nebo radost a v očích tančí nezastavitelná životní síla.
A teď k tomu nejsladšímu a nejtrpčímu zároveň – k tragickému konci. Když dojde na tu nešťastnou situaci se dvěma sklenicemi jedu, víte, že tohle není běžné drama. Tady jsou slzy na místě, protože Shakespeare servíruje tragédii s takovým mistrovstvím, že i když to čtete po desáté, pořád vám srdce sevře v ocelových kleštích. Žádná zkratka, žádné šťastné náhody – jen bolest, čistá a syrová jako naostřený nůž.
Romeo a Julie je knihou, která se za staletí neztratila v prachu historie. Naopak, její lesk je pořád jasný jako tehdy, protože v sobě má sílu lidských emocí, syrovost lásky a vášeň mládí, která se nepoddá ničemu – ani smrti. Shakespeare nám tady dává lekci o tom, že láska je největší síla vesmíru. A tak pokud hledáte příběh, který vás provede od sladkých vzdechů k hořkému pláči, sáhněte po Romeovi a Julii. Připravte se na jízdu emocemi, která vás chytí za srdce a už nikdy nepustí.
.....příští věk řekl by:
" Ten básník pustě lhal,
lidská tvář neměla nikdy tak božský jas".
A mými papíry, stářím už zežloutlými,
by všichni pohrdli jak žvástem staříka
a pravdu měli by za pošetilé rýmy,
za píseň z dávných dob a zápal básníka.
Sonet 17
Romeo a Julie 22x odpad?!!? Lámu hůl.
(SPOILER) Každý aspoň jednou v životě musí přečíst něco od legendárního Shakespeara, ať je čtenář či nikoliv. S tímto člověkem se setkáte prakticky všude. Většinou jsou citovány věty z jeho děl a celkově to jméno je proslulé po celém světě. Já si vybral Romeo a Julii, jelikož a protože, jsem jako malý viděl animovanou verzi pro děti. Ano, tak moc je tento autor proslulý. Styl jeho písma je rozhodně zajímavý, o tom žádná, to je jedna z věcí které ho činí tak zajímavým. No, k samotné knize. Děj není příliš složitý, nerozebírá žádné tehdejší složité úvahy. Tento příběh zná každý, je dost pozoruhodný. Je to tragédie, ale nakonec (když se nad tím člověk zamyslí) dopadne to dobře. Není co dodat klasika klasik a vysoce kvalitní počin na tu dobu.
Tato kniha dělí čtenáře na dvě skupiny na celém světě a to na ty, kteří ji milují a na ty, kteří jí nenávidí.
Známá je i lidem, kteří nečtou vůbec.
Na knihu jsem si vzpomněla, protože se mi hodila k bodu do čtenářské výzvy a přinutila mě se zamyslet nad mými pocity, které jsem z knihy měla.
Ve svých vzpomínkách jsem se vrátila do do doby svých 12 let. A vybavuji si, když jsem knihu držela v ruce byla jsem velmi zklamaná jak obyčejný vzhled má obálka knihy. Je to tak úžasné nadčasové celosvětové dílo. Očekávala jsem vazbu v kožených deskách s kovovými rohy, stránky, na kterých se podepsal čas, a ono tohle obyčejné nic
Čteno hlavně kvůli maturitní četbě. Hodně jsem se těšila, protože Romeo a Julie jsou zkrátka klasika. Nějak mě nezklamalo, ale asi jsem prostě čekala víc nějaké té dramatičnosti.
Zlatá klasika nejen do maturitní četby, ale do celého povědomí. Alespoň 1x by si ji měl přečíst každý čtenář.
Vždycky jsem se těšila až jednou budu dost stará na to abych si to přečetla a pochopila to. Když jsme to letos dostali do povinné četby, říkala jsem si, že už nastal ten čas. Já se nemohla dostat přes 50 stránku a zbytek si musela pustit jako divadelní hru. Je to poprvé, co jsem nepřečetla povinnou četbu a stydím se za to, ale mám pocit, že je to tak známý příběh, že víte o čem je aniž byste to museli číst. Doufám, že před maturitou to ještě stihnu přečíst a najít to o čem všichni mluví.
Nevím, co se při psaní honilo Shakespearovi hlavou, ale za mě je to teda hodně hodně podprůměrné drama. Hamlet se mi moc líbil, mělo to vtip a nápaditost, ale Romeo a Julie je 140 stránek skoro o ničem. Vůbec na mě z toho díla nepůsobilo, že by do sebe byli nějak zamilovaní, což je asi docela špatně, když je ta kniha celá o jejich "lásce".
Pro mě to byla klasika k maturitní četbě. Věděla, jsem že tuhle mám v kapse. Velmi příjemné čtení.
Načteno z povinnosti: slohová práce pro syna. Věděl jsem samozřejmě o čem to bude, jak to dopadne: kdo by taky nevěděl. "Hamlet" mě upřímně dostal a po jeho přečtění jsem měl jednoznačně pozitivní pocity. Romeo a Julie mě tak úplně "nerozsekali"...
Druhá kniha do Shakespeara a podruhé jsem se přesvědčil, že Shakespeare (alespoň v psané podobě) opravdu není pro mne.
Jeho styl psaní mi příjde až moc překomplikovaný a tím, jak se snaží děj natáhnout, až nudný.
Nesmrtelná klasika to je. Děj nebyl takové klišé a trval jen 3 dny. Doteď se zarážím nad "láskou na první pohled", jak romantické... . Samozřejmě zvrácenost a úplně zbytečné krveprolití na konci nemohlo chybět. A to vše jen kvůli dvou capartům.
Jestli budu mít někdy možnost, tak se určitě podívám na divadelní verzi. Ta by mohla být zajímavější.
Možná to ode mě vyzní špatně, ale přijde mi, že je příběh neskutečně přeceňovaný, nevyvolalo to ve mně téměř žádné emoce. Přestože to má být tragédie, já se u toho dost nasmála.
Shakespearova klasika, která má mnoho adaptací a zná ji snad každý. Nikdy neomrzí. :)
Nebýt povinné literatury, asi bych pro toto dílko nesáhla. Ale byla by to škoda. Je ho všude plno v různých verzích, tak proč se neseznámit s tím opravdovým. V tomhle příběhu je mimo lásky hlavně nenávist. A když se to dá všechno dohromady, vznikne něco opravdu velkého.
Tentokrát Saudkův překlad. Zaměřila jsem se na rýmy a detaily v ději. Romeo mě upřímně iritoval svou pošetilostí a zamlženým úsudkem.
Asi můj názor nebude v oblibě. Mám ráda dramata, ráda čtu divadelní hry a tzv. klasiku, ale tohle prostě ne. Je mnoho lepších autorů tě doby, kterým se bohužel nedostalo takové popularity jako zde. Je to skoro až škoda.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno divadelní hry tragédie William Shakespeare, 1564-1616 divadelní programy klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2015 |  Romeo a Julie |
| 2010 | Hamlet |
| 2011 | Zkrocení zlé ženy |
| 1994 | Sen noci svatojánské |
| 1964 | Othello |
Klasika, kterou by měl jednou přečíst každý.