Romeo a Julie / Tartuffe
William Shakespeare , Molière (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/87_/87851/romeo-a-julie-tartuf-87851.jpg
4
93
93
Shakespeare ve své nesmrtelné tragédii ztvárnil příběh o vášnivé lásce dvou veronských milenců, jež dochází naplnění v tajně uzavřeném sňatku. Jejich životy však vzápětí končí tragickou smrtí vinou nenávisti, která rozdělila jejich znepřátelené rodiny. Jména Romeo a Julie se stala symbolem pro vyjádření síly čistého citu i pro nesmlouvavost, s níž oba mladí lidé probojovávali své právo na lásku, na štěstí, na právo rozhodovat o svém vlastním osudu. Ve hře o svatouškovském pokrytci Tartuffovi vytvořil Molière velkou společenskokritickou komedii postihující společenskou disharmonii druhé poloviny 17. století ve Francii, totiž úplně zesvětštění církve, která povážlivě narušovala rovnováhu státu.... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 1985 , Mladá frontaOriginální název:
Romeo and Juliet, Tartuffe, 1664
více info...
Přidat komentář
Pro bylo toto dílo povinná četba. Ale musím přiznat, co na tom ti češtináři a herci vidí :/ jediné, co se mi líbilo bylo to, že se to četlo rychle. Bohužel ze začátku jsem se v postavách ztrácela a pořád jsem musela koukat, kdo vlastně ta postava je
2,5*
Oba příběhy se vázaly k povinné četbě. Osobně jsem ale z Romea a Julie dojatá nebyla. Zato Tartuffe byl naprosto senzační. Moliéra jako spisovatele jsem si velmi oblíbila. Líbil se mi i Lakomec, u kterého jsem se skutečně mnohokrát zasmála. Určitě doporučuji.
Hra Romeo a Julie mě nezaujala tak moc, jak bych chtěla, třebaže jsem si půjčovala hlavně kvůli ní. Asi by mi více seděla, kdyby veškerý text byl napsán ve verších. Tartuffe se mi četl lépe, ale to bude možná i tím, že komedie mám raději než tragédie.
Konečně jsem ráčila přečíst klasiku Romea a Julii :-) Květnaté glosy Juliiny jsou pro mě občas složité, ale v zamilovanosti toho člověk napovidá :-) Krásné dílko. Na konci samá mrtvola. Dost mě vzalo, jak otec Julii nadává, když si nechce vzít Parise - to je slovníček! Romantikům doporučuji film Shakespeare in Love - to je vlastně o vzniku Romea a Julie, i když dost přitažené za vlasy. Tartuffe je taky "hustá" hra. Stojí za to. Když dílo člověk nemusí číst jako povinnou četbu, je to radost.
Romea a Julii jsem četl již 4x předtím, ale Moliére mne zkrátka překvapil. Velice příjemně vtipné dílko.
Mozan ze je to ocenovane dilo, ale me nesedlo. Jako povinna cetba -OK-, ale myslim se, ze pokud uz to nebudu muset cist, tak to cist nebudu. Nemam moc rada versovany knihy a ani hry. Ale urcite se nekomu libila. On by ji mozna ocenil, ale ja ne. Cetlo se mi to spatne a uz to cist nechci.
Shakespeare se mi prostě asi nelíbí. Romeo je, slušně řečeno, přelétavý typ a Julie je naivní holka, která je zvyklá dostat, co chce. Kdo ví, jak by to celé dopadlo, kdyby jí rodiče nenutili za manžela Parise.
Četla jsem sice jen Romea a Julii, ale i tak se mi to líbilo. Příběh jsem si moc zamilovala ( i když byl trošku naivní).
Velmi mne kniha zaujala. Ze začátku jsem se bála že se hra bude číst hodně špatně ale když se do toho člověk začte stojí to za to. Obě dvě hry jsou moc hezky zajímavé i když se spíše přikláním ke hře Tartuffe kdy je tam trošku lepší děj.
Půjčovala jsem si tuto knihu jen kvůli Romeovi a Julii, ale nakonec jsem si přečetla i Tartuffe. Dílo Shakespearovo mě ale moc nezaujalo, očekávala jsem od toho více. Nicméně, komedie Tartuffe mě velmi příjemně překvapila :-)
Četla jsem sice jen Romea a Julii,jelikož jsme to meli povinně,ale chystam se přečíst i Tartuffe.
(SPOILER) Ačkoli jde o hodnotné dílo, není to nic, co by mě zajímalo, protože divadelních her jsem četl málo a nespadá to do žánru, který mě zajímá, takže to nedokážu dobře zrecenzovat. Reference na tuto divadelní hru lze spatřit na mnoha místech moderní kultury často bez toho, aby si toho byli konzumenti vědomi. Tím se však vytrácí pomyslná síla samotného díla a mohou vznikat negativní předsudky, což je škoda, neboť je to pěkná milostná tragédie. Zápletka, i když dosti komplexní, jde jednodušeji pochopit než třeba zápletka v Hamletovi, což je za mě dobré. Hra se slovní zásobou a básnickými prostředky je jako i v ostatních Shakespearových dílech velmi květnatá, vždyť zpráva bratra Vavřince pro Romea o tom, že musí do vyhnanství vychází asi na dvě stránky. Celkově lze říci, že se mi to četlo lépe než již zmíněný Hamlet, avšak na rozdíl od Hamleta má Romeo a Julie méně filozofických myšlenek.
Začínám mít, co se týče divadelních her, raději komedie. Tartuffe je jedna velice zajímavá hra, z níž by však plynulo ponaučení lépe, kdyby to nepokazil konec. V této hře se ukazuje, že i mezi lidmi, u kterých by se předpokládalo, že to budou lidé dobří, se sem tam najde i nějaký vypočítavý jedinec, jako právě hlavní antihrdina svatoušek Tartuffe, po němž je i hra pojmenována. Protože k němu pán domu Orgon přistupoval jako ke vzornému dobrotivému křesťanu a zobal mu z ruky, málem o všechno přišel. Bohužel se děj tak zamotal, že autor musel přistoupit k taktice Deus ex machina a nechal krále zázračně odhalit podvod bez důkazů, což mi přijde jako nesmysl, který kazí pocit ze hry, a prostě bych byl radši, kdyby hlavní postavy, tedy Orgon a jeho rodina, skončili na ulici. Možná to tak dopadlo, protože se Moliérovy hry hrály i na i na královském dvoře, tak aby se král cítil poctěn, i když je to pro něj jako pro krále zbytečné, neboť už tak měl jistě dost pozornosti. Jinak šlo o velice vydařenou komedii. V doslovu jsem se dočetl, že kvůli této hře měl Moliére problémy s církví a že mu ani nebylo kvůli tomu dáno poslední pomazání. Nechápu, jak tohle mohlo urazit církev (ačkoli připouštím, že byla dříve více citlivá, než teď), vždyť spíše než ji kritizuje tato hra obecne lži a podlé lidi, jež se často skrývají pod milou maskou, takže bychom měli přemýšlet a důvěřovat až, když prověříme. Taky bych měl poznamenat, že toto dílo bylo přeloženo za socialismu, takže bych nevyloučil, že si naši drazí soudruzi něco na informacích v doslovu přibarvili.