Ronja, dcera loupežníka
Astrid Lindgren
Dávný příběh o Ronje a Birkovi, dětech ze znesvářených rodů. Za bouřlivé noci, která byla tak děsuplná, že vedví rozťala prastarý hrad, se narodila Ronja, dcera hradního vládce. Odtrženou část hned obsadil na smrt znepřátelený rod lupiče Borky. A co čert nechtěl, Borkův syn Birk se brzy spřátelil právě s Ronjou. Co všechno poté následovalo a co spolu prožili, prozrazuje toto vyprávění z dávných dob. Příběh, který se odehrává v panenské přírodě a v divokém lese, obývaném zvěří, nelítostnými větrnicemi, bludičkami, skřítky šedivíky a čumbrky, se čte jedním dechem.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 2021 , Albatros (ČR)Originální název:
Ronja Rövardotter, 1981
více info...
Přidat komentář
Sever, divokost, hravost, přátelství, napětí a hlavně zlatá divoška Ronja. Když ji miluješ, není co řešit... moje milovaná dětská kniha, nepřekonatelná záležitost. :)
Kdyby Lindgrenová napsala jen tuhle jedinou knížku, tak bych stejně řekla, že je to nejlepší autorka na světě :-) Dětská autorka, která mě svým psaním okouzlila nejen v dětství, ale přetrvává to i v dospělosti. Ronja je jedna z mých nejoblíbenějších knížek, včetně zfilmované podoby!
Autorka do téhle knížky dostala a směrem ke čtenáři předala tolik emocí: lásky k přírodě, rodině a blízkým, i k sobě samé, ale i vztek, odvahu, hrdost, touhu, všechno a velice živě, přesvědčivě. Každý řádek (určitě i díky představě ovlivněné filmovou verzí) vyvolává tak živé obrazy a skvěle podněcuje fantazii. Zbožňuju sekernici Lovisu, miluju „mačo“ Matyse, chtěla bych mít (i pro své děti) dětství jako Ronja a umřít jako Plešek. A občas si zabydlet v lese, jako byl ten Matysův (samozřejmě ozbrojená, abych přežila všechny ty větrnice – harpyje a medvědy a bludičky a šedivíky).
Nádhera... Nejprve jsem viděl zfilmované dílo, četl jsem až pak. Líbí se mi však obojí. Napínavé, pohádkové, dobrodružné, láska zvítězí... co dodat?
Od jisté doby vítáme každoročně léto v lese a co nejhlasitějším křikem...
Bonbónek pro malé i velké ☼ Pro mě vzpomínky na dětství a hlavně na les,skřítky,draky,obry a víly.
Rozumu se nechce hodnotit to, co je v srdci... Nu což, zůstanu u srdce.
Je tady všechno. Láska a přátelství, které překonají nenávist. Smrt, kterou láska pomůže unést. Přátelství, které pomáhá přežít. Soulad s přírodou. Život, jeho koloběh, neúprosnost a nádhera. Krása všeho přirozeného: "Často pršelo. Schoulila se pod hustý smrček a s radostí poslouchala tiché šumění. Někdy byl takový liják, že celý les bubnoval. To se jí také líbilo."
Fakt je to knížka jen pro děti?
Tuto knihu jsem mladýmu předčítala. Je v ní humor i napětí. Hláška ,,co to děláš ty potvůrko podivná" se unás drží dodnes. Filmové zpracování si určitě nikdy nenecháme ujít. Dívá se celá rodina.
Astrid Lindgren mě v mládí minula. Pipi Dlouhou punčochu jsem vyloženě nesnášela a nemám ji ráda dodnes... Nedávno jsem narazila na Ronjou inspirované dílko a tak jsem se rozhodla si doplnit mezery. A ejhle, Ronja je naprosto skvělá! Krásný příběh, u kterého i slza ukápla. Určitě ji pořídím pro svoje děti, aby nedopadly jako já :) Budu muset přečíst i tolik chválené Děti z Bullerbynu (ano, stydím se, ani ty jsem nečetla...) Zato můžu až do nebe vychválit Bratry Lví srdce.
Z mého pohledu to je nejúchvatnější, nejpropracovanější a nejhumanističtější kniha Astrid Lingrenove nabitá bohatým dějem a hlubokými postavami i hlubokým lesem. Z mého pohledu je jedinou slabinou naprosto nepochopitelné nové vydání bez Kalouskových ilustrací.
Dobrý příběh, který jde proti zažitým stereotypům. Inspirativní čtení pro kluky i holky.
Krásná klasika z mého dětství, která potěší i v dospělosti. Kniha o přátelství dětí znepřátelených loupežnických rodin. Ronja a Birk, kteří prožívají své dny (a poté i noci) v lesích, s lesními zvířaty a pohádkovými postavami. Knihy této autorky jsou známé a oblíbené právem, krásné čtení.
Astrid Lindgrenova a jeji knihy jsou soucasti asi vetsiny deti, jimz rodice cetli (a nebo v lepsim pripade, ktere cetly samy).
Jak si to tak precitam v dospelosti, autorka ma neotrely zpusob psani a vypraveni. Jiste, vetsina jejich charakteru se bohuzel vyjadruje ponekud otravne, ale mozna prave tato otravnost je hlavnim znakem Lindgrenove a jejiho stylu. Vetsinou je to i docela roztomile.
Jeji knizky jsou super, tuto nevyjimaje. Predne se mi libi jemne hororovy nadech, ktere maji urcite useky.
Luccy78 zmiňuje "po-po-tvůrku po-podivnou", v naší rodině frčí skřítci čumbrci, kteří se poznají podle širokých zadečků. Takže pro své tři syny jsem jednoduše čumbrčí maminka . . .
Podobná úsloví najdeme v Pipi (nábosilku děti vyloženě milují) i v Bullerbynu (dědeček vzdychající "achjojo, zase na oslavu!") a určitě i ve všech dalších knihách. Paní Lindgrenová je zkrátka nesmrtelná. Jestli je A. Christie první dáma zločinu, pak A.L. je první dámou idylického dětství.
Ronja je spíš pro starší děti, které už tuší, jaké to je, zjistit, že rodiče nemají vždycky pravdu, ale že i tak je máme rádi a oni nás. Že povinnosti a rozhodnutí můžou počkat, ale nejde jim natrvalo utéct ani do lesní jeskyně.
Poprvé jsem knížku četla až jako dospělá, ale místy jsem měla málem slzy v očích.
V reakci na komentář pana "witiko" můžu říct asi tolik, že ač jsem jako dítě mívala až chorobný strach ze smrti, knížky Astrid Lindgrenové ho ve mě nijak nepodněcovaly, zcela naopak ho u mě dokázaly tišit, a to i v případě této knížky, která mě v mých asi 11 letech zcela okouzlila a dodnes na ni nedám dopustit.
Autorovy další knížky
1962 | Děti z Bullerbynu |
2001 | Bratři Lví srdce |
2007 | Ronja, dcera loupežníka |
1998 | My z ostrova Saltkråkan |
2007 | Karkulín ze střechy |
Ronja... lesní divoženka, prototyp správné zbojnické dcerky... a nerozlučný kamarád Birk... bydlet na hradě, kdo by to nechtěl ?? potkávat v lese mluvící potvůrky a skřítky, tak to už jo.. jezdit na divokých poníkách, tábořit v jeskyni, odolávat bludičkám, běhat po mechu, koupat se v divoké severské ledové řece - to bych chtěla zažít !! a zpívat večer se zbojníky u ohně, dokud mě maminka neodnese pod medvědí kožešinu :)) ( a nejen jako malá holka...:)) pro mě určitě lepší Astridina hrdinka než Pippy - i když taky je tady spousta fantazijních prvků, přeci jen je to tak nějak reálnější dobrodružství.... Asi Astrid tu Ronju znala osobně ;) doporučuji nejen dětem !!! (mimochodem, i film je velmi vydařený)