Rozetmění
Jay Kristoff
Cesta za pomstou se završuje. Poslední díl trilogie Nikdynoc. Itreyská republika se propadla do chaosu. Mia Corverová zavraždila kardinála Duoma a zvěsti o smrti konzula Scaevy se ženou ulicemi Božího hrobu jako vichřice. Mia a její bratr Jonnen musí projít hlubinami starodávné metropole a dostat se až k mystické Koruně Měsíce. Tam nemilosrdná vražedkyně konečně odhalí původ Temných a zjistí, co osud chystá pro ni i její svět. Ale tři slunce pomalu zapadají za obzor a přichází temnotma – může ji vůbec přežít?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , CooBooOriginální název:
Darkdawn, 2019
více info...
Přidat komentář
Nevím co víc napsat než jen to, že je to skvělá série, drsná, sprostá, občas vtipná prostě boží
Tak jsem po mučivě dlouhé době přemáhání došla ke zdárnému konci.
Knižní série je zajímavá. Styl psaní se odlišuje od ostatních. Poznámky pod čarou někomu vadí, někdo kvůli nim tuto sérii miluje. Mně ale vadí to uvadání, se kterým táto série končí.
První díl byl takovým seznámením.
Druhý díl byl plný akce.
Třetí díl byl ....
... Já ani nevím, čím vlastně byl. Snahou k dokončení, snahou o oživení děje. Nějak se nemůžu rozhodnout, jestli vlastně nějaký kompletní děj můžu v sérii hledat. Jestli by prostě nebylo lepší, kdyby ta knížka měla 300 stran a měla přijatelnější spád.
Ani netvrdím, že by zde bylo nějak moc květnatého popisu. Spíš je tu hodně zbytečností, kdy já zkrátka často zapomínala, kam mají vlastně hlavní postavy namířeno a proč. Někdy mi poměrně vadilo jejich smýšlení, které se k nim až tak nehodilo.
Pasáže o bozích asi nechápu pořádně do teď.
Dále asi nejsem nejotrlejší povahy, ale jak nemám ráda Ashlinn, tak jsem některé pasáže musela vyloženě přeskočit.
No, série zajímavá, ale neuškodilo by jí ubrat na stránkách a přidat na ději. Nicméně díky za zajímavý nový svět, na pana Laskavého, Trica, Sida a Zatmění budu vzpomínat ráda. Ačkoliv Zatmění prošla kdovíproč za mě celkem nepochopitelnou proměnou "osobnosti", která z její podstaty nedává úplně smysl.
4,5*/5*
Když sem lidi psali, že je to slabší závěr, nechápala jsem, jak to mysleli. Pak jsem knihu dočetla a už vím.
Bylo to natažené. Ne ve smyslu velkého množství vaty, ale některé scény by se daly popsat stručněji. Ta bichle klidně mohla mít 400 stran. Dále jsem úplně nepochopila konec, ale to je můj osobní problém. A "ty scény" mi přišly moc na sílu.
Na stranu druhou, je to můj oblíbený Jay Kristoff a já jeho styl psaní miluju. Poznámky pod čarou mě bavily, a někdy mě i mrzelo, že jich nebylo tolik jako u Nikdynoci a Božího hrobu. Příběh mě bavil, postavy se vyvíjely.
Sečteno a podtrženo, byl to prostě závěr a série opravdu stála za to.
Naprosto bozi. Vetsina fantasy knih konci nesmyslnym nejakym padouchem. Tady byl svet vystaveny do nejmensich detailu. Krasny konec trnite a trpke cesty. Moc jsem si Miu oblibila, taky Ash, Sida, Mecopevku, Mercuria a taky i Zatmeni, pan Laskavy mi chybel ale nastesti se vratil do finale. Scaeva byl presne takovej padouch jak jsem doufala. Hodne lito mi bylo Adonaie. Ale neco konci a neco zacina. Skoda, ze jsem dospela do konce. Jay Kristoff proste umi psat.
(SPOILER)
"Nikdy nemít strach znamenalo nikdy nemít naději. Nikdy nemilovat. Nikdy nežít.
...
Když něco máte, je součástí strach, že to ztratíte.
Když něco tvoříte, je součástí strach, že to rozbijete.
Když začínáte, je součástí strach, že skončíte.
Strach nikdy není volba. Ale můžete si zvolit, jestli ho necháte, aby vás ovládl." (str. 515).
Obsahuje SPOILERY.
Na třetí díl jsem se těšila a poměrně dlouho na knihu čekala než ji pořídí do knihovny. A nakonec mi tento díl připadal z trilogie nejslabší. Prvních sto stran jsem se pořád nemohla začíst, nejvíc mě naopak bavila část, kde se vyskytoval Mrak Corleone, a líbily se mi i ty části, kde byli bývalí gladiatii a jejich dialogy. Ke konci, když se Mia vydala sama hledat Korunu Měsíce, jsem se v četbě zase trochu zasekla a moc mě to nebavilo (hlavně scéna s Cleo), ačkoliv to mělo být velké finále.
Bylo mi jasné, že všechny kladné postavy asi nepřežijí. Začalo to smrtí Bryn a Vlnotvůrce, pokračoval Řezník a Naev...a Zatmění! :-(
Alespoň, že sympaťák Sid byl ušetřen. Když se Ashlinn loučila s Miou, skoro mi až slza ukápla (mrcha Pavoukobijka).
Byla jsem ráda za postavu Trica, kterého jsem si oblíbila v prvním díle a k Mie se mi prostě hodil víc než Ash. Dvě kapitoly bonusové části, to už bylo "přitažené za vlasy", jsem ráda, že se autor držel při zemi a scénu v příběhu vystřihl.
"Polibek plný zármutku a lítosti nad vším, co mohli mít, polibek z lásky a toužení po tom, co všechno měli, polibek z radosti z toho, co všechno mají, přímo v tu chvíli. Navždycky svázaní krví a inkoustem, součásti příběhů jeden druhého ve vyprávění starém jako sám čas.
..."Sbohem, done Tricu."
"Sbohem, Bledá dcero."
"Pamatuj si mě."
"Navždycky." " (str. 486)
Jonnen byl postava, ke které jsem si za celou dobu neudělala žádný vztah, ani kladný, ani záporný. A Julius Scaeva se nakonec ukázal jako větší nebezpečí než jsem na úplném začátku čekala.
Říkala jsem si, jestli autor prozradí pravé jméno Mraka Corleona, a prozradil..:-) A potěšilo mě, že se Bonifazio stal Králem ničemů.
Celkově se mi série líbila a jsem ráda, že jsem se do její četby pustila.
"Žít v srdcích těch, které tu necháváme, znamená nikdy nezemřít. A vypálit si do paměti vzpomínky na své přátele znamená nikdy se nerozloučit." (str. 583)
(SPOILER) Nejlepší díl ze všech, ale celou sérii si asi už nikdy nepřečtu. Dost se bojím Říše upíra, kterou si chci přečíst od stejného autora. Mně se ten styl moc nelíbí. Hlavně jak mluví o hlavní postavě... Jak je jiná, že kouří a má hroznou povahu... Chlape, to je normální žena. Ale zase se nebál zabít jednu z hlavních hrdinek... A Zatmění, za to bych ho zabila. Já nevím. Tři hvězdičky musejí být, protože se mi to tolik nelíbilo ale zároveň to bylo lepší než předešlé díly.
Musím říct, že jsem nadšená i zklamaná zároveň. Kdyby mi někdo po dočtení prvního dílu dal možnosti, jak kniha skončí, rozhodně bych netipovala správně. Ačkoliv svým způsobem všechny 3 knihy míří k Miině pomstě, každá je vlastně úplně jiná. Nebo spíš.. Mia je v nich značně jiná. Sice je to pořád ona, ale v každém díle je v podstatě někým jiným, což jako celek působí podivně.
První díl mě oslovil sakra moc. Druhý nebyl špatný, ale teď zpětně si říkám, že se tam toho zase až tak moc nedělo. No a tento poslední je taková všehochuť, u které mi přišlo, že vlastně už vůbec nejde o Miu, ačkoliv ona je stále hlavní postavou.
Na druhou stranu musím říct, že mi to vlastně ani moc nevadí. Jedná se o mé první setkání s autorem a tak nevím, zda tímto stylem píše i ostatní knihy, avšak mě to zaujalo. Ano, když se člověk nad tím víc zamyslí, je tam dost okecávacích věcí, které jsou mnohdy zbytečné. Možná, že kdyby se vynechaly záležitosti s božstvem (protože sice se pořád zmiňuje ale působí jen jako výplň, jelikož se vlastně téměř neprojevuje), že by se autor mohl víc věnovat Miině dráze nájemného vraha a s tím i trošku lépe pojmout její pomstu. Vlastně celý její příběh.
Tak jako tak, rozhodně nelituji přečtení a času stráveném nad trilogií Nikdynoc. I přes to, že bych si dokázala spoustu věcí představit jinak, příběh jako celek se mi zamlouvá. Oslovil mě. Život Mii, její osobnost i styl psaní autora. Takže osobně sérii doporučuji, ačkoliv jsem si jistá, že část čtenářů nezaujme / neosloví.
(SPOILER)
Jajajaaaaaj.... čím ďalej, horšie. Suhlasim so Sigurdom. Popravde ja som sa tuto tretiu knihu nútila dočítať. A logiku som predtala hľadať v asi 1/3 druhej knihy, no on ju tak nejako stale hladal :)
Opäť mi vadil štýl. Keď sa stale zamýšľam nad štýlom ako píše autor, asi niečo nie je dobre. Mnohe veci mi prišli len aby sa dačo dialo. Same zvraty, ktoré ma nejako ani netrapili, lebo aj tak to všetko skončí v podstate inak. Ale štandardne samozrejme happy endom. Ja proti nim nemam nic, ale ked aj viem ako to skončí, mam rada ked ma ta cesta k nemu baví...
Celkovo mi pride tato knižná seria vypočítava. Akoby ma chcel autor ohúriť svojimi kvetnatymi opismi, neustálymi zvartmi ale samotná taka chémia so mnou nic nerobí.
Plusom, na ktorý som si pockala a tusila ze sa objaví, bol Tric. Jeho postava mi sadla. Mal motívy, také prirodzene pocity a napriek všetkému, nedokonalý hrdina. A vobec mi nevadilo, ze skoncil ako skoncil :))
Úžasné zakončení série.
Miluju ten přisprostlý styl psaní, hlavní hrdinku a tu skvělou partu lidí okolo ní a je mi líto, že se s tímhle světem musím rozloučit.
Rozuzlení s temnými mě překvapilo a konec mě i dojal.
Tuhle sérii můžu prostě jenom doporučovat!
(SPOILER)
Strhující příběh je u konce. Mia došla svého konce.
Mia se konečně dozví, kdo je. Ne jen dcera své matky, dcera svého úhlavního nepřítele, ale především vyvolená. Matka temnoty si ji vyvolila, aby osvobodila jejího padlého syna. Mia svůj osud, nejprve přijmout nechce, stále ji žene touha po pomstě. A pak, kdo by chtěl přijmout osud, kde na konci ztratí i svůj život?
Upřímně musím říct, že z celého příběhu jsem opravdu nadšená. Nicméně je to zvláštní, ale poslední díl je z celé série nejslabší.
Postava Tricka, který se vrátí, ačkoliv je mrtvý, mi přišla zbytečná. Kdyby tam nebyl, příběhu by to neublížilo. Ano je tam ta síla lásky, ale přišlo mi to trochu navíc.
Vypuzení ne-kocoura teda Mie neodpustím. Zkrátka mi tam chyběl.
Příběh s piráty byl rychlý a byl tam jen, aby se Mia někam dostala.
Naopak se mi líbil trik s knihami a přepadení sídla vrahů. To bylo mistrně napsané a vymyšlené. Autor si umí hrát s postavami a slovíčky. Ale hlavně si hraje se čtenářem.
Na začátku příběhu netušíme nic o Měsíci ani temných a autor postupně odtajňuje části příběhu, který spěchá a hučí jako řeka tekoucí z hor. Skvělé, tleskám. Opravdu se mi to líbilo.
Konec třetího dílu je možná trochu uspěchaný. Možná málo krvavý ( s ohledem na spousty krve, která poteče příběhem od začátku). Možná moc měkký při zakončení - dvě nemrtvé spolu navždy. Ale děkuji autorovi, že mě seznámil se všemi postavami, které nejde jinak než milovat.
Celou sérii mohu jenom doporučit. Oproti ostatním, mě se líbily i poznámky pod čarou.
Příběh, který je hoden vyprávění!
(SPOILER) Tuhle knížku jsem koupila kvůli přebalu v jednom malém knihkupectví. No jo, je to tak. Miluji černé kočky. Měli tam jen tuhle, takže až doma jsem zjistila, že jsem si koupila poslední díl ze tří, tak jsem si tam hned doobjednala první dvě a říkala si, že při mém současném čtecím tempu budu těch 1600 stran louskat do léta. Ani náhodou. Mia a celý její svět mě pohltil natolik, že mám chuť si to přečíst hned znovu ještě jednou (i když bych ráda, aby na konci zůstala s jinou postavou). Ale co už. Perfektně domyšlený svět do posledních detailů (ač v prvním díle jsem na poznámky pod čarou nadávala, tak tady mi už chyběli). Brala bych za kámošku tuhle krvavou čubku...
Do série jsem vstupoval s tím, že budu číst o nájemné vražedkyni. V prvním díle Mia na vražedkyni opravdu studuje. V druhém se učí být Gladiátorem a ve třetím je mezi piráty. A já se ptám proč. Nehledě na to, že jediné, co Mia v tohle díle zvládla, je opakovat, že vlastně o pirátech vůbec nic neví, či-li dokáže pouze sedět a čekat.
K tomu se jako postava začala ubírat úplně špatným směrem. Z dívky, která už si něco prožila a dře do úmoru, aby mohla pomstít svou rodinu, se stala dokonalá, neporazitelná a absolutně bezcharakterní potvora.
Z předešlých dílů víme, že umí používat jedy (což teda ani jednou nepoužila) a umí bojovat. To je všechno. Na začátku to i vypadalo, že si to autor uvědomuje, protože Mia opravdu zašla za přáteli, aby je požádala o pomoc. Ta pomoc ovšem vypadala tak, že jim při každé příležitosti oznámila, aby na ni někde v bezpečí počkali, protože je to moc nebezpečné a ona to zvládne sama.
Další krok do záhuby bylo pro knihu oživení jedné naprosto nepotřebné postavy. Že se musela vrátit, bych ještě nějak zvládl překousnout (i když logika opět chybí), ale nejvíce mě naštval ten způsob. Kdyby ji například oživila Rudá církev skrze nějaký rituál a jejich moc, tak dobrý. Ji ovšem oživilo božstvo. Božstvo, o kterém jen víme, že existuje. Nikdo se k němu nemodlí, nikdo o něm nemluví a o ono samotné se absolutně neprojevuje. V rozetmění ale najednou zvládlo oživovat postavy, vytvářet bouře, obrovské vlny a ovládat oheň. Zase bych se zeptal, jak je to tak zničehonic možné.
Kniha má 610 deset stran, ale měla jich mít maximálně 400. Nejen z toho důvodu, že čtení bylo opravdu utrpení, ale hlavně proto, že většina příběhu byla o ničem. Já si opravdu nepotřeboval číst o tom, jak Mia 200 stran jede na lodi.
O závěru této z počátku tak skvělé série bych mohl mluvit dlouho, ale na to tady opravdu není prostor. Nikdynoc byla jedna z nejlepších knih minulého roku. Rozetmění je jedna z nejhorších tohoto.
Sérii jsem si zamilovala. Krásná oddechovka, propracovaný svět, temnota, magie.. celkem sympatické hlavní postavy... jasně, jde o čtení nenáročné, ale i toho je potřeba :)
(SPOILER)
Prvních 150 stránek se četlo fakt rychle. Strašně jsem byla zvědavá co se stane dál po druhém díle a bylo to super. Hodně nečekaných zvratů a bojových scén. Pak když se akce uklidnila tak to začlo být velice nudný. Pirátský svět mám moc ráda ale tady mě opravdu nenadchl. Podle mě, kdyby se tyto části vystřihly tak by se nic špatného nestalo plus nadmíru sexuálních scén kde byli narvány kam se to dalo i když se tam zrovna dvakrát nehodili. Přes půlku knížky jsem se opravdu nudila a stálo mě to celkem velké úsilí to celé přelouskat. Až ke konci knížky se konečně zase děj nějak zajímavě rozhýbal a čtení zas bylo příjemnější. K závěru bych chtěla jen říct, že mě zklamal.
SPOILERY:
Celkem se mi líbilo, že se autor nebál zabít nějaký postavy a proto mě zklamalo to finále. Jakože se Ashlin zase vrátila z mrtvýchvstání?! A pak znova i Mia?! To už tu jednou bylo s Trickem ne? Opakovaný vtip není už vtipem :D. Podle mě jě měl nechat zemřít jak sliboval hned na začátku prvního dílu. To že umřela a pak se vrátila jako zabití postavy opravdu nepočítám. Myslím si že by bylo lepší je nechat umřít a pak by se u Výhně všichni potkali a byli by tak šťastný všichni. Trickova osudu mi bylo velice líto a smrt Zatmění mě zasáhla. Ale jinak příběh jako celkově je zajímavý a na nudné části velice čtivý. Nechybý tu ani ten občasný humor a sprosta mluva :)
(SPOILER) Velké finále nezklamalo, i když bylo náročné se kněmu prokousat. Líbilo se mi, jak to autor celé pojal, žádné kudrlinky, žádné lakování na růžovo. Jen jsem málem oplakala scénu, kde zemřela Zatmění. Těším se na další série od tohoto autora.
Jako musím říct, že autor se toho nebojí, klidně nechává umřít jednu postavu za druhou, toho se odváží málokdo. Ashlin byla ještě víc na zabití a míň sympatická než v předchozím díle. Tric mě štval vlastně taky, protože kdyby byl chlap, tak ji prostě zabije. Chápu, že je to fantasy, ale na mě je ta závěrečná bitva spíš nepřehledná, abstraktní a hlavně dost nudná. Líbila se mi zmínka o předchozích dílech, poznámky pod čarou jsem vynechala a přestože nejsem puritán, tak bonusovou kapitolu jsem už neměla sílu číst. Abych zhodnotila celou sérii - první dva díly jsou úžasné, tento to prostě zabil a tím pádem se k ní nejspíš nikdy nevrátím.
Těžko přetěžko se budu loučit s touhle sérií.. Výborné a epické zakončení celé trilogie,osudy postav došly cíle,a mně nezbývá než si smutně postesknout, že už je po všem.
Opět se četlo velmi dobře, to, že zmiňuje svou knihu ve své knize je fakt divný... S tím naprosto souhlasím. A jiný konec jsem opravdu čekala... Ale i tak super čtení.
(SPOILER)
Bod dolů za to, že autor zmiňuje svoji knihu ve své knize. To je divné vždycky. I když to píše třeba Stephen King.
Další bod dolů za to jak snadno se Jonnen dokázal vyrovnat s tím, že mu sestra, o které vůbec nevěděl ,že ji má, chce odkrouhnout otce.
A konec mi pripadal hrozne abstraktni. Nějak mi nesedl, nedokázala jsem si ho moc představit. Spíš jsem ho jen tak tupě přečetla, abych věděla, jak to vlastně končí.
Štítky knihy
australská literatura pro dívky World Fantasy Award (cena)
Autorovy další knížky
| 2016 |  Illuminae |
| 2019 | Nikdynoc |
| 2022 | Říše upíra |
| 2017 | Gemina |
| 2019 | Boží hrob |
I přes strhující konec musím dát za 4 *. Knížka je čtivá, obsahuje zajímavé obraty, ale na můj vkus je příliš nabitá sexem (má to být přece kniha pro dospívající mládež). Autora zřejmě fascinují sexuální hrátky ve třech či mezi stejným pohlavím. Ne každý je toho příznivcem. Sem tam pro oživení, proč ne, ale tady toho bylo až příliš.