Rozhovory
Karel Kryl
Obsáhlý soubor rozhovorů, které Karel Kryl poskytl v letech 1968-1994, tvoří nejen jedinečný autoportrét jedné z nejvýznamnějších osobností české kultury druhé poloviny dvacátého století, ale i neocenitelnou kroniku doby, zachycující postřehy o stovkách osobností české a slovenské kultury, politiky a společnosti za dobu téměř čtyřiceti let. Téměř třetina rozhovorů je zde tištěna ve slovenštině - v jazyce, který Kryl miloval stejně jako češtinu. Rozhovory ze 60., 70. a 80. let zachycují Kryla bojujícího za svobodu a demokracii v Československu, rozhovory z let 1989-1994 jej představují jako prvního ostrého kritika chyb české a slovenské politiky a společnosti po roce 1989. Kniha je doplněna více než čtyřiceti unikátními fotografiemi a dokumenty, jmenným rejstříkem a ediční poznámkou. Svazek uspořádala a obrazovým doprovodem doplnila Marlen Krylová.... celý text
Přidat komentář
Když život není zrovna tak, jak bych si ho představovala, vždycky sáhnu po této knize, a světě div se! Ale tolik pravdy co se zde píše, pomáhá.
Autorovy další knížky
1990 | Kníška Karla Kryla |
2012 | Země Lhostejnost |
1997 | Básně - Spisy II |
1994 | Půlkacíř |
1994 | Krylogie |
Tuhle knihu jsem četl dlouho, abych si ji užil. A stalo se. Pod slovem "užil" si nicméně nepředstavujte jen zábavu, ačkoliv s Karlem Krylem je i veselo. Rozhovory jsou především fascinující výpověď o člověku, kterého my pravděpodobně už nikdy nedokážeme patřičně docenit, protože ho měli doceňovat jiní, jeho názorů si měli vážit dříve, měli mu naslouchat, měli se jím nechat inspirovat a burcovat, dokud byl. Úplně se to nepovedlo a to Krylovo rozčarování, které hlavně z rozhovorů z let 91, 92, 93 a 94 přímo sálá, je děsně smutné. Kniha vás provede vlastně celým jeho životem, protože na dětství a dospívání vzpomíná v rozhovorech on sám, seznámí vás důkladně s jeho názory, jež málokdy měnil, a pokud, tak to přiznal a zdůvodnil. Představí vám člověka rovného, inteligentního až moudrého, umíněného, naštvaného i citlivého, pokrokového až dobu předbíhajícího.... Nakonec si řeknete, že jsme si ho snad ani nezasloužili.