Rozmanitosti z historie Království českého
Bohuslav Balbín z Vorličné
ak se díval barokní učenec na přírodu, jak se liší Čechy na počátku baroka od těch dnešních a obstojí tehdejší přírodovědné poznatky ve světle moderní vědy?Odpovědi na tyto otázky může čtenář hledat v první knize Rozmanitostí z historie Království českého, která vůbec poprvé vychází jak s původním latinským textem, tak i s úplným českým překladem a odborným komentářem. Český barokní autor a jezuita Bohuslav Balbín (1621-1688), veřejnosti známý spíše jako dějepisec a obhájce českého jazyka, v tomto spisu poutavě líčí polohu Čech, jejich povrch, vodní toky, léčivé prameny, nerostné bohatství, nejrůznější kuriozity, ale také rostliny a živočichy. Dílo je cenné také tím, že jeho autor nečerpal pouze z dostupné literatury, nýbrž i z dobového vyprávění a často i z vlastních pozorování. Přeložil Jiří A. Čepelák a edičně připravil Stanislav Komárek.... celý text
Přidat komentář
Na tehdejší dobu velmi rozsáhlé a komplexní dílo. Některým věcem jsem se zasmála, ale je jasné, že od 17. st. věda velmi pokročila. Navíc doprovodné komentáře "Rozmanitostem" jen přidávají na kvalitě.
Zajímavé, mile a zábavně poučné. Objevné je zjištění míry vědomostí v 17. století. Přidanou hodnotu představuje porovnání se současnými vědeckými poznatky a uvádění na pravou míru pomocí doplňujících poznámek a komentářů. Ty jsou často vtipné. Je znát, že jejich autory Balbínův text oslovil a práce s ním je bavila.
Autorovy další knížky
1986 | Krásy a bohatství české země |
1988 | Rozprava krátká, ale pravdivá |
2017 | Rozmanitosti z historie Království českého |
1988 | Pamětní nápis |
1869 | Bohuslava Balbína Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého |
Abych neučila baroko jen teoreticky, přečetla jsem letos řádku barokních děl. Moc jsem si to neužívala, až na dvě výjimky: pedagogické texty od Komenského a hlavně, hlavně Balbínovy Rozmanitosti. To je totiž něco! Po pár stránkách mě napadlo, jestli Václav Cílek není Balbínovou moderní reinkarnací :o) Jelikož jsem nadšená turistka a přírodovědkyně, bylo pro mě čtení jako rozhovor se spřízněnou duší. Spousta věcí, které mě zajímají, s občasnou odbočkou k humorné historce (papoušek!), ačkoli ochránce zvířat ve mně místy krutě trpěl.
Balbín občas dojímá roztomilou vědeckou naivitou (z dnešního pohledu), s níž dumá, nebo se dokonce pokouší navrhovat vysvětlení pro jevy z říše pohádek. Co má chudák dělat, když o nich opakovaně svědčí důvěryhodné zdroje. Ovšem leccos z přírodovědy už také ví a nové poznatky se snaží šířit. Často chválí své učené přátele, opírá se o jejich znalosti a cituje z jejich informací, jindy zas uvede protichůdné nebo zvláštní názory s dovětkem, že sám o tom netvrdí nic, čtenáři, přeber si. A stojí na straně empirie: "Taková odpověď... se mi zdála přímo směšná. Jako bychom pro přítomný jev měli dohledávat dávné doklady a jako by se měly nejdříve číst knihy o něčem, co člověk právě drží v hrsti."
Nakonec, když jsem si k jistému dni nakreslila do svého deníku medvěda hnědého a pár hub s jejich výtrusy pod mikroskopem a zapsala geologické poznámky, jsem si vesele uvědomila, že vlastně už třicet let píšu takové malé Rozmanitosti. A rozma-rně jsem si představila, jak moje ilustrované životní zápisky zvědavě luští mimozemšťan, který přiletěl zkoumat pozůstatky lidské civilizace. Věčná škoda, pane mimozemšťane, že postrádám Balbínův zábavný styl :o)