Rozsévač větru
Maja Lidia Kossakowska
Dříve než vznikl vesmír a čas, stvořil Pán anděly, aby mu pomáhali v Jeho díle. Jednoho dne však opustil své Království. Archandělé utajili Jeho zmizení, aby obhájili smysl své existence. Politikaří, intrikují, soupeří o moc, válčí i zabíjejí. Mnozí z nich se vzbouřili proti přísné hierarchii a disciplíně, ale byli poraženi, svrženi do Hlubiny a změnili se v démony. Přesto se však podařilo Království nebeské udržet a zachovat dílo Páně. Nyní však přichází Rozsévač větru, opak Stvořitele, nejvyšší zlo. Přichází, aby zničil svět. Není již vyvolených ani zavržených, Nebes ani Hlubiny. Je pouze dílo stvoření a na druhé straně nicota. Stín se blíží.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2008 , TritonOriginální název:
Siewca wiatru, 2004
více info...
Přidat komentář
Rozsévač větru je velmi kvalitně propracovaný příběh a oceňuji, kolik práce autorce jistě dalo dohledat všechny potřebné podklady. Také bych ráda pochválila českou verzi, překladatel musel taktéž nepochybně vyvinout při své práci značné úsilí.
Bohužel ale musím také říct, že se mi kniha nečetla moc dobře - dialogy byly dle mého názoru dosti strojené a příběh se bezútěšně sáhodlouze táhnul.. Příčinou bude částečně nejspíš velké množství dějových linek, ale i tak, tahle kniha mi zasekala čtecí pořádek, ach jo..
Od autorky jsem již četla Grillbar Galaxie, takže dobře vím, že to umí i jinak, možná proto mě Rozsévač větru trochu zklamal.
Námět je každopádně okouzlující a poutavý, škoda že už autorka nemá prostor k další práci, byla velmi nadaná.
Tuto knihu bych doporučila někomu, kdo jede na delší dovolenou a nechce s sebou tahat příliš mnoho knih - tento svazek vám na týden v Chorvatsku bohatě vystačí a nudit se taky nebudete, příběh má své kouzlo a je svým způsobem jedinečný;)
Kossakowska mi svým rozsáhlým románem na velmi neotřelé originálně pojednané téma připravila opravdu příjemné překvapení. Čtivě zpracovaný vícevrstevný příběh nepostrádá akčnost a pro jeho napsání musela určitě nastudovat spoustu materiálů. Vypráví trochu netradičně pojatý odvěký souboj mezi dobrem a zlem. Je zde skutečně velmi mnoho postav a vyžaduje jisté úsilí ze strany čtenáře se mezi nimi zorientovat, ale podotýkám, že to stojí za to. Tuto knihu o andělech rozhodně vřele doporučuji. Velká škoda, že autorka předčasně tragicky zahynula a bohužel už nic dalšího nenapíše.
Knihu jsem si přečetla na doporučení, díky kamarádce, která mi ji vychválila..., až do nebes. ; )
I když jsem k Rozsévači větru přistupovala zprvu dosti rezervovaně, neb mám dodnes v hlavě jak mě jako malou holku, každou neděli brávala babička sebou do kostela a já to posléze vztekle oplakala, neb bych se raději v televizi dívala na Jirku Chalupu a jeho Studio Kamarád... No, tak se mi po létech, "kostelní moudra" zde, paradoxně zúročila. ; )
Bylo to nadmíru čtivé. Zapeklitě akční, zábavné, nadpozemsky svobodomyslné...
Nikdy jsem nečetla nic tak promakaného o andělích.. nějak nemám slova, ale Nebe, Hlubina - celkově nebeská politika je zde prostě boží.. k tomu všemu samotní andělé jsou borci - vede Gabriel, samozřejmě Daimon Frey i Lampa ( Lucifer)..nebudu složitě vypisovat, co vše je na knize dobré, ale musím říct, že finální bitva je epická!!!! Ale opravdu epická! Jak já si ji užila!!! Nikdy jsem nečetla lépe a drsněji napsanou bitvu od ženské autorky a za to ohromné díky. Maja překvapila, možná se trochu inspirovala u pana manžela, jenž je autorem dokonalého Pána ledové zahrady. A stejně jako Pán ledové zahrady končí i Rozsévač větru mezi mými oblíbenými knihami.
Oceňuji fantazii a celkově vymyšlené prostředí ale za mě byl v ději velký chaos a příliš mnoho postav a také mi neseděl český překlad. Kniha mě nějak zvlášť neupoutala a tím jak byla zdlouhavá ani jsem jí nedocetla
Tuhle knihu miluji. Jsou tam andělé, je tu jistá opora v Bibli a dalších pramenech; autorka si předem musela načíst hodně materiálů; je tu souboj dobra a zla a víc vrstev. Námět s udržením Království nebeského bez Hospodina je zajímavý. I andělé dostali svobodu volby a snaží se jak umí a dají to. Jejich charaktery jsou parádně popsané.
Popel a smrt! Království nebeské se otřásá vnitřními rozbroji, zatímco před jeho branami stojí Rozsévač větru, nejvyšší zlo, Stín, temnota a nicota. Na začátku jsem si myslel, že mě - katechismem nepolíbeného a zapřisáhlého bezvěrce - Maja Kossakowská svou představou Nebe a Pekla nemůže překvapit a už vůbec ne ohromit. Moje skepse však vzala za své už při prologu, který zrodil Abbadona, anděla Záhuby Daimona Freye. Ještě chvíli jsem se bránil řka, že autorka v prologu vystřílela veškerou munici a dál už to bude nuda, ale byl bych věru špatným prorokem. Byť příběh ještě občas sklouzne k jisté „pohádkovosti“, drží se jako čert kopyta drsné linie a dramatickými momenty rozhodně nešetří. Charaktery andělů jsou sice plytké a navzájem zaměnitelné (vrcholem všeho je nerozhodný, tápající a frustrovaný Lucifer), ve víru událostí to ale jaksi zanikne a pozbude významu. S přibližujícím se koncem jsou do tyglíku vhazovány další a další božské bytosti, aby proměnily závěrečnou bitvu dobra se zlem v maelström, který zachvátí a nepustí. Odpusťte mi proto moje hříchy, ale mě Rozsévač větru vážně bavil…
Váhala jsem mezi 3 a 4 hvězdami. Kdyby to šlo, dám 3,5. Nakonec ale kvůli závěru ještě tu půlku přihazuju. K Rozsévači větru se asi nejvíc hodí přídavné jméno: promakaný! A to po všech stránkách. Kossakowska rozjela na necelých 500 stránkách opravdu velkou jízdu. Hodí vás do příběhu a začátky jsou vážně krušné. Velké množství postav, jmen, přezdívek, titulů... do toho složitá hierarchie Nebe, Hlubiny, další bytosti, politické pletichy, linky trvající staletí, metá po vás jedno biblické téma za druhým a vy se z toho buď zblázníte, nebo s pomocí vysvětlivek překonáte první třetinu a pak si teprve začnete čtení užívat. A pak je to jízda. Tahle Polka a její pojetí andělů (a celkově nebe, dobra, zla...) mě vážně překvapila. Jen mě mrzí, že jsem si kvůli velkému počtu postav a jejich střídání nebyla schopná k žádné vybudovat nějaké větší sympatie.
Tohle byl asi nejnudnější boj andělů proti démonům (či vlastně komu) ever.
Všichni hlavní hoši byli krásní, mladí, skvělí... a všichni naprosto totožně postrádali charakter. Mluva, chování, rozhodování - jeden od druhého se absolutně ničím neodlišovali. Ani to autorce bohužel nezabránilo ve vytvoření celé plejády postav a vystavení na odiv vlastní neschopnosti napsat jednoho slušného aktéra. A to nemluvím o tom, že se vám banda několik tisíc let starých a bojem a politikou protřelých andílků chová jako banda šestnáctiletých kluků. Relativně spořádaných, ale furt šestnáctiletých.
Zápletka by mohla být zajímavá a měla potenciál, díky němuž jsem to vydržela až někam do poloviny, přestože jsem prakticky od prvního odstavce zívala nudou. Místo akce a drajvu se nám totiž dostává jen spousta vaty, která jakoukoliv zajímavou věc totálně zazdí. Ta kniha potřebuje proškrtat tak o 100 - 150 stran, aby se vůbec mohlo projevit nějaké tempo.
Pokud bych měla Rozsévače větru shrnout jedním slovem, bylo by to: "nevyspělá".
Totálně mě dostala, nejkrásnější posledních asi 10 stran, mám přečteno jíž 5x a asi jí opět vytáhnu :)
Je to moc pěkná kniha, zaujme, i když to napsala žena a mohlo by tam být víc romantiky, ale děj mě chytl. :)
B-čko, které se květnatými frázemi snaží vydávat za epický román. Ani jeden z andělů nemá žádné charisma. Nedostatek hloubky postav je v knize nahrazován občasnými vtípky v dialozích.
Námět knihy je zajímavý.
Štítky knihy
náboženství polská literatura andělé démoni fantasy romány
Autorovy další knížky
2008 | Rozsévač větru |
2012 | Řád Kraje Světa - svazek 1. |
2012 | Řád Kraje Světa - svazek 2. |
2014 | Grilbar Galaxie |
2014 | Pouta krve |
(SPOILER) Rozsévač větru má fantastický prolog, tady se zrodil Hubitel a tanečník na spáleništích Daimon Frey.
Potom už to ale za moc nestojí. Kossakowské souboj mezi dobrem a zlem je zde pojatý zajímavě a trochu jinak, ale je tu spousta vaty. Nepomáhá tomu ani hromada andělů jejichž charaktery jsou jeden jak druhý. Navíc dvě třetiny knihy všichni svorně čekají na souboj s nepřítelem. Pro odlehčení příběhu autorka zvolila několik vtipných momentů a dialogů, nicméně u andělů, kterým je tisíce let a vládnou kde čemu, to působí jako chování malých kluků.
Na konci mě pobavilo, že nebeská politika je stejná jako všude jinde. Nejvíc mě asi dostalo Gabrielovo prohlášení o vyhlášení „andělské amnestie“.