Růže od Stalina
Monika Zgustová
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/257809/bmid_ruze-od-stalina-tI4-257809.jpg
3
110
110
Mé jméno je Světlana Allilujevová. Narodila jsem se 28. února 1926. Můj otec zemřel roku 1953. Jmenoval se Josif Stalin. Jediná dcera sovětského diktátora měla až neuvěřitelný osud. V šestnácti se zamilovala do židovského lékaře, kterého její otec poslal do gulagu. Roku 1963 se vášnivě zamilovala do indického komunisty, a když si po jeho smrti prosadila, že s jeho popelem odjede do Indie, požádala na ambasádě USA o politický azyl. V Americe zbohatla na své slavné knize Dvacet dopisů příteli, o všechno ji ale obrala náboženská sekta. Musela se skrývat nejen v USA, ale i v Eropě. Zemřela roku 2011 ve Wisconsinu. Biografický román Moniky Zgustové je originální, napínavý a plný zvratů.... celý text
Přidat komentář
Kniha má poměrně nízké hodnocení a já se tomu divila. Pro mě to bylo zajímavé téma, nic jsem o Stalinově dceři nevěděla (jen o osudu jeho syna Jakova) a těšila se, že se dozvím víc. To jsem se samozřejmě dozvěděla, ale musím říct, že je tam bohužel i to ALE. Za klady této knihy vyzdvihuji především to, že otevírá téma, které mi bylo dosud neznámé a rozšířila jsem si obzory. A to je třeba ocenit. Přesto mi nabízené informace nenabídly tolik, kolik jsem očekávala a donutilo mě to hledat v dalších zdrojích. Potenciál této knihy zůstal strašně nevyužit. Celá knížka mi přijde strašně nevyvážená, něčím se autorka zaobírá neskutečně dlouho a pak skáče nepochopitelně v ději a spousta věcí je povrchních a čtenář pak nechápe, proč Světlana udělala zrovna takovou věc. Vzhledem k tomu, že vlastně celý její život je vylíčen již v anotaci na obálce, tak bych očekávala, že se v knize právě dozvím, proč se její život odvíjel tak jak se odvíjel.
K samotné Světlaně, je těžké ji chápat a přesto ji nejde odsuzovat. Byla pronásledovaná minulostí. Neustále rozervaná mezi dvěma póly. Chtěla žít obyčejný rodinný život, ale její původ jí to neumožňoval. Trpěla předčasným odchodem její matky a přitom svým dětem udělala to samé. Chtěla lásku a sama jí nebyla schopná (s výjimkou Bradžéše). Chtěla žít svobodně, ale neuměla to. Chtěla na západ, ale necítila se tam doma, vrátila se do Ruska a doma se necítila ani tam. Není lehké narodit se jako Stalinova dcera a je to jako žít s vypáleným cejchem na čele.
Tato kniha je román. A takto je třeba k ní přistupovat. Pokud chcete biografii Světlany Allijujevové, sáhněte po jiném zdroji. Každopádně mě se četla dobře, inspirovala mě k dalšímu poznání, ale výše zmíněné nedostatky to sráží. Hodnotím tedy průměrně.
Pro mě zajímavá a objevná kniha. Vůbec jsem netušila, že měl Stalin dceru. A to dceru s takovýmhle osudem. Ano, mohlo to být celé o tom, jaký byl její otec tyran, jak dohnal její matku k sebevraždě a o dalších jeho krutostech. Zajímavější ale bylo, jak se Světlana snažila poprat se svou minulostí, která ji stále doháněla. Pocity viny, touha po svobodě, ztráta nejbližších. Mohla si za to sama? Nebo ji tak ovlivnili její rodiče? Z knihy rozhodně nejsem zklamaná.
Sice čtivá, ale opravdu trochu povrchní kniha, která přeskakuje mezi časovými rovinami a tím pádem dost značně zamlžuje motivaci hlavní hrdinky. Její život byl určitě zajímavý a velice smutný a některé pasáže by vydaly na samostatný román, Zgustová toho ale nedokáže úplně využít. O lásce k židovskému lékaři se zmiňuje jen letmo, takže na čtenáře úplně nezapůsobí to, co pak Stalin udělal. Ke každému období se zmiňuje opravdu jen dost povrchně, což je znát hlavně u toho, kdy se Světlana zaplete se sektou (jak se k ní vůbec dostala? proč ji kontakovala?) a chybí tu širší kontext. Samotná Světlana pak nepůsobí jako silná hrdinka, ale spíš jako naivní a nevyzrálá dívka, s níž se snadno manipuluje a vlastně nedokáže sama rozhodovat - kdyby to, proč tomu tak je, autorka více rozvedla, bylo by to asi lepší a pochopitelnější. Abych ale jen nekritizoval - kniha přináší náhled do světa uvnitř SSSR, kde by opravdu chtěl žít jen málokdo a poukazuje na obrovské rozdíly mezi lidmi z komunistického bloku a těmi ostatními. Někdy mi bylo Světlany až líto (bezmoc nad osudem syna), proto je škoda, že není vykreslena trochu lépe a jakožto silnější osobnost. Určitě je zajímavé si knihu přečíst, ale potenciál, který mohla splnit, určitě nenaplnila. 60%
Z knihy se mohl udělat poutavý děj o dětství s despotickým otcem a dceřin život po jeho smrti. Kdo čeká klasický životopis, tak bude zklamán. Je to čistě románová kniha. Byla jsem zklamána tím, že jsem očekávala více zkušeností života s otcem. Jaký opravdu byl, jak se choval (na můj vkus je tam toho dost málo). Přes život v Indii jsem se nemohla dostat, pro mě dost nudná část (hlavně milion složitých indických názvů, ve kterých sem se naprosto ztrácela.)
Knizku se snazim docist, ale stoji me to hodne sebezapreni. Myslim ze s danym tematem by se dala napsat uzasna kniha, plna zajimavych faktu a dejovych zvratu, ktere se vsak stale budou drzet dane historicke postavy. Misto toho ctu podivny milostny roman, s nesympatickou hlavni hrdinkou, ktera je velmi naivni, ovlivnitelna a vlastne nevi co chce. Opusti sve deti a pak se divi, ze se ji po nich styska, je dcerou Stalina a nechape, proc si ji lide s nim stale spojuji atd. Presto se ji autorka snazi vykreslit jako skvelou duchaplnou zenu, ktera se vsak vyznacuje hlavne tim, ze si umi koupit obleceni a nekdo ji uvari, cemuz se v knize venuje vetsina prostoru. Skoda
Knihu jsem nedočetla, po asi 50 přečtených stranách jsem to vzdala, kniha mě nezaujala.
Od knihy jsem očekávala trochu více. Autorka se soustředila na několik málo událostí ze Světlanina života (setkání s Bradžéšem, pobyt v Indii a v komunitě v Arizoně), které navíc zpracovala velmi povrchně. Velká láska, atraktivní prostředí a život v sektě jsou jistě lákavými tématy. Žel výsledkem je portrét poněkud omezené ženy, která se zajímá hlavně o jídlo a oblečení a důvodem její emigrace byla snad jen nuda. Myslím, že Světlana taková nebyla. Autorka sice zmínila její zájem o literaturu, ale již se nedozvíme, čemu konkrétně se věnovala, ani hlavní teze jejích přednášek, vhodné by bylo přiblížení obsahu její knihy. Také vývoj Světlanina vztahu k náboženství by si zasloužil více prostoru. Kniha celkově působí dojmem, jako by autorka chtěla zachytit senzační vzpomínky staré ženy, ale přitom se nesnažila zjistit více informací o jejím životě. Škoda.
Celkem zajímavá kniha. Četla se mi moc dobře. I když je pravda, že jsem čekala spíš vzpomínky na minulost nebo něco takového, ale i tak se mi líbila.
Kniha se čte velice dobře.Je napsána lehkým stylem,bez zbytečných komplikací.Právě to je však trochu problém.Čekala jsem více informací a faktů.Přece jen Světlana nebyla obyčejná žena.Byla přinejmenším Stalinovou dcerou.Také mě udivovala její naivita a slabá vůle.Nevím jestli to byl autorčin úmysl ale u ženy,která se dokázala vzepřít totalitnímu režimu a emigrovat do Ameriky, bych čekala větší rozhodnost.
Velice čtivá kniha, ale čekala jsem od ní asi víc faktů... Měla jsem pocit, že čtu ženský román (a ty nečtu ;)
Čtivá kniha o Stalinově dceři. Líbilo se mi, jak byla Světlana Allilujevová vyobrazená, jako komplikovaný člověk, ve které si mísila diktátorská povaha vlastního otce a pocitu odporu z ní. Už mě unavují tuctové ženské hrdinky, se kterými se v poslední době v knihách setkávám, jako z jedné šablony. Kniha pro mě měla i přínos dalšího poznání Sovětského svazu a života jeho občanů.
Štítky knihy
stalinismus komunismus Sovětský svaz Josif Vissarionovič Stalin, 1879-1953 otcové a děti otcové a dcery
Autorovy další knížky
| 2015 |  Růže od Stalina |
| 2020 | Oblečené k tanci na sněhu |
| 2008 |  Zimní zahrada |
| 2005 | Tichá žena |
| 2022 | Potmě jsme se viděli lépe |
Docela pohodové čtení,zajímavá kniha,ale jednou číst stačilo,není důvod se k ní vracet.