Rybolov v srdci

03.05.2021

Nejsem rybář a k rybářství nemám ani nijak blízko, ale to mi při čtení vůbec nevadilo, protože mám ráda přírodu a hodně se mi líbil právě autorův vztah k přírodě a jeho respekt k živým tvorům. Příběhy jsou různorodé a plné zajímavých informací a myšlenek i podnětů k zamyšlení a pohladí po duši. Autor má také můj velký obdiv za to, že čtenářům prozradil tolik ze svého života.

12.03.2020

!!! SPOILER - komentář obsahuje informace, které prozrazují část děje !!!

Děkuji autorovi za darování této knihy. Kniha se mi líbila a knihu hodnotím na 5*. Časem vyzkouším další autorovy knihy.

Jedná se o knihu povídek z rybářského prostředí. Povídky jsou krátké, sledujeme v nich Jiřího (autora) od jeho dětského věku, přes dospívání až po dospělý věk, ve kterých nám vypravuje své příběhy nejen z rybářského prostředí. Některé povídky jsou úsměvné, jiné mne nutily k zamyšlení, například když se autor zamýšlel nad milosrdnou lží. Pokládal jsem si otázku, jestli člověk musí za každou cenu říkat pravdu, když předem si je vědom, že druhému člověku tím způsobí bolest. Každý v životě dělá chyby a nechová se tak, jak by se patřilo, někteří lidé si to přiznají a vezmou si pro příště ponaučení a začnou se chovat lépe, jak tomu bylo v případě autora, jiní lidé pokračují v zajetých kolejích. Autor poukazuje na to, abychom se chovali k přírodě šetrně, zamýšlí se nad metodou chytání ryb - chyť a pusť, v knize nalezneme také množství rad pro rybáře, které autor získal z celoživotních zkušeností z rybaření, a myslím si, že rybářům tyto rady můžou přijít vhod při chytání ryb. Zajímavé bylo také sledovat chytání ryb ze souše, anebo když se autor brodil řekou.

V minulosti jsem četl hodně povídek od různých autorů, ale ne každý autor dokáže zpracovat povídku tak, aby byla čtivá a zajímavá pro čtenáře. JIŘÍ PEŠAUT dokázal napsat povídky, které mne zahřály na srdci, a ačkoliv nejsem rybář a nikdy jím nebudu, přesto jsem povídky četl s nadšením a líbil se mi jeho styl vyprávění. Dýchla na mne atmosféra přírody, řek, rybníků a veškerých vodních toků, které jsou v knize zmíněny. O chytání ryb a vztahu k přírodě psal s nadšením a s láskou. Autor se zmiňuje ve svých povídkách také o své babičce a dědovy. V knize také popisuje revoluční rok 1989 v Československu, jak se s touto situací vypořádával a jeho celkový postoj k bývalému režimu. V některých povídkách se vyskytuje také tajemno, takže i tento rozměr se mi líbil. Zajímavé bylo také to, že jsem v minulosti přečetl knihy, které autor také přečetl. Byly to knihy VLČÁK KAZAN a kniha ŽIVOT PO ŽIVOTĚ. Knihu ŽIVOT PO ŽIVOTĚ / ÚVAHY O ŽIVOTĚ PO ŽIVOTĚ / SVĚTLO PO ŽIVOTĚ – 3 knihy v jednom svazku, mám doma.

Musím autora pochválit za to, že na počátku knihy napsal VELMI STRUČNÝ RYBÁŘSKO-NERYBÁŘSKÝ SLOVNÍK, který je užitečný pro čtenáře - nerybáře nebo pro začínající rybáře -, aby pochopili pojmy, které v knize autor použil. Jsou v něm vysvětleny jednotlivé pojmy, v nichž se kromě samostatné charakteristiky nachází humor. Rovněž fotografie na obálce s postavou rybáře a okolní přírody se hodně povedla. Také se mi líbila PŘEMLUVA a DOSLOV.

Knihu doporučuji všemi deseti. Při hodnocení jsem ani na chvíli nezaváhal a hodnotil jsem knihu na plný počet bodů, nepochybně si to zaslouží. V Databázi knih má prozatím jen 2 komentáře včetně mého, tak pevně věřím, že časem přibude mnohem více komentářů a čtenářů, kterým se bude kniha líbit tak jako mě. Můj bratr miloval rybaření od dětství. Vlastnil také několik knih o rybaření. O rybách věděl hodně informací, dokázal pojmenovat každou rybu, kterou chytil. Ačkoliv jsem nikdy nechytal ryby, patrně jsem nedržel ani prut v ruce, a pokud ano, tak to bylo jen na zlomek sekundy, tak jsem někdy trávil chvíle s ním. Takže znám to, co autor popisoval v knize. Připravoval si různé krmení pro ryby, měl hodně prutů a další náčiní, které je k tomu potřeba, ale já jsem se o to nikdy nezajímal. Přál si studovat střední rybářskou školu, ale bohužel se na tuto školu nedostal kvůli špatnému prospěchu ve škole. Jeden učitel mu chtěl pomoci dostat se na tuto školu, ale bohužel přes jeho snahy na tuto školu nenastoupil, což je velká škoda, poněvadž si myslím, že kdyby školu vystudoval, vykonával by práci, která by ho naplňovala a bavila a práce by se pro něho stala koníčkem. Jsem přesvědčený o tom, že jeho život by se vyvíjel jiným směrem a patrně by se nedostal na scestí, jak tomu bylo, když navštěvoval učiliště a studoval obor slévárenství, který ho nebavil. Bratr dokázal také vykuchat rybu, opéct si ji na ohni, často nosil úlovky domů. V pozdějších letech přemluvil tátu, aby si udělal rybářský lístek, a tak táta nějaký čas chodil na ryby s ním, i když si myslím, že tátu to moc nebavilo, raději by dal přednost pohodlí na gauči. S postupem let jsem se snažil pochopit rybáře a dospěl jsem k závěru, že rybaření má své kouzlo, člověk je doopravdy sepjat s přírodu, může přemýšlet o čemkoliv, jak to v knize popisuje také autor. Rybařit může o samotě, anebo se může vydat se svými přáteli nebo kamarády a odpočinout si, plně si užít rybaření. Jak jsem se výše zmínil, já určitě nemám tendence někdy rybařit, ale chtěl jsem tím říci, že nyní dokážu plně pochopit rybáře a čas strávený u vodního toku s rybářským prutem.